Brněnské fašankové veselí

Brněnské fašankové veselí

Popeleční středou, která letos připadla na 14. února, skončilo období nevázaného veselí, průvodů masek, zabijaček a jiných forem zábavy. Začíná čtyřicetidenní období půstu, které vyvrcholí velikonočními svátky. Posledních několik dnů před popeleční středou se nese ve znamení masopustů, fašanků, vostatků, končin. To vše jsou české lokální názvy pro tradiční obchůzky a reje masek. Tyto festivity mají velmi dlouhou předkřesťanskou tradici v oslavách slunovratu, sahající až do antiky. Odehrávají se v různých formách po celé Evropě. Na jižní Moravě je několik míst, kde lidová tradice oslav fašanků získala díky své specifické podobě široký věhlas. Nejvýznamnější je obec Strání, kde se celý víkend až do úterního pochování basy koná Festival masopustních tradic.

fasank_2018_brno_foto_maru_hvozdecka_02

Ani brněnští obyvatelé nejsou o tyto slavnosti ochuzeni. Již poněkolikáté se organizace chopil Slovácký soubor Šafrán. Brněnský fašank se konal, tak jak tomu podle zvykoslovného roku má být, v úterý. Od 16:00 se na náměstí Svobody vystřídaly folklorní soubory Brněnský Valášek, Krojovaná skupina z Komína, Lučina, Májek, Slovácký krúžek z Brna, Slovácký soubor Šafrán, VUS Ondráš, Tereza Škrháková a Hudecká skupina z Komína. Soubory procházely městem a měly několik zastávek, tak jak tomu i při lidových obchůzkách bývá např. na Staré radnici nebo Paláci šlechtiček, kde sídlí Etnografické muzeum. Na každé zastávce předvedly něco ze svého masopustního programu. Nechyběly šavlové tance či vodění medvěda. Diváci mohli dokonce spatřit původní masky žida, medvěda, slaměného nebo babky s nůší. Po svém vystoupení byly odměněny drobným občerstvením, také v duchu tradiční obchůzky.

fasank_2018_brno_foto_maru_hvozdecka_03

Brněnský fašank si i přes prostředí centra města udržuje lidového ducha. Je tomu hlavně díky vhodnému výběru účinkujících a typické přátelské atmosféře, která k této tradici neodmyslitelně patří.

fasank_2018_brno_foto_maru_hvozdecka_04

fasank_2018_brno_foto_maru_hvozdecka_06

fasank_2018_brno_foto_maru_hvozdecka_07

Foto Marie Hvozdecká

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

K víkendovým oslavám a vzpomínkovým akcím se ve svátečním Brně připojila také Filharmonie Brno, a to s okázalostí hodnou této klíčové kulturní instituce. U příležitosti oslav 30 let demokratického státu bylo vybráno oratorium Svatá Ludmila Antonína Dvořáka, které je už svým obsazením jakoby předurčeno k provedení při významných příležitostech. Jeho zkrácenou verzi včera v chrámu sv. Petra a Pavla nabídla Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese, sbory Vox Iuvenalis, Smíšený pěvecký sbor Kantiléna a Pěvecký sbor Masarykovy univerzity pod vedením sbormistra Jana Ocetka. V pěti sólových rolích se představili Pavla Vykopalová (soprán), Jana Sýkorová (alt), Michal Lehotský (tenor), Martin Šrejma (tenor) a velikán české pěvecké školy Richard Novák (bas).   více

V brněnském Besedním domě bylo včera nebývale rušno. Zcela vyprodaný sál (a to včetně míst ke stání) dal tušit, že první abonentní koncert Filharmonie Brno z řady Filharmonie doma II „Klasicky i moderně“ patří k jedněm z nejdůležitějších večerů celé sezóny. Dramaturgie proti sobě postavila dva zcela opačné póly – českými i zahraničními posluchači milovaného Antonína Dvořáka, představitele vybroušené formy a melodické svěžesti, která učarovala i Johannesu Brahmsovi, a současnou americkou skladatelku, improvizátorku, zpěvačku, spisovatelku a režisérku Laurie Anderson, která pátrá po nových zvukových možnostech a proslula svými multimediálními projekty. Velkým lákadlem byla i účast samotné skladatelky. Laurie Anderson se však premiéry svého nově přepracovaného díla Amelia zúčastnila jako houslistka, zpěvačka a vypravěčka, když stanula na pódiu společně s orchestrem Filharmonie Brno, violoncellistou Rubinem Kodhelim a dirigentem Dennisem Russellem Daviesem. Ačkoliv by se dramaturgie večera – jak ostatně přiznává i programový text – dala trochu vratce podepřít „americkou“ berličkou, tím skutečně zásadním hudebním prvkem byl kontrast.  více

Smutnou náhodou se brněnský básník a prozaik Jan Skácel nedožil sametové revoluce – zemřel 7. listopadu 1989 v sedmašedesáti letech, deset dní před začátkem velkých společenských i politických změn. Jeho pohřeb v obřadní síni hřbitova v Brně-Židenicích byl tehdy sám o sobě tichou manifestací proti režimu, který Skácelovi, člověku přísně apolitickému, neustále komplikoval život i práci. Na den přesně po třiceti letech si výročí Skácelova úmrtí připomnělo zcela zaplněné hlediště Divadla Husa na provázku vzpomínkovým večerem (D)obrovský Skácel, který byl naplněný hudbou i mluveným slovem.  více

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více

Kulturní dům U lípy na ulici Charbulova vprostřed týdne hostil tradiční Folklorní taneční. Tato milá akce v režii brněnského Slováckého krúžku se konala již po třetí. V několika týdnech na ní přizvaní lektoři učili tance typické pro jejich region. Podtitul aktuálního třetího běhu tanečních zní Tance méně známé a neznámévíce