Brněnské fašankové veselí

Brněnské fašankové veselí

Popeleční středou, která letos připadla na 14. února, skončilo období nevázaného veselí, průvodů masek, zabijaček a jiných forem zábavy. Začíná čtyřicetidenní období půstu, které vyvrcholí velikonočními svátky. Posledních několik dnů před popeleční středou se nese ve znamení masopustů, fašanků, vostatků, končin. To vše jsou české lokální názvy pro tradiční obchůzky a reje masek. Tyto festivity mají velmi dlouhou předkřesťanskou tradici v oslavách slunovratu, sahající až do antiky. Odehrávají se v různých formách po celé Evropě. Na jižní Moravě je několik míst, kde lidová tradice oslav fašanků získala díky své specifické podobě široký věhlas. Nejvýznamnější je obec Strání, kde se celý víkend až do úterního pochování basy koná Festival masopustních tradic.

fasank_2018_brno_foto_maru_hvozdecka_02

Ani brněnští obyvatelé nejsou o tyto slavnosti ochuzeni. Již poněkolikáté se organizace chopil Slovácký soubor Šafrán. Brněnský fašank se konal, tak jak tomu podle zvykoslovného roku má být, v úterý. Od 16:00 se na náměstí Svobody vystřídaly folklorní soubory Brněnský Valášek, Krojovaná skupina z Komína, Lučina, Májek, Slovácký krúžek z Brna, Slovácký soubor Šafrán, VUS Ondráš, Tereza Škrháková a Hudecká skupina z Komína. Soubory procházely městem a měly několik zastávek, tak jak tomu i při lidových obchůzkách bývá např. na Staré radnici nebo Paláci šlechtiček, kde sídlí Etnografické muzeum. Na každé zastávce předvedly něco ze svého masopustního programu. Nechyběly šavlové tance či vodění medvěda. Diváci mohli dokonce spatřit původní masky žida, medvěda, slaměného nebo babky s nůší. Po svém vystoupení byly odměněny drobným občerstvením, také v duchu tradiční obchůzky.

fasank_2018_brno_foto_maru_hvozdecka_03

Brněnský fašank si i přes prostředí centra města udržuje lidového ducha. Je tomu hlavně díky vhodnému výběru účinkujících a typické přátelské atmosféře, která k této tradici neodmyslitelně patří.

fasank_2018_brno_foto_maru_hvozdecka_04

fasank_2018_brno_foto_maru_hvozdecka_06

fasank_2018_brno_foto_maru_hvozdecka_07

Foto Marie Hvozdecká

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Nejčtenější