Brněnské oslavy republiky s rakouskými četníky

Brněnské oslavy republiky s rakouskými četníky

Sto let poté aneb Jak se v Brně vyhlašovala republika. Akce, která vzniká ve spolupráci Filharmonie Brno a Divadla Husa na provázku. Dne 29. října společně oslaví výročí vyhlášení samostatné republiky. Termín vychází z oficiálního vyhlášení republiky v Brně, které zde proběhlo se zpožděním jednoho dne. Akci doplní divadelní prohlídky Besedního domu.

„Ne, nespletli jsme se, akce se skutečně koná až devětadvacátého. Do Brna se totiž vlivem zmatků a nedokonalého spojení dostala zpráva až o den později. To málokdo ví. Stejně tak, jako že se o ní mnozí Brňané dozvěděli díky provolání z balkonu Besedního domu,“ uvedla ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová.

Právě Besední dům se proto stane dějištěm oslav, které se dají rozdělit na tři části: vnitřní, venkovní a setkání historiků v kavárně Praha v Brně. Akci předznamená už od rána dění na Komenského náměstí. „Dívky tam budou na šicím stroji sešívat z kousků látky vlajku a postupně ji instalovat pod střechu Besedního domu. Večer, kdy začnou hlavní oslavy, by tak měla viset – od střechy až po chodník,“ uvedl režisér Pavel Baďura. Jak naznačil, to hlavní se odehraje venku. Rakouští četníci, pěvecké sbory, koně, dobové kroje, sokolové, mládež, ti všichni si přijdou poslechnout vyhlášení samostatné republiky. „Z balkonu ho k nim pronesou brněnští mužové 29. října. A možná přijde i Mahen,“ doplnil Baďura.

Hlavní akci předcházejí speciální divadelní prohlídky Besedního domu. Lidé při nich projdou zákulisím i koncertním sálem a nahlédnou do doby před rokem 1918. „Jak a čím žil Besední dům Rakouska-Uherska? Jakou funkci plnil a kdo se v něm nacházel, jaké bylo Brno a čím žilo, to vše se dozví díky našim průvodcům,“ uvedl režisér prohlídek Jiří Honzírek. Doplnil, že například Josef Krasoslav Chmelenský ve svém dopise F. L. Čelakovskému píše: „Město Brno se mi právě nelíbí, ale tím více okolí brněnské, jemuž rovného já posud neviděl. (…) Ve městě je pro špatnou dlažbu chůze velmi nepříjemná, domy pro dřevěné střechy nebezpečné. V Brně, ač skoro každý česky i německy umí, přece se všude jen německy hovoří, a pro ten čas zde ještě půda pro češtinu zcela nepřipravena jest. A nejvíce mi bolí, že Brněnčan Čechům nepřeje, a na ně šilhavým okem hledí.“ Mimořádné prohlídky pro skupiny 40 osob začínají každou čtvrt hodinu od 17.00, poslední vstup v 18.15. Vstupenky jsou k dostání buď ve filharmonickém předprodeji nebo online

O okolnostech vzniku republiky se dozvíte více v kavárně Praha v Brně, kde je připravena beseda čtyř odborníků z Historického ústavu Filozofické fakulty MU: Jiřího Malíře, Libora Vykoupila, Jiřího Němce a Tomáše Dvořáka. „Besední dům, významný symbol českého národního života v Brně sehrál významnou roli také ve dnech, během nichž se v roce 1918 rodil československý stát. Právě zde večer a v noci 28. října probíhala schůze členů národního výboru poté, co se z různých kanálů dověděli o pražských událostech. Zde se protagonisté převratu domluvili na přebírání státní moci v Brně, které začalo následujícího dne, a i v dalším průběhu událostí se Besední dům stal místem důležitých jednání. Vyhlášení státu bylo v Brně oznámeno dne 29. října prostřednictvím Lidových novin. Oslavné manifestace se toho dne odehrávaly na více místech v centru města. Projevy pronesené z balkonu Besedního domu se pak do paměti města zapsaly jako symbolický moment vyhlášení nového státu v Brně,“ uvedl historik Tomáš Dvořák. Beseda začíná v 17.00 a vstupné na ni je dobrovolné.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Smutnou náhodou se brněnský básník a prozaik Jan Skácel nedožil sametové revoluce – zemřel 7. listopadu 1989 v sedmašedesáti letech, deset dní před začátkem velkých společenských i politických změn. Jeho pohřeb v obřadní síni hřbitova v Brně-Židenicích byl tehdy sám o sobě tichou manifestací proti režimu, který Skácelovi, člověku přísně apolitickému, neustále komplikoval život i práci. Na den přesně po třiceti letech si výročí Skácelova úmrtí připomnělo zcela zaplněné hlediště Divadla Husa na provázku vzpomínkovým večerem (D)obrovský Skácel, který byl naplněný hudbou i mluveným slovem.  více

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více

Kulturní dům U lípy na ulici Charbulova vprostřed týdne hostil tradiční Folklorní taneční. Tato milá akce v režii brněnského Slováckého krúžku se konala již po třetí. V několika týdnech na ní přizvaní lektoři učili tance typické pro jejich region. Podtitul aktuálního třetího běhu tanečních zní Tance méně známé a neznámévíce

Potemnělým sálem Divadla na Orlí se v neděli nesly táhlé zvuky fléten doprovázené zurčením potůčků, šuměním větru a chřestěním kamenů – to vše nabídla česká premiéra multižánrového projektu Prorok větru podle stejnojmenné knihy Stefana Biavaschiho. Za projektem stojí flétnistka a hlavní iniciátorka celého díla Martina Komínková, režisérka Ema Pantano a Marta Carino, jejíž videoprojekce se snoubila se zvukovým záznamem Šimona Obdržálka předčítajícího z Biavaschiho knihy. Technickou podporu zajišťovali Radek Komínek a Petr Šplíchal, uměleckou supervizi Massimiliano Zanoni.  více

Ve věku 41 let opustila tento svět po těžké nemoci zpěvačka a houslistka Jitka Šuranská. Rodačka z Kudlovic u Uherského Hradiště nezapřela v ničem, v čem vynikala, svoje slovácké kořeny. Byla jednou z těch obdařených bytostí, jež dokážou přenášet poselství lidových písní k posluchačům, kteří se jinak s folklorem v životě míjejí.  více