Brněnské oslavy republiky s rakouskými četníky

Brněnské oslavy republiky s rakouskými četníky

Sto let poté aneb Jak se v Brně vyhlašovala republika. Akce, která vzniká ve spolupráci Filharmonie Brno a Divadla Husa na provázku. Dne 29. října společně oslaví výročí vyhlášení samostatné republiky. Termín vychází z oficiálního vyhlášení republiky v Brně, které zde proběhlo se zpožděním jednoho dne. Akci doplní divadelní prohlídky Besedního domu.

„Ne, nespletli jsme se, akce se skutečně koná až devětadvacátého. Do Brna se totiž vlivem zmatků a nedokonalého spojení dostala zpráva až o den později. To málokdo ví. Stejně tak, jako že se o ní mnozí Brňané dozvěděli díky provolání z balkonu Besedního domu,“ uvedla ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová.

Právě Besední dům se proto stane dějištěm oslav, které se dají rozdělit na tři části: vnitřní, venkovní a setkání historiků v kavárně Praha v Brně. Akci předznamená už od rána dění na Komenského náměstí. „Dívky tam budou na šicím stroji sešívat z kousků látky vlajku a postupně ji instalovat pod střechu Besedního domu. Večer, kdy začnou hlavní oslavy, by tak měla viset – od střechy až po chodník,“ uvedl režisér Pavel Baďura. Jak naznačil, to hlavní se odehraje venku. Rakouští četníci, pěvecké sbory, koně, dobové kroje, sokolové, mládež, ti všichni si přijdou poslechnout vyhlášení samostatné republiky. „Z balkonu ho k nim pronesou brněnští mužové 29. října. A možná přijde i Mahen,“ doplnil Baďura.

Hlavní akci předcházejí speciální divadelní prohlídky Besedního domu. Lidé při nich projdou zákulisím i koncertním sálem a nahlédnou do doby před rokem 1918. „Jak a čím žil Besední dům Rakouska-Uherska? Jakou funkci plnil a kdo se v něm nacházel, jaké bylo Brno a čím žilo, to vše se dozví díky našim průvodcům,“ uvedl režisér prohlídek Jiří Honzírek. Doplnil, že například Josef Krasoslav Chmelenský ve svém dopise F. L. Čelakovskému píše: „Město Brno se mi právě nelíbí, ale tím více okolí brněnské, jemuž rovného já posud neviděl. (…) Ve městě je pro špatnou dlažbu chůze velmi nepříjemná, domy pro dřevěné střechy nebezpečné. V Brně, ač skoro každý česky i německy umí, přece se všude jen německy hovoří, a pro ten čas zde ještě půda pro češtinu zcela nepřipravena jest. A nejvíce mi bolí, že Brněnčan Čechům nepřeje, a na ně šilhavým okem hledí.“ Mimořádné prohlídky pro skupiny 40 osob začínají každou čtvrt hodinu od 17.00, poslední vstup v 18.15. Vstupenky jsou k dostání buď ve filharmonickém předprodeji nebo online

O okolnostech vzniku republiky se dozvíte více v kavárně Praha v Brně, kde je připravena beseda čtyř odborníků z Historického ústavu Filozofické fakulty MU: Jiřího Malíře, Libora Vykoupila, Jiřího Němce a Tomáše Dvořáka. „Besední dům, významný symbol českého národního života v Brně sehrál významnou roli také ve dnech, během nichž se v roce 1918 rodil československý stát. Právě zde večer a v noci 28. října probíhala schůze členů národního výboru poté, co se z různých kanálů dověděli o pražských událostech. Zde se protagonisté převratu domluvili na přebírání státní moci v Brně, které začalo následujícího dne, a i v dalším průběhu událostí se Besední dům stal místem důležitých jednání. Vyhlášení státu bylo v Brně oznámeno dne 29. října prostřednictvím Lidových novin. Oslavné manifestace se toho dne odehrávaly na více místech v centru města. Projevy pronesené z balkonu Besedního domu se pak do paměti města zapsaly jako symbolický moment vyhlášení nového státu v Brně,“ uvedl historik Tomáš Dvořák. Beseda začíná v 17.00 a vstupné na ni je dobrovolné.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Americký muzikál Rent, jehož premiéru o víkendu uvedlo Městské divadlo Brno, má nálepku kultovního díla. A má na ni právo. Podtrhuje to i tragický osud autora (a to prosím námětu, libreta, hudby i textů v jedné osobě!) Jonathana Larsona, který roku 1996 zemřel krátce před premiérou v šestatřiceti letech. Nikdy se tak nedočkal úspěchů svého díla: třeba čtyř cen Tony a za námět dokonce i Pulitzerovy ceny. Stvrdila brněnská inscenace režiséra Stanislava Moši kvality fenoménu jménem Rent?  více

Dvanáct let trvalo Petře Šany Šanclové, někdejší člence skupin Střepy, Bokomara a Každý den jinak Vlasty Redla, než ke svému prvnímu albu Ze země vah (2006) přidala desku druhou. I tentokrát střídá vážnější a humorné písně, které uvedla jednou (Hrací strojek) a proložila další (Snová) instrumentálkou. A i tentokrát se představuje jako interpretka a autorka pevně zakotvená v tradici českého akustického folku. Jestliže jsem v souvislosti s první deskou zmiňoval jako možný inspirační zdroj Vlastu Redla, tentokrát jako bych ve frázování (například u písně Zoo) slyšel ohlas spolupráce s Pavlínou Jíšovou, v jejíž kapele Šanclová už několik let hraje.  více

Letošní rok přinesl také jedno důležité jubileum: rovných sto let od narození Leonarda Bernsteina. První listopadový večer připravila Filharmonie Brno koncert právě k jeho památce. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russel Daviese stanul na pódiu sálu na Stadionu vedle filharmonie také Český filharmonický sbor, dále sbor dětí a mládeže Kantiléna, sopranistka Pavla Vykopalová a herec Brian Caspe.  více

Historicky poučená interpretace se stala prubířským kamenem uměleckých těles, jež si vzala za úkol oživit hudbu vzdálené minulosti v co nejpůvodnějším tvaru. Barokní housle, lukovité smyčce, zvonivá barva violy de gamba, dravost středověké fiduly a především znalost dobové interpretační praxe se staly východiskem při pátrání po nezkaleném a autentickém zvuku staré hudby. Mnoho interpretů se snaží bedlivým studiem pramenů postihnout a pochopit jemné nuance tehdejšího hudebního jazyka a přetavit tuto znalost v hudbu, která osloví současné posluchače. Mohlo by se zdát, že snaha o proniknutí do původní interpretační praxe je doménou pouze barokní, renesanční, případně středověké hudby. Ansámbl Musica Florea pod vedením dirigenta a violoncellisty Marka Štryncla se však obrací k tvorbě relativně nedávné – romantické. Zbavuje ji interpretačních nánosů, které vznikly v minulém století. V brněnském kostele Jana Amose Komenského jmenovaný soubor včera představil svoji vizi Dvořákovy hudby. Zazněla předehra Můj domov op. 62 vzniklá roku 1882 pro potřeby hry Josef Kajetán Tyl od F. F. Šamberka a Symfonie č. 4 d moll B. 41více

S další českou muzikálovou premiérou v podobě titulu Big vyrukovalo Městské divadlo Brno. Hudební novinka, která se zrodila ze stejnojmenného filmu, pobaví děti, pubescenty i jejich doprovod. Tato muzikálová pohádka obslouží skutečně všechny generace. Big je totiž rodinnou komedii, která dokáže být místy i fantasy podívanou, jindy romanticky nasládlým dílkem o lásce či napínavou záležitostí o unáhleném malém klukovi, s nímž to ale nakonec dobře dopadne.  více