Glagolská mše s Tomášem Netopilem jako prvotřídní záležitost

Glagolská mše s Tomášem Netopilem jako prvotřídní záležitost

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilem.

„Moje inspirace se v poslední době často váže k nějaké konkrétní prostorově-poslechové zkušenosti…“ Takto se ke své tvorbě v jednom z rozhovorů vyjádřil skladatel Slavomír Hořínka (*1980), jehož orchestrální kompozice s názvem Raduj se III (2020–2021) otevřela poslední koncert velikonoční přehlídky. Dílo vzniklo během lockdownu a vychází z textu velikonočního chvalozpěvu Exsultet. Hudebně autor do sebe nechává zapadat kombinaci akordů rozložených do dvaceti taktů střídajících se v polyrytmech na způsob vyzvánění zvonů. Slavomír Hořínka však nejde tradiční cestou variací na půdorysu barokní formy ciaccony. Otáčí úhel pohledu a zaměřuje jej na vědomou redukci výchozího schématu. Tento princip se konkrétně projevuje mohutným a zvučným úvodem žesťů s bicími. Kontrast vůči nim tvoří smyčce – převážně v unisonu a později k nim přidaná lyrická flétna. Hudební tah skladatel staví mimo jiné i na rytmicko-melodicky zřetelných a velice krátkých motivech, postupně se rozrůstajících do širších ploch. Zmíněnou redukci lze tedy po určité době vnímat v ubírání zvukové intenzity pomocí odpojení některých nástrojů nebo celých nástrojových skupin. To se však po půli díla mění a dochází k vrstvení jednotlivých hudebních pásem gradujících do závěrečného akordu. Musím uznat, že protentokrát filharmonie nezahálela a provedením Hořínkovy skladby více než dostatečně obhájila své kvality. Orchestr pod dirigentskou hůlkou Tomáše Netopila fungoval a hrál jednotně, koncentrovaně se zápalem. Ať už dynamika, mnohdy dosti expresivní nástrojová sóla nebo náročné polyrytmy nebyly pro orchestr žádnými překážkami. Takto precizní nastudování totiž dávalo možnost vyniknout prostorově-poslechovým jevům – charakteristickým pro Hořínkovu tvorbu.

glagolska_mse_zaver_VFDH_2024_foto_jakub_joch_02

Glagolská mše Leoše Janáčka (1854–1928) byla poprvé provedena Filharmonickým spolkem Beseda brněnská 5. prosince 1927 v sále Stadiónu v Brně. I když by někteří měli tendenci označovat dílo za primárně duchovní (či snad liturgické), Janáčkův záměr nevyvěral přímo z náboženského přesvědčení. Mše je především koncertního rázu a sám skladatel k ní poznamenal: „Chtěl jsem zde zachytit víru v jistotu národa na podkladě ne náboženském, ale na tom mravním silném, který si bere Boha za svědka.“ Není tedy divu, že dílo je v převažující silné dynamice, obsahuje technicky a rozsahově náročné pěvecké i nástrojové party a patří ke kompozičním vrcholům svého druhu. Specifika Glagolské mše tedy kladou obrovské nároky na interprety.

Je velice milým překvapením, že i v tomto případě lze o provedení mluvit v superlativech. Sólisté se dokázali se ctí a obdivem poprat s nemilosrdnou akustikou katedrály a obrovskou zvukovou masou ze stran sboru a orchestru. Sbor vynikal zevrubně propracovanou dynamikou, intonační přesností, flexibilitou v jednotlivých barevných polohách, a především strhujícím výrazem. Obdobně bychom takto mohli mluvit i o brněnské filharmonii, která až na pár zaváhání (např. houslové sólo v části Svet) posunula svým energickým, suverénním podáním dílo na úroveň kvalitního big beatu klasické hudby. Jako jeden z vrcholů bezpochyby považuji varhanní vstupy Petra Kolaře – v interpretově podání vyznívající jako absolutní sólistická exhibice hudebně a kvalitativně obohacující celek. V určitých částech naplněných přeostřeným zvukem žesťů, maximálním hlasovým vypětím zpěváků a trefně neurvalými údery tympánů měli posluchači pocit, že se katedrála otřásá v základech. Avšak přesně tyto momenty překypující nejen hudbou, témbrem a vrcholovými výkony, ale také emocemi a Janáčkovskou syrovostí tvořily fundament hudebního zážitku. Závěrečný koncert Velikonočního festivalu duchovní hudby tak můžeme vnímat jako pomyslnou třešničku a ohlédnutí za důmyslnou dramaturgií 31. ročníku věnujícího se i tématu Roku české hudby. Tu po dobu dvou týdnů reprezentovali nejen skladatelé a tituly, ale i tuzemští umělci opětovně poukazující na světové postavení české artificiální tvorby.

glagolska_mse_zaver_VFDH_2024_foto_jakub_joch_05

Program:

Slavomír Hořínka – Raduj se III, ciaccona pro orchestr

Leoš Janáček – Misa glagolskaja

Pavla Vykopalová – soprán

Jana Hrochová – mezzosoprán

Eduard Maryniuk – tenor

Jozef Benci – bas

Petr Kolař – varhany

Český filharmonický sbor Brno

Petr Fiala – sbormistr

Filharmonie Brno

Tomáš Netopil – dirigent

Neděle 7. dubna 2024 19h, katedrála sv. Petra a Pavla 

Foto Jakub Joch

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Světoznámý jazzový klavírista a kapelník Count Basie by 21. srpna oslavil 120. narozeniny. Big band Cotatcha Orchestra se rozhodl u této příležitosti uspořádat tribute koncert, při kterém zazněl početný výběr ze skladeb orchestru Counta Basieho. Při několika kompozicích se pak před pódiem objevila taneční skupina Rhythm Pilots z taneční školy Swing Wings a společně s big bandem v neděli v Cabaretu des Péchés připravili autentickou podívanou jako vystřiženou z amerických tančíren třicátých a čtyřicátých let minulého století.  více

Koncert s podtitulem Haydn a Šostakovič v g moll uzavřel ve čtvrtek 16. května v Besedním domě abonentní řadu Filharmonie doma. Jednalo se také o poslední koncert sezóny 2023/24 (když nepočítáme páteční reprízu), při kterém v čele Filharmonie Brno stanul její šéfdirigent Dennis Russell Davies. V druhé půli večera pak orchestr doplnili zpěváci Jana Šrejma Kačírková (soprán) a Jiří Služenko (bas). Jak už z názvu koncertu vyplývá, dramaturgie vedle sebe v rámci čtvrtečního programu postavila díla Josepha Haydna a Dimitrije Šostakoviče, která spojuje takřka výhradně pouze tónina, ve které byla napsána.  více

Dina e Mel je chorvatské hudební duo, které tvoří zpěvačka Dina Bušić a kytaristka Melita Ivković. Obě klasicky vzdělané hudebnice se soustavně věnují písním etnické menšiny Arbenešů, etnických Albánců, kteří v minulosti migrovali do chorvatského Zadaru. Duo Dina e Mel vystoupí v srpnu 2024 na festivalu Maraton hudby Brno v rámci programu Balkan Soirée.  více

Koncertem s názvem Epilogy zakončila Filharmonie Brno abonentní řadu Filharmonie v divadle I s podtitulem Oslavná. Pod taktovkou Tomáše Netopila provedla 9. května program složený ze skladeb Sergeje Rachmaninova, Gustava Mahlera a Alfreda Schnittkeho, které svým způsobem, více či méně, epilogy jsou.  více

Brno – město hudby UNESCO v loňském roce zahájilo víceletý projekt, který si klade za cíl zmapovat a zviditelnit brněnskou amatérskou hudební scénu. V letošním roce se projekt věnuje folklorním souborům. Vyvrcholením Roku folklorních souborů bude společný happening, který proběhne 6. června v odpoledních hodinách a zaplní celé historické centrum Brna. Pro tuto příležitost se projekt propojí s již tradiční akcí Brněnsko tančí a zpívá, která se dlouhodobě snaží o prezentaci lidové kultury etnografické oblasti Brněnska.  více

Po roce a půl se do Brna vrátila legenda současného instrumentálního jazz rocku (fusion) Snarky Puppy. V devítičlenné sestavě vystoupili 1. května v rámci Jazz Festu Brno ve vyprodaném Sono Centru. Během více než hodinu a půl dlouhé show zahráli jak několik skladeb z nejnovějšího alba Empire Central, tak výběr z přechozích nahrávek.  více

Brno – město hudby UNESCO v loňském roce zahájilo víceletý projekt, který si klade za cíl prozkoumat a zviditelnit brněnskou amatérskou hudební scénu. V minulém roce se zaměřil na pěvecké sbory, letošní ročník je věnován folklorním souborům a dalším tělesům, které mají jako svůj hlavní inspirační zdroj lidovou píseň.  více

Exkurz do hudby tří, částečně ovšem čtyř století připravila divákům Filharmonie Brno při pátém koncertu abonentní řady Filharmonie doma. Ve čtvrtek 25. dubna v Besedním domě provedla pod vedením dirigenta Takeshiho Moriuchiho skladby Maurice Ravela, Roberta Schumanna, Johna Adamse a Wolfganga Amadea Mozarta. Při interpretaci Schumannova písňového cyklu Láska a život ženy, který dal celému koncertu název, orchestr doplnila mezzosopranistka Markéta Cukrovávíce

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více

Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Nejčtenější

Kritika

Světoznámý jazzový klavírista a kapelník Count Basie by 21. srpna oslavil 120. narozeniny. Big band Cotatcha Orchestra se rozhodl u této příležitosti uspořádat tribute koncert, při kterém zazněl početný výběr ze skladeb orchestru Counta Basieho. Při několika kompozicích se pak před pódiem objevila taneční skupina Rhythm Pilots z taneční školy Swing Wings a společně s big bandem v neděli v Cabaretu des Péchés připravili autentickou podívanou jako vystřiženou z amerických tančíren třicátých a čtyřicátých let minulého století.  více