Brněnský debutant Otakar Mařák

Brněnský debutant Otakar Mařák

Český Caruso, hlas podobný křídlovce, tak psávala kritika o českém tenoristovi Otakaru Mařákovi. Dnes si připomínáme 75 let od jeho úmrtí.

Synovec malíře Julia Mařáka studoval původně na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a poté na malířské akademii u Václava Brožíka. Zároveň se ale soukromě učil zpěvu u Olgy Paršové-Zikešové. Zpěv nakonec zvítězil a dovedl ho ke světové slávě. Narodil se v Ostřihomi 5. ledna 1872 a patřil tedy již ke genereci, která budovala obraz českého operního pěvce ve světě. Její předchůdci svázaní s Prozatímním divadlem a začátky Národního divadla vytvářeli českou interpretační tradici samu o sobě. Mařák byl současníkem Emy Destinnové a Karla Buriana, tedy pěvců, kteří se stejně jako on probojovali do největších divadel světa – on i Burian začínali shodou okolností v Brně.

Otakar Mařák tu debutoval 1. února 1899 jako Faust ve stejnojmenné Gounodově opeře, zároveň byl ale angažován do Národního divadla v Praze (debutoval jako Tamino), kde působil jako řádný člen do roku 1901 a potom v letech 1903–7. Hostoval na zahraničních scénách a v roce 1908 odjel do Paříže, kde dokončil pěvecké školení. Největších úspěchů se dočkal v Covent Garden a Komické opeře v Berlíně. Byl to tenor krásné, kovově lesklé barvy, kterou dobová kritika přirovnávala ke křídlovce, a s úžasnou kantilénou. V souladu se svým hlasem byl výborným představitelem Tamina v Kouzelné flétně, Dona Ottavia v Donu Giovannim, Vévody v Rigolettovi nebo Alfreda Germonta v Traviatě, ale často také zpíval Dona José v Carmen, byl to také první český Cavaradossi v Tosce. Jako parádní role ho celou kariérou provázel Lohengrin.Věnoval se samozřejmě i smetanovskému repertoáru a od mladistvé role Vítka v Daliborovi se v padesáti pěti letech propracoval až k titulní úloze. O pět let později nastudoval dokonce i Wagnerova Tannhäusera. Za řízení Antonína Dvořáka zpíval tenorový part při světové premiéře Svatebních košil. Ztvárnil i Pelopa ve třtím dílu Fibichova melodramu Hippodamie a účinkoval ve zvukovém filmu Fidlovačka (1930) jako slepý houslista Mareš.

V roce 1934 odcestoval Mařák do USA, kde vystupoval koncertně – mimo jiné ve Verdiho Requiem pod taktovkou Artura Toscaniniho – a vyučoval zpěv. V roce 1937 jej ranila mrtvice a ochrnul na pravou část těla. K návratu do vlasti mu pomohli američtí Češi a pěvkyně Marta Krásová, která tam tehdy pobývala. Otakar Mařák zemřel v Praze 2. července 1939, pohřben byl na Olšanech. 11. října 1962 byly jeho ostatky převezeny na vyšehradský Slavín.

Otakar Mařák, foto atelier Langhans, zdroj: Sbírka Scheufler, www.scheufler.cz

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

V dějinách české hudby je několik jmen, při jejichž vyslovení se člověka zmocní jakýsi posvátný pocit. Každý z nás má asi v tomto směru nějaké osobní preference, ale o jiných to platí univerzálně. Jsou to obvykle lidé považovaní za něco víc než pouhé hudebníky. Jsou to vyslanci české hudby spojovaní nejen se skladatelskými a interpretačními úspěchy, ale také s morální autoritou a pevnými, třeba i osobně nevýhodnými postoji ve chvíli, kdy je to třeba. Bedřich Smetana, Ema Destinnová, Václav Talich a také Rafael Kubelík, jehož sté výročí narození jsme si včera připomněli.  více

Manželé Bakalovi tvořili zvláštní dvojici. On vypadal v každém okamžiku – snad i doma v pyžamu – jako šéfdirigent velkého orchestru. Ne tak paní Marie; kamkoli přišla, hned jí bylo všude plno, s každým si měla co říci a – co bylo důležité – člověk měl pocit, že její srdečnost je upřímná.  více


Ke světlu – tak znělo označení závěrečného koncertu Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož letošní 32. ročník nesl podtitul Smíření. V podání domácí a pořadatelské Filharmonie Brno zazněla 27. dubna v kostele sv. Janů pod taktovkou Anny-Marie Helsing díla Ralpha Vaughana Williamse a Einojuhaniho Rautavaary. V první části koncertu se jako sólista představil Josef Špačekvíce

Letos si připomínáme 100. výroční narození kanadského jazzového klavíristy a skladatele Oscara Petersona (1925–2007). K této příležitosti nastudovalo klavírní trio ve složení Luboš Šrámek (klavír), Marián Ševčík (bicí) a Matěj Štubiak (kontrabas) Petersonovu Velikonoční suitu – jednu z mála jazzových duchovních skladeb, kterou hráči uvedli ve středu 23. dubna v Besedním domě v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby.  více

Ve Svatém týdnu Velikonoční festival duchovní hudby každý rok připravuje tzv. temné hodinky – zpěvy lamentací a responsorií prováděných za tmy v předvečer daného svátku. Po souborném uvedení například Zelenkových či Gesualdových zpěvů se soubor Ensemble Versus rozhodl pro letošní ročník nastudovat chorální repertoár českého původu. Další novinkou je také přesunutí hodinek z chrámového prostoru do tří brněnských vodojemů na Žlutém kopci, kde se každý večer uskuteční tři asi čtyřiceti minutové koncerty. Diváci si tak mohou vybrat danou hodinu, která jim nejvíce vyhovuje. Recenze se zabývá prvními z hodinek konanými na Škaredou středu 16. dubna ve vodojemu č. 2.  více

Zahajovací koncert 32. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby uskutečněný včera v nově zrekonstruovaném kostele sv. Jakuba nabídl více než hodinové rozjímání s dílem Janovy pašije od soudobého, estonského skladatele a letošního jubilanta Arvo Pärta (*1935). Dílo zaznělo v podání vokálního souboru Martinů Voices s uměleckým vedoucím Lukášem Vasilkem, sólisty Jiřím BrückleremOndřejem HolubemAlenou HellerovouJanou KuželovouOndřejem Benekem a Martinem Kalivodou za doprovodu komorního ansámblu: Daniela Valtová Kosinová (varhany), Pavla Tesařová (housle), Lukáš Pospíšil (violoncello), Vladislav Borovka (hoboj), Martin Petrák (fagot).  více

Vojenský umělecký soubor Ondráš se v premiéře nového pořadu Karpatami vydal tanečním krokem přes vršky a doliny Karpatského oblouku. Novinka profesionální části souboru se odehrála na jevišti brněnského divadla Radost. A radostné bylo i sledování tohoto nového počinu. Soubor v něm na chvíli opouští velkolepé choreografie a vrací se blíže k původnímu lidovému materiálu, aniž by se vzdal vlastního výrazu.  více

Nejčtenější