Brno Contemporary Orchestra vystoupí v kavárně: My a Paříž

Brno Contemporary Orchestra vystoupí v kavárně: My a Paříž

Dramaturgie dalšího výletu do Neviditelného města se souborem Brno Contemporary Orchestra je věnována matematickým strojům a odehraje se v prostoru bývalého Výzkumného ústavu matematických strojů – dnešní kavárně v Černých Polích.

Koncert věnován matematickým strojům a odehraje se v prostoru bývalého Výzkumného ústavu matematických strojů a vychází ze dvou knih: My od Jevgenije Zamjatina (1884–1937) a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna (1828–1905) – v obou se vyskytují popisy hudby budoucnosti. Obě knihy jsou postaveny na představě, že v budoucnosti se necháme hýčkat, ale i ovládat technologiemi. Kavárna, ve které se dnešní koncert odehraje, disponuje prostornou vstupní halou a prosklenou stěnou do ulice zdobí plasticky pojatá betonová stěna, která je dílem výtvarnice Evy Kmentové. Monumentální strukturovaný beton zdi nese na svých vertikálách bílé a zlaté koule, které mají nahodilou rytmičností symbolizovat počítačovou techniku doby.

V první části koncertu zazní jedno z posledních děl Alexandra Scriabina Pět preludií op. 74 z roku 1914 a to v transkripci pro BCO od Pavla Šnajdra jako „komická ukázka“ hudby, kterou ve dvacátém století skladatelé „mohli tvořit, jen když se přivedli k záchvatu inspirace – neznáme formy epilepsie“.

Skladba Octandre francouzského, ale většinu života v Americe žijícího skladatele Edgara Varese je psána pro osm nástrojů a je rozdělena do tří vět s různým tempovým označením. Každá část má jiné sólo a sólista má též jinou funkci. Celé dílko je zakončenou fugou jako z učebnice kontrapunktu.

Koncert věnovaný matematickým strojům se nemůže obejít bez Iannise Xenakise. BCO zahrají Anaktorii z roku 1969, která byla napsána pro Pařížský oktet.

Francouzský skladatel Joël-François Durand studoval nejprve matematiku a teprve poté se nechal strhnout hudbou. Skladba Trois Melodies pro mezzosoprán a pět nástrojů byla zkomponována v roce 1986 na texty vystudovaného matematika, ale především vynikajícího francouzského básníka Yvese Bonnefoy.

Tvorba amerického v Paříži usazeného skladatele Toma Johnsona je fascinující ukázkou, jak z minima vytěžit maximum, ale i, že méně je někdy více. Skladba Eight patterns for eight instruments pro nespecifikovaných osm nástrojů je skutečně postavena na osmi jednoduchých vzorcích.

„Na závěr koncertu zazní také jedna světová premiéra na naši objednávku. Oslovili jsme ve Versailles u Paříže žijícího a tvořícího českého skladatele Jana Krejčíka, aby pro BCO a svůj domovský hudebně-divadelní soubor Rés(O)nances zkomponoval dílo inspirované tvorbou sochařky, malířky a výtvarnice Evy Kmentové (1928 – 1980). Jedno ze dvou jejích brněnských realizací naleznete totiž právě zde. Přijďte posoudit, jak se mu to podařilo,“ zve na koncert dramaturg BCO Viktor Pantůček. Koncert proběhne dnes, tedy 18. dubna od 19:00, v kavárně Rebelbean v Černých Polích.

PROGRAM:

18. dubna 2024, 19:00, kavárna Rebelbean Pole, Durďákova 5, Brno

MY A PAŘÍŽ

Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat

Alexander Scriabin – Pět preludií op. 74 (1914) – transkripce pro BCO Pavel Šnajdr

Edgar Varese – Octandre (8’)

Iannis Xenakis – Anaktorie

Joël-François Durand – 3 melodies

Tom Johnson - Eight Patterns for Eight Instruments

Jan Krejčík – Světy Evy Kmentové (objednávka BCO)

Rés(O)nances

Brno Contemporary Orchestra – řídí Pavel Šnajdr

Rés(O)nances 

Foto archiv souboru

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

MY A PAŘÍŽ (PODLE JEVGENIJE ZAMJATINA A JULESE VERNA)

18.4.2024, 19:00 / kavárna Rebelbean Pole

V letošním roce navštívilo Mezinárodní folklorní festival ve Strážnici více jak 41 000 lidí tedy rekordní počet. Číslo, které překvapí. V době, do které se tolikrát předpovídal zánik folkloru i folklorismu, se na jednom místě sejde tak obrovské množství lidí. Co je k tomu vede? Letošní jubilejní 80. ročník tomu jistě napomohl, ale samotné výročí by určitě nestačilo. V čem spočívá její kouzlo? Každý návštěvník si z festivalu odnáší jiný zážitek, jinou vzpomínku, jiný příběh. A právě ten svůj vám nyní nabídnu. Jaká tedy byla moje Strážnice 2025? A našla jsem odpověď na otázku, co stojí za tak velkým zájmem?  více

Jedním z členů mezinárodní poroty letošního ročníku Veszprém Street Music Festivalu bude Milan Tesař – programový ředitel, vedoucí hudební redakce Radia Proglas, šéf panelu World Music Charts Europe a dramaturg festivalu Maraton hudby Brno. Vyslání zástupce právě z Brna není náhodné – město je stejně jako Veszprém člen sítě UNESCO Creative Cities of Music a pravidelně zapojuje do mezinárodní kulturní spolupráce a podpory mladých talentů.  více

Závěrečný koncert jubilejního 30. ročníku festivalu Concentus Moraviae, který nesl název Rondo festivo, se uskutečnil několik kilometrů za českými hranicemi, v dominikánském kostele v malém rakouském městečku Retz. Zde v podání belgického souboru Bryggen zazněly skladby Maxe Richtera a Edwarda Griega. Dvojrole houslistky a dirigentky se ujala umělecká vedoucí souboru Jolente De Maeyervíce

Benefiční akce s názvem Večery s Ondrášem opět oživila nádvoří hradu Špilberk. Vojenský umělecký soubor Ondráš zde ve druhé půli června předvedl dva celovečerní programy, které připomněly nové i starší choreografie a hudební úpravy. První večer nabídl premiéru pořadu Pocta Jaroslavu Juráškovi, připravenou ke stému výročí narození této významné osobnosti folklorního hnutí druhé poloviny 20. století. Druhý večer s názvem Ondrášovské putování provedl hudbou i tancem po regionech Čech, Moravy, Slezska, Slovenska a Rumunska.  více

První brněnský koncert 30. ročníku „putovního“ festivalu Concentus Moraviae se odehrál v neděli 22. června v sále konventu Milosrdných bratří. V podání ansámblu a nocte temporis ve složení Anna Besson (traverso, musette), Myriam Rignol (viola da gamba), Béatrice Martin (cembalo), Simon Linné (theorba) a Reinoud Van Mechelen (tenor, umělecký vedoucí) zazněl program pojmenovaný Oh, ma belle brunette! (Ó, má krásna brunetko). Název brunetka je vedle označení hnědovlasé dámy také hudební forma vycházející z dvorské písně, která byla velmi populární ve Francii na přelomu 17. a 18. století. Pařížský vydavatel Christophe Ballard publikoval mezi lety 1703–1711 tři sbírky těchto brunetek, které doplňovaly i písně dvorské či pijácké. Tento repertoár při nedělním koncertu doplnilo několik instrumentálních kompozic.  více

Nejčtenější