Brno Contemporary Orchestra – zvuk a hudba tlumočená do znakového jazyka ve světové premiéře

Brno Contemporary Orchestra – zvuk a hudba tlumočená do znakového jazyka ve světové premiéře

Brněnský soubor Brno Contemporary Orchestra připravil ve spolupráci s vědeckým, popularizačním centrem Vida a společností Hands Dance program, který je věnován zvuku a hudbě v nejrůznějších interaktivních paralelách a interakcích. Ve skladbě Polaroidy Helmuta Oehringa vystoupí neslyšící vypravěčka Veronika Slámová. Ve světové premiéře a za přítomnosti autora – brněnského skladatele Edgara Mojdla, zazní kompozice Splavné proudy. V závěru večera Imaginární symfonie Petra Kofroně. Celý koncert bude tlumočen do českého znakového jazyka.

Pilířem existence je, že akce vyvolává reakci. A tak se BCO pokouší prozkoumat ono „spojující“ či „mezi“ akcí a reakcí, kde hledá vzrušující prostor interakce. Koncert je ohlášený na 24. dubna 2023 od 19:30 ve VIDA, science centru na brněnském výstavišti. 

Krátká a zábavná má být znějící socha Pendulum Music z roku 1968 od Steva Reicha. Jsou to čtyři obyčejné mikrofony pověšené nad čtyřmi obyčejnými reproduktory. Když se mikrofony rozhoupou, tak při přeletu nad reproduktorem sami sebe rozezní. Kinetická energie se na kyvadle předává a ztrácí a tak se jednotlivé kmity mění a rozcházejí až začnou všechny mikrofony společně hučet zastavené nad položenými reproduktory, a to je konec. Nic víc a nic míň než akce, která vyvolává reakci. 

Skladatel Helmut Oehring byl od dětství veden k hudbě a to i přesto, že oba jeho rodiče jsou neslyšící. Není to paradox, protože je zjevné, že znaková řeč u neslyšících má k hudbě či k jejímu zápisu mnohem blíž, než běžné písmo a text u slyšících. Je mnohem více imaginativní, otevřená a nespoutaná v zažitých představách. Zní mnohem svobodněji. Kompozice Helmuta Oehringa jsou plné expresivity, jsou technicky náročné a veskrze virtuózní, ale nic z toho není slyšet, jsou jakoby tiché, nikoliv však intenzitou, ale absencí zbytečného žvástu. Partitura kompozice Polaroids z roku 1996 je skutečným intermediem, jež je tlumočeno do světa hudebních zvuků a zároveň do metajazyka znakové řeči, kdy obé je stejně nejednoznačné. V roli sopranisty vystoupí Petr Pytlík a role vypravěčky Veronika Slámová.

John Cage nabídl poslech svých i našich imaginárních krajin, ale také zvuků, které nás obklopují. Nabádal k onomu panickému, nepoznanému a nepředpojatému poslechu – vyžadoval naši posluchačskou interakci rozhodující o tom, jakou reakci jeho hudební akce vyvolá. Petr Kofroň, u příležitosti potencionálních stých narozenin Johna Cage, vytvořil Imaginární symfonii, ve které očekává panický poslech ale již nikoliv zvuků, ale hudeb, které nás obklopují. Hudba se proměnila v hluk, jak píše Kundera, ale také se může proměnit v hudbu, jak dokazuje Kofroň.

Slovo „vida“ se v čeština používá jako citoslovce prozření, a tak je můžeme nahradit slovy jako „ejhle“ či „hle“. Zůstaňme však ve Vidě: „Důmyslné lidské výtvory jsou většinou určeny k užitku nebo k obdivu. Často zapomínáme, že pod nimi existuje hlubší podklad, na kterém jsou všechny založeny. Ten se neřídí cíli užitečnosti nebo poutání pozornosti, má svá vlastní pravidla: plynulost toku, vrstevnatost a schopnost sebeorganizace.“ napsal Edgar Mojdl o své kompozici Splavné proudy, která byla napsána přímo do prostoru Vidy pro BCO. A pokračuje: „Skladba Splavné proudy se snaží inspirovat těmito pravidly, plout v hudebním prostoru a vyhnout se užitečnosti a atraktivitě - chce vystihnout plynulost a absenci hierarchie. Když totiž zkoušíme v myšlenkách měnit u různých dějů měřítko časové i velikostní, zjistíme, že všechny proudy jsou v zásadě splavné.“ „Vida, konečně jsem to pochopil, bylo to tak snadné…“, píši já, coby budoucí posluchač, doplňuje Viktor Pantůček, dramaturg BCO a pokračuje:

„Ještě před pár měsíci byla předpona „inter“ nejhojněji využívána právě ve spojení s akcí (aktivitou) a poměrně hojně též s disciplínou či nacionalitou. Nyní se však zdá, že vzrušujícím prostorem není interakce, ale inter ve spojení s latinským légére (tedy znát, poznávat, číst, vědět) a přívlastkem umělá (umělá inteligence). Vždycky mě napadalo srovnání se stavebnicí LEGO, i když původ názvu je z dánského LEG GODT (dobře si hrát), se kterou je též možné vytvářet úžasná díla, ale nikdy nepřekročí to, že jsou z nepřeberného množství umělých „kostiček, ale možná to chce jenom, aby interakce byla dostatečně imaginativní.

PROGRAM 

INTERAKCE S VIDOU

24. duben 2023, 19:30, Vida! science centrum Brno

Steve Reich – Pendulum Music (1968)

Helmut Oehring – Polaroids pro neslyšící vypravěčku, kontratenoristu, 12 nástrojů a live electronics (1996)

Edgar Mojdl – Splavné proudy (objednávka BCO)

Petr Kofroň – Imaginární symfonie (2012)

Petr Pytlík zpěv

Veronika Slámová – neslyšící vypravěčka

Brno Contemporary Orchestra/ Pavel Šnajdr dirigent

Pavel Šnajdr/ foto Jiří Sláma

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více

Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Nejčtenější