Brno Contemporary Orchestra – zvuk a hudba tlumočená do znakového jazyka ve světové premiéře

Brno Contemporary Orchestra – zvuk a hudba tlumočená do znakového jazyka ve světové premiéře

Brněnský soubor Brno Contemporary Orchestra připravil ve spolupráci s vědeckým, popularizačním centrem Vida a společností Hands Dance program, který je věnován zvuku a hudbě v nejrůznějších interaktivních paralelách a interakcích. Ve skladbě Polaroidy Helmuta Oehringa vystoupí neslyšící vypravěčka Veronika Slámová. Ve světové premiéře a za přítomnosti autora – brněnského skladatele Edgara Mojdla, zazní kompozice Splavné proudy. V závěru večera Imaginární symfonie Petra Kofroně. Celý koncert bude tlumočen do českého znakového jazyka.

Pilířem existence je, že akce vyvolává reakci. A tak se BCO pokouší prozkoumat ono „spojující“ či „mezi“ akcí a reakcí, kde hledá vzrušující prostor interakce. Koncert je ohlášený na 24. dubna 2023 od 19:30 ve VIDA, science centru na brněnském výstavišti. 

Krátká a zábavná má být znějící socha Pendulum Music z roku 1968 od Steva Reicha. Jsou to čtyři obyčejné mikrofony pověšené nad čtyřmi obyčejnými reproduktory. Když se mikrofony rozhoupou, tak při přeletu nad reproduktorem sami sebe rozezní. Kinetická energie se na kyvadle předává a ztrácí a tak se jednotlivé kmity mění a rozcházejí až začnou všechny mikrofony společně hučet zastavené nad položenými reproduktory, a to je konec. Nic víc a nic míň než akce, která vyvolává reakci. 

Skladatel Helmut Oehring byl od dětství veden k hudbě a to i přesto, že oba jeho rodiče jsou neslyšící. Není to paradox, protože je zjevné, že znaková řeč u neslyšících má k hudbě či k jejímu zápisu mnohem blíž, než běžné písmo a text u slyšících. Je mnohem více imaginativní, otevřená a nespoutaná v zažitých představách. Zní mnohem svobodněji. Kompozice Helmuta Oehringa jsou plné expresivity, jsou technicky náročné a veskrze virtuózní, ale nic z toho není slyšet, jsou jakoby tiché, nikoliv však intenzitou, ale absencí zbytečného žvástu. Partitura kompozice Polaroids z roku 1996 je skutečným intermediem, jež je tlumočeno do světa hudebních zvuků a zároveň do metajazyka znakové řeči, kdy obé je stejně nejednoznačné. V roli sopranisty vystoupí Petr Pytlík a role vypravěčky Veronika Slámová.

John Cage nabídl poslech svých i našich imaginárních krajin, ale také zvuků, které nás obklopují. Nabádal k onomu panickému, nepoznanému a nepředpojatému poslechu – vyžadoval naši posluchačskou interakci rozhodující o tom, jakou reakci jeho hudební akce vyvolá. Petr Kofroň, u příležitosti potencionálních stých narozenin Johna Cage, vytvořil Imaginární symfonii, ve které očekává panický poslech ale již nikoliv zvuků, ale hudeb, které nás obklopují. Hudba se proměnila v hluk, jak píše Kundera, ale také se může proměnit v hudbu, jak dokazuje Kofroň.

Slovo „vida“ se v čeština používá jako citoslovce prozření, a tak je můžeme nahradit slovy jako „ejhle“ či „hle“. Zůstaňme však ve Vidě: „Důmyslné lidské výtvory jsou většinou určeny k užitku nebo k obdivu. Často zapomínáme, že pod nimi existuje hlubší podklad, na kterém jsou všechny založeny. Ten se neřídí cíli užitečnosti nebo poutání pozornosti, má svá vlastní pravidla: plynulost toku, vrstevnatost a schopnost sebeorganizace.“ napsal Edgar Mojdl o své kompozici Splavné proudy, která byla napsána přímo do prostoru Vidy pro BCO. A pokračuje: „Skladba Splavné proudy se snaží inspirovat těmito pravidly, plout v hudebním prostoru a vyhnout se užitečnosti a atraktivitě - chce vystihnout plynulost a absenci hierarchie. Když totiž zkoušíme v myšlenkách měnit u různých dějů měřítko časové i velikostní, zjistíme, že všechny proudy jsou v zásadě splavné.“ „Vida, konečně jsem to pochopil, bylo to tak snadné…“, píši já, coby budoucí posluchač, doplňuje Viktor Pantůček, dramaturg BCO a pokračuje:

„Ještě před pár měsíci byla předpona „inter“ nejhojněji využívána právě ve spojení s akcí (aktivitou) a poměrně hojně též s disciplínou či nacionalitou. Nyní se však zdá, že vzrušujícím prostorem není interakce, ale inter ve spojení s latinským légére (tedy znát, poznávat, číst, vědět) a přívlastkem umělá (umělá inteligence). Vždycky mě napadalo srovnání se stavebnicí LEGO, i když původ názvu je z dánského LEG GODT (dobře si hrát), se kterou je též možné vytvářet úžasná díla, ale nikdy nepřekročí to, že jsou z nepřeberného množství umělých „kostiček, ale možná to chce jenom, aby interakce byla dostatečně imaginativní.

PROGRAM 

INTERAKCE S VIDOU

24. duben 2023, 19:30, Vida! science centrum Brno

Steve Reich – Pendulum Music (1968)

Helmut Oehring – Polaroids pro neslyšící vypravěčku, kontratenoristu, 12 nástrojů a live electronics (1996)

Edgar Mojdl – Splavné proudy (objednávka BCO)

Petr Kofroň – Imaginární symfonie (2012)

Petr Pytlík zpěv

Veronika Slámová – neslyšící vypravěčka

Brno Contemporary Orchestra/ Pavel Šnajdr dirigent

Pavel Šnajdr/ foto Jiří Sláma

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Daniel Lazar je rumunsko-srbský houslista, Almir Mešković je akordeonista z Bosny. Potkali se v Norsku, kde oba studovali na akademii. Oba také svou hudbu, která vychází z balkánských folklorních kořenů, obohacují o prvky hudby severské. Nevyhýbají se ani inspiraci klasickou hudbou nebo třeba hudbou romskou a mezi hosty na svém oceňovaném albu Family Beyond Blood mají i nedávno zesnulého špičkového afrického hudebníka Toumaniho Dabatého. Duo, které letos na jaře stanulo na čele Balkan World Music Chart, vystoupí na festivalu Maraton hudby Brno. Představí se v sobotu 10. srpna v rámci scény Balkan Soirée.  více

Letošní 29. ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae na téma Metamorfózy: Czech Smetana! uzavřel ve středu 10. července v brněnském Besedním domě komorní koncert mezzosopranistky a patronky festivalu Magdaleny Kožené a klavíristy Kirilla Gersteina. Na programu se objevily písňové cykly Leoše Janáčka, Hugo Wolfa, Sergeje Rachmaninova a Arnolda Schönberga.  více

Závěrečný koncert letošní sezóny Filharmonie Brno patřil dílům Antonína Dvořáka a Jeana Sibelia v Janáčkově divadle. Do čela filharmonie se ve čtvrtek 20. června postavil dánský dirigent Michael Schønwandt, který se brněnskému publiku představil naposledy v lednu minulého roku. V první polovině programu orchestr doplnil houslista Alexander Sitkovetskyvíce

Letošní, 29. ročník hudebního festivalu Concentus Moraviae je z velké části věnovaný Roku české hudby, čemuž nasvědčuje jeho podtitul Metamorfózy: Czech Smetana!. Podobně zaměřený byl i recitál klavíristy Jana Bartoše, který se odehrál v úterý 18. června v malém sále kulturního domu v Bystřici nad Pernštejnem. Na programu se objevily klavírní cykly Bedřicha Smetany a Miloslava Kabeláče, které vyšly minulý rok na Bartošově CD pod hlavičkou labelu Supraphon.  více

Vrcholem sezony 2023/24 Národního divadla Brno se bezpochyby stalo uvedení světové premiéry opery Here I am, Orlando slovenské skladatelky Ľubice Čekovské. Libreto k tomuto dílu, jehož premiéra se odehrála 14. června v Janáčkově divadle, napsala Viktorie Knotková podle románu Orlando od Virginie Woolfové. Odvážný dramaturgický počin vypráví příběh mladíka Orlanda, který se jednoho dne změnil v ženu a žije tak už pár století, režíroval umělecký šéf opery NdB Jiří Heřman. Za dirigentský pult se při premiéře postavil Robert Kružík, který měl i hudebním nastudování. Role Orlanda/y byla rozdělena mezi dva představitele: mezzosopranistku Markétu Cukrovou a kontratenoristu Maayana Lichtavíce

Nejčtenější