Brno jako evropské centrum world music v čele s Milanem Tesařem

8. prosinec 2020, 2:00

Brno jako evropské centrum world music v čele s Milanem Tesařem

Brno po téměř třiceti letech vystřídalo německý Berlín v pozici hlavního centra evropského panelu rozhlasových hudebních publicistů World Music Charts Europe (WMCE). Z berlínského veřejnoprávního rozhlasu, kde do 30. listopadu 2020 působil zakladatel této platformy Johannes Theurer, se centrum aktivit WMCE přesouvá do brněnského sídla Radia Proglas. Novým sekretářem panelu se od 1. prosince stal jeden z jeho dvou dosavadních českých členů a vedoucí hudební redakce Proglasu Milan Tesař.

Odborný panel a stejnojmenný žebříček WMCE vznikl na jaře 1991 pod záštitou Evropské vysílací unie (EBU). Sjednotil přední hudební publicisty zaměřené na tzv. world music původně z veřejnoprávních rozhlasových stanic, k nimž se postupem času přidali pečlivě vybraní kolegové z některých – většinou nekomerčních – soukromých stanic. Podmínkou členství je dlouholeté působení v oboru, profesionalita a profesní integrita a především vlastní kvalitní pořady, v nichž publicista představuje hudební novinky. Členem WMCE za Česko je téměř od počátku Petr Dorůžka (za ČRo Vltava) a od roku 2019 též Milan Tesař (za Radio Proglas). Panel slouží mimo jiné k propojení rozhlasových publicistů s nezávislými hudebními vydavateli z celého světa. Cílem je dostat do rozhlasových pořadů po celé Evropě kvalitní hudbu, která by jinak v konkurenci komerčních společností mohla neprávem zapadnout.

Vedle samotných rozhlasových pořadů jednotlivých členů panelu je důležitým a pravidelným výstupem jednou měsíčně sestavovaný žebříček 20 nejlepších alb z celého světa. Nejde tedy o hitparádu prodejnosti či hranosti, ale o hlasování expertů podobné různým výročním cenám, avšak realizované každý měsíc. Samotný žebříček se pravidelně rozesílá na tisíce adres po celém světě (média, agentury, pořadatelé festivalů) a už téměř tři desítky let je pro odborníky důležitou pomůckou v pestrém labyrintu „globální“ hudby. Najít jej můžete zde. 

Se změnou na vedoucím postu se do Brna nepřesulo pouze virtuální centrum panelu. Na Moravu již nyní zasílají vydavatelé z celého světa svá CD a z Brna se budou každý měsíc rozesílat zásilky s těmito hudebními novinkami všem členům odborné poroty WMCE. V současné době se měsíčního hlasování o nejlepší hudební album účastní více než čtyřicet odborníků z 25 evropských zemí: od Portugalska po Rusko, od Norska po Řecko.

Vedle měsíčního pořadí nejlepších alb zveřejňuje porota WMCE i pořadí celoroční, a to vždy na začátku prosince. V roce 2020 bylo nejúspěšnější nahrávkou z celého světa album Lina_Raül Refree, spolupráce tradiční portugalské zpěvačky Liny Rodriguez s katalánským hráčem na syntezátory Raülem Refreem. Na druhém místě skončil anglický písničkář Sam Lee, dobře známý například z festivalu Folkové prázdniny v Náměšti nad Oslavou, a třetí je bosenský zpěvák Damir Imamović. V první desítce se dále umístily například nahrávky z Íránu, Mali, Ghany nebo Itálie. Česká hudební scéna má v první stovce za rok 2020 dvojí zastoupení: Na krásném 22. místě skončila skupina Clarinet Factory s albem Pipers a do první stovky nejlepších světových alb roku 2020 se těsně vešla i společná nahrávka Ivy Bittové a sardinského experimentálního kytaristy Paola Angeliho. Díky novému působení panelu WMCE v Brně je však šance, že se k jednotlivým porotcům v budoucnu dostane mnohem více české hudby než dosud. Právě v těchto dnech k nim poštou míří například nová alba vydavatelství Indies Scope (CD skupiny Tara Fuki a Mariana Friedla) a Indies Happy Trails (novinka souboru Flair) nebo album Hluboko zpěvačky Milli Janatkové.

Milan Tesař/ foto Jiří Sláma

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Jedno starší – pravda, ne úplně typické – album skupiny Květy začínalo slovy: „Nejtišší kapela na světě tak, aby nerušila sousedy.“ To nejnovější, nazvané trochu záhadně Květy Květy, začíná textem: „Řítíme se do tmy tou největší rychlostí.“ Dá se něco vyvozovat z toho, že kapela kolem Martina E. Kyšperského v nejpomalejším roce, v době lockdownu, přišla s nejrychlejším a možná s nejenergičtějším albem za svou kariéru? Nebo je důležitější, že přes veškerý tlak, který z Květů Květů coby kolektivní práce vyvěrá, jde vlastně o velmi samotářskou a intimní desku?  více

Sedmý rok své oficiální existence završil brněnský bigband Cotatcha Orchestra dlouho připravovaným debutovým albem autorských skladeb tří komponistů – většinou z pera pianisty Martina Konvičky, s mírným přispěním Jiřího Levíčka a bandleadera Jiřího Kotači. Název Bigbandová elektronika/Bigband Electronics naznačuje, že skladby překračují čistě jazzový rámec směrem k různým nadžánrovým fúzím, ale pevné mantinely tím rozhodně nevymezuje.  více

Tomáš Kytnar, šéf brněnského klubu Stará Pekárna a kapelník skupiny Tady To Máš, léta zhudebňoval slovenské texty. Několik svých alb postavil na poezii současných slovenských básníků Judity Kaššovicové a Erika Ondrejičky. Na otázku, jestli se českým textům vyhýbá záměrně, v rozhovoru pro Brno – Město hudby v roce 2013 odpověděl: „Opravdu trochu přemýšlím o češtině, ale nějak systematicky hledat nebo si dávat inzerát rozhodně nebudu. Jako slovenští básníci vlastně přišli ke mně, musí cestou náhody přijít i ti čeští, nebo ne?“ Uplynulo sedm let. Kytnar od té doby se svou skupinou vydal „slovenská“ alba Srdiečka tiché a Krajina diamantov a… letos přichází změna. Novinka Ryba Květovoň propojila Kytnarův typický skladatelský rukopis s českou poezií Bogdana Trojaka.  více

Poetický název Květy nevadnoucí za sebou skrývá prozatím poslední vydavatelský počin Jiřího Plocka. Kompilační CD oslavuje čtvrtstoletí od vzniku moravské folklorní řady v jeho vydavatelství GNOSIS BRNO. Jde o čtrnáct alb, která vznikala mezi lety 1995 až 2005.  A nejsou to alba ledajaká. Nadšení a cit Jiřího Plocka pro píseň je nesporný, z nahrávek však dýchá mnohem víc. Jde například o zápal samotných zpěváků, který Jiří Plocek během natáčení rozdmýchával, nechal je hrát a zpívat podle jejich vůle a nálady. Musím zdůraznit také samotný výběr interpretů. Jména jsou to dnes již opravdu ikonická – František Okénka, Zdeněk Kašpar, Karel Rajmic, Vlasta Grycová, Jiřina Miklošková a mnozí další. Někteří z nich už bohužel opustili tento svět. Jiní, které na albu slyšíme jako nadané děti, sami už vychovávají další generace zpěváků, například Tomáš Beníček. Záměrně zmiňuji zpěváky, samotné album je i po hudební stránce kvalitní. Všechny písně jsou však přednášeny výjimečnými interprety. I to jim v duchu živé lidové tradice dodává jedinečnost.  více

Dva roky po monotematickém albu Bleděmodré město, za které získala nominaci na žánrového Anděla, vydala brněnská skupina Nevermore & Kosmonaut novinku se záhadným názvem XCR-9. Více prozrazuje podtitul Písně do rakety. Zatímco na minulém albu jsme se s Michalem Šimíčkem a jeho kapelou procházeli ulicemi města Brna, tentokrát nás písničkář, který léta používá přezdívku Kosmonaut, bere na fiktivní cestu do vesmíru.  více