Cenu Gustava Broma získal bubeník a perkusista Václav Skála

24. květen 2021, 1:00

Cenu Gustava Broma získal bubeník a perkusista Václav Skála

Seznam nositelů Ceny Gustava Broma se rozrostl o další jméno. Jejím 24. nositelem se stal Václav Skála – český bubeník a perkusista. Do Orchestru Gustava Broma nastoupil v roce 1958 a působil v něm 28 let.

Cenu uděluje každoročně Český rozhlas Brno. Na výběru se podílejí hudebníci, publicisté, producenti, redaktoři či organizátoři festivalů. Symbolickou plastiku předala nositeli ředitelka Českého rozhlasu Brno Hana Ondryášová v sobotu 22. května v rámci koncertu ke stému výročí narození Gustava Broma. Ten se uskuteční pod širým nebem u lavičky Jaromíra Hniličky na palouku U buku mezi brněnskými Soběšicemi a Útěchovem. 

 „Letošní nositel Ceny Gustava Broma patří k těm, kteří měli mimořádnou možnost ovlivnit zvuk Bromova orchestru. Gustav Brom si ho vybral a přivedl v roce 1958. A Václav Skála potom pomáhal orchestru držet přesný rytmus celých 28 let,“ připomněla ředitelka Českého rozhlasu Brno Hana Ondryášová.

Prvním nástrojem Václava Skály byly housle, víc mu ale říkaly bicí nástroje, k nimž se dostal díky jednomu z členů orchestru plzeňského divadla. Když pak Skálu viděl a slyšel Gustav Brom, dal tehdy dvaadvacetiletému studentovi techniky nabídku, jakou šlo jen těžko odmítnout. Václav Skála pak zažil vrcholné jazzové období orchestru i jeho pozdější populárnější tvář s více než stovkou českých, slovenských i zahraničních zpěváků. „Skálovu bicí soupravu nebo bubny conga můžeme slyšet na deskách, kterých za tu dobu nahrál více než 1.200. Nepočítaně je pak titulů, které Bromův orchestr pořídil pro zvukový archiv brněnského rozhlasu. Podtrženo a sečteno, Václav Skála se podílel nepřeslechnutelně na významné části historie souboru. Gustav Brom stál v jeho čele plných 55 let – a polovinu té doby určoval tempo hudebního proudu právě Václav Skála,“ říká rozhlasový publicista a spoluorganizátor ceny Jan Dalecký.

Cena Gustava Broma je nejvýznamnějším oceněním jazzových hudebníků v České republice. Nápad udržet povědomí o osobnosti brněnské hudební scény dostal dva roky po Bromově smrti hudebník, dramaturg Bromova orchestru a vedoucí hudební redakce brněnského rozhlasu Max Wittmann. Zdůraznil tím, že Brom byl nejdéle působícím dirigentem jazzového orchestru v českých zemích (1940–1995).

„Uvážíme-li, že ty nejstarší dochované zvukové snímky byly pořízeny roku 1957 a stovky dalších pak obohacovaly rozhlasový archiv téměř čtyři desetiletí, je hned jasné, že význam Orchestru Gustava Broma je pro brněnský rozhlas a Brno jako takové zcela zásadní,“ připomíná Jan Dalecký. Orchestr se pod taktovkou Bromova nástupce Vlada Valoviče stal před osmi lety rezidenčním souborem Českého rozhlasu.

Foto Radek Bortlík (ČRo Brno)

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více

Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Nejčtenější