Filharmonie Brno dnes zahájí projekt Dvořák & Brahms I, II

10. únor 2022, 1:00

Filharmonie Brno dnes zahájí projekt Dvořák & Brahms I, II

Filharmonie Brno zahraje se čtrnáctidenním rozestupem dvě Dvořákovy symfonie a dva Brahmsovy klavírní koncerty. Přednese je Elisabeth Leonskaja, která se do Brna vrací po dvojím velkém úspěchu: místní publikum oslovila v září 2019 Třetím klavírním koncertem Bély Bartóka a v prosinci téhož roku provedením kompletu pěti klavírních koncertů Ludwiga van Beethovena. Projekt Dvořák & Brahms I, II začíná už dnes večer v Janáčkově divadle.

„Leonskaja patří již několik desítek let k nejcennějším osobnostem pianistického umění. Vydala řadu nahrávek, za které získala bezpočet ocenění. V Rakousku, kde žije, se dočkala mnoha poct, je například Čestnou členkou vídeňského Konzerthausu a držitelkou Rakouského čestného kříže za vědu a umění,“ uvedla ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová.

Dvořáka filharmonie zařazuje pravidelně, pro své šéfdirigentské působení si totiž Dennis Russell Davies vytyčil cíl provést a natočit všechny Dvořákovy symfonie. „Pro tuto sezonu zvolil Druhou a Čtvrtou. Jejich kombinace s klavírními koncerty Johannese Brahmse, Dvořákova přítele a ideově spřízněného tvůrce, se přímo nabízela, přičemž konkrétní sestava obou programů se odvinula od „křížové“ shody tónin,“ uvedl dramaturg Filharmonie Brno Vítězslav Mikeš s tím, že oba skladatelé patřili k hlavním představitelům tzv. klasicko-romantické syntézy.

Rané Dvořákovy symfonie jsou v muzikologické literatuře hodnoceny jako opusy, v nichž lze bezpečně poznat budoucího génia a ze kterých doslova prýští bohatá invence, často však neukočírovaná sebereflexí. Hnacím motorem k Symfonii č. 2 B dur bylo citové vzplanutí tehdy čtyřiadvacetiletého skladatele k mladé herečce a také touha prosadit se velkým dílem. „Rozvleklost a zahuštěnost díla si uvědomoval záhy po jeho dokončení. Proto ho přepracoval, nadále se k němu vracel a provedl i zásadní revizi,“ uvedl Mikeš. První půle projektu se uskuteční ve čtvrtek a pátek 10. a 11. února, druhá pak v pátek a sobotu 25. a 26. února. Oba koncerty se konají v Janáčkově divadle a začínají v 19:00.

Čtvrtá symfonie d moll vznikla v době, kdy měl Dvořák za sebou první větší veřejné úspěchy, ale také první velký nezdar v podobě nepochopení opery Král a uhlíř ze strany zpěváků a orchestru, kvůli němuž se vzdal jejího uvedení.

Dva Brahmsovy klavírní koncerty jsou důkazem toho, že autor byl klavírním virtuozem. Sloh jeho skladeb působí oproti jiným romantikům drsněji, což způsobuje přednostní užívání oktávové techniky, plných i rozložených akordů a výrazná, zahuštěná polyfonní textura. První klavírní koncert d moll při své premiéře u posluchačů propadl. Symfonickým uchopením – organickým propojením orchestrální složky se sólovým partem rezignujícím na oslňující virtuozitu, přesto kladoucím vysoké technické nároky – se vymykal tradičnímu pojetí instrumentálního koncertu. Nadčasové hodnoty koncertu potvrdila teprve pozdější doba. Představoval-li První klavírní koncert d moll zdárnou realizaci myšlenky „symfonického koncertu“ či „symfonie s klavírem“, pak Druhý klavírní koncert B dur více než dvě dekády po koncertu Prvním, tuto tendenci definitivně stvrdil a rozvedl.

Elisabeth Leonskaja/ foto archiv Filharmonie Brno

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Diversní jaro v roce 2024 započalo prvním orchestrálním koncertem Ensemble Opera Diversa pod taktovkou dirigenta Patrika Červáka konaným v Domě pánů z Kunštátu v úterý 20. února. Dramaturgický koncept inspirovaný mýtickými náměty z oblasti antiky, ale také fantazijního světa spisovatele a filologa Johna Ronalda Reuela Tolkiena, netradičně podpořil i improvizovaný videoart fotografa a tvůrce Tomáše Hrůzy. Sólově za doprovodu orchestru vystoupil kytarista Vít Dvořáčekvíce

Také Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem se letos přidává k oslavám Roku české hudby. V Janáčkově divadle se včera uskutečnil koncert věnovaný vokálně-instrumentálním dílům dvou exilových skladatelů rozdílných epoch – Antonína Rejchy (1770–1836) a Jana Nováka (1921–1984). V rámci večera se představili Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra FialyMartina Janková (soprán), Pavla Vykopalová (mezzosoprán), Aleš Briscein (tenor) a Jiří Brückler (bas).  více

Pondělním koncertem Africa calls Europe byl v sále Konventu Milosrdných bratří zahájen XXI. ročník cyklu Barbara Maria Willi uvádí... Jak název večera napovídá, divákům bylo předvedeno propojení evropských a (nejen) afrických vlivů. O tento zajímavý dramaturgický počin se postaralo londýnské flétnové kvarteto i Flautisti ve složení Jitka KonečnáDoris KitzmantelIlona Veselovská a Monika Wimberger Devátá, ke kterému se v několika skladbách připojil perkusionista Jakub Kupčík. V první polovině večera nejdříve zazněla díla z renesanční a barokní epochy, ve druhé pak kompozice soudobých autorů.  více

Roky končící číslicí čtyři mají pro českou hudbu zásadní význam – kromě předních představitelů klasické hudby, ze kterých lze jmenovat Leoše Janáčka, Josefa Suka či Antonína Dvořáka, slaví svá jubilea také zásadní autoři české nonartificiální hudby jako například Jiří Šlitr či Karel Kryl. Tím nejzásadnějším výročím, které však letošek připadá, je bezesporu 200 let od narození zakladatele moderní české hudby Bedřicha Smetany. Národní divadlo Brno se tedy oslavy spojené s Rokem české hudby rozhodlo v projektu Smetana200 zahájit uvedením nové inscenace Smetanova Dalibora v koprodukci s Welsh National Opera. Představení režíroval David Pountney, jehož práce může být brněnským milovníkům opery známa například z inscenace Z mrtvého domu, která se uskutečnila v rámci festivalu Janáček Brno 2018. O hudební nastudování Dalibora se postaral Tomáš Hanus, který provedení při premiérovém uvedení v pátek 2. února rovněž řídil. Scénu navrhl Robert Innes Hopkins, kostýmy připravila Marie-Jeanne Lecca a světelného designu se ujal Fabrice Kebour. Postavy Smetanovy opery ztvárnili Tomasz Konieczny (Vladislav, král český), Peter Berger (Dalibor z Kozojed), Csilla Boross (Milada), Daniel Kfelíř (velitel stráže Budivoj), David Szendiuch (žalářník Beneš), Ondřej Koplík (Vítek), Jana Šrejma Kačírková (Jitka) a Petr Karas (soudce).  více

Podívat se na jednu z brněnských ikon nezvyklou optikou se snaží nová hudební inscenace Cabaret Janáček. Hudebního génia a inovátora v žánrově neobvyklém projektu propojili arthub Tamuza a Cabaret des Pechés, na jehož komorním jevišti se před diváky u stolků odehrál hodinový průřez Janáčkovým životem s nejznámějšími úryvky z jeho děl. A to vše za se děje za asistence mima, tří pěvců (lyrický a dramatický soprán s barytonem) s pianistkou a vše je navrch hned natřikrát alternováno.  více

Nejčtenější