Filharmonie Brno: Světová premiéra Symfonie č. 3 Thomase Larchera s netradičními nástroji

Filharmonie Brno: Světová premiéra Symfonie č. 3 Thomase Larchera s netradičními nástroji

V sále Besedního domu dnes probíhá nahrávání pro Český rozhlas. Filharmonie Brno natáčí ve světové premiéře Symfonii č. 3 rakouského autora Thomase Larchera s názvem A Line Above the Sky (Čára nad oblohou). Larcher ji složil na prestižní spoluobjednávku šesti orchestrů ze šesti evropských zemí, mezi kterými je i Filharmonie Brno. A právě ta uvádí skladbu jako první. Atmosféru symfonie dotváří desítky bubnů, etnických nástrojů, tympánů, zvonů a dalších.

Thomas Larcher je jeden z nejrenomovanějších světových skladatelů současnosti. V symfonii odkazuje k lezecké trase v jeskyni nedaleko Marmolady v Dolomitech a k příběhu Toma Ballarda, který trasu vytvořil v roce 2015 v tehdejší nejvyšší lezecké obtížnosti. „Tom byl jeden z nepozoruhodnějších a nejlepších horolezců své generace. Zemřel před dvěma lety při pokusu o výstup na devátou nejvyšší horu světa Nanga Parbat,“ uvedl rakouský skladatel.

Symfonie měla mít premiéru loni v květnu v Amsterdamu, brněnští filharmonici ji měli uvést v listopadu. „Kvůli tomu, co se děje, se ale doposud ještě nikde nehrála. My ji natáčíme pro Český rozhlas, který ji odvysílá ze záznamu. Jsem za to velmi vděčný nejen rozhlasu, ale i svému orchestru, že jsme se mohli do tohoto projektu pustit,“ uvedl šéfdirigent Filharmonie Brno Dennis Russell Davies.

Larcherova symfonie se snaží vyjádřit touhu po prozářeném životě, životě ve světle. „Je také o tom, jak obrovské hory pozorují naše nepochopitelné šílené činy. A ani neví, že v jejich blízkosti mohou někteří strávit nejkrásnější hodiny svého života. Všechno to riskování, které horolezci mnohdy podstupují, vede k otázkám, jakou hodnotu má život člověka nejen pro něj samého, ale i pro ostatní,“ uvedl Larcher, který sám několikrát unikl v horách smrti.

Aby vyjádřil potřebnou atmosféru, užívá nezvyklé nástroje. Bicisté hrají na desítky bubnů, tympánů, činelů, zvonků, zvonů, etnických nástrojů ale také na prázdné barely, pečící papír, flexatony, bouřkové plechy, imitují vítr nebo práskání bičem. „Pro různé neladěné nástroje Larcher předepsal konkrétní tóny, takže jsme třeba přibrousili dřevěné špalíky, aby zněly, jak mají. Také musíme hrát konkrétní tóny na bongu nebo neobvyklá glissanda u tympánu,“ uvedl šéf bicistů Lukáš Krejčí. Z nástrojů, které nejsou pro symfonii příliš obvyklé, zní ve skladbě například cimbál, akordeon nebo speciální kontrabas klarinet. „Je přivezený z Rakouska, protože přesně takový u nás v republice není. Ten, který mám já, neobsáhne nejhlubší tóny v této symfonii,“ uvedl Jindřich Pavliš z Clarinet Factory, který na vypůjčený nástroj hraje. Žesťaři kromě svých nástrojů hrají také na čtyři waterphony, kovové nádoby naplněné vodou, po jejichž čnějících hrotech se jezdí smyčcem.

Larcherova symfonie je podle Daviese jednou z obětí celosvětové koronakrize. „Jsem moc rád, že ji hrajeme, mimo jiné kvůli Thomasovi. Pro autora je totiž nesmírně důležité, aby slyšel svoje dílo,“ zdůraznil Davies, který s Larcherem spolupracuje přes 20 let. Jeho hudbu vnímá Davies jako popis člověka: je velkorysá, inovativní, spontánní, ale přitom velmi disciplinovaná. „Thomas je takzvaně skvělým produktem své země, svého domova, tedy Tyrolska a své generace – nesnáší rasismus, útlak a sociální nespravedlnost. Jako klavírista manager také neúnavně podporuje mladé autory,“ uvedl Davies.

Foto archiv FB

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Diversní jaro v roce 2024 započalo prvním orchestrálním koncertem Ensemble Opera Diversa pod taktovkou dirigenta Patrika Červáka konaným v Domě pánů z Kunštátu v úterý 20. února. Dramaturgický koncept inspirovaný mýtickými náměty z oblasti antiky, ale také fantazijního světa spisovatele a filologa Johna Ronalda Reuela Tolkiena, netradičně podpořil i improvizovaný videoart fotografa a tvůrce Tomáše Hrůzy. Sólově za doprovodu orchestru vystoupil kytarista Vít Dvořáčekvíce

Také Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem se letos přidává k oslavám Roku české hudby. V Janáčkově divadle se včera uskutečnil koncert věnovaný vokálně-instrumentálním dílům dvou exilových skladatelů rozdílných epoch – Antonína Rejchy (1770–1836) a Jana Nováka (1921–1984). V rámci večera se představili Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra FialyMartina Janková (soprán), Pavla Vykopalová (mezzosoprán), Aleš Briscein (tenor) a Jiří Brückler (bas).  více

Pondělním koncertem Africa calls Europe byl v sále Konventu Milosrdných bratří zahájen XXI. ročník cyklu Barbara Maria Willi uvádí... Jak název večera napovídá, divákům bylo předvedeno propojení evropských a (nejen) afrických vlivů. O tento zajímavý dramaturgický počin se postaralo londýnské flétnové kvarteto i Flautisti ve složení Jitka KonečnáDoris KitzmantelIlona Veselovská a Monika Wimberger Devátá, ke kterému se v několika skladbách připojil perkusionista Jakub Kupčík. V první polovině večera nejdříve zazněla díla z renesanční a barokní epochy, ve druhé pak kompozice soudobých autorů.  více

Roky končící číslicí čtyři mají pro českou hudbu zásadní význam – kromě předních představitelů klasické hudby, ze kterých lze jmenovat Leoše Janáčka, Josefa Suka či Antonína Dvořáka, slaví svá jubilea také zásadní autoři české nonartificiální hudby jako například Jiří Šlitr či Karel Kryl. Tím nejzásadnějším výročím, které však letošek připadá, je bezesporu 200 let od narození zakladatele moderní české hudby Bedřicha Smetany. Národní divadlo Brno se tedy oslavy spojené s Rokem české hudby rozhodlo v projektu Smetana200 zahájit uvedením nové inscenace Smetanova Dalibora v koprodukci s Welsh National Opera. Představení režíroval David Pountney, jehož práce může být brněnským milovníkům opery známa například z inscenace Z mrtvého domu, která se uskutečnila v rámci festivalu Janáček Brno 2018. O hudební nastudování Dalibora se postaral Tomáš Hanus, který provedení při premiérovém uvedení v pátek 2. února rovněž řídil. Scénu navrhl Robert Innes Hopkins, kostýmy připravila Marie-Jeanne Lecca a světelného designu se ujal Fabrice Kebour. Postavy Smetanovy opery ztvárnili Tomasz Konieczny (Vladislav, král český), Peter Berger (Dalibor z Kozojed), Csilla Boross (Milada), Daniel Kfelíř (velitel stráže Budivoj), David Szendiuch (žalářník Beneš), Ondřej Koplík (Vítek), Jana Šrejma Kačírková (Jitka) a Petr Karas (soudce).  více

Podívat se na jednu z brněnských ikon nezvyklou optikou se snaží nová hudební inscenace Cabaret Janáček. Hudebního génia a inovátora v žánrově neobvyklém projektu propojili arthub Tamuza a Cabaret des Pechés, na jehož komorním jevišti se před diváky u stolků odehrál hodinový průřez Janáčkovým životem s nejznámějšími úryvky z jeho děl. A to vše za se děje za asistence mima, tří pěvců (lyrický a dramatický soprán s barytonem) s pianistkou a vše je navrch hned natřikrát alternováno.  více

Nejčtenější