Filharmonie Brno: Světová premiéra Symfonie č. 3 Thomase Larchera s netradičními nástroji

Filharmonie Brno: Světová premiéra Symfonie č. 3 Thomase Larchera s netradičními nástroji

V sále Besedního domu dnes probíhá nahrávání pro Český rozhlas. Filharmonie Brno natáčí ve světové premiéře Symfonii č. 3 rakouského autora Thomase Larchera s názvem A Line Above the Sky (Čára nad oblohou). Larcher ji složil na prestižní spoluobjednávku šesti orchestrů ze šesti evropských zemí, mezi kterými je i Filharmonie Brno. A právě ta uvádí skladbu jako první. Atmosféru symfonie dotváří desítky bubnů, etnických nástrojů, tympánů, zvonů a dalších.

Thomas Larcher je jeden z nejrenomovanějších světových skladatelů současnosti. V symfonii odkazuje k lezecké trase v jeskyni nedaleko Marmolady v Dolomitech a k příběhu Toma Ballarda, který trasu vytvořil v roce 2015 v tehdejší nejvyšší lezecké obtížnosti. „Tom byl jeden z nepozoruhodnějších a nejlepších horolezců své generace. Zemřel před dvěma lety při pokusu o výstup na devátou nejvyšší horu světa Nanga Parbat,“ uvedl rakouský skladatel.

Symfonie měla mít premiéru loni v květnu v Amsterdamu, brněnští filharmonici ji měli uvést v listopadu. „Kvůli tomu, co se děje, se ale doposud ještě nikde nehrála. My ji natáčíme pro Český rozhlas, který ji odvysílá ze záznamu. Jsem za to velmi vděčný nejen rozhlasu, ale i svému orchestru, že jsme se mohli do tohoto projektu pustit,“ uvedl šéfdirigent Filharmonie Brno Dennis Russell Davies.

Larcherova symfonie se snaží vyjádřit touhu po prozářeném životě, životě ve světle. „Je také o tom, jak obrovské hory pozorují naše nepochopitelné šílené činy. A ani neví, že v jejich blízkosti mohou někteří strávit nejkrásnější hodiny svého života. Všechno to riskování, které horolezci mnohdy podstupují, vede k otázkám, jakou hodnotu má život člověka nejen pro něj samého, ale i pro ostatní,“ uvedl Larcher, který sám několikrát unikl v horách smrti.

Aby vyjádřil potřebnou atmosféru, užívá nezvyklé nástroje. Bicisté hrají na desítky bubnů, tympánů, činelů, zvonků, zvonů, etnických nástrojů ale také na prázdné barely, pečící papír, flexatony, bouřkové plechy, imitují vítr nebo práskání bičem. „Pro různé neladěné nástroje Larcher předepsal konkrétní tóny, takže jsme třeba přibrousili dřevěné špalíky, aby zněly, jak mají. Také musíme hrát konkrétní tóny na bongu nebo neobvyklá glissanda u tympánu,“ uvedl šéf bicistů Lukáš Krejčí. Z nástrojů, které nejsou pro symfonii příliš obvyklé, zní ve skladbě například cimbál, akordeon nebo speciální kontrabas klarinet. „Je přivezený z Rakouska, protože přesně takový u nás v republice není. Ten, který mám já, neobsáhne nejhlubší tóny v této symfonii,“ uvedl Jindřich Pavliš z Clarinet Factory, který na vypůjčený nástroj hraje. Žesťaři kromě svých nástrojů hrají také na čtyři waterphony, kovové nádoby naplněné vodou, po jejichž čnějících hrotech se jezdí smyčcem.

Larcherova symfonie je podle Daviese jednou z obětí celosvětové koronakrize. „Jsem moc rád, že ji hrajeme, mimo jiné kvůli Thomasovi. Pro autora je totiž nesmírně důležité, aby slyšel svoje dílo,“ zdůraznil Davies, který s Larcherem spolupracuje přes 20 let. Jeho hudbu vnímá Davies jako popis člověka: je velkorysá, inovativní, spontánní, ale přitom velmi disciplinovaná. „Thomas je takzvaně skvělým produktem své země, svého domova, tedy Tyrolska a své generace – nesnáší rasismus, útlak a sociální nespravedlnost. Jako klavírista manager také neúnavně podporuje mladé autory,“ uvedl Davies.

Foto archiv FB

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Na konci roku 2020 vydala Filharmonie Brno dvojici nahrávek sestávajících z děl Antonína Dvořáka a Antonína Rejchy. „Dvořákovské“ CD se skladatelovou první symfonií a Maličkostmi v úpravě a instrumentaci šéfdirigenta brněnské filharmonie Dennise Russella Daviese jsme zde již recenzovali. Nyní se zaměříme na nahrávku hudebního obrazu Lenora skladatele Antonína Rejchy na text balady Gottfrieda Augusta Bürgera. Na CD se představili Martina Janková v roli Lenory, Pavla Vykopalová jako její matka, Wojciech Parchem v roli vypravěče a Jiří Brückler jako zesnulý voják Vilém. Po boku orchestru Filharmonie Brno vystoupil také Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Stejně jako v případě nahrávky s díly Antonína Dvořáka, i tento projekt řídil dirigent Dennis Russell Davies.  více

Současný jazz je jedním z nejobtížněji definovatelných hudebních stylů. Existuje totiž v celé řadě podob: od víceméně puristických historických podžánrů (ragtime, swing, dixieland, bebop, hard bop, free jazz a další) se postupně víc a víc rozvolňuje do nejrůznějších fúzí, čerpá novou inspiraci mimo jiné z rocku, world music, folklóru či z vážné hudby. Takže vedle autorů a interpretů straight-ahead jazzu se také u nás vyprofilovalo několik autorských osobností hledajících a vytvářejících jeho novou podobu.  více

Po lednových streamovaných koncertech doplněných sérií originálních video-upoutávek se Czech Ensemble Baroque včera opět vrátil se živým večerním přenosem. Tentokrát se jednalo o druhý koncert z cyklu Bacha na Mozarta, který byl přeložený z 21. října. Z prostor Konventu Milosrdných bratří na něm zazněl, jako stěžejní část programu, žalm Dixit Dominus Georga Friedricha Händela.  více

Koronavirová krize roku 2020 (a 2021) měla a stále má takový dopad na podobu hudebního trhu, že si badatelé s odstupem budou možná klást otázku, zda v této době vyšly vůbec nějaké nahrávky, které neovlivnila. Robert Křesťan s Druhou trávou chtěl pracovat na dvojalbu, na kterém měl vedle sebe postavit coververze písní svých oblíbenců a novou autorskou tvorbu. Součástí ambiciózního projektu se stal britský producent Eddie Stevens, avšak přerušená možnost cestování mezi Českem a Londýnem zastavila i práce na 2CD. Kapela se rozhodla nečekat na uvolnění a vydala Díl první samostatně. Nejde o přesnou podobu původně zamýšleného prvního disku. „Vydat jen převzaté skladby bez jakékoli patrné vazby mezi nimi a původní tvorbou nám připadlo nedostatečné a producentský styl Eddieho Stevense je natolik jednotlivý a jistým způsobem jednotící, že jsme se rozhodli na prvním nosiči vydat mix obou a s druhým dílem počkat,“ vysvětluje Křesťan. Před sebou tedy máme Díl první, což ovšem není žádná polovičatá nahrávka nebo nedokončené dílo. Druhé trávě se navzdory vyšší moci podařilo nahrát jednu z nejsilnějších českých desek roku 2020.  více

Stávající epidemiologickou situaci s nemožností živého koncertování využila řada větších i menších hudebních těles k přípravě nových nosičů. Jedním z nich je i Filharmonie Brno, která rozšířila svoji nabídku o vlastní edici CD nahrávek s odvážným mottem: Hudba, kterou hned tak někde nekoupíte. Ačkoliv by se mohlo zdát, že jde v prvé řadě o povedený slogan marketingové sekce, tato stručná charakteristika není pouhým a prázdným lákadlem. Již první dvojice desek vydaných na konci roku 2020 nabídla neprávem pozapomenuté oratorium Antonína Rejchy Lenora (zaznělo při koncertech 5., 6. a 7. února 2020). Filharmonici nahráli také program s Dvořákovou Symfonií č. 1 v c moll Zlonické zvony a skladbou Bagatelles, op. 47 (Maličkosti), obojí v úpravě (a v případě Maličkostí i bohatší instrumentaci) šéfdirigenta Filharmonie Brno Dennise Russella Daviese. A právě toto album bude předmětem našeho hodnocení.  více