HLUK završí experiment s terénními nahrávkami: Bariel & TMA, rlung a Vision of 1994

HLUK završí experiment s terénními nahrávkami: Bariel & TMA, rlung a Vision of 1994

Sérii hudebně-diskusních večerů HLUK, kterou pořádá hudební platforma AlterEcho, uzavře třetí edice v klubu Bajkazyl Brno. V hudební části se představí ve společném live setu dvojice pražských elektronických hudebníků Bariel & TMA, původem ruská experimentální producentka rlung a také ambientní projekt Vision of 1994.

Večer již tradičně zahájí od 19:00 diskuze, jejímž tématem bude financování nezávislých (nejen hudebních) médií. Hosty debaty budou Klotylda Marková za Deník Alarm, Michal Pařízek (Full Moon Magazine) a Zdeněk Neusar (frontman.cz). HLUK #3 je ohlášen na 3. března 2022 v partnerském klubu Bajkazyl Brno.

Bariel & TMA se věnují prolínání elektronické hudby s analogovými syntezátory. Hudebník a producent Jakub Baierl (Méta Monde, YOGA Kolektiv) se spojí ve své další inkarnaci jménem Bariel s multimediálním programátorem a hudebním mágem Tomášem Martínkem (TMA), který stál také u zrodu pražského komunitního labelu Bad Names. Od jejich společného live setu lze očekávat průlet různými žánry – od ambientu s fragmenty nahrávek městského prostředí až k hlubokým, pulzujícím beatům a klubové hudbě vybízející k tanci.

Iana Koroleva je elektronická producentka původem z ruského Asbestu, jejíž hudební tvorba vychází především z ambientních subžánrů a minimalismu, nezdráhající se zakomponovat prvky noisu či hutných basů a beatů. Postklubové ozvěny vystupují zpoza atmosférických ploch již na jejím debutu nontemporary reflektujícím osobní zkušenost s dynamickým světem jihotchajwanské metropole Kaohsiung. Ten vydala u českého labelu Secret press, specializujícího se na „mysl měnící ambient a meditativní drony.” Její poslední deska Seven Stones vyšla u florentských Biodiversità Records. Také na ní čerpá z terénních nahrávek tentokrát pocházejících z Japonska, k němuž se váže koncept celého alba.

Záhadná ambientní elektronika skrývající se pod jménem Vision of 1994 tvoří další hudební identitu klatovského producenta a DJe Karla Průchy (dříve Silhoutte, Chik). Nápad na projekt přišel u poslechu jednoho tracku z dílny nyní pro něj už domácího labelu Harmless Youth, který ho podnítil k remixu ve stylu devadesátkové jungle music. Jeho styl neustále osciluje mezi zádumčivými, melancholickými tracky, kde hojně využívá terénní nahrávky a deep/acid technem.

Už dříve jako Silhouette vydal u labelu Krmelec Recordings album Lost in the Circle a ke konci roku 2021 svou druhou desku Hůrka (label Dolec) inspirovanou nejen zvukovým zkoumáním šumavské krajiny. Na jeho poslední desce Concrete Memories (2020, Harmless Youth) se odrážejí „vzpomínky na dětství a dospívání ve snaze uchopit pocity z vyrůstání na panelovém sídlišti.“

rlung / foto Adriana Vancová

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Nejčtenější