Hudební dokument Akcept čeká premiéra v New Yorku i v Brně

Hudební dokument Akcept čeká premiéra v New Yorku i v Brně

Celovečerní debut režiséra Jana Hubáčka pojednává o soudobé vážné hudbě. Hlavní protagonistkou dokumentu je mladá česká skladatelka Lucie Vítková, nyní studující na newyorské Columbia University.

Filmový dokument se soustředí na vznik absolventského díla Lucie Vítkové s názvem Akcept. Vítková, která dříve studovala i na brněnské JAMU, nakládá s hudbou velmi invenčně a usiluje mimo jiné o to, aby společnost byla otevřena novým a neprobádaným věcem. Její přístup je experimentálního ražení; „šije“ skladby podle vzorů na šaty či plánu vodní turbíny.

Režisér filmu Akcept Jan Hubáček říká: „Když jsem se soudobou hudbou začal před více než sedmi lety zabývat, byl jsem překvapený, jak můžou nazývat hudbou něco, co často postrádá melodii, rytmus nebo dokonce tóny. Zjistil jsem však, že zajímavou hudbou může být opravdu jakýkoli zvuk kolem nás… Třeba i ticho!“

Dokument podpořilo statutární město Brno a Fakulta multimediálních komunikací UTB ve Zlíně. Nejprve ho uvidí diváci festivalu Eurasian Film Festival, a to 24. května v New Yorku, kde bude promítán jako jediný celovečerní dokument pod záštitou Českého centra New York. Česká premiéra filmu se uskuteční 1. června 2016 ve 20:30 v Univerzitním kině Scala.

Lucie Vítková/ foto archiv umělce

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..



Posledním projektem Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stalo uvedení dvou českých jednoaktových oper: V studni Viléma Blodka (1834–1874) a Polapená nevěra Otmara Máchy (1922–2006). Hudební fakulta se při jejich realizaci spojila s Ateliérem divadla a výchovy pro neslyšící Divadelní fakulty JAMU a vznikl projekt, který se snaží hudbu přiblížit právě neslyšícím. Toto spojení se ovšem na prknech Divadla na Orlí neuskutečnilo poprvé. Již dříve zde byly uvedeny inscenace, které fungovaly na podobném principu: například Hudba pro oči (2014) se skladbami Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů nebo Pojď se mnou do světa – písně Jiřího Bulise tlumočené do českého znakového jazyka (2020). Nyní recenzovaný projekt měl premiéry 16. a 17. března v Divadle na Orlí.  více

Pro čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma, který se odehrál 14. března v Besedním domě a nesl označení Mozartiana, zvolila Filharmonie Brno, tentokrát pod vedením česko-japonského dirigenta Chuheie Iwasakiho, čtyři skladby z 18.–20. století. Tato díla dramaturgicky spojuje buď přímo vznik v období klasicismu nebo inspirace hudebními postupy pro toto období typickými. Jako sólistka se v první polovině koncertu představila flétnistka Martina Venc Matušínskávíce

Druhou zastávkou krátkého česko-německého turné klavírního tria Neues Klaviertrio Dresden se stal 6. března v 16 hodin koncertní sál Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění. V celkem čtyřech městech (Praha, Brno, Lipsko a Drážďany) zazněl program složený ze světových premiér dvou českých a dvou německých skladatelů.  více

Steven Johnston je skotský písničkář, který v poslední době používá pseudonym Damask Rose. Stejně se jmenuje i album které v roce 2022 natočil v Brně s producenty Pavlem Šmídem a Vojtěchem Svatošem. Se stejným producentským týmem nyní pracuje na druhém albu.  více

Roky zakončené číslicí 4 jsou pro českou kulturu důležitým symbolem. Nejinak je tomu i letos, kdy si v rámci Roku české hudby 2024 připomínáme významná výročí spjatá s některými kulturními institucemi a řadou jmen známých hudebních skladatelů a umělců. Tím nejskloňovanějším je bezesporu Bedřich Smetana (1824–1884), u něhož si připomínáme hned dvě jubilea – dvě stě let od narození a sto čtyřicet let od úmrtí. K oslavám se samozřejmě připojila i Filharmonie Brno, která připravila pro diváky dva koncerty s názvem Smetana 200 konané 29. února a 1. března v Janáčkově divadle. Recenze se pojí s prvním z nich. Orchestr vystoupil pod taktovkou švýcarského dirigenta Michaela Tabachnika a mimo jiné doprovodil mladého tuzemského klavíristu Marka Kozáka. Program se však nevztahoval pouze ke tvorbě Bedřicha Smetany, naopak dal vyniknout kontextu autorovy doby skrze díla Ferenze Lizsta a Richarda Wagnera.  více

Nejčtenější