Jakobín zahájí sezonu věnovanou české hudbě

Jakobín zahájí sezonu věnovanou české hudbě

Dvě následující sezony Janáčkovy opery NdB se budou nést v duchu Roku české hudby 2024. Letošní první premiéra proto bude patřit české opeře Jakobín Antonína Dvořáka. Operní inscenace v režii Martina Glasera se dostane díky projektu OperaVision mezi diváky do celého světa. Česká televize zaznamená představení pro ČT ART.

Jakobín je často vnímaný jen jako idylický obrázek doby českého osvícenství, ale spolu s krásnou hudbou se v něm skrývá mnohem víc stále aktuálních témat. V režijním pojetí Martina Glasera a s dirigentem Jakubem Kleckerem, čeká diváky humor i drama a hlavně šťastný konec v pěveckém obsazení s Pavlou Vykopalovou (Julie), Romanem Hozou (Bohuš), Janem Šťávou (Purkrabí), Lucií Kaňkovou (Terinka), Petrem Levíčkem (Benda) a dalšími. Premiéra se koná v neděli 8. října 2023 od 19:00 v Janáčkově divadle.

„Je to spíš několik příběhů, které se postupně proplétají, zauzlují, chvíli to vypadá, že se z toho laškování stane temné drama, ale nakonec vše dobře dopadne, zlo je potrestáno, staré chyby odpuštěny a pravá láska zvítězí. A v tom je to právě takové české, malé ale hezké. Češství, nebo jakési zkoumání národní povahy mi přijde jako silné a nosné téma. To, jak se všemu umíme vysmát, jak rychle ohneme hřbet, jak stejně nebojácně umíme v rozhodující chvíli stát za svým a toužit po velkých věcech a po svobodě, jak se dojmeme a pod návalem emocí v mžiku změníme názor o 180 stupňů. Jakobín je takový malý „český živočichopis“, jeho hrdinové oscilují mezi figurkami a velkými dramatickými postavami, přesně podle toho, co se v dané situaci hodí víc. A vše nese hudba jako dramatický činitel a způsob, jak spolu postavy komunikují – šklebí se do tváře posměšnou písničkou, slavnostní serenádou uctívají vrchnost, zcela přirozeně se vyzpívávají ze svého smutku, nebo pomocí hudby odkryjí v duši pravé city.“ říká režisér Martin Glaser.

Dvořákův Jakobín náleží vedle Rusalky, Čerta a Káči, Dimitrije a Armidy mezi skladatelova mistrovská díla a je jedním z nejpůvabnějších obrázků českého městečka konce osmnáctého století. Příběh o návratu ztraceného šlechtického syna, který se ve vzdálené Francii zapletl s jakobíny do revolučního dění, a o nepovedených námluvách nadutého purkrabího Dvořák naplnil mistrovskou hudbou pramenící z nejlepších domácích tradic. Každou z postav mistrně vystihl a obdařil ji plnokrevným charakterem – zejména pak venkovský učitel Benda se svou serenádou patří k tomu nejlepšímu, co skladatel vytvořil. A je to právě síla, bezprostřednost, vroucnost a laskavý humor Dvořákovy hudby, co pozvedá sentimentální příběh mezi klenoty české hudby.

Antonín Dvořák

Jakobín

Hudební nastudování: Jakub Klecker

Režie: Martin Glaser

Scéna: Pavel Borák

Kostýmy: David Janošek

Light design: Martin Špetlík

Osoby a obsazení:

Hrabě Vilém z Harasova: David Szendiuch

Bohuš z Harasova: Roman Hoza

Julie, Bohušova žena: Pavla Vykopalová

Adolf z Harasova: Tadeáš Hoza

Purkrabí Filip: Jan Šťáva

Jiří, učitelský mládenec: Aleš Briscein

Benda: Petr Levíček

Terinka, Bendova dcera: Lucie Kaňková, Eva Esterková

Lotinka, klíčnice: Jitka Zerhauová

Sbor a orchestr Janáčkovy opery NdB, Dětský sbor Brno

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více

Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Nejčtenější