Jakobín zahájí sezonu věnovanou české hudbě

Jakobín zahájí sezonu věnovanou české hudbě

Dvě následující sezony Janáčkovy opery NdB se budou nést v duchu Roku české hudby 2024. Letošní první premiéra proto bude patřit české opeře Jakobín Antonína Dvořáka. Operní inscenace v režii Martina Glasera se dostane díky projektu OperaVision mezi diváky do celého světa. Česká televize zaznamená představení pro ČT ART.

Jakobín je často vnímaný jen jako idylický obrázek doby českého osvícenství, ale spolu s krásnou hudbou se v něm skrývá mnohem víc stále aktuálních témat. V režijním pojetí Martina Glasera a s dirigentem Jakubem Kleckerem, čeká diváky humor i drama a hlavně šťastný konec v pěveckém obsazení s Pavlou Vykopalovou (Julie), Romanem Hozou (Bohuš), Janem Šťávou (Purkrabí), Lucií Kaňkovou (Terinka), Petrem Levíčkem (Benda) a dalšími. Premiéra se koná v neděli 8. října 2023 od 19:00 v Janáčkově divadle.

„Je to spíš několik příběhů, které se postupně proplétají, zauzlují, chvíli to vypadá, že se z toho laškování stane temné drama, ale nakonec vše dobře dopadne, zlo je potrestáno, staré chyby odpuštěny a pravá láska zvítězí. A v tom je to právě takové české, malé ale hezké. Češství, nebo jakési zkoumání národní povahy mi přijde jako silné a nosné téma. To, jak se všemu umíme vysmát, jak rychle ohneme hřbet, jak stejně nebojácně umíme v rozhodující chvíli stát za svým a toužit po velkých věcech a po svobodě, jak se dojmeme a pod návalem emocí v mžiku změníme názor o 180 stupňů. Jakobín je takový malý „český živočichopis“, jeho hrdinové oscilují mezi figurkami a velkými dramatickými postavami, přesně podle toho, co se v dané situaci hodí víc. A vše nese hudba jako dramatický činitel a způsob, jak spolu postavy komunikují – šklebí se do tváře posměšnou písničkou, slavnostní serenádou uctívají vrchnost, zcela přirozeně se vyzpívávají ze svého smutku, nebo pomocí hudby odkryjí v duši pravé city.“ říká režisér Martin Glaser.

Dvořákův Jakobín náleží vedle Rusalky, Čerta a Káči, Dimitrije a Armidy mezi skladatelova mistrovská díla a je jedním z nejpůvabnějších obrázků českého městečka konce osmnáctého století. Příběh o návratu ztraceného šlechtického syna, který se ve vzdálené Francii zapletl s jakobíny do revolučního dění, a o nepovedených námluvách nadutého purkrabího Dvořák naplnil mistrovskou hudbou pramenící z nejlepších domácích tradic. Každou z postav mistrně vystihl a obdařil ji plnokrevným charakterem – zejména pak venkovský učitel Benda se svou serenádou patří k tomu nejlepšímu, co skladatel vytvořil. A je to právě síla, bezprostřednost, vroucnost a laskavý humor Dvořákovy hudby, co pozvedá sentimentální příběh mezi klenoty české hudby.

Antonín Dvořák

Jakobín

Hudební nastudování: Jakub Klecker

Režie: Martin Glaser

Scéna: Pavel Borák

Kostýmy: David Janošek

Light design: Martin Špetlík

Osoby a obsazení:

Hrabě Vilém z Harasova: David Szendiuch

Bohuš z Harasova: Roman Hoza

Julie, Bohušova žena: Pavla Vykopalová

Adolf z Harasova: Tadeáš Hoza

Purkrabí Filip: Jan Šťáva

Jiří, učitelský mládenec: Aleš Briscein

Benda: Petr Levíček

Terinka, Bendova dcera: Lucie Kaňková, Eva Esterková

Lotinka, klíčnice: Jitka Zerhauová

Sbor a orchestr Janáčkovy opery NdB, Dětský sbor Brno

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Znovuobjevení a digitalizace brněnských polyfonních rukopisů BAM 1 a BAM 2 otevřely novou kapitolu zkoumání a interpretace renesanční hudby. Na průsečíku historického výzkumu, moderních technologií a umělecké interpretace stojí Past Forward, přeshraniční projekt propojující instituce z Nizozemska, Belgie a České republiky. V jeho uměleckém jádru stojí dva hudebníci, jejichž přístupy se vzájemně doplňují: Tim Braithwaite, umělecký ředitel Cappella Pratensis, a Kateřina Maňáková, loutnistka, která vyučuje hru na rané drnkací nástroje na Janáčkově akademii múzických umění a je garantkou celé iniciativy. V tomto rozhovoru hovoří o práci s dosud opomíjenými prameny, o výzvách historicky poučené interpretace, o příslibech mezinárodní spolupráce a o své vizi budoucnosti interpretace rané hudby.  více

Pozoruhodný program nabídl koncert Filharmonie Brno v čele s dirigentem Dennisem Russellem Daviesem konaný ve čtvrtek 6. listopadu v Besedním domě, který spojil tvorbu dvou soudobých skladatelů zemí bývalého sovětského svazu. Na koncertu vystoupili arménský barytonista Aksel Daveyan, violista Julián Veverica, bicista Lukáš Krejčí a rakouský sbor Hard-Chor Linz pod vedením sbormistra Alexandera Kolleravíce

Brněnský rodák, klavírista a generální ředitel České filharmonie David Mareček vystupuje společně s violoncellistou Václavem Petrem na koncertním turné v Jižní Koreji. Duo během prvního listopadového týdne představuje český repertoár na prestižních pódiích, mimo jiné v Seogwipo Arts Center, Yongin Poeun Art Hall a Daegu Concert House.  více

Linie chrámových koncertů tělesa Ensemble Opera Diversa si klade za cíl přinášet soudobou duchovní hudbu do patřičných prostor. V této dramaturgické linii zaznělo za patnáct let mnoho světových a českých premiér. I podzimní úterní večer 4. listopadu nebyl výjimkou – posluchačům nabídl pod taktovkou dirigentky Gabriely Tardonové tři pozoruhodné kompozice, které rozezněly prostory kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné.  více

Městské divadlo Brno uvedlo světovou premiéru muzikálu Winton, který se pokusil převést do jevištní podoby příběh muže, který bez okázalosti a bez očekávání slávy zachránil 669 dětí před holokaustem. Nový titul hudebního divadla vznikl ze spolupráce skladatele a brněnského klavíristy Daniela Kyzlinka a libretisty Luďka Kašparovského. Režie novinky se ujal Petr Gazdík. Při prvním uvedení v hledišti dokonce usedli potomci zachráněných, „Nickyho rodina“, i syn sira Nicholase Wintona.  více

Nejčtenější