JazzFestBrno zakládá vlastní vydavatelství Bivak Records

21. srpen 2021, 2:00

JazzFestBrno zakládá vlastní vydavatelství Bivak Records

JazzFestBrno přichází s vlastním hudebním vydavatelství Bivak Records, jehož cílem je produkce jak studiových nahrávek, tak zvukových záznamů koncertů českých jazzmanů. Špičkovou jazzovou hudbu bude vydávat na tradičních hudebních nosičích i v elektronické podobě. První nahrávkou, která u vydavatelství Bivak Records vychází, je debutové eponymní album brněnské kapely Four in Blue saxofonisty Radka Zapadla.

„Už dvacet let pořádáme koncerty, které se uchovávají pouze v naší paměti. I proto jsme se rozhodli pro založení vydavatelství, jež umožní vybrané koncertní zážitky uchovat jednou provždy a k nim přidat i další ve formě studiových alb. Název Bivak je symbolem pro vytváření základního produkčního komfortu pro námi vydávané umělce, kteří se tak mohou plně soustředit na uměleckou stránku projektů,“ říká jednatel vydavatelství Bivak Records a umělecký ředitel festivalu JazzFestBrno Vilém Spilka.

První nahrávkou pod hlavičkou vydavatelství Bivak Records je debutové eponymní album brněnské kapely Four in Blue saxofonisty Radka Zapadla. Křest desky se uskuteční dnes, tedy 21. srpna od 19:30 na Alžbětinské scéně Divadla Husa na provázku. Deska je v prodeji na webu Bivakrecords.cz a Animalmusic.cz, kde si zájemci mohou poslechnout i krátké ukázky. „Spolupráce s labelem Animal Music se nabízí zcela přirozeně – je to tradiční vydavatel s dobrým vkusem a prověřenou distribuční sítí, navíc nás váže dlouholeté přátelství. Naše vydavatelské počiny tak vhodně doplní stávající nabídku Animal Music a přidají se tak k jeho dlouholeté podpoře především domácí jazzové a alternativní scény,“ vysvětluje Spilka.

Kapelník seskupení, saxofonista Radek Zapadlo založil kapelu v roce 2017 inspirován legendárními nahrávkami Back At The Chicken Shack a Midnight Special skvělého hráče na hammondky Jimmyho Smithe. Zapadlo se ve Four in Blue obklopil neméně zkušenými hráči tak, aby obsazení kapely respektovalo původní nahrávky – Petr Tureček (vycházející jazzová hvězda z líhně katedry jazzové interpretace JAMU Brno) hraje na bicí, Vladan Ronner (Mulligang, Milan Kašuba Trio ad.) na varhany Hammond a Vilém Spilka (Vilém Spilka Quartet ad.) na kytaru. Kvarteto se od té doby posunulo směrem k vlastní tvorbě v estetice zmíněných nahrávek a stylů. K napsání kompozic pro toto sdružení se donutili všichni členové kapely, dokonce i tradicionalista Radek Zapadlo, známý jazzový konzervativec. Na desce tak zazní například jeho budoucí hity Dog´s Blues, Fried Egg nebo Blues for Magda. „Věříme, že naše hudba zaujme publikum bluesovou pravdivostí a přímým hudebním sdělením,“ říká kapelník Radek Zapadlo.

V Brně žijící saxofonista Radek Zapadlo se věnuje vlastní kapele, stíhá působit v několika žánrově odlišných formacích a k tomu i učit. „V současné době se věnuji různým aktivitám: hraní, práci ve studiu a učení. Hraní je pro mě nejdůležitější, ačkoli úplným základem – tím, z čeho čerpám inspiraci – je poslech hudby. To považuji pro její aktivní provozování za vůbec nejdůležitější,“ shrnuje náplň svých dní Zapadlo a dodává: „Působím v mnoha odlišných kapelách a jsem s takovou situací spokojený. Přesto mi chyběl vlastní projekt a tak došlo na založení kapely Four in Blue.“ Zapadlo vystudoval Konzervatoř Jaroslava Ježka v Praze a brněnskou JAMU. Učí saxofon a klarinet na základních uměleckých školách v Brně, Vranovicích a Pohořelicích. V Brně, kde trvale žije, hraje kromě vlastní kapely Four in Blue také ve Vilém Spilka Quartet, Two-Generation Trio, Heart of Dixie, MulliGang a Cotatcha Orchestra. V Praze Zapadlo působí v kvintetu Mateje Benka, výrazného pianisty a skladatele. S ním také doprovází zpěváka Ondřeje Rumla.

Radek Zapadlo/ foto Roman Franc

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Opera je mnohými lidmi vcelku právem považována za jednu z nejvýše postavených forem artificiální tvorby. Není se ostatně čemu divit – nejenže v sobě snoubí hudbu i divadlo, ale pro mnohé skladatele představuje zvládnutí celého operního aparátu nejvyšší možnou kompoziční metu. Lze ale i pochopit, že někomu může operní tvorba připadat vzdálená a cizí, odtržená, přespříliš „vyumělkovaná“, zbytečně závažná a někdy snad až lartpourlartistická. Projekt Hausopera se snaží tuto strnulou krásu opery přenést do každodenního života a ušít operu konkrétnímu prostoru na míru. V říjnu 2018 tak zaznělo Poslední polo, první opera projektu, v lázních na Rašínově ulici a dnes – tedy ve dnech 17., 18. a 19. září – zavedly opery Věčná slečna bledá a Hra o Malinu posluchače do Zemanovy kavárny a cukrárny, dále do pasáže Alfa před Knihkupectví Michala Ženíška. Kostýmy u obou děl navrhla Zuzana Rusínová a scénografii Tomáš Rusín. Light design Věčné slečny bledé vytvořila Barbora JágrováPavla Beranová pak navrhla light design u Hry o Malinu. Oba tituly režíroval Jiří Nekvasilvíce

Violoncellovým recitálem zahájil Spolek přátel hudby při Filharmonii Brno koncertní sezónu 2021/2022. První abonentní večer představil v sále Besedního domu Baladu d moll op. 3 č. 1 a Serenádu A dur op. 3 č. 2 Josefa Suka, Pohádku Leoše Janáčka, Klid op. 68 č. 5 a Rondo op. 94 Antonína Dvořáka a Sonátu A dur Césara Francka. Skladby nastudovali violoncellistka Michaela Fukačová a klavírista David Mareček. Koncert byl součástí společného turné obou umělců s názvem Můj hudební domov pořádaného hudebního agenturou C.E.M.A. Kromě Brna tak program putuje také do Hradce Králové, Prahy a Karlových Varů. Dříve, než hudebníci nastoupili na pódium, přivítala posluchače předsedkyně Spolku přátel hudby a osobnost brněnského hudebního života Alena Veselá, doprovázena klarinetistou Filharmonie Brno Emilem Drápelou. Společně pokřtili Drápelovu novou publikaci Jak se žije v orchestru s podtitulem Nevážené fejetony o vážné hudběvíce

Českou premiéru broadwayského muzikálového hitu Pretty Woman včera zažili návštěvníci Městského divadla Brno. Inscenace v režii Stanislava Moši v tomto divadelním zpracování slavného filmového trháku zdůraznila jeho přednosti. Do přestávky se divák v tomto příběhu o novodobé Popelce ponejvíce královsky směje a baví, ve druhé půli je potom rýsovaná zejména jímavost a lyričnost celého titulu.  více

Dvě soboty po sobě měli návštěvníci festivalu Olomoucké barokní slavnosti možnost poslechnout si díla méně známých autorů, jejichž hudba nejenže v mnoha ohledech výrazně překonávala dobový standard, ale jejichž osudy byly s Olomoucí navíc úzce spjaty.  více

Divadelní provoz se zřejmě konečně vrací do starých kolejí. Baletní sekce Národního divadla Brno svoji sezónu zahájila  premiérou vzpomínkového titulu Stabat Mater, který měl v Mahenově divadle uctít a připomenout Pavla Šmoka. Jeden z nejvýznamnějších českých choreografů, který nejenže navrhnul množství nezapomenutelných a oceňovaných choreografií, ale také spoluutvářel českou baletní scénu jako takovou, se stal zdrojem inspirace řady současných umělců. Celý program sestával ze Zjasněné noci (Verklärte Nacht) Arnolda Schönberga, Tria g moll Bedřicha Smetany a první části oratoria Stabat Mater Antonína Dvořáka. Během večera se představili sólisté Kristýna KmentováUladzimir IvanouPetr HosBarbora BielkováSarah DadonovaPeter LerantKlaudia RadačovskáArthur Abram a sbor Baletu NdBvíce