Jubilejní ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby se letos neuskuteční

Jubilejní ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby se letos neuskuteční

Ani letos se Velikonoční festival duchovní hudby neuskuteční. Tradiční akce se tak stává jednou z prvních v republice, která se ruší už podruhé.

„V loňském roce jsme měli vše hotovo, ve městě visely plakáty zvoucí na koncerty, a my jsme museli akci zrušit pár dnů před jejím začátkem. V plánování letošního ročníku, který měl být mimochodem jubilejní, třicátý, jsme proto byli obezřetnější. Bylo velmi obtížné odhadovat vývoj situace a podle toho přemýšlet o zahraničních umělcích, sborovém zpěvu, omezení kapacity a dalších věcech, kterých se dotýkají všechna omezení. Přesto jsme byli připraveni a doufali jsme, nicméně vzhledem k vývoji situace musíme být realisté. Je nám proto moc líto, že ani letos neprožijeme velikonoční čas spolu s našimi posluchači,“ uvedla ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová.

Loňský ročník festivalu nesl podtitul Světlo/Iluminace. Ten letošní podtitul Tělo/Vtělení. „Naplánovali jsme proto pro rok 2021 splynutí obou ročníků, vtělení jednoho do druhého. Původní emblémy těla - umučeného i oslaveného - se tak staly ještě aktuálnějšími. Velikonoční festival je už dlouhá léta prostorem rezonance: skladby (znovu)ožívají v posvátných prostorách a v posvátném čase, jim určených. Posluchačům tak festival kromě samotného hudebního zážitku dával možnost se v oněch dvou týdnech i jednotlivých chrámech zastavit k rozjímání nad utrpením i radostnou zvěstí. V této době se znovu idea festivalu stává spíše spícím semínkem, symbolem naděje. Doufejme, že obrodu a uzdravení naší společnosti bude možné oslavit již o svátcích vzkříšení lásky v roce 2022,“ uvedl dramaturg festivalu Vladimír Maňas.

Velikonoční festival duchovní hudby se poprvé uskutečnil v roce 1992 jako vůbec první akce svého druhu v České republice a ojedinělá i v evropském měřítku. Nabízí výhradně duchovní hudbu určenou pro Svatý a Velikonoční týden s akcentací na objevnou dramaturgii a vynikající interpretační výkony. Koncerty se konají v brněnských kostelích a chrámech, za účasti mezinárodně uznávaných interpretů včetně světových premiér psaných na objednávku festivalu. Specifikem akce jsou tenebrae, tzv. temné hodinky uváděné ve zhasnutých kostelích, pouze při svíčkách.

VFDH 2017/ foto Petr Francán

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Také Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem se letos přidává k oslavám Roku české hudby. V Janáčkově divadle se včera uskutečnil koncert věnovaný vokálně-instrumentálním dílům dvou exilových skladatelů rozdílných epoch – Antonína Rejchy (1770–1836) a Jana Nováka (1921–1984). V rámci večera se představili Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra FialyMartina Janková (soprán), Pavla Vykopalová (mezzosoprán), Aleš Briscein (tenor) a Jiří Brückler (bas).  více

Pondělním koncertem Africa calls Europe byl v sále Konventu Milosrdných bratří zahájen XXI. ročník cyklu Barbara Maria Willi uvádí... Jak název večera napovídá, divákům bylo předvedeno propojení evropských a (nejen) afrických vlivů. O tento zajímavý dramaturgický počin se postaralo londýnské flétnové kvarteto i Flautisti ve složení Jitka KonečnáDoris KitzmantelIlona Veselovská a Monika Wimberger Devátá, ke kterému se v několika skladbách připojil perkusionista Jakub Kupčík. V první polovině večera nejdříve zazněla díla z renesanční a barokní epochy, ve druhé pak kompozice soudobých autorů.  více

Roky končící číslicí čtyři mají pro českou hudbu zásadní význam – kromě předních představitelů klasické hudby, ze kterých lze jmenovat Leoše Janáčka, Josefa Suka či Antonína Dvořáka, slaví svá jubilea také zásadní autoři české nonartificiální hudby jako například Jiří Šlitr či Karel Kryl. Tím nejzásadnějším výročím, které však letošek připadá, je bezesporu 200 let od narození zakladatele moderní české hudby Bedřicha Smetany. Národní divadlo Brno se tedy oslavy spojené s Rokem české hudby rozhodlo v projektu Smetana200 zahájit uvedením nové inscenace Smetanova Dalibora v koprodukci s Welsh National Opera. Představení režíroval David Pountney, jehož práce může být brněnským milovníkům opery známa například z inscenace Z mrtvého domu, která se uskutečnila v rámci festivalu Janáček Brno 2018. O hudební nastudování Dalibora se postaral Tomáš Hanus, který provedení při premiérovém uvedení v pátek 2. února rovněž řídil. Scénu navrhl Robert Innes Hopkins, kostýmy připravila Marie-Jeanne Lecca a světelného designu se ujal Fabrice Kebour. Postavy Smetanovy opery ztvárnili Tomasz Konieczny (Vladislav, král český), Peter Berger (Dalibor z Kozojed), Csilla Boross (Milada), Daniel Kfelíř (velitel stráže Budivoj), David Szendiuch (žalářník Beneš), Ondřej Koplík (Vítek), Jana Šrejma Kačírková (Jitka) a Petr Karas (soudce).  více

Podívat se na jednu z brněnských ikon nezvyklou optikou se snaží nová hudební inscenace Cabaret Janáček. Hudebního génia a inovátora v žánrově neobvyklém projektu propojili arthub Tamuza a Cabaret des Pechés, na jehož komorním jevišti se před diváky u stolků odehrál hodinový průřez Janáčkovým životem s nejznámějšími úryvky z jeho děl. A to vše za se děje za asistence mima, tří pěvců (lyrický a dramatický soprán s barytonem) s pianistkou a vše je navrch hned natřikrát alternováno.  více

Jako romantický muzikál podle bestselleru Johanny Spyri inzeruje Městské divadlo Brno svoji poslední novinku Heidi. Česká premiéra známého „příběhu děvčátka z hor“ ale dopadla všelijak. Nová hudební inscenace je totiž už ve svém originálním muzikálovém zpracování barvotiskovým kýčem, z jehož přeslazené schematičnosti málem až rozbolí zuby. Lineární režie Stanislava Moši tyto sladkobolné valéry v hudebním díle dvou německojazyčných autorů, skladatele a textaře Michaela Schanzeho a scenáristy Hanse Dietera Schreeba, při jeho prvním tuzemském uvedení ještě podtrhla.  více

Nejčtenější