Letošní Maraton hudby Brno rozezněl centrum města hudbou. Přišly desetitisíce lidí

Centrum Brna se na čtyři dny proměnilo v tepající metropoli plnou hudby mnoha žánrů, která zněla opravdu všude. Brno během tohoto prodlouženého víkendu potvrdilo, že je právem městem hudby v UNESCO. Většina produkcí byla zdarma, ty placené byly vyprodány a dokonce se přidávala představení. Pořadateli odhadovaná návštěvnost je 35 tisíc lidí. Hrálo se na náměstích, v ulicích, na balkonech, ale také v podzemí, na radnici, v pasáži či v kostelích. Letošní specialitou byly koncerty ve čtyřech pouličních pokojích od výtvarnice Kateřiny Šedé.

Zahájení největšího hudebního festivalu v centru Brna předcházel alegorický průvod performerů z Amanitas Fire Theatre v kostýmech ozvláštněných pyrotechnickými efekty. Ten desítky lidí dovedl z festivalového Guest centra na Staré radnici přes město až na Jakubské náměstí, kde předali štafetu buskerům. V koupelně, prvním ze čtyř pokojů výtvarnice Kateřiny Šedé, zde vystpupil beatboxer En.dru a bubenická sestava Rhitmo factory. Tímto velkolepým zahájením se rozběhl kolotoč koncertů a vystoupení na celkem dvaadvaceti místech v centru Brna, který pokračoval i následující tři dny. Všude bylo plno, lidé si užívali hudbu mnoha žánrů a vydrželi i za deště, který festival pokropil v sobotu večer. Stovky lidí si za deště například vychutnalo koncert první dámy slovenského popu Jany Kirschner, která vystoupila na hlavním festivalovém pódiu Dominik stage, které stálo nahoře na Dominikánském náměstí.

maraton_hudby_brno_2019_zahajeni_01Jana Kirschner

Django stage na Malinovského náměstí zase v pátek ovládla Monika Bagárová. Náměstí plné lidí se jejím koncertem doslova protančilo, Bagárová vyzvala na podium několik dětí a rozjela s nimi taneční battle. Brunch 'n' Park stage proměnil Moravské náměstí ve velkou taneční scénu, za DJským pultem se střídali umělci a lidé posedávali kolem kašny, tančili a bavili se. Žamboši pokřtili na Orlí stage, která se věnovala folku, své nové CD. Folklor stage, letos na Biskupském dvoře, rozezněl svými silnými hlasy Mužský pěvecký sbor z Hrubé Vrbky a mnohé další hudební uskupení. Plné sály fanoušků si užily kapelu Khoiba na scéně Kabinet stage, Barbaru Mariu Willi & Friends ve Sněmovním sále Nové radnice a duo Pavel Fischer & Jakub Jedlinský v netradičním prostředí Mincmistrovského sklepa.

maraton_hudby_brno_2019_zahajeni_03Monika Bagárová

Vyprodaná Fléda přivítala britského producenta a DJ Jona Hopkinse, vyprodané Sono Centrum zase hudební představení Cirku La Putyka a Letní terasa hradu Špilberk písničkáře Pokáče. V Lázních Rašínova se dokonce přidávalo jedno představení Poslední pólo od Hausopery. Letošním znakem festivalu byly bytové koncerty na ulici. V pokojích, výtvarnice Kateřiny Šedé, na České, Jakubském náměstí, za OC Letmo a v Myší díře, se vystřídalo mnoho mezinárodně zastoupených hráčů. Tradiční Pianoštafeta v pasáži Alfa, proběhla pod patronátem ředitele České filharmonie Davida Marečka. Letos ji velkolepě zahájil pianista Igor Ardašev. Nekonečné varhany u jezuitů zase pod záštitou paní profesorky Aleny Veselé. Za královským nástrojem se vystřídali varhaníci jako Hana Bartošová, Petr Kolař, Jiří Lang a Martin Jakubíček.

maraton_hudby_brno_2019_zahajeni_04Cirk La Putyka

Na náměstí Svobody proběhla tanečně-akrobatická vystoupení britských Motionhouse a No Fit State Circus, i mnohá vytopení flašinetářů, kteří do Brna z celé Evropy dorazili na své desáté mezinárodní setkání, které zakončili společným koncertem v Červeném kostele.

Foto archiv festivalu

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Posledním projektem Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stalo uvedení dvou českých jednoaktových oper: V studni Viléma Blodka (1834–1874) a Polapená nevěra Otmara Máchy (1922–2006). Hudební fakulta se při jejich realizaci spojila s Ateliérem divadla a výchovy pro neslyšící Divadelní fakulty JAMU a vznikl projekt, který se snaží hudbu přiblížit právě neslyšícím. Toto spojení se ovšem na prknech Divadla na Orlí neuskutečnilo poprvé. Již dříve zde byly uvedeny inscenace, které fungovaly na podobném principu: například Hudba pro oči (2014) se skladbami Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů nebo Pojď se mnou do světa – písně Jiřího Bulise tlumočené do českého znakového jazyka (2020). Nyní recenzovaný projekt měl premiéry 16. a 17. března v Divadle na Orlí.  více

Pro čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma, který se odehrál 14. března v Besedním domě a nesl označení Mozartiana, zvolila Filharmonie Brno, tentokrát pod vedením česko-japonského dirigenta Chuheie Iwasakiho, čtyři skladby z 18.–20. století. Tato díla dramaturgicky spojuje buď přímo vznik v období klasicismu nebo inspirace hudebními postupy pro toto období typickými. Jako sólistka se v první polovině koncertu představila flétnistka Martina Venc Matušínskávíce

Druhou zastávkou krátkého česko-německého turné klavírního tria Neues Klaviertrio Dresden se stal 6. března v 16 hodin koncertní sál Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění. V celkem čtyřech městech (Praha, Brno, Lipsko a Drážďany) zazněl program složený ze světových premiér dvou českých a dvou německých skladatelů.  více

Steven Johnston je skotský písničkář, který v poslední době používá pseudonym Damask Rose. Stejně se jmenuje i album které v roce 2022 natočil v Brně s producenty Pavlem Šmídem a Vojtěchem Svatošem. Se stejným producentským týmem nyní pracuje na druhém albu.  více

Roky zakončené číslicí 4 jsou pro českou kulturu důležitým symbolem. Nejinak je tomu i letos, kdy si v rámci Roku české hudby 2024 připomínáme významná výročí spjatá s některými kulturními institucemi a řadou jmen známých hudebních skladatelů a umělců. Tím nejskloňovanějším je bezesporu Bedřich Smetana (1824–1884), u něhož si připomínáme hned dvě jubilea – dvě stě let od narození a sto čtyřicet let od úmrtí. K oslavám se samozřejmě připojila i Filharmonie Brno, která připravila pro diváky dva koncerty s názvem Smetana 200 konané 29. února a 1. března v Janáčkově divadle. Recenze se pojí s prvním z nich. Orchestr vystoupil pod taktovkou švýcarského dirigenta Michaela Tabachnika a mimo jiné doprovodil mladého tuzemského klavíristu Marka Kozáka. Program se však nevztahoval pouze ke tvorbě Bedřicha Smetany, naopak dal vyniknout kontextu autorovy doby skrze díla Ferenze Lizsta a Richarda Wagnera.  více

Nejčtenější