Mezinárodní festival divadelních škol v antickém duchu

9. duben 2015, 7:40

Mezinárodní festival divadelních škol v antickém duchu

Letošní 25. ročník festivalu Setkání/Encounter nese téma Nové Dionýsie. Představí se třináct divadelních škol z jedenácti zemí světa.

Antickým tématem se zaštítí pořadatelé už 25. ročníku Mezinárodního festivalu divadelních škol Setkání/Encounter. V pěti brněnských divadlech bude možné shlédnout jedinečnou přehlídku pořádanou Divadelní fakultou JAMU, představující třináct inscenací v téměř třech desítkách představení. Festival se bude konat od 14. do 18. dubna 2015.

V úterý 14. dubna po úvodním ceremoniálu festival zahájí Čechovovy Tři sestry v podání studentů z gruzínského Tbilisi. Tato škola přijíždí do Brna vůbec poprvé. Ve čtvrt stoleté historii přehlídky se na ní vystřídaly už školy z osmatřiceti zemí celého světa. Program festivalu je bohatý nejen na počet představení, ale také na různorodost žánrů. V letošním ročníku bude zastoupena klasická dramaturgie, současní autoři nebo třeba pohybové divadlo. Představení bude možné shlédnout na scéně Divadla na Orlí, ve studiu Marta, v Hadivadle, Divadle Husa na provázku a tamní sklepní scéně.

Vedle hlavního festivalového programu je nabízen také off-program. Každé ráno budou probíhat diskuze o představeních, rozdílech i podobnostech v divadelní práci jednotlivých škol. Studenti JAMU představí svou tvorbu v rámci off – programových představení. Nebudou chybět přednášky, workshopy a pouliční divadlo.

Foto archiv festivalu Setkání/Encounter

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..


Ke světlu – tak znělo označení závěrečného koncertu Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož letošní 32. ročník nesl podtitul Smíření. V podání domácí a pořadatelské Filharmonie Brno zazněla 27. dubna v kostele sv. Janů pod taktovkou Anny-Marie Helsing díla Ralpha Vaughana Williamse a Einojuhaniho Rautavaary. V první části koncertu se jako sólista představil Josef Špačekvíce

Letos si připomínáme 100. výroční narození kanadského jazzového klavíristy a skladatele Oscara Petersona (1925–2007). K této příležitosti nastudovalo klavírní trio ve složení Luboš Šrámek (klavír), Marián Ševčík (bicí) a Matěj Štubiak (kontrabas) Petersonovu Velikonoční suitu – jednu z mála jazzových duchovních skladeb, kterou hráči uvedli ve středu 23. dubna v Besedním domě v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby.  více

Ve Svatém týdnu Velikonoční festival duchovní hudby každý rok připravuje tzv. temné hodinky – zpěvy lamentací a responsorií prováděných za tmy v předvečer daného svátku. Po souborném uvedení například Zelenkových či Gesualdových zpěvů se soubor Ensemble Versus rozhodl pro letošní ročník nastudovat chorální repertoár českého původu. Další novinkou je také přesunutí hodinek z chrámového prostoru do tří brněnských vodojemů na Žlutém kopci, kde se každý večer uskuteční tři asi čtyřiceti minutové koncerty. Diváci si tak mohou vybrat danou hodinu, která jim nejvíce vyhovuje. Recenze se zabývá prvními z hodinek konanými na Škaredou středu 16. dubna ve vodojemu č. 2.  více

Zahajovací koncert 32. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby uskutečněný včera v nově zrekonstruovaném kostele sv. Jakuba nabídl více než hodinové rozjímání s dílem Janovy pašije od soudobého, estonského skladatele a letošního jubilanta Arvo Pärta (*1935). Dílo zaznělo v podání vokálního souboru Martinů Voices s uměleckým vedoucím Lukášem Vasilkem, sólisty Jiřím BrückleremOndřejem HolubemAlenou HellerovouJanou KuželovouOndřejem Benekem a Martinem Kalivodou za doprovodu komorního ansámblu: Daniela Valtová Kosinová (varhany), Pavla Tesařová (housle), Lukáš Pospíšil (violoncello), Vladislav Borovka (hoboj), Martin Petrák (fagot).  více

Vojenský umělecký soubor Ondráš se v premiéře nového pořadu Karpatami vydal tanečním krokem přes vršky a doliny Karpatského oblouku. Novinka profesionální části souboru se odehrála na jevišti brněnského divadla Radost. A radostné bylo i sledování tohoto nového počinu. Soubor v něm na chvíli opouští velkolepé choreografie a vrací se blíže k původnímu lidovému materiálu, aniž by se vzdal vlastního výrazu.  více

Nejčtenější