Mezzosopranistka Magdalena Kožená založila nadační fond na podporu základních uměleckých škol

Mezzosopranistka Magdalena Kožená založila nadační fond na podporu základních uměleckých škol

Nadační fond si klade za cíl zviditelnit unikátní systém uměleckého vzdělávání, podporu uměleckých talentů a dalších aktivit ZUŠ. Poslání a plány fondu budou slavnostně představeny na donátorském galavečeru v Rudolfinu, kde vystoupí Magdalena Kožená, La Cetra Barockorchester Basel a Andrea Marcon v režii Ondřeje Havelky.

Fond bude podporovat ZUŠ při vytváření vlastních komunitních projektů, cílit bude také na mladé talenty, kterým poskytne kvalitní mentory. K dalším nadačním aktivitám bude také ve spolupráci s krajskými koordinátory a Asociací ZUŠ ČR patřit cílené oslovení všech ZUŠ a motivovat je k zapojení do  kreativní prezentace ZUŠ ve veřejném prostoru prostřednictvím celostátního happeningu. Spolupatronem tohoto projektu je generální ředitel České filharmonie David Mareček, který se k nadačnímu fondu vyjádřil následovně:„Magdalena je nejen vynikající umělkyní, ale především vnímavou osobností. Její nadační projekt velmi přesně cílí do oblasti vzdělávání, která si zaslouží plnou pozornost celé společnosti.

V rámci úvodního galakoncertu vystoupí Magdalena Kožená v doprovodu orchestru La Cetra Barockorchester Basel pod taktovkou Andrei Marcona. Část programu se odehraje ve scénickém provedení v režii Ondřeje Havelky. Poslání fondu a jeho další plánované kroky představí zakládajícím donátorům nadačního fondu osobně Magdalena Kožená společně s Markem Ebenem a správní radou fondu na setkání, které naváže na koncert. Cílem večera je oslovit donátory, které myšlenka fondu zaujala, chtějí o ní vědět více a mají zájem další kroky fondu sledovat. Umělci vystoupí bez nároku na honorář. Slavnostní galakoncert ve Dvořákově síni Rudolfina proběhne 26. února v 19:00.

V České republice funguje 488 základních uměleckých škol, ve kterých studuje 247 tisíc žáků. Aktuálně nabízejí čtyři základní obory – hudební, taneční, výtvarný a literárně-dramatický. V letech 1961–1990 nesly název lidové školy umění. „Zušky“ jsou natolik tradiční součástí naší kulturní identity, že jsou chápány společností jako zcela samozřejmé. Magdalena Kožená k systému uměleckých škol říká: „Základní umělecké školy tvoří kořeny naší kulturnosti, naší lásky k umění. Ve světovém měřítku jsou zcela unikátním vzdělávacím systémem, který je třeba hýčkat, rozvíjet a podporovat.

Foto Petra Hajská

Komentáře

Reagovat
  • Josef Novák

    21. únor 2016, 11:03
    LŠU (dnes ZUŠ) jsou sice ok, ale trochu na úkor skutečné kvality hudebního vzdělávání. Většina učitelů je velice průměrných až podprůměrných, na svůj nástroj toho moc zahrát neumějí, je to čistá rutina a hlavní důraz se klade na děsivou administrativu. Jít k soukromému učiteli, který je opravdový hudebník a při výuce nemusí ztrácet čas a energii nesmyslným papírováním, schůzemi atd. by bylo mnohem lepší (byť o něco dražší)


V úterý 22. listopadu uplynulo 20 let od úmrtí významného muzikologa, pedagoga, redaktora a vedoucího Ústavu hudební vědy na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity – profesora Jiřího Fukače (15. ledna 1936 – 22. listopadu 2002).  více

Pro zahájení své 11. koncertní sezony v sále Divadla Husa na provázku si hudební soubor Brno Contemporary Orchestra vybral tématiku Ticha – a to nejen jako akustického jevu, ale i stejnojmenné rodiny. Tímto oslím můstkem dramaturgie večera propojila nejen Eufemias mysterion – Tajemství ticha – Miloslava Kabeláče, ale i světovou premiéru písně Jany Vöröšové Bau mir ein Haus, jejíž námětem a inspirací se stala brněnská rodačka Anna Ticho. Na koncertě Inkluze ticha (21. listopadu) vystoupili jako sólisté sopranistka Irena Troupová a violoncellista Josef Klíč, orchestr řídil kmenový dirigent souboru Pavel Šnajdrvíce

Folklor sice ve své prapůvodní podobě patří na venkov, ale už od roku 1892, kdy Leoš Janáček zorganizoval známý Lidový koncert, ho mohou Brňané vídat i v honosných městských sálech. Stejně tomu bylo i 19. listopadu, kdy v Mahenově divadle oslavil své třicátiny slovenský folklorní soubor Púčik.  více

Dvě velké inscenace Janáčkových oper na letošní festival Janáček Brno přijely z ciziny, a to s kompletním ansámblem včetně orchestrů. V obou případech se orchestry představily i na samostatných koncertech. Oba večery byly interpretačně špičkové, ale také osobitě pojaté. Oba večery řídili přední světoví dirigenti střední generace, oba původem z Moravy.  více

Minulou středu měli návštěvníci mezinárodního festivalu Janáček Brno možnost shlédnout skladatelovu operu Káťa Kabanová v nastudování Národního divadla Praha. Následujícím operním představením, které se v rámci 8. ročníku přehlídky uskutečnilo, se v Janáčkově divadle stala opět Káťa Kabanová v interpretaci Grand Théâtre de Genève a v koprodukci s Deutsche Oper am Rhein Düsseldorf Duisburg a souboru Orchestre de la Suisse Romande. Režie se chopila Tatjana Gürbaca, scénu navrhl Henrik Ahr, kostýmy připravila Barbara Drosihn a světelný design Stefan Bolliger. V titulní roli se představila Corinne Winters, jejího milého Borise Grigorjeviče ztvárnil Aleš Briscein, manžela Tichona Magnus Vigilius a jeho matku Kabanichu Elena Zhidkova. Role mladičké Varvary se ujala Ena Pongrac, učitele Váňy Kudrjáše Sam Furness a postavy kupce Dikoje Tomas Tomasson. Sbor vystoupil pod vedením Alana Woodbridge a hudebního nastudování, stejně jako samotného řízení, se chopil dirigent Tomáš Netopilvíce

Nejčtenější