Mezzosopranistka Magdalena Kožená založila nadační fond na podporu základních uměleckých škol

Mezzosopranistka Magdalena Kožená založila nadační fond na podporu základních uměleckých škol

Nadační fond si klade za cíl zviditelnit unikátní systém uměleckého vzdělávání, podporu uměleckých talentů a dalších aktivit ZUŠ. Poslání a plány fondu budou slavnostně představeny na donátorském galavečeru v Rudolfinu, kde vystoupí Magdalena Kožená, La Cetra Barockorchester Basel a Andrea Marcon v režii Ondřeje Havelky.

Fond bude podporovat ZUŠ při vytváření vlastních komunitních projektů, cílit bude také na mladé talenty, kterým poskytne kvalitní mentory. K dalším nadačním aktivitám bude také ve spolupráci s krajskými koordinátory a Asociací ZUŠ ČR patřit cílené oslovení všech ZUŠ a motivovat je k zapojení do  kreativní prezentace ZUŠ ve veřejném prostoru prostřednictvím celostátního happeningu. Spolupatronem tohoto projektu je generální ředitel České filharmonie David Mareček, který se k nadačnímu fondu vyjádřil následovně:„Magdalena je nejen vynikající umělkyní, ale především vnímavou osobností. Její nadační projekt velmi přesně cílí do oblasti vzdělávání, která si zaslouží plnou pozornost celé společnosti.

V rámci úvodního galakoncertu vystoupí Magdalena Kožená v doprovodu orchestru La Cetra Barockorchester Basel pod taktovkou Andrei Marcona. Část programu se odehraje ve scénickém provedení v režii Ondřeje Havelky. Poslání fondu a jeho další plánované kroky představí zakládajícím donátorům nadačního fondu osobně Magdalena Kožená společně s Markem Ebenem a správní radou fondu na setkání, které naváže na koncert. Cílem večera je oslovit donátory, které myšlenka fondu zaujala, chtějí o ní vědět více a mají zájem další kroky fondu sledovat. Umělci vystoupí bez nároku na honorář. Slavnostní galakoncert ve Dvořákově síni Rudolfina proběhne 26. února v 19:00.

V České republice funguje 488 základních uměleckých škol, ve kterých studuje 247 tisíc žáků. Aktuálně nabízejí čtyři základní obory – hudební, taneční, výtvarný a literárně-dramatický. V letech 1961–1990 nesly název lidové školy umění. „Zušky“ jsou natolik tradiční součástí naší kulturní identity, že jsou chápány společností jako zcela samozřejmé. Magdalena Kožená k systému uměleckých škol říká: „Základní umělecké školy tvoří kořeny naší kulturnosti, naší lásky k umění. Ve světovém měřítku jsou zcela unikátním vzdělávacím systémem, který je třeba hýčkat, rozvíjet a podporovat.

Foto Petra Hajská

Komentáře

Reagovat
  • Josef Novák

    21. únor 2016, 11:03
    LŠU (dnes ZUŠ) jsou sice ok, ale trochu na úkor skutečné kvality hudebního vzdělávání. Většina učitelů je velice průměrných až podprůměrných, na svůj nástroj toho moc zahrát neumějí, je to čistá rutina a hlavní důraz se klade na děsivou administrativu. Jít k soukromému učiteli, který je opravdový hudebník a při výuce nemusí ztrácet čas a energii nesmyslným papírováním, schůzemi atd. by bylo mnohem lepší (byť o něco dražší)


Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Nejčtenější