Mezzosopranistka Magdalena Kožená založila nadační fond na podporu základních uměleckých škol

Mezzosopranistka Magdalena Kožená založila nadační fond na podporu základních uměleckých škol

Nadační fond si klade za cíl zviditelnit unikátní systém uměleckého vzdělávání, podporu uměleckých talentů a dalších aktivit ZUŠ. Poslání a plány fondu budou slavnostně představeny na donátorském galavečeru v Rudolfinu, kde vystoupí Magdalena Kožená, La Cetra Barockorchester Basel a Andrea Marcon v režii Ondřeje Havelky.

Fond bude podporovat ZUŠ při vytváření vlastních komunitních projektů, cílit bude také na mladé talenty, kterým poskytne kvalitní mentory. K dalším nadačním aktivitám bude také ve spolupráci s krajskými koordinátory a Asociací ZUŠ ČR patřit cílené oslovení všech ZUŠ a motivovat je k zapojení do  kreativní prezentace ZUŠ ve veřejném prostoru prostřednictvím celostátního happeningu. Spolupatronem tohoto projektu je generální ředitel České filharmonie David Mareček, který se k nadačnímu fondu vyjádřil následovně:„Magdalena je nejen vynikající umělkyní, ale především vnímavou osobností. Její nadační projekt velmi přesně cílí do oblasti vzdělávání, která si zaslouží plnou pozornost celé společnosti.

V rámci úvodního galakoncertu vystoupí Magdalena Kožená v doprovodu orchestru La Cetra Barockorchester Basel pod taktovkou Andrei Marcona. Část programu se odehraje ve scénickém provedení v režii Ondřeje Havelky. Poslání fondu a jeho další plánované kroky představí zakládajícím donátorům nadačního fondu osobně Magdalena Kožená společně s Markem Ebenem a správní radou fondu na setkání, které naváže na koncert. Cílem večera je oslovit donátory, které myšlenka fondu zaujala, chtějí o ní vědět více a mají zájem další kroky fondu sledovat. Umělci vystoupí bez nároku na honorář. Slavnostní galakoncert ve Dvořákově síni Rudolfina proběhne 26. února v 19:00.

V České republice funguje 488 základních uměleckých škol, ve kterých studuje 247 tisíc žáků. Aktuálně nabízejí čtyři základní obory – hudební, taneční, výtvarný a literárně-dramatický. V letech 1961–1990 nesly název lidové školy umění. „Zušky“ jsou natolik tradiční součástí naší kulturní identity, že jsou chápány společností jako zcela samozřejmé. Magdalena Kožená k systému uměleckých škol říká: „Základní umělecké školy tvoří kořeny naší kulturnosti, naší lásky k umění. Ve světovém měřítku jsou zcela unikátním vzdělávacím systémem, který je třeba hýčkat, rozvíjet a podporovat.

Foto Petra Hajská

Komentáře

Reagovat
  • Josef Novák

    21. únor 2016, 11:03
    LŠU (dnes ZUŠ) jsou sice ok, ale trochu na úkor skutečné kvality hudebního vzdělávání. Většina učitelů je velice průměrných až podprůměrných, na svůj nástroj toho moc zahrát neumějí, je to čistá rutina a hlavní důraz se klade na děsivou administrativu. Jít k soukromému učiteli, který je opravdový hudebník a při výuce nemusí ztrácet čas a energii nesmyslným papírováním, schůzemi atd. by bylo mnohem lepší (byť o něco dražší)


Třetí koncert abonentního cyklu Filharmonie Brno Doma I nazvaný Z Nové Říše do světa včera představil v Besedním domě tvorbu autorů, které pojí společný původ v Nové Říši i skutečnost, že jsou jejich díla v koncertních sálech dosud uváděna velmi zřídka. Jako klíčový bod vzácného programu se měl podle původního plánu představit koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodička – role sólového houslisty a hráčského středobodu večera se však po ohlášení Vodičkovy indispozice s předstihem pouhých dvou dní ujal houslový virtuos Milan Paľa. Skladby novoříšských rodáků Jana Nováka a Antonína a Pavla Vranických řídil stálý dirigent Janáčkovy opery Robert Kružík.  více

Původně mělo jít o třetí část projektu YM, v jehož rámci jednotliví členové skupiny Květy natáčejí sólové desky různých žánrů a kolegové z kapely je doprovázejí. Po Lorenzových hoších Martina Kyšperského ve stylu country a po elektronickém Japonci Aleše Pilgra vyšlo žánrově těžko zařaditelné Solárium Ondřeje Kyase. Jako sólová deska, s epizodní účastí Aleše Pilgra a bez hráčského vkladu Martina Kyšperského.  více

Malý hudební klub Ponava V Brně je již několik let znám svou velmi kvalitní hudební produkcí. Místy se v jeho rozmanitém programu objevují také folklorní projekty. Ve čtvrtek zde vystoupilo duo známého multiinstrumentalisty Mariana Friedla a lašské zpěvačky Sabriny Pasičnyk.  více

Zatímco brněnskému jazzovému publiku je trumpetista Jiří Kotača znám především jako kapelník progresivního big bandu Cotatcha Orchestra, na svém prvním CD se představuje s jinou formací. Švédského kytaristu Alfa Carlssona poznal při studiích v Nizozemsku, znovu se potkali a kapelu založili při Alfově turistické cestě do Česka. Na společný výlet za hudbou pak pozvali dva velmi talentované slovenské hráče, bubeníka Kristiána Kuruce a kontrabasistu Petera Kormana, který je ostatně členem Kotačova big bandu. Mezinárodní formace hraje Kotačovy i Carlssonovy autorské skladby a inspiruje se více či méně také moravským, slovenským a především skandinávským folklorem. Album dostalo název Journeys, protože kolem cest – za hudbou, za poznáním i do nitra duší – se život nejen této kapely točí především.  více

Návratem do Janáčkova divadla po třech letech a s první předzvěstí nadcházejících oslav 250. výročí narození Ludwiga van Beethovena vstoupila Filharmonie Brno do nového roku tradičním, v historii již 65. novoročním koncertem. Pro tuto příležitost si vybrala program vskutku noblesní a patřičný, korunovaný evropsky proslavenou Ódou na radost. Celý slavnostní večer se odehrál pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese.  více