Moravský podzim: Mimořádný koncert k poctě Gijovi Kančelimu

Moravský podzim: Mimořádný koncert k poctě Gijovi Kančelimu

V reakci na úmrtí gruzínského skladatele Giji Kančeliho zařadil festival Moravský podzim na svůj program mimořádný koncert konaný k jeho poctě. Koncert pod vedením Jana Ocetka proběhne v kostele Jana Amose Komenského (Červeném kostele).

Uznávaný gruzínský skladatel Giji Kančeliho zemřel 2. října 2019. „Chceme tak uctít památku osobnosti, která patřila k těm nejvýznamnějším ve světě soudobé klasické hudby,“ uvedla Marie Kučerová, ředitelka Filharmonie Brno, která festival pořádá. V rámci koncertu zazní jedno z Kančeliho stěžejních děl Amao omi (Nesmyslná válka) z roku 2005 pro sbor a saxofonové kvarteto; na jeho provedení se pod taktovkou Jana Ocetka budou podílet vokální soubor Ensemble Frizzante, pěvecký sbor Vox Iuvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia. „Koncertu se zúčastní i Dennis Russell Davies, šéfdirigent Filharmonie Brno, který byl Kančeliho blízkým přítelem a významně propagoval jeho hudbu,“ informoval dramaturg Vítězslav Mikeš. Koncert je ohlášený na 15. října 2019 od 21:00 v kostele Jana Amose Komenského (Červeném kostele).

Půlhodinová skladba Amao Omi byla v Brně provedena před rokem týmiž interprety, kteří se jí zhostí i na mimořádném koncertě Moravského podzimu. „Bylo poměrně náročné zorganizovat koncert v takto krátké době, ale nikdo ze zúčastněných umělců neváhal a navzdory rušení svých programů se do projektu zapojil,“ zdůraznil Mikeš. Filharmonie Brno před několika lety uvedla Kančeliho dílo Valse Boston pro klavír a smyčcový orchestr, shodou okolností věnované právě jejímu stávajícímu šéfdirigentovi.

Tvorba gruzínského skladatele Giji Kančeliho (1935–2019) se až do počátku osmdesátých let 20. století rozvíjela pouze ve dvou liniích; kvůli ekonomické nezávislosti psal Kančeli filmovou a scénickou hudbu, aby se pak mohl věnovat skládání symfonií (jichž napsal celkem sedm). Zlomovým okamžikem se stala Čtvrtá symfonie (1975) zkomponovaná na počest pětistého výročí narození Michelangela. Po jejím uvedení začalo růst mezinárodní renomé skladatele a na základě následujících prestižních objednávek se rozrůstala a žánrově také zpestřovala i jeho tvorba. Do širokého povědomí se Kančeliho hudba dostala zásluhou slavných interpretů jako Mstislav Rostropovič, Gidon Kremer, Jurij Bašmet, Džansug Kachidze, Dennis Russell Davies či Kronos Quartet a také prostřednictvím nahrávek, které vydává renomovaný mnichovský label ECM. V roce 1991 se Kančeli kvůli gruzínsko-ruskému konfliktu rozhodl pro emigraci do západní Evropy; absolvoval stipendijní pobyt v Berlíně a o čtyři roky později se usadil v belgických Antverpách; poslední léta života strávil v rodném Tbilisi. 

Kančeliho výrazně spirituální hudba je zakořeněna v tradici evropské hudby a gruzínského folklóru. Pracuje s tichem a velmi pomalým tempem jako významnými kompozičními komponentami, její charakter je výrazně modální. To, co ji posouvá do současnosti, je způsob konfrontace kontrastních poloh: unisona vůči mnohozvuku, dlouhých rytmických hodnot vůči nejkratším možným hodnotám, nejtišší dynamiky vůči fortissimovému zvuku apod., přičemž tuto konfrontaci provází neočekávanost, náhlost jejích proměn.

Program koncertu:

Gija Kančeli

Amao omi (Nesmyslná válka) pro sbor a saxofonové kvarteto (2005)

Ensemble Frizzante

Vox Iuvenalis, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně

Saxofonové kvarteto Moravia

dirigent Jan Ocetek

Gija Kančeli/foto archiv festivalu

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Přerod úspěšné klasické akordeonistky v písničkářku. To bylo jedno z témat rozhovoru s Klárou Veselou. Především jsme však strávili příjemný čas nad jejím novým, celkově už třetím, albem Delicia.  více

V brněnském divadle Buranteatr se o víkendu uskutečnila premiéra autorského pohybového divadla s názvem Ondina: Malá mořská milovaná v podání spolku ProArt. Jak je již zvykem u tohoto nezávislého tělesa, jednalo se o multižánrovou inscenaci, kombinující prvky tance a činohry a to za účasti toliko dvojice protagonistů (Lucie Hrochová a Martin Dvořák), kteří jsou zároveň tvůrci představení.  více

Komická opera Růžový kavalír patří k nejmilovanějším a nejčastěji uváděným operám Richarda Strausse, ale také k nejvýznačnějším operním dílům minulého věku. Za více než století od své premiéry 26. ledna 1911 se stala prubířským kamenem operních režisérů, sólových zpěváků, orchestrálních hráčů i dirigentů. V pátek se tento titul po pětatřiceti letech vrátil do Brna na jeviště Janáčkova divadla. Po více než úspěšných Hoffmannových povídkách v režii uměleckého dua SKUTR, které sezonu zahájily, se jednalo o další velké sousto dramaturgického plánu Národního divadla Brno. Režijního nastudování se tentokrát chopil umělecký šéf opery Národního divadla Brno Jiří Heřman. Scénu navrhl Tomáš Rusín, kostýmy Zuzana Štefunková Rusínová a světelný design Daniel Tesař. O videoprojekce se postaral Tomáš Hrůza. Orchestr řídil a hudbu nastudoval Robert Kružík, sbor vedla Klára Složilová Roztočilová.  více

Dva měsíce po zahajovacím koncertu sezóny se Filharmonie Brno vrátila do provizoria sálu brněnského Stadionu, tentokrát s prvním koncertem spadajícím do abonentní řady Filharmonie na Stadionu. Program včerejšího večera s názvem Emoce a vášně mile překvapil, stejně jako jeho precizní provedení brněnskou filharmonií.  více

Brněnský hudebník Jan Švihálek se řadu let věnuje blues s kapelou Hoochie Coochie Band. Před pár lety však založil další kapelu, Band of Heysek, ve které naplňuje své představy o jiné podobě blues, syrovější, punkovější, rytmičtější. Za kořeny této hudby se vypravil nejprve sám a později s celou kapelou. Navázal kontakty i přátelství s americkými špičkami žánru, zahrál si na prestižním festivalu, přivezl mississippské bluesmany do Česka a jeho kapela s nimi dokonce natočila nahrávky, které nyní připravuje k vydání.  více