Moravský podzim ve znamení tří témat: Jan Novák, minimalismus a Arménie

Moravský podzim ve znamení tří témat: Jan Novák, minimalismus a Arménie

51. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Moravský podzim, se věnuje tvorbě hudebního skladatele Jana Nováka, spjatého s Brnem, od jehož narození letos uplynulo 100 let. Festival v sedmnácti dnech nabídne orchestrální a komorní koncerty, divadelní představení, recitály, projekce i program pro děti. Kromě Nováka se program věnuje ještě dvěma dramaturgickým liniím: minimalismu a Arménii.

Právě Novákova skladba celý festival otevře. Na úvod zahajovacího koncertu zazní jeho Filharmonické tance, které zkomponoval v roce 1956 pro tehdy čerstvě ustavenou brněnskou filharmonii. „Vyjádřil tím vděčnost za přízeň a odvahu, kterou mu orchestr a jeho první šéfdirigent Břetislav Bakala prokázali, když ho uvedli jako představitele nové české tvorby na festivalu Varšavská jeseň 1956, třebaže Novák dával okázale najevo svůj kritický postoj vůči komunismu,“ uvedla ředitelka pořádající Filharmonie Brno Marie Kučerová. Na zahajovacím koncertě zazní také česká premiéra Nočních hudeb současného rakouského autora Kurta Schwertsika, který pětivětou skladbu na objednávku BBC naplnil nostalgií a melancholií i zhudebněnými nočními přeludy. Druhou půli večera vyplní nejnovější symfonie Philipa Glasse, která v české premiéře a v podání Filharmonie Brno zazněla na letošním Pražském jaru, avšak bez posluchačů v sále. Glass ve své Symfonii č. 12 „Lodger“ zhudebnil texty Davida Bowieho z jeho stejnojmenného alba. Sólový pěvecký part napsal pro Angélique Kidjo, „královnu Afriky“ a trojnásobnou držitelku Grammy, která se postará i o brněnské provedení. Vše pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese, Glassova blízkého přítele a spolupracovníka.

Novákovu tvorbu představí také večer s jeho komorními skladbami, recitál nadějného brněnského klavíristy Jakuba Sládka nebo víkendový maraton Joannis Novak 100. Od pátku 8. října do neděle nabídne například světové premiéry skladeb na Novákovu latinskou poezii, projekci filmu s Novákovou hudbou nebo recitál jeho dcery Dory Novákové – Wilmington a bratrance, operního zpěváka Richarda Nováka. Vyvrcholení novákovského programu pak představuje světová premiéra divadelní inscenace s živým orchestrem Kočár do Vídně, která vzniká ve spolupráci s Národním divadlem Brno. Vychází z kultovního Kachyňova filmu, ke kterému Novák zkomponoval hudbu. „Je to pro mne vzrušující projekt, pro něhož jsem si musel napsat vlastní scénář, který je adaptací Procházkovy filmové povídky a Novákovy hudby do jedinečného jevištního tvaru. Inspirace filmem bude v představení jistě patrná, ale inspirace nejvíc pramenila z Novákovy hudby, která ve filmové verzi je spíše v pozadí. V jevištní podobě Kočáru do Vídně bude v hlavní roli. I proto jsme samotný orchestr Ensemble Opera Diversa umístili na jeviště, kde se vlastně stane součástí scénografie,“ uvedl autor jevištní adaptace Štěpán Pácl.

Kromě Nováka se festival věnuje ještě dvěma dramaturgickým liniím: minimalismu a Arménii. „Byl-li neoklasicismus jeden z hlavních směrů první poloviny 20. století, který v následujících desetiletích dozníval mimo jiné právě v tvorbě Jana Nováka, pak minimalismus lze označit za směr, který převzal iniciativu v druhé polovině téhož století. Festival nabídne možnost srovnání aktuálních trendů v minimalismu americkém, ruském i českém,“ uvedl dramaturg Vítězslav Mikeš. Americký minimalismus se představí tvorbou Philipa Glasse, nejen na zahajovacím koncertě, ale i při spojení Cello Octet Amsterdam s klavíristkou Maki Namekawou. V české premiéře zazní Glassova hudba k filmu Hodiny, Dracula nebo světová premiéra skladby Víta Zouhara Zvlněná hladina – jako ukázka domácího minimalismu. Ten ruský pak posluchači mohou poznat díky oratoriu Děti vydry od Vladimira Martynova. Představí je tuvinská skupina Huun-Huur-Tu spolu s Martynovem a pod uměleckým vedením legendární houslistky Taťjany Grinděnko.

Pozváním folklorního souboru The Naghash Ensemble vyjadřuje festival podporu válkou zmítané Arménii a připojuje se zároveň k oslavám třiceti let její samostatnosti. „Nahghash Ensemble se představí se svými Songs of Exile, ve kterých zhudebňuje posvátné texty středověkého arménského mystického básníka a kněze Mkrtiče Naghaše a představuje hlubokou meditaci na téma vztahu člověka a Boha z perspektivy mnicha, který byl nucen žít mnohá léta v exilu,“ uvedl Mikeš. Nejvýznačnější německé rádio hrající klasickou hudbu, BR Klassik, označilo koncerty Naghash Ensemble jako „velmi dojemnou kombinaci arménské lidové a duchovní hudby a soudobé klasiky“ a časopis Rolling Stone pak jako „okamžiky naplněné elegancí a meditací“. 

Festival uzavře Arménská filharmonie pod taktovkou Eduarda Topčjana. Program večera nabídne nejen reprezentativní průřez arménskou orchestrální hudbou 20. století, ale i tři naprosto odlišné skladatelské přístupy k arménským tradicím: Tigran Mansurjan se opírá o duchovní niternost, Avet Terterjan si na základě studia tradiční hudby vytvořil vlastní zvukový orchestrální svět, konečně Aram Chačaturjan dokázal osobitě využít arménských názvuků v symfonických dílech podléhajících dobově „diktované“ sovětské estetice.

Sedmnáctidenní přehlídka nezapomíná ani na tzv. starou hudbu, posluchači se mohou těšit například na Umění variace Antonína Rejchy v podání srbsko-amerického klavíristy a matematika Ivana Iliće, na renecanční vícesborové nešpory v podání několika špičkových těles nebo na francouzský soubor Le Poeme Harmonique. Kromě Národního divadla Brno se na přípravách letošního programu podílela také Masarykova univerzita a Janáčkova akademie múzických umění.

Huun Huur Tu/ foto archiv festivalu

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Opera je mnohými lidmi vcelku právem považována za jednu z nejvýše postavených forem artificiální tvorby. Není se ostatně čemu divit – nejenže v sobě snoubí hudbu i divadlo, ale pro mnohé skladatele představuje zvládnutí celého operního aparátu nejvyšší možnou kompoziční metu. Lze ale i pochopit, že někomu může operní tvorba připadat vzdálená a cizí, odtržená, přespříliš „vyumělkovaná“, zbytečně závažná a někdy snad až lartpourlartistická. Projekt Hausopera se snaží tuto strnulou krásu opery přenést do každodenního života a ušít operu konkrétnímu prostoru na míru. V říjnu 2018 tak zaznělo Poslední polo, první opera projektu, v lázních na Rašínově ulici a dnes – tedy ve dnech 17., 18. a 19. září – zavedly opery Věčná slečna bledá a Hra o Malinu posluchače do Zemanovy kavárny a cukrárny, dále do pasáže Alfa před Knihkupectví Michala Ženíška. Kostýmy u obou děl navrhla Zuzana Rusínová a scénografii Tomáš Rusín. Light design Věčné slečny bledé vytvořila Barbora JágrováPavla Beranová pak navrhla light design u Hry o Malinu. Oba tituly režíroval Jiří Nekvasilvíce

Violoncellovým recitálem zahájil Spolek přátel hudby při Filharmonii Brno koncertní sezónu 2021/2022. První abonentní večer představil v sále Besedního domu Baladu d moll op. 3 č. 1 a Serenádu A dur op. 3 č. 2 Josefa Suka, Pohádku Leoše Janáčka, Klid op. 68 č. 5 a Rondo op. 94 Antonína Dvořáka a Sonátu A dur Césara Francka. Skladby nastudovali violoncellistka Michaela Fukačová a klavírista David Mareček. Koncert byl součástí společného turné obou umělců s názvem Můj hudební domov pořádaného hudebního agenturou C.E.M.A. Kromě Brna tak program putuje také do Hradce Králové, Prahy a Karlových Varů. Dříve, než hudebníci nastoupili na pódium, přivítala posluchače předsedkyně Spolku přátel hudby a osobnost brněnského hudebního života Alena Veselá, doprovázena klarinetistou Filharmonie Brno Emilem Drápelou. Společně pokřtili Drápelovu novou publikaci Jak se žije v orchestru s podtitulem Nevážené fejetony o vážné hudběvíce

Českou premiéru broadwayského muzikálového hitu Pretty Woman včera zažili návštěvníci Městského divadla Brno. Inscenace v režii Stanislava Moši v tomto divadelním zpracování slavného filmového trháku zdůraznila jeho přednosti. Do přestávky se divák v tomto příběhu o novodobé Popelce ponejvíce královsky směje a baví, ve druhé půli je potom rýsovaná zejména jímavost a lyričnost celého titulu.  více

Dvě soboty po sobě měli návštěvníci festivalu Olomoucké barokní slavnosti možnost poslechnout si díla méně známých autorů, jejichž hudba nejenže v mnoha ohledech výrazně překonávala dobový standard, ale jejichž osudy byly s Olomoucí navíc úzce spjaty.  více

Divadelní provoz se zřejmě konečně vrací do starých kolejí. Baletní sekce Národního divadla Brno svoji sezónu zahájila  premiérou vzpomínkového titulu Stabat Mater, který měl v Mahenově divadle uctít a připomenout Pavla Šmoka. Jeden z nejvýznamnějších českých choreografů, který nejenže navrhnul množství nezapomenutelných a oceňovaných choreografií, ale také spoluutvářel českou baletní scénu jako takovou, se stal zdrojem inspirace řady současných umělců. Celý program sestával ze Zjasněné noci (Verklärte Nacht) Arnolda Schönberga, Tria g moll Bedřicha Smetany a první části oratoria Stabat Mater Antonína Dvořáka. Během večera se představili sólisté Kristýna KmentováUladzimir IvanouPetr HosBarbora BielkováSarah DadonovaPeter LerantKlaudia RadačovskáArthur Abram a sbor Baletu NdBvíce