Musica Florea: Scénické provedení předehry Můj domov od A. Dvořáka

23. říjen 2018, 3:00

Musica Florea: Scénické provedení předehry Můj domov od A. Dvořáka

Musica Florea pokračuje v objevování původního zvuku romantických nástrojů při studiu a nahrávání Dvořákových symfonií. Letos orchestr představí 4. symfonii Antonína Dvořáka, kterou uvede scénickou předehrou Můj domov, op. 62.

Dvořákova 4. symfonie bude po 1., 2., 7., 8., a 9. již šestou symfonií v řadě, kterou se Musica Florea rozhodla pod vedením Marka Štryncla nahrát a představit publiku v jejich původním znění. 4. Dvořákova symfonie bude doplněna předehrou Můj domov, kterou skladatel zkomponoval k divadelní inscenaciJosef Kajetán Tyl od dramatika Františka Ferdinanda Šamberka. Toto hudební dílo je mj. tematicky odvozené od písně Kde domov můj Františka Škroupa, která se stala oficiální českou hymnou.

Tento projekt orchestru Musica Florea je součástí provedení a natočení všech Dvořákových symfoniích s přispěním historicky poučené interpretace. Ta pomáhá objevit, co bylo vlivem technicko-amuzikálního přístupu zapomenuto. „Jsem přesvědčen, že romantičtí skladatelé a interpreti měli k dispozici bohatší výběr výrazových prostředků, které se týkaly např. ozdobného užívání vibrata, rozmanitější artikulace, výrazového „portáta“ (glissanda) a tremola, a hlavně afektových tempových změn a agogiky. Spousta těchto „poetických“ prostředků se do not nezapisovala, ale automaticky se předpokládala a považovala za naprosto samozřejmé. Všechny tyto původní součástí romantické hudby se z velké části začaly omezovat či dokonce rušit. Začalo platit, že co není v notách, nemá právo na existenci. Je to jako pít kafe bez kafe, hrát romantickou hudbu bez romantické interpretace. Muzikálnost interpretace děl 19. století tak byla v následujícím století značně omezena. Proto je nezbytné oživit pravé romantické ideály,“ říká Marek Štryncl, vedoucí a dirigent symfonického orchestru.

Koncert proběhne 30. listopadu od 19:00 Červeném kostele v Brně.

Musica Florea/ foto archiv souboru

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Žijeme ve svobodné demokratické společnosti, v níž úlohou státu je vytvářet prostředí a podmínky pro rozvoj kreativity a tvůrčího potenciálu s vědomím skutečnosti, že živé umění dneška vytváří kulturní dědictví budoucnosti.  více