Musica Florea: Scénické provedení předehry Můj domov od A. Dvořáka

23. říjen 2018, 3:00

Musica Florea: Scénické provedení předehry Můj domov od A. Dvořáka

Musica Florea pokračuje v objevování původního zvuku romantických nástrojů při studiu a nahrávání Dvořákových symfonií. Letos orchestr představí 4. symfonii Antonína Dvořáka, kterou uvede scénickou předehrou Můj domov, op. 62.

Dvořákova 4. symfonie bude po 1., 2., 7., 8., a 9. již šestou symfonií v řadě, kterou se Musica Florea rozhodla pod vedením Marka Štryncla nahrát a představit publiku v jejich původním znění. 4. Dvořákova symfonie bude doplněna předehrou Můj domov, kterou skladatel zkomponoval k divadelní inscenaciJosef Kajetán Tyl od dramatika Františka Ferdinanda Šamberka. Toto hudební dílo je mj. tematicky odvozené od písně Kde domov můj Františka Škroupa, která se stala oficiální českou hymnou.

Tento projekt orchestru Musica Florea je součástí provedení a natočení všech Dvořákových symfoniích s přispěním historicky poučené interpretace. Ta pomáhá objevit, co bylo vlivem technicko-amuzikálního přístupu zapomenuto. „Jsem přesvědčen, že romantičtí skladatelé a interpreti měli k dispozici bohatší výběr výrazových prostředků, které se týkaly např. ozdobného užívání vibrata, rozmanitější artikulace, výrazového „portáta“ (glissanda) a tremola, a hlavně afektových tempových změn a agogiky. Spousta těchto „poetických“ prostředků se do not nezapisovala, ale automaticky se předpokládala a považovala za naprosto samozřejmé. Všechny tyto původní součástí romantické hudby se z velké části začaly omezovat či dokonce rušit. Začalo platit, že co není v notách, nemá právo na existenci. Je to jako pít kafe bez kafe, hrát romantickou hudbu bez romantické interpretace. Muzikálnost interpretace děl 19. století tak byla v následujícím století značně omezena. Proto je nezbytné oživit pravé romantické ideály,“ říká Marek Štryncl, vedoucí a dirigent symfonického orchestru.

Koncert proběhne 30. listopadu od 19:00 Červeném kostele v Brně.

Musica Florea/ foto archiv souboru

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Americký muzikál Rent, jehož premiéru o víkendu uvedlo Městské divadlo Brno, má nálepku kultovního díla. A má na ni právo. Podtrhuje to i tragický osud autora (a to prosím námětu, libreta, hudby i textů v jedné osobě!) Jonathana Larsona, který roku 1996 zemřel krátce před premiérou v šestatřiceti letech. Nikdy se tak nedočkal úspěchů svého díla: třeba čtyř cen Tony a za námět dokonce i Pulitzerovy ceny. Stvrdila brněnská inscenace režiséra Stanislava Moši kvality fenoménu jménem Rent?  více

Dvanáct let trvalo Petře Šany Šanclové, někdejší člence skupin Střepy, Bokomara a Každý den jinak Vlasty Redla, než ke svému prvnímu albu Ze země vah (2006) přidala desku druhou. I tentokrát střídá vážnější a humorné písně, které uvedla jednou (Hrací strojek) a proložila další (Snová) instrumentálkou. A i tentokrát se představuje jako interpretka a autorka pevně zakotvená v tradici českého akustického folku. Jestliže jsem v souvislosti s první deskou zmiňoval jako možný inspirační zdroj Vlastu Redla, tentokrát jako bych ve frázování (například u písně Zoo) slyšel ohlas spolupráce s Pavlínou Jíšovou, v jejíž kapele Šanclová už několik let hraje.  více

Letošní rok přinesl také jedno důležité jubileum: rovných sto let od narození Leonarda Bernsteina. První listopadový večer připravila Filharmonie Brno koncert právě k jeho památce. Pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russel Daviese stanul na pódiu sálu na Stadionu vedle filharmonie také Český filharmonický sbor, dále sbor dětí a mládeže Kantiléna, sopranistka Pavla Vykopalová a herec Brian Caspe.  více

Historicky poučená interpretace se stala prubířským kamenem uměleckých těles, jež si vzala za úkol oživit hudbu vzdálené minulosti v co nejpůvodnějším tvaru. Barokní housle, lukovité smyčce, zvonivá barva violy de gamba, dravost středověké fiduly a především znalost dobové interpretační praxe se staly východiskem při pátrání po nezkaleném a autentickém zvuku staré hudby. Mnoho interpretů se snaží bedlivým studiem pramenů postihnout a pochopit jemné nuance tehdejšího hudebního jazyka a přetavit tuto znalost v hudbu, která osloví současné posluchače. Mohlo by se zdát, že snaha o proniknutí do původní interpretační praxe je doménou pouze barokní, renesanční, případně středověké hudby. Ansámbl Musica Florea pod vedením dirigenta a violoncellisty Marka Štryncla se však obrací k tvorbě relativně nedávné – romantické. Zbavuje ji interpretačních nánosů, které vznikly v minulém století. V brněnském kostele Jana Amose Komenského jmenovaný soubor včera představil svoji vizi Dvořákovy hudby. Zazněla předehra Můj domov op. 62 vzniklá roku 1882 pro potřeby hry Josef Kajetán Tyl od F. F. Šamberka a Symfonie č. 4 d moll B. 41více

S další českou muzikálovou premiérou v podobě titulu Big vyrukovalo Městské divadlo Brno. Hudební novinka, která se zrodila ze stejnojmenného filmu, pobaví děti, pubescenty i jejich doprovod. Tato muzikálová pohádka obslouží skutečně všechny generace. Big je totiž rodinnou komedii, která dokáže být místy i fantasy podívanou, jindy romanticky nasládlým dílkem o lásce či napínavou záležitostí o unáhleném malém klukovi, s nímž to ale nakonec dobře dopadne.  více