Muzikál Anna Karenina v podání studentů JAMU má premiéru dnes

20. září 2018, 2:00

Muzikál Anna Karenina v podání studentů JAMU má premiéru dnes

Nový původní muzikál Anna Karenina nastudovali studenti absolventského ročníku muzikálového herectví z Divadelní fakulty JAMU. Autor scénáře, hudby, ale i režisér inscenace Aleš Kohout volně zpracoval stejnojmennou románovou předlohu Lva Nikolajeviče Tolstého. Premiéra jeho inscenace se uskuteční dnes v Divadle na Orlí.

Původní muzikálové dílo Aleše Kohouta bude plné hudby. Autor výsledek nazývá muzikálovou operou a stvořil jej na míru pro ročník muzikálového herectví doc. Mgr. Sylvy Talpové. Anna Karenina bude první inscenací, v níž se studenti tohoto ateliéru v Divadle na Orlí představí. „Můj hudební vkus formovala od dětství klasická hudba. Už jako malý jsem se velice zajímal o operu a snad právě proto tíhnu nejen jako divák, ale i jako herec a také autor k velkým celozpívaným muzikálům, takovým muzikálovým operám,“ dodává autor.

Tragický příběh ženy, která se postavila konvencím své doby, hudební divadlo dobývalo už dříve. V devadesátých letech minulého století vznikly dva muzikály Anna Karenina: jeden v USA, druhý v Maďarsku. Ještě předloni se k nim přidala i ruská výpravná muzikálová show napsaná pro Moskevské operetní divadlo. A v Praze se stále ještě hraje česká rocková opera Anna Karenina. „Připočítám-li do tohoto výčtu i českou operu Emila Hlobila Anna Kareninová, je naše inscenace třetím českým pokusem na poli hudebních adaptací tohoto slavného románu,“ uvedl Kohout.

Premiéra je ohlášena na dnešní večer, tedy 20. září 2018 od 19:00 v Divadle na Orlí.

Při tvorbě svého díla se prý řídil jediným mottem: „Nemusí vyvolat pozitivní emoce, hlavně ať jsou silné.“ Přenést téměř tisíci stránkový román do podoby muzikálu pro osm lidí nebylo prý vůbec lehké, došlo i k jistému kontrahování figur do jedné postavy. „Ústřední téma mé dramatizace se, myslím, shoduje s tématem románu. Je to boj za lásku, kterou člověk zažije jen jednou za život. Láska Anny a Vronského je pro mě stejně silná a výjimečná jako u Romea a Julie,“ poznamenal Kohout.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Anna Kareninová

20.9.2018, 19:00 / Divadlo Na Orlí

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Nejčtenější