NdB uvede Straussovu Salome v režii Davida Radoka

NdB uvede Straussovu Salome v režii Davida Radoka

Závěr brněnské operní sezony patří Salome Richarda Strausse. Dílo založené na stejnojmenné hře britského dramatika Oscara Wilda se na brněnské jeviště vrací po třiadvaceti letech. Tvůrcem čtvrtého brněnského zpracování tohoto titulu je režisér David Radok. Po inscenaci Brittenova Petera Grimese se tak vrací spolu s šéfdirigentem Marko Ivanovićem, kostýmní výtvarnicí Zuzanou Ježkovou a nově Draganem Stojčevskim jako scénografem a Andreou Miltnerovou coby choreografkou. V titulních rolích vystoupí Linda Ballová, Eva Urbanová, Jaroslav Březina a Birger Radde.

Příběh o půvabné Salome, nevlastní dceři krále Heroda, a její obsesivní lásce k prorokovi Jochanaanovi, inspirovaný Matoušovým evangeliem, skutečně vyvolal při premiéře pořádný skandál. Dílo plné silné, dramatické hudby a bohatých orchestrálních pasáží se stalo celosvětovou senzací a je jí právem dodnes.

„Dnes je nahota, krev, useknutá hlava, incest a tak dále v každé druhé hře. V roce 1905 to tak určitě nebylo, a proto musíme najít adekvátní překlad toho, co působilo v roce 1905 jako šok. Šok z lidského jednání, z toho kam až člověk může klesnout. Přijít pro dnešního diváka, který má v oblasti umění přístup ke všemu, s něčím, co na něj zapůsobí stejně silně. Myslím si, že tu jde o prolomení veškerých tabu. Když Salome svádí Jana Křtitele, není to kvůli tomu, že cítí nějakou erotickou touhu. Ona chce prostě prolomit tabu, jako kdyby chtěla svést papeže. Chce svést to, co je nedotknutelné, co je pro normálního člověka úplně mimo jakoukoliv představu,“ říká režisér David RadokPremiéra je ohlášena na 17. června 2023 od 19:00 v Janáčkově divadle.

Extrémně náročná role Salome patří ke snům všech dramatických sopranistek, už sám skladatel ji popsal jako šestnáctiletou dívenku s hlasem Wagnerovy Isoldy. V Brně se jí ujme sopranistka Linda Ballová, kterou publikum zná např. jako Taťánu z Evžena Oněgina. Do Janáčkovy opery NdB se vrací Eva Urbanová tentokrát v roli Herodiady, Heroda ztvární Jaroslav Březina. Jako Jochaanan se představí vynikající německý barytonista Birger Radde. Spolu s nimi se diváci mohou těšit na členy brněnského souboru, např. Víta Noska v roli Narrabotha či Janu Hrochovou jako Páže.

„Straussův hudební jazyk reflektuje dobu svého vzniku. Krásné melodie a rytmus valčíku se prolínají celou operou a jsou svědectvím i o dobovém estetickém ideálu vyšší společnosti. Strauss ale všechny tyto dobové znaky dovádí do krajností – melodie jsou vypjaté, valčík se deformuje až do zběsilosti, akordy se harmonicky komplikují až k nepoznání. Myslím, že v takovémto popisu dekadence se dají nalézt i znaky dnešní společnosti a asi i proto je toto dílo tak často hrané i v dnešní době.“ doplňuje dirigent Marko Ivanović.

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více

Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Nejčtenější