Nové CD Filharmonie Brno: Vydává průřez tvorbou Arvo Pärta

Nové CD Filharmonie Brno: Vydává průřez tvorbou Arvo Pärta

Filharmonie Brno vydává třetí CD na svém labelu, zaznamenává průřez tvorbou estonského skladatele Arvo Pärta, který nahrávku průběžně konzultoval. Nahrávání alba vedl Dennis Russell Davies.

Nahrávka vznikla pod vedením uměleckého ředitele a šéfdirigenta filharmoniků Dennise Russella Daviese, sólového partu v Lamentate se ujala klavíristka Maki Namekawa. „Nápad natočit takto koncipované album se zrodil poté, co jsme na podzim 2020 uvedli na svém abonentním koncertě Lamentate a záhy na festivalu Janáček Brno Symfonii č. 3. Bylo to večer před vyhlášením lockdownu a věděli jsme, že ten rok hrajeme nejspíše naposled pro živé publikum. Jedinou možností pak dlouhé měsíce bylo streamování a nahrávání. Album je tak poctou velkému současnému skladateli, ale i mementem složité doby, ve které vzniklo a která Pärtovu nadčasovou hudbu tolik potřebuje,“ vysvětlil dramaturg Filharmonie Brno Vítězslav Mikeš. Doplnil, že nahrávka vznikla v listopadu 2020 v Besedním domě.

Šéfdirigenta Daviese pojí s Pärtem dlouholeté přátelství, i díky tomu je považován za jednoho z nejlepších a nejautentičtějších vykladačů jeho orchestrálního díla. Přátelství využil například při konzultacích nad nejasnými místy v partituře Nekrologu. S ohledem na to, že se Pärt ke svým raným skladbám příliš nevrací, přidává možnost dialogu s ním této nahrávce na cennosti. „To, že se Arvo těší celosvětové úctě a oblibě, považuji za jeden z nejdůležitějších a nejvítanějších aspektů současného hudebního života. Na tento náš projekt jsem nesmírně hrdý, protože tři mistrovská díla, která prezentujeme, představují umělecký oblouk jeho životní cesty, jeho tvůrčího myšlení, které se vyvinulo velmi dramatickým způsobem,“ uvedl Davies.

booklet_filharmonie_brno_Arvo Part

Úvodní jednovětý dodekafonický Nekrolog z roku 1960 zajistil Pärtovi v kruzích stejně smýšlejících kolegů uznání, zároveň ho ale uvrhlo v nemilost oficiálních struktur, takže byl na několik let uložen do trezoru. Ve skutečnosti se totiž jedná o nekrolog za živými, nikoliv za mrtvými.

Pärtova Třetí symfonie ilustruje období, ve kterém se ponořil do studia středověké hudby, několik let téměř nekomponoval a nalezl „starou hudbu pro přelom druhého a třetího milénia“. Třívěté dílo se vyznačuje gotickou majestátností, jednoduchostí, diatonikou a statičností inspirovanou gregoriánským chorálem a ranou polyfonií. Všechny tři věty přitom na sebe navazují bez přerušení.

K rozsáhlé formě pro velký symfonický orchestr se Pärt ojediněle vrátil v roce 2002 klavírním koncertem Lamentate. „Není to klavírní koncert v pravém slova smyslu, sólový nástroj je zcela prost jakékoliv technické brilance, jeho virtuozita je jiného řádu a podléhá filozofické stránce díla,“ upozornil Mikeš.

Skladba je poctou monumentální soše Marsyas sochaře Anishe Kapoora. Sto padesát metrů dlouhý, sytě rudý artefakt je pravděpodobně největší skulpturou, která byla kdy vystavena v interiéru. V londýnské Tate Modern byla instalace koncipována tak, aby z žádného místa dílo nemohlo být shlédnuto jako celek – uchovávajíc si svá tajemství a vyvolávající v divákovi ohromení a stísněnost současně, tedy to, co člověka provází při pomyšlení na život a smrt.

Dennis Russell Davies/ foto archiv FB

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

V úterý 22. listopadu uplynulo 20 let od úmrtí významného muzikologa, pedagoga, redaktora a vedoucího Ústavu hudební vědy na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity – profesora Jiřího Fukače (15. ledna 1936 – 22. listopadu 2002).  více

Pro zahájení své 11. koncertní sezony v sále Divadla Husa na provázku si hudební soubor Brno Contemporary Orchestra vybral tématiku Ticha – a to nejen jako akustického jevu, ale i stejnojmenné rodiny. Tímto oslím můstkem dramaturgie večera propojila nejen Eufemias mysterion – Tajemství ticha – Miloslava Kabeláče, ale i světovou premiéru písně Jany Vöröšové Bau mir ein Haus, jejíž námětem a inspirací se stala brněnská rodačka Anna Ticho. Na koncertě Inkluze ticha (21. listopadu) vystoupili jako sólisté sopranistka Irena Troupová a violoncellista Josef Klíč, orchestr řídil kmenový dirigent souboru Pavel Šnajdrvíce

Folklor sice ve své prapůvodní podobě patří na venkov, ale už od roku 1892, kdy Leoš Janáček zorganizoval známý Lidový koncert, ho mohou Brňané vídat i v honosných městských sálech. Stejně tomu bylo i 19. listopadu, kdy v Mahenově divadle oslavil své třicátiny slovenský folklorní soubor Púčik.  více

Dvě velké inscenace Janáčkových oper na letošní festival Janáček Brno přijely z ciziny, a to s kompletním ansámblem včetně orchestrů. V obou případech se orchestry představily i na samostatných koncertech. Oba večery byly interpretačně špičkové, ale také osobitě pojaté. Oba večery řídili přední světoví dirigenti střední generace, oba původem z Moravy.  více

Minulou středu měli návštěvníci mezinárodního festivalu Janáček Brno možnost shlédnout skladatelovu operu Káťa Kabanová v nastudování Národního divadla Praha. Následujícím operním představením, které se v rámci 8. ročníku přehlídky uskutečnilo, se v Janáčkově divadle stala opět Káťa Kabanová v interpretaci Grand Théâtre de Genève a v koprodukci s Deutsche Oper am Rhein Düsseldorf Duisburg a souboru Orchestre de la Suisse Romande. Režie se chopila Tatjana Gürbaca, scénu navrhl Henrik Ahr, kostýmy připravila Barbara Drosihn a světelný design Stefan Bolliger. V titulní roli se představila Corinne Winters, jejího milého Borise Grigorjeviče ztvárnil Aleš Briscein, manžela Tichona Magnus Vigilius a jeho matku Kabanichu Elena Zhidkova. Role mladičké Varvary se ujala Ena Pongrac, učitele Váňy Kudrjáše Sam Furness a postavy kupce Dikoje Tomas Tomasson. Sbor vystoupil pod vedením Alana Woodbridge a hudebního nastudování, stejně jako samotného řízení, se chopil dirigent Tomáš Netopilvíce

Nejčtenější