Novoroční koncert Filharmonie Brno se vrací do Janáčkova divadla

Novoroční koncert Filharmonie Brno se vrací do Janáčkova divadla

Novoroční koncert Filharmonie Brno se po bezmála třech letech vrací zpět do Janáčkova divadla, poprvé ho povede šéfdirigent Dennis Russell Davies. V roce 2020 začne soubor naplno slavit 250. výročí narození skladatele Ludwiga van Beethovena, jehož 9. symfonie v rámci koncertu zazní. Sólových partů se v doprovodu Filharmonie Brno a Českého filharmonického sboru Brno ujmou sopranistka Kateřina Kněžíková, altistka Jana Hrochová, tenorista Richard Samek a basista Roman Janál.

Slavnostní večer zahájí Coplandova Fanfára pro obyčejného člověka, dále zazní Slovanská rapsodie Viktora Ullmanna a v druhé půli pak nejznámější Beethovenovo dílo – Symfonie č. 9 d moll se závěrečnou Ódou na radost. „Je poměrně složité oslavit toto výročí, neboť Beethovenova tvorba je stálicí našich sezon. Připravili jsme proto řadu netradičních projektů, ve kterých zazní autorovy skladby i díla, která na něj odkazují. Novoroční koncert jsme sestavili tak, aby vyzněl jako univerzálně platné humanistické poselství symfonie,“ uvedl dramaturg Filharmonie Brno Vítězslav Mikeš. Novoroční koncert proběhne 1. ledna 2020 od 20:00 v Janáčkově divadle.

Všechny tři kusy, které v rámci koncertu zazní spojuje téma humanismu a boje za svobodu. Čtyřminutovou skladbu A. Coplanda inspiroval projev o „Století obyčejného člověka“, který pronesl 8. května 1942 viceprezident Spojených států Henry A. Wallace. Hovořil tenkrát o historickém pochodu za svobodu. Projev zapůsobil na britského dirigenta Eugena A. Goossense, který následně požádal A. Coplanda a řadu dalších autorů, aby na jeho základě vytvořili fanfáry, které budou zahajovat koncerty jeho orchestru. Fanfár vzniklo celkem osmnáct, právě Coplandova pro žesťové a bicí nástroje se zařadila do koncertních repertoárů a dočkala se mnoha úprav pro různá obsazení.

Druhým dílem večera je Slovanská rapsodie pro orchestr a obligátní saxofon. V. Ullamnn ji komponoval před rokem 1940 inspirován uměním saxofonisty Sigurda Raschera. V rapsodii pracuje s motivem moravského folkloru, první téma je citace valašské písně Ej, musel by to chlap byť, čo by ma chcel nabit, druhé téma tvoří melodie Keď na vojnu verbovali, sto tolarů slibovali. Ullmann, který zahynul v Osvětimi v roce 1944, se premiéry své symfonie nedočkal. Uvedl ji Beethovenův orchestr v Bonnu pod taktovkou Dennise Russella Daviese až v roce 1991. V brněnském provedení se saxofonového partu ujme Jiří Klement.

Druhá půle večera patří Beethovenovu dílu – Symfonii č. 9 d moll. Právě zakomponováním závěrečné Ódy na radost Beethoven poprvé překročil hranice klasické symfonie jako čistě instrumentálního díla a připojil k závěrečné větě sbor. Základní myšlenka původní básně se stala jakousi hymnou bratrství mezi národy. Od svého vzniku byla Devátá vnímána jako dílo volající po porozumění, po odstranění hranic a po spolupráci celého lidstva. Mezi lety 1949 až 2003 uzavírala festival Pražské jaro. Roku 1972 se pak stala ústřední melodie oficiální hymnou Rady Evropy a od roku 1985 je hymnou Evropské unie. „O Vánocích roku 1989, měsíc po pádu berlínské zdi, dirigoval Leonard Bernstein Beethovenovu Devátou symfonii s mezinárodním uměleckým obsazením v obou částech do té doby rozděleného Berlína. Také tehdy se zpíval pozměněný text, v němž byla místo radosti oslavována svoboda. A byl to rovněž Leonard Bernstein, který nezapomenutelným způsobem dirigoval toto dílo s Českou filharmonií na závěrečném koncertě prvého porevolučního ročníku Pražského jara 1990,“ uvedla hudební historička Vlasta Reittererová.

Filharmonie Brno/ Foto archiv souboru

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Brněnský hudebník, zpěvák, skladatel, producent a frontman skupiny Květy Martin Evžen Kyšperský vymyslel nový projekt. Nazval jej Dula a vydal s ním debutové album Uran. Na magnetofonové kazetě ve sběratelském nákladu pouhých 50 kusů. Kdo však kazetu s kresbou z pozůstalosti Martinovy přítelkyně Alenky Černé nesežene, nemusí zoufat. Dula je k dispozici samozřejmě také digitálně.  více

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více

Těsně před vypuknutím koronavirové krize vydala brněnská skupina Plum Dumplings nové album. Na rozdíl od oficiálního debutu L’épitaphe des papillons (2014), nazpívaného francouzsky, skupina tentokrát vsadila na české texty. Hovoříme se zpěvačkou, která si říká Adéla Polka.  více

Brněnský zpěvák, skladatel a klávesista Oldřich Veselý zemřel v lednu 2018. V únoru 2019 se v sále Semilasso konal 10. Brněnský Beatfest, věnovaný jeho památce. A o rok později vyšel na CD pod názvem Malý princ záznam z tohoto koncertu, doplněný několika bonusy.  více

Dvacátého čtvrtého května letošního roku, pět dní před dvaadevadesátými narozeninami, odešla na věčnost paní Anna Kománková – a s ní rovněž velice rozsáhlý zpěvník (nejen) javornických a horňáckých balad, který nosila v hlavě. Kteroukoliv píseň uchovanou v paměti dokázala osobitým, nenapodobitelným způsobem interpretovat. Celý život pečovala o vzácný odkaz, tedy dědictví po předcích – o to zajímavěji, že stovky mnohdy komplikovaných nápěvů a mnoho desítek slok a variant balad si nezapisovala, ale všechny znala zpaměti. I po devadesátce, kdy už jí nesloužilo zdraví a veřejně nevystupovala, zůstávala v kontaktu s Javornickým ženským sborem, který oživila a dlouhá léta vedla. Nikdy se nikam nevnucovala, a přitom z dovedností svých předků hodně uměla: kromě zpěvu (desítek nápěvů z kancionálu a stovek lidových písní) byla výbornou vyšívačkou: Každou součástku kroje, který nosila, si ušila a vyšila vlastnoručně.  více