Novoroční koncert Filharmonie Brno se vrací do Janáčkova divadla

Novoroční koncert Filharmonie Brno se vrací do Janáčkova divadla

Novoroční koncert Filharmonie Brno se po bezmála třech letech vrací zpět do Janáčkova divadla, poprvé ho povede šéfdirigent Dennis Russell Davies. V roce 2020 začne soubor naplno slavit 250. výročí narození skladatele Ludwiga van Beethovena, jehož 9. symfonie v rámci koncertu zazní. Sólových partů se v doprovodu Filharmonie Brno a Českého filharmonického sboru Brno ujmou sopranistka Kateřina Kněžíková, altistka Jana Hrochová, tenorista Richard Samek a basista Roman Janál.

Slavnostní večer zahájí Coplandova Fanfára pro obyčejného člověka, dále zazní Slovanská rapsodie Viktora Ullmanna a v druhé půli pak nejznámější Beethovenovo dílo – Symfonie č. 9 d moll se závěrečnou Ódou na radost. „Je poměrně složité oslavit toto výročí, neboť Beethovenova tvorba je stálicí našich sezon. Připravili jsme proto řadu netradičních projektů, ve kterých zazní autorovy skladby i díla, která na něj odkazují. Novoroční koncert jsme sestavili tak, aby vyzněl jako univerzálně platné humanistické poselství symfonie,“ uvedl dramaturg Filharmonie Brno Vítězslav Mikeš. Novoroční koncert proběhne 1. ledna 2020 od 20:00 v Janáčkově divadle.

Všechny tři kusy, které v rámci koncertu zazní spojuje téma humanismu a boje za svobodu. Čtyřminutovou skladbu A. Coplanda inspiroval projev o „Století obyčejného člověka“, který pronesl 8. května 1942 viceprezident Spojených států Henry A. Wallace. Hovořil tenkrát o historickém pochodu za svobodu. Projev zapůsobil na britského dirigenta Eugena A. Goossense, který následně požádal A. Coplanda a řadu dalších autorů, aby na jeho základě vytvořili fanfáry, které budou zahajovat koncerty jeho orchestru. Fanfár vzniklo celkem osmnáct, právě Coplandova pro žesťové a bicí nástroje se zařadila do koncertních repertoárů a dočkala se mnoha úprav pro různá obsazení.

Druhým dílem večera je Slovanská rapsodie pro orchestr a obligátní saxofon. V. Ullamnn ji komponoval před rokem 1940 inspirován uměním saxofonisty Sigurda Raschera. V rapsodii pracuje s motivem moravského folkloru, první téma je citace valašské písně Ej, musel by to chlap byť, čo by ma chcel nabit, druhé téma tvoří melodie Keď na vojnu verbovali, sto tolarů slibovali. Ullmann, který zahynul v Osvětimi v roce 1944, se premiéry své symfonie nedočkal. Uvedl ji Beethovenův orchestr v Bonnu pod taktovkou Dennise Russella Daviese až v roce 1991. V brněnském provedení se saxofonového partu ujme Jiří Klement.

Druhá půle večera patří Beethovenovu dílu – Symfonii č. 9 d moll. Právě zakomponováním závěrečné Ódy na radost Beethoven poprvé překročil hranice klasické symfonie jako čistě instrumentálního díla a připojil k závěrečné větě sbor. Základní myšlenka původní básně se stala jakousi hymnou bratrství mezi národy. Od svého vzniku byla Devátá vnímána jako dílo volající po porozumění, po odstranění hranic a po spolupráci celého lidstva. Mezi lety 1949 až 2003 uzavírala festival Pražské jaro. Roku 1972 se pak stala ústřední melodie oficiální hymnou Rady Evropy a od roku 1985 je hymnou Evropské unie. „O Vánocích roku 1989, měsíc po pádu berlínské zdi, dirigoval Leonard Bernstein Beethovenovu Devátou symfonii s mezinárodním uměleckým obsazením v obou částech do té doby rozděleného Berlína. Také tehdy se zpíval pozměněný text, v němž byla místo radosti oslavována svoboda. A byl to rovněž Leonard Bernstein, který nezapomenutelným způsobem dirigoval toto dílo s Českou filharmonií na závěrečném koncertě prvého porevolučního ročníku Pražského jara 1990,“ uvedla hudební historička Vlasta Reittererová.

Filharmonie Brno/ Foto archiv souboru

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Jedno starší – pravda, ne úplně typické – album skupiny Květy začínalo slovy: „Nejtišší kapela na světě tak, aby nerušila sousedy.“ To nejnovější, nazvané trochu záhadně Květy Květy, začíná textem: „Řítíme se do tmy tou největší rychlostí.“ Dá se něco vyvozovat z toho, že kapela kolem Martina E. Kyšperského v nejpomalejším roce, v době lockdownu, přišla s nejrychlejším a možná s nejenergičtějším albem za svou kariéru? Nebo je důležitější, že přes veškerý tlak, který z Květů Květů coby kolektivní práce vyvěrá, jde vlastně o velmi samotářskou a intimní desku?  více

Sedmý rok své oficiální existence završil brněnský bigband Cotatcha Orchestra dlouho připravovaným debutovým albem autorských skladeb tří komponistů – většinou z pera pianisty Martina Konvičky, s mírným přispěním Jiřího Levíčka a bandleadera Jiřího Kotači. Název Bigbandová elektronika/Bigband Electronics naznačuje, že skladby překračují čistě jazzový rámec směrem k různým nadžánrovým fúzím, ale pevné mantinely tím rozhodně nevymezuje.  více

Tomáš Kytnar, šéf brněnského klubu Stará Pekárna a kapelník skupiny Tady To Máš, léta zhudebňoval slovenské texty. Několik svých alb postavil na poezii současných slovenských básníků Judity Kaššovicové a Erika Ondrejičky. Na otázku, jestli se českým textům vyhýbá záměrně, v rozhovoru pro Brno – Město hudby v roce 2013 odpověděl: „Opravdu trochu přemýšlím o češtině, ale nějak systematicky hledat nebo si dávat inzerát rozhodně nebudu. Jako slovenští básníci vlastně přišli ke mně, musí cestou náhody přijít i ti čeští, nebo ne?“ Uplynulo sedm let. Kytnar od té doby se svou skupinou vydal „slovenská“ alba Srdiečka tiché a Krajina diamantov a… letos přichází změna. Novinka Ryba Květovoň propojila Kytnarův typický skladatelský rukopis s českou poezií Bogdana Trojaka.  více

Poetický název Květy nevadnoucí za sebou skrývá prozatím poslední vydavatelský počin Jiřího Plocka. Kompilační CD oslavuje čtvrtstoletí od vzniku moravské folklorní řady v jeho vydavatelství GNOSIS BRNO. Jde o čtrnáct alb, která vznikala mezi lety 1995 až 2005.  A nejsou to alba ledajaká. Nadšení a cit Jiřího Plocka pro píseň je nesporný, z nahrávek však dýchá mnohem víc. Jde například o zápal samotných zpěváků, který Jiří Plocek během natáčení rozdmýchával, nechal je hrát a zpívat podle jejich vůle a nálady. Musím zdůraznit také samotný výběr interpretů. Jména jsou to dnes již opravdu ikonická – František Okénka, Zdeněk Kašpar, Karel Rajmic, Vlasta Grycová, Jiřina Miklošková a mnozí další. Někteří z nich už bohužel opustili tento svět. Jiní, které na albu slyšíme jako nadané děti, sami už vychovávají další generace zpěváků, například Tomáš Beníček. Záměrně zmiňuji zpěváky, samotné album je i po hudební stránce kvalitní. Všechny písně jsou však přednášeny výjimečnými interprety. I to jim v duchu živé lidové tradice dodává jedinečnost.  více

Dva roky po monotematickém albu Bleděmodré město, za které získala nominaci na žánrového Anděla, vydala brněnská skupina Nevermore & Kosmonaut novinku se záhadným názvem XCR-9. Více prozrazuje podtitul Písně do rakety. Zatímco na minulém albu jsme se s Michalem Šimíčkem a jeho kapelou procházeli ulicemi města Brna, tentokrát nás písničkář, který léta používá přezdívku Kosmonaut, bere na fiktivní cestu do vesmíru.  více