Novoroční koncert Filharmonie Brno se vrací do Janáčkova divadla

Novoroční koncert Filharmonie Brno se vrací do Janáčkova divadla

Novoroční koncert Filharmonie Brno se po bezmála třech letech vrací zpět do Janáčkova divadla, poprvé ho povede šéfdirigent Dennis Russell Davies. V roce 2020 začne soubor naplno slavit 250. výročí narození skladatele Ludwiga van Beethovena, jehož 9. symfonie v rámci koncertu zazní. Sólových partů se v doprovodu Filharmonie Brno a Českého filharmonického sboru Brno ujmou sopranistka Kateřina Kněžíková, altistka Jana Hrochová, tenorista Richard Samek a basista Roman Janál.

Slavnostní večer zahájí Coplandova Fanfára pro obyčejného člověka, dále zazní Slovanská rapsodie Viktora Ullmanna a v druhé půli pak nejznámější Beethovenovo dílo – Symfonie č. 9 d moll se závěrečnou Ódou na radost. „Je poměrně složité oslavit toto výročí, neboť Beethovenova tvorba je stálicí našich sezon. Připravili jsme proto řadu netradičních projektů, ve kterých zazní autorovy skladby i díla, která na něj odkazují. Novoroční koncert jsme sestavili tak, aby vyzněl jako univerzálně platné humanistické poselství symfonie,“ uvedl dramaturg Filharmonie Brno Vítězslav Mikeš. Novoroční koncert proběhne 1. ledna 2020 od 20:00 v Janáčkově divadle.

Všechny tři kusy, které v rámci koncertu zazní spojuje téma humanismu a boje za svobodu. Čtyřminutovou skladbu A. Coplanda inspiroval projev o „Století obyčejného člověka“, který pronesl 8. května 1942 viceprezident Spojených států Henry A. Wallace. Hovořil tenkrát o historickém pochodu za svobodu. Projev zapůsobil na britského dirigenta Eugena A. Goossense, který následně požádal A. Coplanda a řadu dalších autorů, aby na jeho základě vytvořili fanfáry, které budou zahajovat koncerty jeho orchestru. Fanfár vzniklo celkem osmnáct, právě Coplandova pro žesťové a bicí nástroje se zařadila do koncertních repertoárů a dočkala se mnoha úprav pro různá obsazení.

Druhým dílem večera je Slovanská rapsodie pro orchestr a obligátní saxofon. V. Ullamnn ji komponoval před rokem 1940 inspirován uměním saxofonisty Sigurda Raschera. V rapsodii pracuje s motivem moravského folkloru, první téma je citace valašské písně Ej, musel by to chlap byť, čo by ma chcel nabit, druhé téma tvoří melodie Keď na vojnu verbovali, sto tolarů slibovali. Ullmann, který zahynul v Osvětimi v roce 1944, se premiéry své symfonie nedočkal. Uvedl ji Beethovenův orchestr v Bonnu pod taktovkou Dennise Russella Daviese až v roce 1991. V brněnském provedení se saxofonového partu ujme Jiří Klement.

Druhá půle večera patří Beethovenovu dílu – Symfonii č. 9 d moll. Právě zakomponováním závěrečné Ódy na radost Beethoven poprvé překročil hranice klasické symfonie jako čistě instrumentálního díla a připojil k závěrečné větě sbor. Základní myšlenka původní básně se stala jakousi hymnou bratrství mezi národy. Od svého vzniku byla Devátá vnímána jako dílo volající po porozumění, po odstranění hranic a po spolupráci celého lidstva. Mezi lety 1949 až 2003 uzavírala festival Pražské jaro. Roku 1972 se pak stala ústřední melodie oficiální hymnou Rady Evropy a od roku 1985 je hymnou Evropské unie. „O Vánocích roku 1989, měsíc po pádu berlínské zdi, dirigoval Leonard Bernstein Beethovenovu Devátou symfonii s mezinárodním uměleckým obsazením v obou částech do té doby rozděleného Berlína. Také tehdy se zpíval pozměněný text, v němž byla místo radosti oslavována svoboda. A byl to rovněž Leonard Bernstein, který nezapomenutelným způsobem dirigoval toto dílo s Českou filharmonií na závěrečném koncertě prvého porevolučního ročníku Pražského jara 1990,“ uvedla hudební historička Vlasta Reittererová.

Filharmonie Brno/ Foto archiv souboru

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Stylově rozkročený je abonentský cyklus Filharmonie doma II „Klasicky i moderně“ už v názvu a dramaturgický plán staví na uvádění hudby starších období do souvislostí s hudbou (post)moderní. Po zahajovacím koncertu abonmá, na kterém si posluchači mohli vychutnat díla Antonína Dvořáka a Laurie Anderson vedle sebe, na koncertech 23. a 24. ledna pořadatelé postavili skladby vzdálené bezmála tři století. První polovina večera patřila kantátám Liebster Jesu, mein Verlangen a Also hat Gott die Welt geliebt Johanna Sebastiana Bacha, ta druhá pak Requiem nejvýznamnějšího současného arménského skladatele Tigrana Mansurjana, který byl provedení přítomen. Ve všech skladbách vystoupili sopranistka Anja Petersen a barytonista Andrew Redmond, kteří stanuli také u premiéry Mansurjanova díla v roce 2011, a sbor Czech Ensemble Baroque Choir pod vedením Terezy Válkové. Koncert řídil Alexander Liebreich, na jehož objednávku bylo pro Mnichovský komorní orchestr a berlínský sbor RIAS toto Requiem zkomponováno. Společně s Anjou Petersen a Andrewem Redmondem nahrál Alexander Liebreich v minulém roce Requiem pro ECM Records. Výsledný nosič byl nominován nejen na cenu Grammy, ale obdržel také prestižní International Classical Music Award.  více

Jurovi Hradilovi se před několika lety stal zázrak. Tento vyznavač elektronické nu jazzové alternativy přijel do zvlněné karpatské krajiny kamsi na pomezí Moravy a Slovenska a uslyšel píseň, jednu, dvě, stovky. Nebyla to rozostřená ozvěna starých časů, ale jasný tón horňácké písničky.  více

Třetí koncert abonentního cyklu Filharmonie Brno Doma I nazvaný Z Nové Říše do světa včera představil v Besedním domě tvorbu autorů, které pojí společný původ v Nové Říši i skutečnost, že jsou jejich díla v koncertních sálech dosud uváděna velmi zřídka. Jako klíčový bod vzácného programu se měl podle původního plánu představit koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodička – role sólového houslisty a hráčského středobodu večera se však po ohlášení Vodičkovy indispozice s předstihem pouhých dvou dní ujal houslový virtuos Milan Paľa. Skladby novoříšských rodáků Jana Nováka a Antonína a Pavla Vranických řídil stálý dirigent Janáčkovy opery Robert Kružík.  více

Původně mělo jít o třetí část projektu YM, v jehož rámci jednotliví členové skupiny Květy natáčejí sólové desky různých žánrů a kolegové z kapely je doprovázejí. Po Lorenzových hoších Martina Kyšperského ve stylu country a po elektronickém Japonci Aleše Pilgra vyšlo žánrově těžko zařaditelné Solárium Ondřeje Kyase. Jako sólová deska, s epizodní účastí Aleše Pilgra a bez hráčského vkladu Martina Kyšperského.  více

Malý hudební klub Ponava V Brně je již několik let znám svou velmi kvalitní hudební produkcí. Místy se v jeho rozmanitém programu objevují také folklorní projekty. Ve čtvrtek zde vystoupilo duo známého multiinstrumentalisty Mariana Friedla a lašské zpěvačky Sabriny Pasičnyk.  více