Osm bicistů zahraje na plechovky, hodinové pružiny i květináče

22. leden 2024, 10:00

Osm bicistů zahraje na plechovky, hodinové pružiny i květináče

První koncert svého druhu v historii brněnské filharmonie – sóla se totiž ujmou nástroje, které obvykle bývají ukryté vzadu za orchestrem. Osm bicistů obsadí část hlediště, posluchači budou sedět v jejich blízkosti a také na podiu. Bicisty doplní houslista Milan Pala. Tři z pěti skladeb zazní v české premiéře.

„Kromě klasických nástrojů hrajeme například i na velké plechovky, brzdové kotouče, hliněné květináče, železné trubice, struny od kontrabasu nebo třeba hodinářské bicí péro, což je pružina z pendlovek,“ uvedl šéf bicistů Filharmonie Brno Lukáš Krejčí. Všechny netradiční předměty se podle něj používají pro větší zvukovou barevnost, proto, aby nezněly jen zvuky ušlechtilé, ale i syrové a zajímavé, které lidé z koncertních síní neznají. Koncertu, který proběhne 24. ledna 2024, předchází setkání s bicisty, které povede dramaturg Vítězslav Mikeš. Koná se od 18:00 v ředitelském salonku Besedního domu a může na něj přijít každý, kdo má vstupenku na koncert. Kapacita je omezena, místo se dá rezervovat na adrese info@filharmonie-brno.cz.

V úvodní skladbě večera se představí postupně všech osm bicistů. Koncert otevře skladba 24 Loops francouzského skladatele Pierra Jodlowského zkomponovaná na principu nabalující se melodie. V hledišti bude rozmístěna sestava bicích nástrojů, kolem které se všichni vystřídají a díky nahraným smyčkám vytvoří před závěrečnou improvizací hutný zvuk. Výsledkem je meditativní až hypnotický charakter díla.

Následuje Psalmus Niger brněnského skladatele Miroslava Ištvana, a to téměř na den přesně padesát let od své premiéry, kterou tehdy provedli bicisté Filharmonie Brno v sále Besedního domu. Ištvan ve skladbě pracuje se rytmy západní Afriky. „Afronegerská hudební kultura je plná rytmické rozmanitosti a barevnosti a svým bezprostřední vztahem k okolnímu světu a přírodě,“ popsal kdysi svoje dílo autor. Skladba je rozčleněna do dvou přibližně tříminutových vět, které mají poněkud rozdílný, kontrastní charakter daný samotnou instrumentací. Pojítkem je rytmické bubnové ostinato či marimbový a xylofonový refrén.

Mezinárodně uznávanou litevskou skladatelku Ramintu Šerkšnytė představí skladba Idée fixe. Jak název napovídá, je postavena na opakujícím se motivu s rostoucí dramatičností, kterou utnou až burácející bubny následně končící v tichu. Na minimalismus Šerkšnyté naváže minimalismus Estonce Arvo Pärta ve skladbě Fratres. „Patří k jeho nejslavnějším dílům, o čemž svědčí i několik variant s odlišnými instrumentacemi od komorního obsazení přes orchestrální se sólovými houslemi až po provedení hudebníky zaměřujícími se na historicky poučenou interpretaci,“ uvedl publicista Jiří Čevela.

Opakem k Pärtově klidu a meditaci je závěrečná skladba prodchnutá indonéským gamelanem a divokými rytmy. Koncert pro housle a orchestr bicích nástrojů amerického autora Lou Harrisona zazní v české premiéře a bicisty v něm doplní houslista Milan Paľa. „Jedná se o jedinečné dílo v použití instrumentace a strhující co do posluchačského zážitku,“ zdůraznil Čevela s tím, že kromě tohoto díla zazní v české premiéře i skladba Jodlowského a Šerkšnyté.

Ištvanovu a Harrisonovu skladbu bude dirigovat Martin Opršál, vedoucí Katedry bicích nástrojů JAMU, která letos slaví čtyřicet let, a zároveň člověk, u kterého studovali všichni interpreti večera s výjimkou Maximiliana Joppa.

Lukáš Krejčí/ foto archiv Filharmonie Brno

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Diversní jaro v roce 2024 započalo prvním orchestrálním koncertem Ensemble Opera Diversa pod taktovkou dirigenta Patrika Červáka konaným v Domě pánů z Kunštátu v úterý 20. února. Dramaturgický koncept inspirovaný mýtickými náměty z oblasti antiky, ale také fantazijního světa spisovatele a filologa Johna Ronalda Reuela Tolkiena, netradičně podpořil i improvizovaný videoart fotografa a tvůrce Tomáše Hrůzy. Sólově za doprovodu orchestru vystoupil kytarista Vít Dvořáčekvíce

Také Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem se letos přidává k oslavám Roku české hudby. V Janáčkově divadle se včera uskutečnil koncert věnovaný vokálně-instrumentálním dílům dvou exilových skladatelů rozdílných epoch – Antonína Rejchy (1770–1836) a Jana Nováka (1921–1984). V rámci večera se představili Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra FialyMartina Janková (soprán), Pavla Vykopalová (mezzosoprán), Aleš Briscein (tenor) a Jiří Brückler (bas).  více

Pondělním koncertem Africa calls Europe byl v sále Konventu Milosrdných bratří zahájen XXI. ročník cyklu Barbara Maria Willi uvádí... Jak název večera napovídá, divákům bylo předvedeno propojení evropských a (nejen) afrických vlivů. O tento zajímavý dramaturgický počin se postaralo londýnské flétnové kvarteto i Flautisti ve složení Jitka KonečnáDoris KitzmantelIlona Veselovská a Monika Wimberger Devátá, ke kterému se v několika skladbách připojil perkusionista Jakub Kupčík. V první polovině večera nejdříve zazněla díla z renesanční a barokní epochy, ve druhé pak kompozice soudobých autorů.  více

Roky končící číslicí čtyři mají pro českou hudbu zásadní význam – kromě předních představitelů klasické hudby, ze kterých lze jmenovat Leoše Janáčka, Josefa Suka či Antonína Dvořáka, slaví svá jubilea také zásadní autoři české nonartificiální hudby jako například Jiří Šlitr či Karel Kryl. Tím nejzásadnějším výročím, které však letošek připadá, je bezesporu 200 let od narození zakladatele moderní české hudby Bedřicha Smetany. Národní divadlo Brno se tedy oslavy spojené s Rokem české hudby rozhodlo v projektu Smetana200 zahájit uvedením nové inscenace Smetanova Dalibora v koprodukci s Welsh National Opera. Představení režíroval David Pountney, jehož práce může být brněnským milovníkům opery známa například z inscenace Z mrtvého domu, která se uskutečnila v rámci festivalu Janáček Brno 2018. O hudební nastudování Dalibora se postaral Tomáš Hanus, který provedení při premiérovém uvedení v pátek 2. února rovněž řídil. Scénu navrhl Robert Innes Hopkins, kostýmy připravila Marie-Jeanne Lecca a světelného designu se ujal Fabrice Kebour. Postavy Smetanovy opery ztvárnili Tomasz Konieczny (Vladislav, král český), Peter Berger (Dalibor z Kozojed), Csilla Boross (Milada), Daniel Kfelíř (velitel stráže Budivoj), David Szendiuch (žalářník Beneš), Ondřej Koplík (Vítek), Jana Šrejma Kačírková (Jitka) a Petr Karas (soudce).  více

Podívat se na jednu z brněnských ikon nezvyklou optikou se snaží nová hudební inscenace Cabaret Janáček. Hudebního génia a inovátora v žánrově neobvyklém projektu propojili arthub Tamuza a Cabaret des Pechés, na jehož komorním jevišti se před diváky u stolků odehrál hodinový průřez Janáčkovým životem s nejznámějšími úryvky z jeho děl. A to vše za se děje za asistence mima, tří pěvců (lyrický a dramatický soprán s barytonem) s pianistkou a vše je navrch hned natřikrát alternováno.  více

Nejčtenější