Po osmi měsících zahraje Filharmonie Brno opět živě

3. červen 2021, 14:00

Po osmi měsících zahraje Filharmonie Brno opět živě

Přesně za týden se Filharmonie Brno opět setká se svými posluchači. Bez jednoho dne přesně po osmi měsících. V reakci na rozvolnění připravila neplánovaný koncert s názvem Smíme prosit?, který odehraje celkem čtyřikrát. V ideálním případě na nádvoří Besedního domu, pokud počasí nedovolí, tak v sále. Orchestr se rozmístí na nádvoří Besedního domu, posluchači na nádvoří sousední Moravské galerie a také částečně k orchestru.

„Naši hudebníci se neskutečně těší na živou odezvu publika, je to pro nás slavnostní příležitost. I proto jsme zvolili radostný repertoár. Zahrajeme trojí tance: Janáčkovy Lašské, Dvořákovy Slovanské a Brahmsovy Uherské,“ informovala ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová. Koncerty podvede stálý hostující dirigent Filharmonie Brno Robert Kružík. „Jestli nám uplynulé měsíce něco ukázaly, tak to, že smyslem naší práce jsou zejména lidé v hledišti a jejich energie, jejich reakce. Jsme moc rádi, že tento smysl konečně můžeme začít naplňovat, navíc s programem, který se krásně hodí k jarním dnům,“ uvedl Kuržík. Koncerty se uskuteční ve čtvrtek, pátek, pondělí a úterý 10., 11., 14. a 15. června. Začínají v 19 hodin, vstup na nádvoří je od 18.15. Posluchači se na místo dostanou branou Moravské galerie z Husovy ulice a po schodech z ulice Besední. Kromě vstupenky je uvaděči požádají o kontrolu kontaktu, který na sebe uvedli, a prokázání zdravotního stavu – lékařským dokladem o prodělané nemoci, o očkování či negativním testem. „Vzhledem k měnícím se podmínkám nutným ke vstupu na koncert doporučujeme, aby návštěvníci sledovali náš web a facebook, kde najdou aktuální informace. Nejpozději ve 14 hodin před každým ze čtyř koncertů tam také zveřejníme informaci, zda se uskuteční na nádvoří či v sále Besedního domu,“ řekla Kučerová.

Jednotné vstupné bez možnosti slevy je 100 Kč, koncert se koná bez přestávky a trvá přibližně 70 minut.

Robert Kružík/ foto Filharmonie Brno

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Když se zmíní cembalo, většina lidí si představí hudbu starou, zejména barokní. Ač se zdálo, že cembalu po vynálezu kladívkového klavíru odzvonilo, mnozí autoři hudby 20. století pochopili, že se jedná o nástroj, který má sice jiné zvukové vlastnosti než piano, je však stále nástrojem plnohodnotným. Pravdivost této teze se ve čtvrtek 22. února v Besedním domě pokusila dokázat Filharmonie Brno pod vedením německého dirigenta Alexandera Liebreicha. Spolu s věhlasným cembalistou Mahanem Esfahanim provedla tři skladby 20. století, které cembalo postavily do tří různých rolí.  více

Diversní jaro v roce 2024 započalo prvním orchestrálním koncertem Ensemble Opera Diversa pod taktovkou dirigenta Patrika Červáka konaným v Domě pánů z Kunštátu v úterý 20. února. Dramaturgický koncept inspirovaný mýtickými náměty z oblasti antiky, ale také fantazijního světa spisovatele a filologa Johna Ronalda Reuela Tolkiena, netradičně podpořil i improvizovaný videoart tvůrce Tomáše Hrůzy. Sólově za doprovodu orchestru vystoupil kytarista Vít Dvořáčekvíce

Také Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem se letos přidává k oslavám Roku české hudby. V Janáčkově divadle se včera uskutečnil koncert věnovaný vokálně-instrumentálním dílům dvou exilových skladatelů rozdílných epoch – Antonína Rejchy (1770–1836) a Jana Nováka (1921–1984). V rámci večera se představili Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra FialyMartina Janková (soprán), Pavla Vykopalová (mezzosoprán), Aleš Briscein (tenor) a Jiří Brückler (bas).  více

Pondělním koncertem Africa calls Europe byl v sále Konventu Milosrdných bratří zahájen XXI. ročník cyklu Barbara Maria Willi uvádí... Jak název večera napovídá, divákům bylo předvedeno propojení evropských a (nejen) afrických vlivů. O tento zajímavý dramaturgický počin se postaralo londýnské flétnové kvarteto i Flautisti ve složení Jitka KonečnáDoris KitzmantelIlona Veselovská a Monika Wimberger Devátá, ke kterému se v několika skladbách připojil perkusionista Jakub Kupčík. V první polovině večera nejdříve zazněla díla z renesanční a barokní epochy, ve druhé pak kompozice soudobých autorů.  více

Roky končící číslicí čtyři mají pro českou hudbu zásadní význam – kromě předních představitelů klasické hudby, ze kterých lze jmenovat Leoše Janáčka, Josefa Suka či Antonína Dvořáka, slaví svá jubilea také zásadní autoři české nonartificiální hudby jako například Jiří Šlitr či Karel Kryl. Tím nejzásadnějším výročím, které však letošek připadá, je bezesporu 200 let od narození zakladatele moderní české hudby Bedřicha Smetany. Národní divadlo Brno se tedy oslavy spojené s Rokem české hudby rozhodlo v projektu Smetana200 zahájit uvedením nové inscenace Smetanova Dalibora v koprodukci s Welsh National Opera. Představení režíroval David Pountney, jehož práce může být brněnským milovníkům opery známa například z inscenace Z mrtvého domu, která se uskutečnila v rámci festivalu Janáček Brno 2018. O hudební nastudování Dalibora se postaral Tomáš Hanus, který provedení při premiérovém uvedení v pátek 2. února rovněž řídil. Scénu navrhl Robert Innes Hopkins, kostýmy připravila Marie-Jeanne Lecca a světelného designu se ujal Fabrice Kebour. Postavy Smetanovy opery ztvárnili Tomasz Konieczny (Vladislav, král český), Peter Berger (Dalibor z Kozojed), Csilla Boross (Milada), Daniel Kfelíř (velitel stráže Budivoj), David Szendiuch (žalářník Beneš), Ondřej Koplík (Vítek), Jana Šrejma Kačírková (Jitka) a Petr Karas (soudce).  více

Nejčtenější