Poslední pólo: První česká site-specific opera

Poslední pólo: První česká site-specific opera

Hausopera je spolek nadšenců, který připravuje operu na míru pro různá brněnská zákoutí. Ve startovacím ročníku zve posluchače k bazénu Lázní Rašínova, kde odehraje jednoaktovou operu Poslední pólo. Hudba Marka Ivanoviće se prolne s ladnými pohyby akvabel, nostalgické libreto Josefa Škarky v podání operních zpěváků vystupujících v plavkách potvrdí, že na první lásku se nezapomíná. Prostřednictvím hudebního příběhu zažijí návštěvníci známé místo v novém kontextu.

Pilotní opera Poslední pólo bude uvedena ve třech představeních v září a říjnu 2018 u bazénu v Lázních Rašínova. Zkomponoval ji skladatel a šéfdirigent Janáčkovy opery Marko Ivanović na libreto Josefa Škarky. Inscenaci vytvořil režisér Petr Hašek, umělecký vedoucí divadelní skupiny Geisslers Hofcomoedianten. Nedílnou součástí inscenace bude vystoupení olympijské reprezentantky v synchronizovaném plavání Alžběty Dufkové a jejího týmu akvabel.

Marko Ivanović přibližuje svůj tvůrčí záměr: „Práce na opeře pro konkrétní prostor mi přinesla mnohem více tvůrčí volnosti, než by se mohlo zdát. Lázně jsem několikrát navštívil a nechal se inspirovat jejich atmosférou. Dokonce jsem do partitury zakomponoval hru na zábradlí, které je po obvodu celého bazénu. Musel jsem taky brát v potaz specifičnost akustických dispozic i vysokou vlhkost vzduchu při výběrů hudebních nástrojů.“

Ambicí spolku Hausopera je uvádění nových komorních oper komponovaných na míru různorodým místům města Brna, která jsou pozoruhodná architektonicky, svým příběhem nebo geniem loci. Vznikají tak site-specific projekty, neoddělitelně svázané s konkrétními prostory. Site-specific opera nemá v České republice tradici, v kontextu našeho regionu se tedy jedná o zcela nový žánr. Hausopera se hlásí k tradici progresivní dramaturgie Janáčkovy opery i k Miloslavovi Ištvanovi, Josefu Bergovi a dalším duchům brněnské moderny. K jejím inspiracím patří kolektivní práce brněnských skladatelů (Piňos – Štědroň – Medek atd.). Cíleně navazuje i na silný odkaz brněnských konceptuálních umělců a jejich intervencí do veřejného prostoru.

Premiéra opery Poslední pólo je ohlášena na 30. září 2018 od 19:00 v Lázních Rašínova. Reprízy 12. a 14. října 2018.

Zakládajícími členy spolku Hausopera jsou operní pěvec Josef Škarka, hudební publicista Boris Klepal a produkční Lucie Kořínková. Poslání Hausopery podle slov Josefa Škarky : „Svět je jedno velké divadlo, stačí jen najít správné místo a začít hrát. Herci nepotřebují jeviště ani oponu, publikum se obejde bez smokingů a večerních šatů. Místo pro novou operu je možná zrovna tam, kde pravidelně nakupujete, pracujete, venčíte psa, hrajete fotbal nebo pijete pivo. Umíme taková místa najít a ukázat je v nečekaném světle. Dokážeme z nich sejmout iluzi všednosti a vzkřísit jejich pravý lesk. Nenatíráme je na růžovo, nic si o nich nenamlouváme, jen je necháváme promluvit. A zaručujeme jim svobodu slova.“

Foto/ Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..


Kdo zná B-Side Band především z interpretace světových hitů se zpěvem Vojtěcha Dyka, případně z loňského alba Folk Swing, bude možná novým nastudováním Missy Jazz Jaromíra Hniličky překvapen. Málokterá skladba je však s tímto brněnským big bandem spojena tak pevně jako právě legendární Hniličkova Jazzová mševíce

U příležitosti svých loňských 66. narozenin vydal dokumentarista, písničkář, hudebník, divadelník a spisovatel Jiří Vondrák dvojalbum, které je spíše (téměř) reprezentativním průřezem jeho hudebními aktivitami než výběrem největších hitů. Více než o „best of“ jde o zajímavou směs typu „od hitů k raritám“, od starých písní k novým a od folku k bigbítu. Výborná příležitost pro základní seznámení s Vondrákem coby renesanční osobností brněnské scény, díky jinde nevydaným nebo stěží sehnatelným nahrávkám nepostradatelná kolekce pro sběratele a v neposlední řadě 2CD, jehož minimálně první polovina se moc dobře poslouchá.  více

Tramp-swingová kapela s brněnskými kořeny Hajcman (název je odvozený z pojmenování důlní ocelové výztuže odkazuje k zálibě frontmana, jeskyňáře Martina Škrobáka; jeho první kapela se ostatně jmenovala Stalaktit) vydala očekávané debutové album Jednou to bude. Kdo předpokládal, že půjde o autorský projekt, tipoval správně. Ovšem nikoliv z pera členů kapely, přestože malá dvoupísňová ochutnávka od Martina Škrobáka dává naději na další desku poskládanou z vlastního autorského zpěvníku. Gros debutové písňové kolekce plánované více než desetiletí pochází ze šuplíku Jaroslava Velinského alias Kapitána Kida. Tato legenda trampské písně je i Martinův dlouholetý kamarád, spolupracovník a vzor. Jak je popsáno ve sleevenote k albu i k připojenému zpěvníčku, nahrávku „prastarých vykopávek“ plánoval Kapitán Kid už kolem roku 2005 ještě s předchozí Škrobákovou kapelou Banjo Gang. Ke společnému nahrávání s Martinem a jeho kamarády nakonec došlo, ovšem přednost dostaly Velinského nejznámější trampské hity na CD Tempo di kůň (vyšlo 2007). Na již provedenou inventuru šuplíků a Kapitánem Kidem revidovaný předvýběr tak přišel čas až několik let po autorově smrti – jde tedy víceméně o hold váženému autorovi.  více

V rámci týdenního hudebního maratonu Please, do not disturb, který se uskutečnil 15.–21. března, navštívilo komorní těleso Brno Contemporary Orchestra pod taktovkou Pavla Šnajdra sedm brněnských hotelů. V nich dalo zaznít výběru z děl současných hudebních skladatelů. Projekt, který vznikl ve spolupráci s platformou Terén – Pole performativního umění, však nechtěl být pouhým záznamem koncertů. A tak měl každý večer své tematické ukotvení, režii i herce. O prvních čtyřech „hotelových toulkách“ jsme referovali v předchozí recenzi – dnes je na řadě závěrečná hotelová trojice.  více

Zatímco koncertní sály a operní domy zejí prázdnotou, v sedmi brněnských hotelích bylo díky komornímu tělesu Brno Contemporary Orchestra pod taktovkou Pavla Šnajdra a platformě Terén – Pole performativního umění neobvykle rušno. Každý večer v týdnu od 15. do 21. března měli milovníci moderní artificiální hudby možnost navštívit prostřednictvím služby YouTube jeden z vybraných hotelů. Mohli se nechat pohltit nejen přízračnou atmosférou prázdných pokojů a chodeb, ale také pestrou dramaturgií spojenou s netradičním vizuálním uchopením. Cyklus Please, do not disturb, jak svůj počin Brno Contemporary Orchestra a Terén nazvali, nesestával pouze z tradičních koncertních záznamů. Každým večerem totiž prostupovala ještě samostatná „příběhová“ linka, která někdy přímo, jindy jen zpovzdálí interagovala s hudebníky či samotným prostorem.  více