Premiéra Hubičky v Janáčkově divadle. Úsměvný příběh hnaný vnitřními konflikty

26. listopad 2015, 8:29

Premiéra Hubičky v Janáčkově divadle. Úsměvný příběh hnaný vnitřními konflikty

Druhou operní premiérou Národního divadla Brno v této sezóně je Hubička Bedřicha Smetany. Scénickému řešení dominuje množství oken – spor Vendulky a Lukáše sleduje pozorně celá vesnice.

Brněnské nastudování připravuje dirigent Jakub Klecker a režisérka Linda Keprtová. Ta se zaměřila v první řadě na vnitřní konflikt Vendulky, která se musí vyrovnat se smrtí Lukášovy první ženy. Tragickou událostí bylo vykoupeno Vendulčino vlastní štěstí a cesta ke smíření s Lukášem, který chce všechno hned, není jednoduchá.

Po Prodané nevěstě se Hubička řadí k nejhranějším operám Bedřicha Smetany. Libreto napsala česká básnířka a spisovatelka Eliška Krásnohorská podle stejnojmenné povídky Karolíny Světlé. Úsměvný příběh o vztahu tvrdohlavé Vendulky a Lukáše, jejichž lásku málem ukončila hádka o předmanželský polibek, Smetana zpočátku nevnímal jako dostatečně dramatický námět. Původní premiéra se uskutečnila v pražském Prozatímním divadle v roce 1876. Po velkém úspěchu se stala součástí repertoáru mnoha divadel u nás. Smetana psal operu již po ztrátě sluchu a znamenala pro něj i vítězství nad osobním neštěstím.

V hlavních rolích Smetanovy opery se v Brně představí Pavla Vykopalová, Daniela Straková-Šedrlová, Aleš Briscein, Petr Levíček a další. Autorkou scény je Eva Jiřikovská, kostýmy navrhla Marie Blažková. Režisérka přizvala do inscenace i několik dětí z projektu Brundibár z ghetta, na kterém se minulý rok podílela. Premiéra Hubičky se uskuteční 4. prosince 2015 od 19:00 v Janáčkově divadle.

Foto archiv ND Brno

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Hubička

4.12.2015, 19:00 / Janáčkovo divadlo

Dále si přečtěte

Děti ze sociálně vyloučených částí Brna sehrály v Divadle na Orlí operu Hanse Krásy Brundibár. Kdysi ji v Terezíně hrávaly děti židovské, dnes to byli převážně malí Romové. Ze svého současného ghetta tím ale vyšli jen na chvíli.  více





Dva roky po monotematickém albu Bleděmodré město, za které získala nominaci na žánrového Anděla, vydala brněnská skupina Nevermore & Kosmonaut novinku se záhadným názvem XCR-9. Více prozrazuje podtitul Písně do rakety. Zatímco na minulém albu jsme se s Michalem Šimíčkem a jeho kapelou procházeli ulicemi města Brna, tentokrát nás písničkář, který léta používá přezdívku Kosmonaut, bere na fiktivní cestu do vesmíru.  více

O albu Folk Swings brněnského B-Side Bandu se na sociálních sítích živě diskutuje. Může si big band dovolit hrát „posvátné“ písně českého folku? A co když s ním tyto skladby zpívají přímo jejich autoři jako Jaromír Nohavica, Vlasta Redl nebo Slávek Janoušek? Jenže zatímco oni snad mohli do úprav mluvit, Karel Kryl, Zuzana Navarová nebo Wabi Ryvola úpravy svých písní už okomentovat nemohli… O tom, jak album vznikalo, proč zní Ryvolova Tereza jako kubánský tanec, proč Radek Pastrňák na albu zpívá neznámou píseň a nikoli Františka a proč je Podvod Honzy Nedvěda instrumentální, jsme hovořili s členy orchestru Petrem Kovaříkem a Pavlem Zlámalem. Právě oni totiž pro toto album vytvořili nové aranžmá známých i méně známých folkových písní.  více

Tiché lodi není kapela, ale projekt v Brně žijícího kytaristy a písničkáře Reného Müllera. Zatímco své předchozí album Časy vody (2015) nahrál ještě ve dvojici s Romanem Cipískem Cermanem, svým někdejším spoluhráčem z kapely Hynkovy zámky, na novince se Müller prezentuje úplně sám – jako autor hudby i textů, kytarista i zpěvák nebo – v jeho případě přesněji – vypravěč.  více

Brněnský písničkář s nejkratším vlastním jménem stál donedávna v čele bluesové kapely The Weathermakers. Vedl také efemerní trampské uskupení The Honzíci. To hlavní, čím přitahuje pozornost – vedle kytar a dalších nástrojů, které vyrábí pod značkou Red Bird – je však jeho sólová autorská tvorba. Po vyzrálém debutu Město (2018) se nyní přihlásil s novinkou Potom. V textech jde opět až na dřeň, své osobní problémy dokázal přetavit do nadčasových příběhů a mimořádných básnických obratů. A i když ve většině skladeb opustil bluesovou formu, svou esencí je nahrávka, na které se jako producent opět podílel Martin Kyšperský, bluesová až až.  více

Před nedávnem se v knihkupectvích objevila útlá kniha, na jejímž černobílém přebalu je fotografie hudebníka, redaktora, vydavatele a také jejího autora Jiřího Plocka. Poetický ale hlavně výstižný název Zápisky potulného lidopisce odkazuje nejen na jeho dráhu folklorního redaktora a muzikanta, ale přeneseně také poukazuje na jeho náturu.  více