Umělecká skupina ProART slaví 20 let svého působení. Kromě oslav jubilea se během Roku české hudby věnují také výročí hudebního skladatele Bedřicha Smetany a československého choreografa Luboše Ogouna. Tato výročí spojí do jedné inscenace SNY_SVĚDOMÍ.
Jubilující ProART se v roce 2024 inspiroval Rokem české hudby a dvěma výročími. Dílo skladatele Bedřicha Smetany je v roce 2024 v centru hudebního dění, kdy si připomínáme 200. výročí skladatelova narození. Současně si připomínáme 100. výročí narození významného československého choreografa Luboše Ogouna. Brněnské provedení inscenace s názvem SNY_SVĚDOMÍ je ohlášeno na 29. dubna 2024 ve vile Engelsmann.
Dvoudílný taneční večer SMETANA 200 - OGOUN 100 (Sny - Svědomí) lze označit za komponovaný večer pro dvě odlišné taneční generace – tu začínající (studenty tanečních škol) a tu končící (taneční osobnosti s uzavírající se taneční dráhou). První část večera vychází ze Smetanova klavírního cyklu hraného živě a současně rozvinutým o současnou hudbu skladatelky Beaty Hlavenkové na něho reagujícím. Šesti dílný hudební cyklus bude zpracován choreografy-tanečníky Martinem Dvořákem, Danielou Hanelovou a Kristýnou Vébr a současně zapojí i studenty ZUŠ. Cílem je nabídnout tvůrcům i interpretům tvořit na živou hudbu a reagovat zcela současným pohybovým slovníkem na “starou hudbu”, která v dnešní době již není choreograficky trendová a klade na choreografy i interprety nemalé nároky. Pracovat s hudbou – s takty, frázemi, hudebním zadáním. Jde o vytvoření šesti zcela odlišných krátkých kusů v různých tanečních stylech, které budou mít jako jednotící prvek hudbu Bedřicha Smetany a jeho klavírní cyklus SNY.
Druhá polovina večera bude patřit tanečníkům – „seniorům“. Těm, kteří nezačínají, ale naopak se blíží svému uměleckému odcházení. Tématem choreografie je ikonické dílo choreografa Luboše Ogouna - Hirošima - Svědomí, Rozkaz z éry (nejen) Baletu Praha. Osobnost Luboše Ogouna je pro vývoj českého moderního tance a baletu zcela zásadní. Vedle Pavla Šmoka to byl právě on, který vnesl do baletních souborů kamenných divadel prvky modernizmu. Luboš Ogoun byl všestranným choreografem, který vynikal značnou pohybovou invencí a režijními dovednostmi. Zejména narativní část jeho díla patří k nejlepšímu, co v historii českého tance vzniklo. Za zmínku stojí také jeho zásluhy při uvádění původních nebo málo hraných inscenací (Balada o námořníku, Hirošima, Podivuhodný mandarín, Paní mezi stíny, Škrtič a mnohé další). Vždy se hlásil k odkazu Saši Machova, který ho naučil, jak vytvářet taneční divadlo se všemi atributy dramatu. Umělec jeho velikosti českému tanečnímu světu chybí dodnes.
Zatím nebyl přidán žádný komentář..