Stabat Mater: Balet NdB, který připomene osobnost choreografa Pavla Šmoka

2. září 2021, 1:00
Stabat Mater: Balet NdB, který připomene osobnost choreografa Pavla Šmoka

Balet Národního divadla Brno uvede kompilaci toho nejlepšího z tvorby choreografa Pavla Šmoka. Stabat Mater je připomínkou jeho celoživotního díla. Z původně plánovaného uvedení v Janáčkově divadle se Stabat Mater přesunulo do divadla Mahenova.

Pavel Šmok – česká choreografická legenda, zemřel před pěti lety. Jeho choreografie byly založeny na silném interpretačním výrazu a stavěné do menších scénických prostor. V tomto ohledu změny hracích plánů vynucené pandemií inscenaci paradoxně prospěly. Z původně plánovaného uvedení v Janáčkově divadle se Stabat Mater přesunulo do divadla Mahenova a menší scéna, blízkost diváků i genius loci divadla dávají baletům Pavla Šmoka možnost zazářit naplno. Premiéra je ohlášena na pátek 3. září od 19:00 v Mahenově divadle.

Výběr titulů složeného večera zahrnuje to nejlepší z tvorby Pavla Šmoka pro Pražský komorní balet – Zjasněnou noc, Trio g moll a Stabat Mater. Balet NdB téměř po čtvrt století zařazuje hned celý večer choreografií jako poctu této výjimečné osobnosti. Nastudování se ujaly emeritní sólistky Pražského komorního baletu Marika Blahoutová, která střeží Šmokův odkaz ve Stabat Mater, a Kateřina Dedková-Franková, dlouholetá múza Pavla Šmoka, která stála u zrodu souboru PKB. Ta tanečníkům předává choreografie Zjasněná noc a Trio g moll. Večer vznikl ve spolupráci s Pražským komorním baletem.

Zjasněná noc

Choreografie: Pavel Šmok

Hudba: Arnold Schonberg

Scéna a kostýmy: Jan Dušek

Světelný design: Pavel Šmok

Nastudování: Kateřina Dedkova-Frankova

Zjasněná noc Arnolda Schönberga je programní skladba na motivy básně Richarda Dehmela. Šmok prohloubil expresivní partituru psychologickým mikrodramatem, který dává básnické předloze nový rozměr. Zasazuje příběh těhotné ženy a jejího nového partnera do období 2. světové války a těsně po ní, kdy židovská dívka vracející se z koncentračního tábora nachází novou lásku, která se však musí smířit s dívčinou minulostí.

Trio g moll

Choreografie: Pavel Šmok

Hudba: Bedřich Smetana

Kostýmy: Josef Jelinek

Světelný design: Pavel Šmok

Nastudování: Kateřina Dedková-Franková

Ve tvorbě Pavla Šmoka bývá často zmiňováno jeho „češství,“ a proto jsou dva další balety vytvořené na českou hudbu. Druhá část večera, Trio g moll, je dílem Bedřicha Smetany, ve kterém se skladatel vyrovnává se smrtí dcery Bedřišky. Pavel Šmok v něm nejen se svou pověstnou muzikálností mistrně sleduje hudební tvar Tria, ale naléhavě vyjadřuje i myšlenkový a citový obsah skladby.

Stabat Mater

Choreografie: Pavel Šmok

Hudba: Antonin Dvořak

Kostýmy: Josef Jelinek

Světelný design: Pavel Šmok

Nastudování: Marika Blahoutová

Vrchol večera Stabat Mater, na hudbu 1. části stejnojmenné­ho slavného oratoria Antonína Dvořáka, je zároveň jedním z vrcholů  bohaté choreografické tvorby Pavla Šmoka. An­tonín Dvořák napsal Stabat Mater pod dojmem úmrtí svých dvou dětí. Kompozice sice dodržuje formální znaky církevní skladby včetně latin­ského textu, ale je nepokrytě česká a také vlastně velmi světská. Zá­rmutek nad ztrátou dětí je pro všechny časy stejný.

Foto Ctibor Bachratý

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více

Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Nejčtenější