V Besedním domě vystoupí světová cembalová špička Mahan Esfahani

20. únor 2024, 13:00

V Besedním domě vystoupí světová cembalová špička Mahan Esfahani

Do Brna přijíždí absolutní světová špička ve hře na cembalo, Mahan Esfahani. Jako první a jediný cembalista na světě získal v letech 2008–2010 titul Umělec nové generace britské stanice BBC, na kontě má bezpočet prestižních hudebních cen. S brněnskými filharmoniky se představí v programu s názvem Mahan Esfahani: cembalo v hlavní roli.

„Cembalo se představí v každé skladbě večera, pokaždé v jiné roli, nejprve jako vůdčí hlas většího komorního orchestru, poté jako sólový nástroj doprovázený symfonickým orchestrem a na závěr v koncertantním partu,“ informovala ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová.

Večer otevře Komorní hudba pro cembalo a sedm nástrojů Hanse Krásy, jehož komorní tvorba, jak konstatovala už dobová kritika, spojuje staré umění s novým, vážné s banálním, střízlivé se sentimentálním. „Sestává ze dvou kontrastních vět, z nichž jedna je motorická a virtuózní pracující s převážně hravými tématy, druhá pak variační,“ uvedl dramaturg Filharmonie Brno Vítězslav Mikeš s tím, že cembalo doprovodí čtyři klarinety, trubka, violoncello a kontrabas. Koncert se koná ve čtvrtek a v pátek, tedy 22. a 23. února 2024, v 19:00 v Besedním domě.

„Chtěl jsem použít cembalo tak, aby znělo francouzsky a moderně, nikoliv jako pastiš. Chtěl jsem ukázat, že to není zastaralý, neúčinný nástroj, který má jen historický význam,“ prohlásil Francis Poulenc o své skladbě Concert champêtre (Venkovský koncert). S tímto záměrem koresponduje i obsazení orchestru, které se vzhledem k omezeným dynamickým možnostem cembala zdá být naddimenzované. „Poulenc ovšem jako výborný skladatel s jasnou zvukovou a instrumentační představou věděl, proč se k touto zdánlivému nepoměru odhodlal: z dialogu sólového nástroje a orchestru, z kontrastu tichého a jemného, resp. opulentního zvuku vytěžil duchaplné napětí, které z Venkovského koncertu činí skutku jedinečné dílo,“ doplnil Mikeš.

V druhé půli večera zazní mimořádně silná a působivá Symfonie č. 7 Mieczysława Weinberga. Dílo autora nazývaného jako „Šostakovič, ale bez úsměvu“ začíná být globálně objevováno a doceňováno až v posledních letech. Jeho symfonie je koncipována jako barokní concerto grosso naplněné aktuálním obsahem a postavené na dialogu smyčcového orchestru a koncertantního cembala. „Těžko soudit, zda má symfonie nějaký skrytý mimohudební obsah, jak bylo u protirežimních sovětských autorů běžné. O to víc překvapí finální Allegro, které působí až přímočaře popisně: v tokátovém náběhu cembala nelze neslyšet hrozbu vyzvánějícího telefonu, symbolu temných stalinistických dob,“ podotkl Mikeš.

Mahan Esfahani odehraje koncert na filharmonické cembalo Ammer. „Je to vynikající německý nástroj z osmdesátých let minulého století. Později se výroba přesunula k replikám starých nástrojů, které znějí jinak a jsou vhodnější pro hudbu starších období, ten náš tedy začíná být poměrně vzácný,“ upozornila Kučerová.

Mahan Esfahani/ foto archiv FB

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Nejčtenější