V očekávání jara a míru. Antonín Rejcha a Jan Novák v podání Filharmonie Brno

13. únor 2024, 1:00

V očekávání jara a míru. Antonín Rejcha a Jan Novák v podání Filharmonie Brno

Filharmonie Brno připravila na tento čtvrtek a pátek svůj zásadní příspěvek k Roku české hudby. Uvede díla dvou autorů, o jejichž odkaz dlouhodobě pečuje, nejen na pódiích, ale také nahrávkami na vlastním labelu. V jeden večer tak zazní dílo Jana Nováka a Antonína Rejchy.

„Oba jsou to exiloví autoři, oba vynikající skladatelé, solitéři prahnoucí po umělecké i osobní svobodě,“ uvedl dramaturg Filharmonie Brno Vítězslav Mikeš. Název koncertu V očekávání jara a míru se odvolává na ideová zaměření obou děl: Novákova Vernalis temporis symphonia, tedy Jarní symfonie, je oslavou jara, naděje a znovuzrození, Rejchova kantáta Der Neue Psalm (Nový žalm) na text parafrázující Otčenáš je modlitbou za mír. „V současné době, kdy svět zachvátily válečné nepokoje, lze tento koncert vnímat nejen jako připomenuti nádherné hudby dvou vynikajících skladatelů, ale i jako poselství dnešnímu světu,“ doplnil Mikeš. Obě skladby jsou vokálně-instrumentální: Jarní symfonie je koncipována podle vzoru Beethovenovy Deváté symfonie, tedy s vokální závěrečnou větou, v Rejchově díle se k orchestru kromě sboru přidají i čtyři sólisté. Koncerty proběhnou ve čtvrtek a pátek, tedy 15. a 16. února 2024 od 19:00 v Janáčkově divadle.

Východiskem Novákovy hudební tvorby se stal neoklasicismus, vyniká přehlednou formou, svěží melodickou invencí, významnou rytmičností, elegantní lehkostí a svébytným humorem. Všemi uvedenými rysy oplývá jeho Jarní symfonie, kterou doprovázejí zvukomalebné motivy s nádechem jara, například ptačího cvrlikání. „Nováka uvádíme pravidelně a proto víme, že kdo ho uslyší, okamžitě si ho zamiluje. Jeho hudba je nádherná, melodická, lidé jsou z ní uneseni na první poslech,“ konstatovala ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová. Novák, kterého Rafael Kubelík kdysi nazval „božským rošťákem“, symfonii složil pro otevření koncertního sálu v dánském Aarhusu, kde pobýval v emigraci. Zazní v ní proto melodie písně, kterou zvony tamní radnice odbíjejí každé poledne.

„Pracuji ve dne v noci a nechci tvořit díla, která se objeví a zmizí jako oblaka za obzorem. Pracuji pro budoucnost, protože k tomu mám nadání, a nesu před ní už nyní odpovědnost. Vůbec netoužím po pomíjivé slávě tolika svých kolegů, kteří běží, sotva dechu popadají, ale nic po sobě nenechávají.“ To jsou slova Antonína Rejchy, který proslul zejména jako teoretik a pedagog. Z domu odešel v jedenácti letech za svým strýcem, díky němuž pronikl do světa hudby. Ve Vídni se velmi spřátelil s Beethovenem a také Josephem Haydnem, později se natrvalo usadil v Paříži, kde vyučoval například Hectora Berlioze nebo Franze Liszta. Rejcha vycházel z klasických forem, ale uplatňoval v nich četné novátorské podněty leckdy vyloženě experimentální povahy. Týká se to i jeho čtyř vokálně-instrumentálních děl, mezi která patří právě Nový žalm. V něm se kromě orchestru a Českého filharmonického sboru Brno představí sopranistka Martina Janková, mezzosopranistka Pavla Vykopalová, tenorista Aleš Briscein a basista Jiří Brückler. „S Martinou Jankovou jsme na Rejchovi už spolupracovali. Ujala se titulní role v jeho oratoriu Lenora, které jsme nahráli na CD. Provedení Lenory před čtyřmi lety vzbudilo ohromný ohlas, koncert natáčela i Česká televize,“ podotkla Kučerová. Lenoru orchestr nahrál pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese, který řídí i koncerty tento týden. A s Daviesem nahrál před dvěma lety také CD s výběrem skladeb Jana Nováka. Kromě Filharmonických tanců obsahuje v premiéře Ludi symphoniaci (Symfonické hry) a Elegantiae tripudiorum (Elegance valčíků) v úpravě pro orchestr.

Páteční koncert živě přenáší Český rozhlas Vltava v rámci oslav výročí 100 let brněnského studia. Přijde na něj také dcera Jana Nováka Clara a jeho bratranec, operní pěvec Richard Novák.

Jan Novák/ foto archiv FB

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Nejčtenější