Vašulka Kitchen Brno uvede předpremiéru filmu Efekt Vašulka

14. leden 2020, 1:00

Vašulka Kitchen Brno uvede předpremiéru filmu Efekt Vašulka

U příležitosti výročí narozenin brněnského rodáka Bohuslava Woodyho Vašulky, který zemřel v prosinci 2019, proběhne předpremiéra filmu Efekt Vašulka. Následovat bude diskuze s online vstupem jeho manželky Steiny Vašulka. Akci pořádá Centrum umění nových médií - Vašulka Kitchen Brno.

Bohuslav Woody Vašulka zemřel 20. prosince 2019. Vašulka stál spolu se svojí ženou Steinou u zrodu elektronického umění. Pár se seznámil v Československu, kde Vašulka studoval FAMU a Islanďanka Steina hru na housle. V roce 1965 se společně odstěhovali do New Yorku, kde začal Vašulka spolupracovat na dokumentárních filmech o divadle a tanci tehdejší undergroundové scény. Akce s názvem Vzpomínka na Woodyho: brněnská předpremiéra filmu Efekt Vašulka je ohlášena na 20. ledna 2020 od 18:00 v kině Art.

Film, který se nyní v Brně dočká předpremiéry, vznikal celých pět let. Mapuje řadu unikátních archivních materiálů, také to jak se manželé Vašulkovi potýkají s nedostatkem finančních prostředků a jak chtějí své archivy zachovat pro budoucnost. V posledních letech se o ně znovu začali zajímat sběratelé umění a světová muzea. Film vznikl v islandsko-české koprodukci, ukazuje jak se proměňuje umění a společnost s nástupem nového média od 60. let do současnosti. Kromě této předpremiéry budou k vidění také ukázky z jeho studentských filmů z FAMU. Akci pořádá Centrum umění nových médií - Vašulka Kitchen Brno, z. s., které si klade za cíl poskytovat odborné služby při prezentování a popularizaci děl obou manželů.

Program:
- Úvod
- Projekce krátkého dokumentárního filmu z 60. let
- Projekce filmu Efekt Vašulka
- Vzpomínková diskuze s online vstupem Steiny Vašulka

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Brněnský rodák Bohuslav Woody Vašulka zemřel 20. prosince. Průkopníkovi videoartu bylo 82 let.  více

Jedno starší – pravda, ne úplně typické – album skupiny Květy začínalo slovy: „Nejtišší kapela na světě tak, aby nerušila sousedy.“ To nejnovější, nazvané trochu záhadně Květy Květy, začíná textem: „Řítíme se do tmy tou největší rychlostí.“ Dá se něco vyvozovat z toho, že kapela kolem Martina E. Kyšperského v nejpomalejším roce, v době lockdownu, přišla s nejrychlejším a možná s nejenergičtějším albem za svou kariéru? Nebo je důležitější, že přes veškerý tlak, který z Květů Květů coby kolektivní práce vyvěrá, jde vlastně o velmi samotářskou a intimní desku?  více

Sedmý rok své oficiální existence završil brněnský bigband Cotatcha Orchestra dlouho připravovaným debutovým albem autorských skladeb tří komponistů – většinou z pera pianisty Martina Konvičky, s mírným přispěním Jiřího Levíčka a bandleadera Jiřího Kotači. Název Bigbandová elektronika/Bigband Electronics naznačuje, že skladby překračují čistě jazzový rámec směrem k různým nadžánrovým fúzím, ale pevné mantinely tím rozhodně nevymezuje.  více

Tomáš Kytnar, šéf brněnského klubu Stará Pekárna a kapelník skupiny Tady To Máš, léta zhudebňoval slovenské texty. Několik svých alb postavil na poezii současných slovenských básníků Judity Kaššovicové a Erika Ondrejičky. Na otázku, jestli se českým textům vyhýbá záměrně, v rozhovoru pro Brno – Město hudby v roce 2013 odpověděl: „Opravdu trochu přemýšlím o češtině, ale nějak systematicky hledat nebo si dávat inzerát rozhodně nebudu. Jako slovenští básníci vlastně přišli ke mně, musí cestou náhody přijít i ti čeští, nebo ne?“ Uplynulo sedm let. Kytnar od té doby se svou skupinou vydal „slovenská“ alba Srdiečka tiché a Krajina diamantov a… letos přichází změna. Novinka Ryba Květovoň propojila Kytnarův typický skladatelský rukopis s českou poezií Bogdana Trojaka.  více

Poetický název Květy nevadnoucí za sebou skrývá prozatím poslední vydavatelský počin Jiřího Plocka. Kompilační CD oslavuje čtvrtstoletí od vzniku moravské folklorní řady v jeho vydavatelství GNOSIS BRNO. Jde o čtrnáct alb, která vznikala mezi lety 1995 až 2005.  A nejsou to alba ledajaká. Nadšení a cit Jiřího Plocka pro píseň je nesporný, z nahrávek však dýchá mnohem víc. Jde například o zápal samotných zpěváků, který Jiří Plocek během natáčení rozdmýchával, nechal je hrát a zpívat podle jejich vůle a nálady. Musím zdůraznit také samotný výběr interpretů. Jména jsou to dnes již opravdu ikonická – František Okénka, Zdeněk Kašpar, Karel Rajmic, Vlasta Grycová, Jiřina Miklošková a mnozí další. Někteří z nich už bohužel opustili tento svět. Jiní, které na albu slyšíme jako nadané děti, sami už vychovávají další generace zpěváků, například Tomáš Beníček. Záměrně zmiňuji zpěváky, samotné album je i po hudební stránce kvalitní. Všechny písně jsou však přednášeny výjimečnými interprety. I to jim v duchu živé lidové tradice dodává jedinečnost.  více

Dva roky po monotematickém albu Bleděmodré město, za které získala nominaci na žánrového Anděla, vydala brněnská skupina Nevermore & Kosmonaut novinku se záhadným názvem XCR-9. Více prozrazuje podtitul Písně do rakety. Zatímco na minulém albu jsme se s Michalem Šimíčkem a jeho kapelou procházeli ulicemi města Brna, tentokrát nás písničkář, který léta používá přezdívku Kosmonaut, bere na fiktivní cestu do vesmíru.  více