Velikonoční festival začíná v neděli. Uvede temné hodinky – tři večery při svíčkách

Velikonoční festival začíná v neděli. Uvede temné hodinky – tři večery při svíčkách

Tenebrae, neboli temné hodinky, patří dlouhodobě k nejpůsobivějším částem Velikonočního festivalu duchovní hudby. Konají se od středy do Velkého pátku, vždy od devíti hodin večer u Jezuitů. Potemnělý kostel, ve kterém hoří svíčky, letos netradičně vyplní hudba zkomponovaná na objednávku festivalu.

„Je to unikátní projekt, v současném hudebním světě bychom velmi těžko hledali alespoň přibližný ekvivalent,“ zdůraznil dramaturg festivalu Ondřej MúčkaŠest autorů mladší a střední generace se rozlosovalo do dvojic a každá z nich zkomponovala hudbu pro jedny tenebrae. Jedná se o dvojice Zdeněk Klauda a Lukáš Hurník, Jaroslav Pelikán a Tomáš Krejčí, Jiří Miroslav Procházka a Ondřej Múčka. Autoři zhudebnili lamentace z knihy Nářků proroka Jeremjáše, texty responsorií, která reflektují vývoj posledních dní Krista ve vztahu ke starozákonním proroctvím, a také text kajícího žalmu Miserere. „Struktura večerů je stejná: každá lamentace je následována třemi responsorii a na závěr zazní Miserere. Tím během tří večerů uslyšíme devět lamentací, všech sedmadvacet responsorií (odpovědí) a trojí zhudebnění žalmu,“ řekl Múčka s tím, že poslech prohloubí recitace českého překladu.

Unikátní na letošních tenebrae je nejen úzká spolupráce všech skladatelů, ale také jejich nastudování společně se speciálně vytvořeným vokálně-instrumentálním ansámblem, který se ujme interpretace po všechny tři večery. „Právě dnes se vracíme ze společného soustředění v Římě a už se nemůžeme dočkat, až se představíme festivalovému publiku,“ uvedl Jiří Miroslav Procházka. Festival začíná v neděli, tedy 24. března 2024 od 20:00 v kostele sv. Janů na Minoritské ulici.

První dvojice autorů pojala své kompozice jako rozsáhlejší díla s náročnější hudební řečí odpovídající závažnosti textů. 

Na Zelený čtvrtek zazní zřejmě nejtradičnější pojetí daných textů, kde lze v lamentacích slyšet inspiraci středověkými církevními tóninami a v responzoriích pozdně romantický hudební vývoj. 

Poslední den temných hodinek pracuje s tématem Ježíšovy smrti. Lamentace se výrazně vyhraňují proti vyvolenému národu a jeho provinění vůči Hospodinu a responsoria pracují s temnotou hrobu. Hudební řeč obou autorů je současná, nevyhýbá se mluvenému či šeptanému textu, byť velmi střídmě. Festival nabídne celkem šest koncertů a trojí tenebrae, letos ve čtyřech kostelích, v bazilice na Mendlově náměstí a v katedrále na Petrově.

Foto archiv VFDH

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více

Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Nejčtenější