Závěr operní sezony NdB: Tři fragmenty z Juliette / Lidský hlas

11. červen 2019, 1:00

Závěr operní sezony NdB: Tři fragmenty z Juliette / Lidský hlas

Jako poslední z operních premiér této sezony uvede NdB inscenaci jednoho z předních českých režisérů Davida Radoka, který se vrací, aby zde navázal na Modrovousův hrad/ Očekávání. I tato inscenace spojuje dvě jednoaktová díla, Martinů Tři fragmenty z Juliette a Poulencův Lidský hlas. Radok je také autorem scénografie. Hudební nastudování opery vedl šéfdirigent Janáčkovy opery NdB Marko Ivanović. V hlavní roli se představí Jana Šrejma Kačírková, která ztvární jak postavu Juliette, tak Ženu v Lidském hlasu. Na brněnské jeviště se také vrací dánský tenorista Magnus Vigilius, tentokrát v roli Michela. Inscenace vznikla v koprodukci se švédskou operou v Göteborgu.

David Radok není pouze režisérem chystané operní inscenace, ale také scénografem. Jeho výtvarný koncept je spjat s dílem dánského malíře Vilhelma Hammershøie (1864–1916), jehož obrazy pohrávající si se světlem a stínem v tlumených odstínech tmavých barev jsou naplněny tušením napjaté atmosféry a tajemství. Radokova inscenace je světem snů a iluzí, pokračováním ve zkoumání vztahů muže a ženy, skutečného i domnělého, kde je současnost konfrontována s reálnou i fiktivní minulostí a postavy se pohybují ve světě představ a snů. „Pro mě je zajímavé to, že se spojí dva příběhy, které na povrchu spolu nesouvisí, ale kde se dá najít nějaký společný jmenovatel a vytvořit ze dvou příběhů jeden příběh, tak že to je jedna historka. Protože Julietta je vyloženě jedna z mála čistě surrealistických oper, zatímco Poulencův Hlas se většinou škatulkuje a kategorizuje do realismu, což si nemyslím, že je úplně pravda. Já si myslím, že Poulencův Hlas je surreálný, možná ještě více než Martinů. Ten společný jmenovatel pro Juliettu a pro Poulencův Lidský hlas jsou dvě věci. Je to iluze a je to čas. Ta iluze je v tom, že my si vytváříme iluzi o lidech, které potkáváme, o lidech, do kterých se zamilujeme, o lidech, se kterými žijeme, ale my máme i vlastní iluzi o sobě samých.“ říká David Radok o svém díle.

V brněnském uvedení Tři fragmenty z Juliette / Lidský hlas účinkuje Jana Šrejma Kačírková coby Juliette, hostující Magnus Vigilius jako Michele, Roman Hoza v roli Starého Araba a mnozí další. Premiéra je ohlášena na pátek 14. června 2019 od 19:00 v Janáčkově divadle

Surrealistická opera Bohuslava Martinů Juliette a Lidský hlas Francise Poulenca, k výpravě do spletitého světa na pomezí snu a reality přímo vybízí. V případě díla Bohuslava Martinů se nejedná o celou operu, tak jak ji známe, ale o výběr, který skladatel připravil v roce 1939 k uvedení ve francouzském rozhlase. Volba scény v lese, scény vzpomínek a finále v kanceláři snů ještě pocit neskutečného a snového světa Michel a Juliette umocňují. K uvedení v rozhlase vzhledem k vypuknutí 2. světové války nikdy nedošlo a Tři fragmenty z Juliette poprvé zazněly jen na koncertním provedení s Českou filharmonií v roce 2008. Jejich provedení na jevišti Janáčkova divadla je tak českou scénickou premiérou.

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Lidský hlas / Tři fragmenty z Juliette

14.6.2019, 19:00 / Janáčkovo divadlo

Dan Vertígo je živel, neřízená střela. Když má zahrát tři soutěžní písně na Portě, nepostřehnete, zda ještě probíhá zvuková zkouška, nebo jestli je svérázná komunikace se zvukařem a diváky součástí sofistikované performance pro porotu. Ošlehán zkušenostmi z pouličního hraní z Brna, Prahy i odjinud, vydal nyní Dan své druhé album. Čistě autorské, pestré, postavené na vlastních hudebních, cestovatelských a pozorovatelských zážitcích. Ale především – v dobrém slova smyslu – ukázněnější, než by člověk, který měl s tímto brněnským písničkářem spíše letmé kontakty, čekal.  více

Poslední premiéra sezóny brněnské opery nezvykle spojila dvě díla. V Janáčkově divadle byla uvedena surrealistická opera Tři fragmenty z Juliette Bohuslava Martinů vedle operního dílka Lidský hlas Francise Poulenca. Komponovaný večer včera v režii a scénografickém řešení Davida Radoka propojil dva až absurdní světy. A spojení to bylo vskutku pozoruhodné dramaturgicky, vizuálně ale též interpretačně.  více

Polský ansámbl Szymanowski Quartet na festivalu Concentus Moraviae včera přesdtavil v řeznovickém kostele sv. Petra a Pavla díla svých krajanů Karola Szymanowského, Stanisława Moniuszka a Gražyny Bacewiczové. Koncert byl součástí celosvětových oslav dvou stého výročí narození Stanisława Moniuszka, který je mnohými pokládán za zakladatele polské národní hudby. Večeru udělila záštitu velvyslankyně Polské republiky v ČR J. E. Barbara Ćwioro.  více

S kvartetní tvorbou mistrů evropské hudby se návštěvníci koncertů setkávají poměrně často. Haydnovy smyčcové kvartety tvoří stálici v repertoáru nejednoho tělesa a vzrůstající pozornost je věnována také dílům soudobých evropských skladatelů. Pouze výjimečně však mají posluchači možnost nahlédnout do hudební kuchyně asijských nebo jihoamerických národů. Právě s tímto mankem se rozhodl bojovat ansámbl Cuarteto Q-Arte věnující se tvorbě latinskoamerických autorů. Program, který včera představili na zámku ve Slavkově u Brna, sestával z děl Silvestra Revueltase, Alberta Ginastery a Astora Piazzolly. Všichni tři skladatelé spojují ve svém díle prvky domácí kultury s evropským školením a vlivy či impulzy různých žánrů.  více

Proč být jednou z mnoha průměrných kapel, když můžeme být kapelou jedinečnou? Do tohoto hesla by se dala zhustit desetiletá historie brněnské skupiny Kupodivu. V roce 2009 se saxofonista Jaroslav Pilný a hráč na klávesy a Petr Šašinka poprvé bavili o založení kapely. V roce 2019 Kupodivu vydávají své první dlouhohrající album. Přesně v polovině tohoto desetiletého období, v roce 2014, proběhla důležitá změna, kdy se původní folková kapela přetransformovala do zajímavého tvaru s klávesami, saxofonem a baskytarou, zato bez kytary. Sestava, která skladbou barev připomíná spíše jazzové kapely, v posledních letech zabodovala na mnoha folkových festivalech. Kupodivu získali autorskou Portu, cenu Rady Notování, vyhráli Moravského vrabce, byli druzí na Mohelnickém dostavníku. Tam všude předvedli hudbu, která se více než k táborovým ohňům hodí do městských klubů, a to zdaleka nejen folkových. Album Živočišné pudy dosavadní tvorbu kapely shrnuje důstojným způsobem, podtrženým kvalitním zvukem ze zlínského studia V.  více