Závěr operní sezony NdB: Tři fragmenty z Juliette / Lidský hlas

11. červen 2019, 1:00

Závěr operní sezony NdB: Tři fragmenty z Juliette / Lidský hlas

Jako poslední z operních premiér této sezony uvede NdB inscenaci jednoho z předních českých režisérů Davida Radoka, který se vrací, aby zde navázal na Modrovousův hrad/ Očekávání. I tato inscenace spojuje dvě jednoaktová díla, Martinů Tři fragmenty z Juliette a Poulencův Lidský hlas. Radok je také autorem scénografie. Hudební nastudování opery vedl šéfdirigent Janáčkovy opery NdB Marko Ivanović. V hlavní roli se představí Jana Šrejma Kačírková, která ztvární jak postavu Juliette, tak Ženu v Lidském hlasu. Na brněnské jeviště se také vrací dánský tenorista Magnus Vigilius, tentokrát v roli Michela. Inscenace vznikla v koprodukci se švédskou operou v Göteborgu.

David Radok není pouze režisérem chystané operní inscenace, ale také scénografem. Jeho výtvarný koncept je spjat s dílem dánského malíře Vilhelma Hammershøie (1864–1916), jehož obrazy pohrávající si se světlem a stínem v tlumených odstínech tmavých barev jsou naplněny tušením napjaté atmosféry a tajemství. Radokova inscenace je světem snů a iluzí, pokračováním ve zkoumání vztahů muže a ženy, skutečného i domnělého, kde je současnost konfrontována s reálnou i fiktivní minulostí a postavy se pohybují ve světě představ a snů. „Pro mě je zajímavé to, že se spojí dva příběhy, které na povrchu spolu nesouvisí, ale kde se dá najít nějaký společný jmenovatel a vytvořit ze dvou příběhů jeden příběh, tak že to je jedna historka. Protože Julietta je vyloženě jedna z mála čistě surrealistických oper, zatímco Poulencův Hlas se většinou škatulkuje a kategorizuje do realismu, což si nemyslím, že je úplně pravda. Já si myslím, že Poulencův Hlas je surreálný, možná ještě více než Martinů. Ten společný jmenovatel pro Juliettu a pro Poulencův Lidský hlas jsou dvě věci. Je to iluze a je to čas. Ta iluze je v tom, že my si vytváříme iluzi o lidech, které potkáváme, o lidech, do kterých se zamilujeme, o lidech, se kterými žijeme, ale my máme i vlastní iluzi o sobě samých.“ říká David Radok o svém díle.

V brněnském uvedení Tři fragmenty z Juliette / Lidský hlas účinkuje Jana Šrejma Kačírková coby Juliette, hostující Magnus Vigilius jako Michele, Roman Hoza v roli Starého Araba a mnozí další. Premiéra je ohlášena na pátek 14. června 2019 od 19:00 v Janáčkově divadle

Surrealistická opera Bohuslava Martinů Juliette a Lidský hlas Francise Poulenca, k výpravě do spletitého světa na pomezí snu a reality přímo vybízí. V případě díla Bohuslava Martinů se nejedná o celou operu, tak jak ji známe, ale o výběr, který skladatel připravil v roce 1939 k uvedení ve francouzském rozhlase. Volba scény v lese, scény vzpomínek a finále v kanceláři snů ještě pocit neskutečného a snového světa Michel a Juliette umocňují. K uvedení v rozhlase vzhledem k vypuknutí 2. světové války nikdy nedošlo a Tři fragmenty z Juliette poprvé zazněly jen na koncertním provedení s Českou filharmonií v roce 2008. Jejich provedení na jevišti Janáčkova divadla je tak českou scénickou premiérou.

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Lidský hlas / Tři fragmenty z Juliette

14.6.2019, 19:00 / Janáčkovo divadlo

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více

Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Nejčtenější