Zemřela operní pěvkyně Soňa Červená. Bylo jí 97 let

Zemřela operní pěvkyně Soňa Červená. Bylo jí 97 let

Dnes, tedy 7. května 2023, zemřela operní pěvkyně a herečka Soňa Červená. Její operní začátky jsou spojeny s brněnskou operou, kam se v posledních letech také vracela.

Mezzosopranistka Soňa Červená se narodila 9. září 1925. Její otec byl spisovatel a kabaretiér Jiří Červený, dědeček proslulý královéhradecký výrobce a vynálezce žesťových hudebních nástrojů Václav František Červený. Začátky umělecké kariéry Červené jsou spojeny s Osvobozeným divadlem a rolí Káči v Divotvorném hrnci Voskovce a Wericha. Hrála také ve filmech. Její ambice se ale vždy vztahovaly k opeře a první operní angažmá bylo v právě brněnské (dnešní Janáčkově) opeře, kde začínala ve vedlejších rolích v Rusalce. Přešla sem roku 1951, tehdejším šéfem byl Zdeněk Chalabala. Zpívala například Varvaru v Kátě Kabanové, Olgu v Oněginovi nebo Dorabellu v Cosi fan tutte. Ale hlavně Carmen, která ji následně provázela celou kariéru. Z Brna pak v roce 1958 přešla do Berlína – do Berlínské státní opery, odkud v roce 1962 emigrovala.

Po jedenáct sezon zpívala v opeře v San Francisku. Dále působila v operních domech ve Vídni, Miláně, Amsterdamu, Barceloně, Bruselu, Lisabonu a všech velkých německých operních scén. Byla také pravidelným hostem předních evropských a amerických scén a mezinárodních festivalů jako Bayreuth, Salcburk, Glyndebourne nebo Edinburg. Do vlasti se vrátila až po roce 1989. Po 40 letech v emigraci tady navázala na operní kariéru. Například v pražském Národním divadle vytvořila symbolickou postavu Osudu v Janáčkově opeře Osud v režii Roberta Wilsona, ústřední postavu v komorní opeře Aleše Březiny a Jiřího Nekvasila Zítra se bude… (příběh rozsudku smrti nad dr. Miladou Horákovou roku 1950), roli Eliny Makropulos v činoherní inscenaci Roberta Wilsona Čapkova dramatu Věc Makropulos a coby Čas v projektu Roberta Wilsona 1914. Na Nové scéně ztvárňovala postavu v Březinově komorní opeře Toufar.

Během svého působení ve světě se zasloužila o propagaci Janáčkova díla, například o vzorovou interpretaci jeho děl v češtině a o přesné překlady notových edic.

Červená se do Brna vrátila ve svých 92 letech. Účinkovala v roli Hraběnky v Pikové dámě (režie Martin Glaser).

Foto archiv

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Poslední letošní orchestrální koncert Ensemblu Opera Diversa, uvedený pod názvem Double Concerto, kladl důraz na speciální vztah mezi tímto souborem a slovenským, v Brně působícím houslistou Milanem Paľou (*1982). Toto propojení bylo na úterním koncertu v Domě umění zdůrazněno nejen v obvyklé rovině interpretační, ale Paľa se tentokrát publiku představil v trojroli houslisty, violisty a skladatele. Orchestr pod vedením Mariána Lejavy, který se souborem navázal spolupráci po roční odmlce, provedl světovou premiéru Paľova koncertu pro housle a smyčce Ossth (2019).  více

Poslední operní premiérou Národního divadla Brno uvedenou v tomto roce se stal titul Hurvínek prodává nevěstu, který vznikl v koprodukci s Divadlem Spejbla a Hurvínka. Premiéra pokračuje v tematickém zaměření spojeném s rokem české hudby a odehrála se 24. listopadu ve velkém sále divadla Reduta.  více

Čtvrtečním koncertem s titulem Bruckneriana odstartovala Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese abonentní řadu Filharmonie v divadle I. Orchestr provedl skladby Antona Brucknera a Stanisława Skrowaczewského, polsko-amerického dirigenta a skladatele, který se Brucknerovu dílu celoživotně věnoval. Před publikum nastoupili hráči s karmínovými šerpami s nápisem Hraju forte!, čímž se připojili k iniciativě Nenechme kulturu utichnout, která upozorňuje na podfinancování kultury a staví se proti vládnímu plánu investovat v příštím roce do kultury pouhých 0,64 % státního rozpočtu a vzdaluje se tak čím dál více svému slibu vydávat alespoň jedno procento.  více

Nejnovější produkcí Komorní opery Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění se stala Korunovace Poppey italského skladatele přelomu renesance a baroka Claudia Monteverdiho a libretisty Giovanniho Francesca Busenella. Tato Monteverdiho poslední opera měla premiéru v roce 1643 při benátském karnevalu a je jednou z prvních oper, které námět čerpaly z reálných historických událostí. V Divadle na Orlí mělo nové nastudování, v režii Vladimíra Johna, který poněkud upravil obsazení a několik rolí sloučil, premiéry 18. a 19. listopadu 2023. V hlavních rolích během první reprízy 21. listopadu vystoupili Jana Tajovská Krajčovičová (Agripina), Zuzana Jeřábková (Nerone), Zuzana Badárová (Poppea), Anna Zedníčková (Ottavia), Laura Uhorskaiová (Ottone), Václav Jeřábek (Seneca), Michael Robotka (Arnalta), Pavel Valenta (Lucano, Nutrice, 1. voják, 1. Senekův žák), Vladislav Agamuradov (Liberto, Console, 2. voják, 2. Senekův žák), Denis Zjatik (Mercurio, Littore, Tribuno, 3. Senekův žák), Nela Drozdová (Fortuna, Valleto), Veronika Zaplatilová (Virtu, Drusilla) a Petra Burgetová (Amore, Damigella).  více

Britská skupina The Beatles je širokou veřejností i mnohými hudebními kritiky považována za jednu z nejúspěšnějších, nejvlivnějších a nejpokrokovějších kapel všech dob. Zájem o jejich hudbu neochabuje ani po více než půl století od rozpadu legendy a vydání posledního alba Let It Be v roce 1970. Což mj. potvrzuje výběr písní na novém albu kytaristy, pedagoga a publicisty Milana Bátora, který na svoje nově vzniklé LP I Beatles nahrál osmnáct písní této čtyřky v úpravě pro sólovou kytaru z pera italského kytaristy a skladatele Maria Gangiho. Brněnský křest alba proběhl v pondělí 20. 11. ve vile Löw-Beer, tedy týden po křtu ostravském.  více

Nejčtenější