Až Na dno s muzikálem v Divadle na Orlí

11. únor 2015, 5:24

Až Na dno s muzikálem v Divadle na Orlí

V muzikálu Na dno autorské dvojice Pavel DrábekOndřej Kyas se představí letošní absolventský ročník muzikálového herectví z Divadelní fakulty JAMU.

Muzikál vznikl na objednávku docentky Sylvy Talpové pro její absolventský ročník. Tajemný název zčásti odráží téma hry. Skupina studentů připravuje své absolventské představení, čímž se situace na jevišti občas až překvapivě přesně protíná s reálnými situacemi skutečných herců. Hraje, tančí a zpívá se tady také o osobní krizi nastávajících absolventů, kteří opouštějí bezpečí studentského stavu a vstupují do života i přesycené a nelítostné reality profesionálního muzikálového divadla. Celá skupina osmi protagonistů ale i každý zvlášť tady klesá na pomyslné dno, aby se od něj odrazil a našel v sobě především sílu a chuť poprat se s náročnou profesí, uměleckými problémy i životními peripetiemi.  „Jakmile se odrazíme ode dna, už potom jen stoupáme.  Ale nejdřív se k tomu dnu musíme přiblížit,“ komentuje název i téma dramaturg Miroslav Ondra.

Titul je podle libretisty Drábka napsaný přímo na tělo pro letošní ročník. „A je to muzikál o tom, o čem jej má smysl psát takříkajíc z bodu nula a příběh o tom, jak se muzikál nacvičuje a co z něj dělá zajímavou věc,“ uvedl Drábek. Autor hudby Ondřej Kyas pak komponoval muzikál taktéž s ohledem na hlasové rozsahy jednotlivých aktérů. O hudební doprovod se v osmdesátiminutovém kusu postarají studenti Katedry jazzové interpretace HF JAMU.

S choreografkou Hanou Halberstadt a studentkou ateliéru scénografie z Divadelní fakulty Lucií Sedláčkovou se režisér Studený chtěl vyhnout jakékoliv vnějškové efektnosti, ponořit se tak na pomyslné dno a najít jakési esenciální kouzlo muzikálu. „Snažili jsme se všechny prostředky podřídit vnitřnímu obsahu, tomu že všichni ve skutečnosti řeší životně zásadní otázky, které se v daném čase zdají z letmého pohledu jako blbiny. Hraje se zcela vážně o tom, že radost je hluboká věc, ve skutečnosti je právě pocit radosti tím nejvíce transcendentálním a nejlidštějším pocitem, což je dnes, kdy se vysmíváme otevřeně pravdoláskařům a všemu, co jen zavání upřímností, velmi odvážné téma,“ řekl k inscenaci režisér Studený.

Práce s mladými muzikálovými herci je pro operního režiséra naprosto novou zkušeností: „Je zajímavé, sledovat jak rozdílně jsou herci v opeře, činohře i muzikálu ustrojeni vnitřně i vnějškově.“ Velkým kladem této skupiny osmi protagonistů je podle Studeného nesmírně otevřený a vlastně nadšený přístup ke všemu. „Ta otevřenost v přístupu, to je něco, co mi u operních adeptů někdy trochu chybí, nosívají si totiž sebou do profese více vnitřních bloků, záseků a předsudků,“ uvedl Studený na adresu aktérů zajímavé inscenace.

Premiéra muzikálu Na dno se odehraje 13. února 2015 v Divadle na Orlí. Nejbližší reprízy této muzikálové novinky lze navštívit 16., 17., 19., 20., 23. a 24. února. Vstupenky je možné rezervovat přes webové stránky divadla divadlonaorli.jamu.cz.

Zdroj Luboš Mareček, JAMU, foto archiv

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Na dno (Pavel Drábek, Ondřej Kyas)

13.2.2015, 19:00 / Divadlo Na Orlí

Dále si přečtěte

Volná improvizace, velký orchestr, individuality, kolektiv, výtvarný doprovod i drobné výstřednosti. To všechno se prolnulo na koncertě Pavla Zlámala a jeho Divergent Connections Orchestra.  více


Roky zakončené číslicí 4 jsou pro českou kulturu důležitým symbolem. Nejinak je tomu i letos, kdy si v rámci Roku české hudby 2024 připomínáme významná výročí spjatá s některými kulturními institucemi a řadou jmen známých hudebních skladatelů a umělců. Tím nejskloňovanějším je bezesporu Bedřich Smetana (1824–1884), u něhož si připomínáme hned dvě jubilea – dvě stě let od narození a sto čtyřicet let od úmrtí. K oslavám se samozřejmě připojila i Filharmonie Brno, která připravila pro diváky dva koncerty s názvem Smetana 200 konané 29. února a 1. března v Janáčkově divadle. Recenze se pojí s prvním z nich. Orchestr vystoupil pod taktovkou švýcarského dirigenta Michaela Tabachnika a mimo jiné doprovodil mladého tuzemského klavíristu Marka Kozáka. Program se však nevztahoval pouze ke tvorbě Bedřicha Smetany, naopak dal vyniknout kontextu autorovy doby skrze díla Ferenze Lizsta a Richarda Wagnera.  více

Čtyřicetidenní postní doba, v níž se právě nacházíme, značí pro většinu z nás přípravu slavení Velikonoc. Tento čas představuje příležitost k vlastnímu zamyšlení a ztišení v podobě modliteb. Sbor Ensemble Versus se mimo jiné věnuje duchovní a liturgické hudbě, pro letošní postní období si připravil ojedinělý komponovaný večer, jenž se uskutečnil ve středu 28. února v kostele sv. Augustina. Propracovanost a výjimečnost koncertu se propisovala nejen do pěveckých čísel, ale také do improvizací olomouckého varhaníka Karla Martínka a režie Kateřiny Křivánkovévíce

Koncerty Brno Contemporary Orchestra (BCO) lze jen stěží označit za tradiční. Jsou ale vystoupení, která se i tomuto vymykají a hranici ještě posouvají. Takovým byl úterní koncert pojmenovaný Ministerstvo pravdy: vyprávění o hudbě, která neumí budovat lepší zítřky. BCO pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra provedlo v budově bývalého OV KSČ tři kompozice na první pohled odlišné přesto propojené. Před začátkem programu posluchači vyslechli hlavní rozhlasové zpravodajství z 26. února 1974. U pamětníků tento krok mohl vyvolat lehce nahořklou nostalgii, pro mladší šlo o krásnou ukázku vysílání v období těžké normalizace.  více

Přihodilo se vám někdy, že jste byli přítomni události a už v jejím průběhu jste si uvědomili, že se stáváte součástí historického okamžiku? Tento povznášející pocit jsem už znala, a proto mám radost, že jsem ho mohla prožít znovu na koncertě s názvem Na pomezí žánrů, který se konal 23. února v HaDivadle. U příležitosti 102. výročí narození rozhlasového barda Jaromíra Nečase a jako úvodní koncert oslav 100 let vysílání ho uspořádal Český rozhlas Brno v čele s folklorním dramaturgem Jaroslavem Kneislem.  více

Když se zmíní cembalo, většina lidí si představí hudbu starou, zejména barokní. Ač se zdálo, že cembalu po vynálezu kladívkového klavíru odzvonilo, mnozí autoři hudby 20. století pochopili, že se jedná o nástroj, který má sice jiné zvukové vlastnosti než piano, je však stále nástrojem plnohodnotným. Pravdivost této teze se ve čtvrtek 22. února v Besedním domě pokusila dokázat Filharmonie Brno pod vedením německého dirigenta Alexandera Liebreicha. Spolu s věhlasným cembalistou Mahanem Esfahanim provedla tři skladby 20. století, které cembalo postavily do tří různých rolí.  více

Nejčtenější