Liška Bystrouška zazpívá v Divadle na Orlí

20. listopad 2014, 8:18

Liška Bystrouška zazpívá v Divadle na Orlí

Příhody lišky Bystroušky nastudovala Komorní opera Hudební fakulty brněnské JAMU. Jednu z nejmelodičtějších oper Leoše Janáčka uvedou studenti v premiéře v Divadle na Orlí.

Studenti Janáčkovy akademie múzických umění uvedou dílo, které mělo světovou premiéru v Brně 6. listopadu 1924, v úpravě pro komorní orchestr od anglického skladatele Jonathana Dovea. Ten Janáčkovu operu upravil v roce 1998 pro šestnáct hráčů City of Birmingham Touring Opera. „Ansámbl jezdí po městech, ve kterých nejsou kamenná divadla,“ uvedla dirigentka studentského představení Nikol Kraft. Dodává, že při nynějším nastudování rozšíří kupříkladu počet smyčců, aby se co nejvíce přiblížili Janáčkovu zvuku.

Studenti svým projektem připomenou dvě velká kulturní výročí. Operní Liška Bystrouška letos slaví devadesát let od své premiéry. V létě navíc uplynulo 160. výročí narození Leoše Janáčka. Jeho nejlyričtější dílo vidí režisér David Kříž ve dvou rovinách. „Na scéně povedu příběh zvířecí a lidský. Nehrajeme na paralely jednajících zvířat a lidí, jak to někdy bývá předváděno.“ Diváci se podle něj mohou těšit na řadu zvířátek, jako jsou liščata, cvrčci, žáby či kobylky v miniaturním provedení. Na scéně se totiž objeví i jedenáctičlenný dětský sbor. Účinkujících pěvců bude však celkem na padesát.

Premiéra proběhne v sobotu 22. listopadu 2014. Představení začíná v 19 hodin a bude součástí Mezinárodního festivalu Janáček Brno 2014 stejně jako další uvedení ve čtvrtek 27. listopadu.

Inscenaci doplní videoprojekce Jakuba Kříže, které ve scénografii dotváří podoby lesa v okolí Brna v různých ročních obdobích. Režisér se také zabýval otázkou, zda je tato Janáčkova opera spíše hudebním příběhem pro děti nebo velké filosofické zamyšlení nad přírodou a koloběhem života pro dospělé. „Naší snahou bude předvést vám na jevišti obé v životních příbězích Revírníka a Bystroušky. Rádi bychom, aby byla Liška „naša“ – od Brna, v lese, veselá i smutná – stejně tak jako život, který ve střípcích Janáček vtiskl do hudby své opery,“ poznamenal David Kříž.

Obě hlavní sopránové role Lišky Bystroušky a Lišáka Zlatohřbítka jsou alternovány hned natřikrát. Lišku tak zpívají studentky Marta Reichelová, Zdislava Bočková a Aneta Ručková. Jak říká Ručkové, jde i mimořádně náročný part, který si však zamilovala. "Byla bych velmi ráda, kdybych se s touto rolí mohla setkat ještě někdy v budoucnu," dodala mladá pěvkyně. Postava Zlatohřbítka je zase velkou výzvou pro Janu Meliškovou. „Je to jiný typ zpěvu, odlišný od klasického belcanta, soustředit se musíme na srozumitelnost textu, náročné jsou změny rytmu,“ doplnila. Inscenátoři totiž použili kritickou edici díla z roku 2010, jejíž libreto posiluje původní Janáčkovy nářeční a na zpěv komplikovanější momenty.

Kromě dvou zmíněných festivalových představení uvede Komorní opera HF JAMU ještě čtyři reprízy ve dnech 23., 25., 26. a 28. listopadu. Všechna přestavení v Divadle na Orlí začínají v 19 hodin. Máte-li zájem o představení referovat, můžete si rezervovat vstupenky na e-mailové adrese komorni.opera@hf.jamu.cz nebo na webových stránkách Divadla na Orlí www.divadlonaorli.jamu.cz.

Foto archiv Divadla na Orlí, zdroj Luboš Mareček, JAMU

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Příhody lišky Bystroušky

23.11.2014, 19:00 / Divadlo Na Orlí

Příhody lišky Bystroušky

25.11.2014, 19:00 / Divadlo Na Orlí

Příhody lišky Bystroušky

28.11.2014, 19:00 / Divadlo Na Orlí

Dále si přečtěte

Zvuk patří k hudbě zcela samozřejmě, ale co si potom mají počít lidé, kteří neslyší? Nenápadný a přívětivý večer připravil v Divadle na Orlí Janáček Ensemble ve spolupráci s Ateliérem výchovné dramatiky pro neslyšící. Komorní skladby Bohuslava Martinů, Pavla Haase a Leoše Janáčka pohybově ztvárnil soubor Hluchavky léčivé.  více


Když se zmíní cembalo, většina lidí si představí hudbu starou, zejména barokní. Ač se zdálo, že cembalu po vynálezu kladívkového klavíru odzvonilo, mnozí autoři hudby 20. století pochopili, že se jedná o nástroj, který má sice jiné zvukové vlastnosti než piano, je však stále nástrojem plnohodnotným. Pravdivost této teze se ve čtvrtek 22. února v Besedním domě pokusila dokázat Filharmonie Brno pod vedením německého dirigenta Alexandera Liebreicha. Spolu s věhlasným cembalistou Mahanem Esfahanim provedla tři skladby 20. století, které cembalo postavily do tří různých rolí.  více

Diversní jaro v roce 2024 započalo prvním orchestrálním koncertem Ensemble Opera Diversa pod taktovkou dirigenta Patrika Červáka konaným v Domě pánů z Kunštátu v úterý 20. února. Dramaturgický koncept inspirovaný mýtickými náměty z oblasti antiky, ale také fantazijního světa spisovatele a filologa Johna Ronalda Reuela Tolkiena, netradičně podpořil i improvizovaný videoart tvůrce Tomáše Hrůzy. Sólově za doprovodu orchestru vystoupil kytarista Vít Dvořáčekvíce

Také Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem se letos přidává k oslavám Roku české hudby. V Janáčkově divadle se včera uskutečnil koncert věnovaný vokálně-instrumentálním dílům dvou exilových skladatelů rozdílných epoch – Antonína Rejchy (1770–1836) a Jana Nováka (1921–1984). V rámci večera se představili Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra FialyMartina Janková (soprán), Pavla Vykopalová (mezzosoprán), Aleš Briscein (tenor) a Jiří Brückler (bas).  více

Pondělním koncertem Africa calls Europe byl v sále Konventu Milosrdných bratří zahájen XXI. ročník cyklu Barbara Maria Willi uvádí... Jak název večera napovídá, divákům bylo předvedeno propojení evropských a (nejen) afrických vlivů. O tento zajímavý dramaturgický počin se postaralo londýnské flétnové kvarteto i Flautisti ve složení Jitka KonečnáDoris KitzmantelIlona Veselovská a Monika Wimberger Devátá, ke kterému se v několika skladbách připojil perkusionista Jakub Kupčík. V první polovině večera nejdříve zazněla díla z renesanční a barokní epochy, ve druhé pak kompozice soudobých autorů.  více

Roky končící číslicí čtyři mají pro českou hudbu zásadní význam – kromě předních představitelů klasické hudby, ze kterých lze jmenovat Leoše Janáčka, Josefa Suka či Antonína Dvořáka, slaví svá jubilea také zásadní autoři české nonartificiální hudby jako například Jiří Šlitr či Karel Kryl. Tím nejzásadnějším výročím, které však letošek připadá, je bezesporu 200 let od narození zakladatele moderní české hudby Bedřicha Smetany. Národní divadlo Brno se tedy oslavy spojené s Rokem české hudby rozhodlo v projektu Smetana200 zahájit uvedením nové inscenace Smetanova Dalibora v koprodukci s Welsh National Opera. Představení režíroval David Pountney, jehož práce může být brněnským milovníkům opery známa například z inscenace Z mrtvého domu, která se uskutečnila v rámci festivalu Janáček Brno 2018. O hudební nastudování Dalibora se postaral Tomáš Hanus, který provedení při premiérovém uvedení v pátek 2. února rovněž řídil. Scénu navrhl Robert Innes Hopkins, kostýmy připravila Marie-Jeanne Lecca a světelného designu se ujal Fabrice Kebour. Postavy Smetanovy opery ztvárnili Tomasz Konieczny (Vladislav, král český), Peter Berger (Dalibor z Kozojed), Csilla Boross (Milada), Daniel Kfelíř (velitel stráže Budivoj), David Szendiuch (žalářník Beneš), Ondřej Koplík (Vítek), Jana Šrejma Kačírková (Jitka) a Petr Karas (soudce).  více

Nejčtenější