Velikonoční festival duchovní hudby: Domácí autoři a mnoho světových premiér

Velikonoční festival duchovní hudby: Domácí autoři a mnoho světových premiér

Terroir, pojem, který se používá zejména ve vinařství, je podtitulem letošního 31. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby. Označuje soubor přírodních podmínek, zejména vlastností půdy, které dávají plodině charakteristickou vlastnost. Terroir dokonale vystihuje dramaturgii letošního ročníku, která je v rámci Roku české hudby zaměřena výhradně na tvorbu domácích autorů.

„Uslyšíme nejméně devět světových premiér. Unikátní jsou letos například tenebrae, tedy trojí temné hodinky, kdy se šest autorů rozlosovalo do dvojic a zkomponovali responsoria a lamentace speciálně pro dané místo a daný čas,“ uvedl dramaturg Vladimír Maňas. Zdůraznil přitom, že na festivalu nezazní pouze soudobá tvorba, ale i díla starších autorů.

Jedním z nich je oratorium Il serpente del bronzo, které festival zahájí na květnou neděli 24. března. Jan Dismas Zelenka jej zkomponoval na námět biblického příběhu a vytvořil skvost vrcholného hudebního baroka, který ve své době snesl srovnání s nejlepšími barokními operami. „Soubor Ensemble Inégal ho provede v brněnské premiéře,“ upozornila ředitelka pořádající Filharmonie Brno Marie Kučerová.

Druhý večer je věnován Petru Ebenovi. Schola Gregoriana Pragensis spolu s jedním z nejvýznamnějších českých varhaníků Tomášem Thonem uvede skladby, které Eben zkomponoval přímo pro ně. Program je postavený na Mutationes pro varhany, Missa Adventus et Quadragesimae a výběru z cyklu ze Suita liturgica, doplní je chorální zpěvy svatého týdne.

Na objednávku festivalu letos vznikla hudba pro trojí temné hodinky, tedy koncerty při svíčkách v potemnělých kostelech, které se tradičně konají od Škaredé středy do Velkého pátku. Spojilo se při ní šest autorů: Lukáš Hurník a Zdeněk Klauda, Tomáš Krejčí a Jaroslav Pelikán, Ondřej Múčka a Jiří Miroslav Procházka. Každá dvojice zhudebnila pro jeden večer devět responsorií, trojí Lamentace proroka Jeremiáše a Miserere. „Zazní pokaždé v podání totožných pěveckých sólistů, kteří se spojili speciálně pro tuto příležitost, varhanního partu se ujme vždy jeden z autorů,“ uvedl spoludramaturg festivalu Ondřej Múčka. Umělci mají před sebou soustředění v Římě včetně veřejných generálek v kapli papežské koleje Nepomuceum.

Druhou půli festivalu, tedy velikonoční týden, otevře v úterý 2. dubna varhanní recitál, který je součástí každého ročníku. Letos byl svěřen do rukou Marka Paľy, který se představí na velkém nástroji Rieger-Kloss op. 3288 v bazilice na Mendlově náměstí. V souladu s podtitulem festivalu provede ryze česko-moravský program vrcholně a pozdně romantického období, například Josefa Bohuslava Foerstera, Leoše Janáčka, Bedřicha Antonína Wiedermanna a dalších. „Autoři samotní nám nebudou neznámí, nicméně s jejich skladbami to je daleko zajímavější. Leckterá bude přinejmenším brněnskou premiérou,“ uvedl Múčka.

Čtvrtek patří pěveckému sboru Kantiléna s Brno Contemporary Orchestra a třem skladbám, z nichž dvě zazní ve světové premiéře. Nejsou to přitom díla současná, obě vznikla před přibližně třiceti lety a na svoje provedení čekala až doposud. Prvním jsou Zpěvy k Bílé sobotě Pavla Zemka Nováka, druhým Aleluja Petera Grahama. Doplní je Te Deum laudamus Františka Gregora Emmerta, který tuto skladbu, jednu ze svých nejlepších, napsal přímo pro Kantilénu.  Zpěvy k bílé sobotě jsou vystavěny na velmi tiché dynamice, ve které zpěváci přednášejí verše, teprve v samém závěru se hlasy textově sloučí k prudkému zesílení do závěrečného forte. Grahamovo dvouvěté Aleluja se z velké části nese ve slavnostním a průzračném rázu, tato čistota je ovšem narušována náhlými modulacemi, občasnými disonancemi a polyrytmy. 

Předposlední koncert festivalu přinese další skladbu na objednávku festivalu, tentokrát Nedělní ráno Martina Smolky. Její jednotlivé části se vynoří v průběhu koncertu a vytvoří jeho osnovu podobnou mši s různými typy zpěvů. Smolkovo dílo totiž doplní pestrá mozaika liturgických skladeb od 13. století dále. To vše v podání souboru Cappella Mariana, který je opakovaným hostem festivalu.

Závěr v neděli 7. dubna bude po šesti letech patřit Janáčkově Glagolské mši pod taktovkou Tomáše Netopila. „Přestože zaznívá opakovaně, pokaždé v sousedství  jiných, novějších děl a každá kombinace tak představuje nový dialog. Tentokrát ji lidé uslyší spolu s brněnskou premiérou skladby Raduj se III Slavomíra Hořínky, která dokazuje, že i v současnosti mohou vzniknout silné, srozumitelné, a přitom nepodbízivé duchovní skladby,“ uvedl Maňas.

Šest koncertů a trojí tenebrae se konají v čtyřech kostelích, v bazilice na Mendlově náměstí a v katedrále na Petrově.

Foto archiv festivalu

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Nejčtenější