Miloslav Ištvan – krátce k výročí narození

Miloslav Ištvan – krátce k výročí narození

Miloslav Ištvan (2. 9. 1928 v Olomouci – 26. 1. 1990 v Brně) byl po celý svůj život svázán s JAMU. Byl žákem Jaroslava Kvapila (1948–57), po absolutoriu ve škole působil jako asistent a docent. Profesury se z politických důvodů v době normalizace nedočkal. Jeho ranný skladatelský styl byl silně ovlivněn Bélou Bartókem a Sergejem Prokofjevem. Začátkem šedesátých let u něj dochází k výrazné proměně a Miloslav Ištvan zavádí pro svou kompoziční techniku termín montáž – od koláže se liší žánrovou a dobovou soudržností. Skladatel ji teoreticky zpracoval ve spise Metoda montáže izolovaných prvků v hudbě (1973). Měl na něj vliv Anton Webern a stále hlubší studium díla Leoše Janáčka, zabýval se etnickou hudbou i pop music. Výraznou roli v jeho díle hrají skladby pro bicí nástroje a elektroakustická hudba. K vrcholům jeho tvorby patří postmoderní oratorium Já, Jákob (1968), v němž propojuje operní i popový zpěv, živou hudbu, magnetofonový pás, češtinu i hebrejštinu. Byl také významným autorem scénické hudby.

 Miloslav Ištvan se narodil před osmdesáti pěti lety, 2. září 1928. Jeho Hry jsme mohli slyšet v podání Filharmonie Brno letos v únoru.

Výběr z díla:

Concertino pro housle
Rapsodie pro violoncello
1. smyčcový kvartet (1962–63).
Dodekameron (1964)
Ritmi ed antiritmi (1966) pro dva klavíry a bicí
Ostrov hraček (1967–8)
Avete morituri (1970)
Zaklínání času (1967)
Já, Jákob (1968)
Shakespearovské variace pro dechy a bicí (1975)
Hry (1977)
Horlivá toužení (1974)
Mikrosvěty (1977)
Cor mio (1979)
Partita pro 16 smyčcových nástrojů (1980)
Hard Blues (1980)
Concertino pro Baroque Jazz Quintet (1982).
Tempus irae (1983)
Vokální symfonie pro soprán a bas sólo, recitátora a orchestr (1986)
Makrosvěty pro bicí nástroje (1990)

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Filharmonie Brno včera odehrála koncert, který by mohl být do značné míry jakýmsi referenčním bodem pro to, co a jak v Brně na poli symfonické hudby dělat.  více

průměrné hodnocení: 5.00 ★/1

V neděli skončila Expozice nové hudby. Nebyla ale zdaleka tak odtržená od naší hudební historie, jak by se z názvu festivalu mohlo zdát.  více


Smutnou náhodou se brněnský básník a prozaik Jan Skácel nedožil sametové revoluce – zemřel 7. listopadu 1989 v sedmašedesáti letech, deset dní před začátkem velkých společenských i politických změn. Jeho pohřeb v obřadní síni hřbitova v Brně-Židenicích byl tehdy sám o sobě tichou manifestací proti režimu, který Skácelovi, člověku přísně apolitickému, neustále komplikoval život i práci. Na den přesně po třiceti letech si výročí Skácelova úmrtí připomnělo zcela zaplněné hlediště Divadla Husa na provázku vzpomínkovým večerem (D)obrovský Skácel, který byl naplněný hudbou i mluveným slovem.  více

Big band Cotatcha Orchestra, složený ze špičkových hráčů nejen českých, ale i slovenských a rakouských, si postupně buduje zasloužené renomé na brněnské a potažmo české či středoevropské scéně. Rok po úspěšných koncertech s nizozemským dirigentem a trombonistou Iljou Reijngoudem nyní big band odhalil repertoár, který by měl být obsahem jeho debutového alba. Koncerty s názvem Bigbandová elektronika proběhly na začátku listopadu v Ostravě a v Brně.  více

Kulturní dům U lípy na ulici Charbulova vprostřed týdne hostil tradiční Folklorní taneční. Tato milá akce v režii brněnského Slováckého krúžku se konala již po třetí. V několika týdnech na ní přizvaní lektoři učili tance typické pro jejich region. Podtitul aktuálního třetího běhu tanečních zní Tance méně známé a neznámévíce

Potemnělým sálem Divadla na Orlí se v neděli nesly táhlé zvuky fléten doprovázené zurčením potůčků, šuměním větru a chřestěním kamenů – to vše nabídla česká premiéra multižánrového projektu Prorok větru podle stejnojmenné knihy Stefana Biavaschiho. Za projektem stojí flétnistka a hlavní iniciátorka celého díla Martina Komínková, režisérka Ema Pantano a Marta Carino, jejíž videoprojekce se snoubila se zvukovým záznamem Šimona Obdržálka předčítajícího z Biavaschiho knihy. Technickou podporu zajišťovali Radek Komínek a Petr Šplíchal, uměleckou supervizi Massimiliano Zanoni.  více

Ve věku 41 let opustila tento svět po těžké nemoci zpěvačka a houslistka Jitka Šuranská. Rodačka z Kudlovic u Uherského Hradiště nezapřela v ničem, v čem vynikala, svoje slovácké kořeny. Byla jednou z těch obdařených bytostí, jež dokážou přenášet poselství lidových písní k posluchačům, kteří se jinak s folklorem v životě míjejí.  více