Filharmonie Brno včera odehrála koncert, který by mohl být do značné míry referenčním bodem pro to, co a jak v Brně na poli symfonické hudby dělat. Koncert sestával z děl autorů, kteří měli jakýsi vztah k našemu městu, ale ne ve smyslu hloupého lokálpatriotismu. Především v případě Leoše Janáčka a Miloslava Ištvana lze mluvit o osobnostech, které měly určující vliv na umělecký a duchovní život v době, kdy zde žili. Bohuslav Martinů se k Brnu vztahuje především českými premiérami svých oper včetmě původní verze Řeckých pašijí v roce 2005. S předchozími dvěma autory má bezesporu společný přesah daleko za hranice malého města kombinovaný s přiznanými až akcentovanými vazbami na domácí prostředí. Dramaturgie tvořila pestrý a zároveň neroztříštěný, soudržný celek. Nejusedlejší kompozicí byly výjimečně Lašské tance Leoše Janáčka, které vytvořily uklidňující spojnici mezi Hrami Miloslava Ištvana a Kyticí Bohuslava Martinů.
Filharmonie Brno hrála pod vedením Aleksandara Markoviće výborně a vlastně bez chyb, tedy tak, jak by měla hrát vždy. Hráči byli soustředění, kromě poněkud skomírajících lesních rohů v Lašských tancích podávali i velmi dobré individuální výkony. Tady se pochopitelně vtírá otázka, zda je pro takové samozřejmosti skutečně nutné, aby koncert přenášel rozhlas, přebírala Evropská rozhlasová unie nebo se odehrával ve Vídni. Když v takových chvílích jako včera slyším, jak solidních výkonů jsou naši filharmonici schopni, o to víc zuřím na koncertech evidentně nepřipravených a odbytých. Ať už ze strany dirigenta nebo nepřipravených a roztěkaných hráčů.
Hry Miloslava Ištvana, tedy sedm obrazů pro symfonický orchestr, asi byly pro většinu posluchačů naprosto neznámou skladbou. Vzhledem k filosofujícímu programnímu výkladu skladatele je svým způsobem překvapující jejich dadaistické vyznění. Pohled na život jako na soustavu různých her reflektují proměnlivé kombinace nástrojových skupin a kratičkých sól v jednotlivých částech. Vynikající byla souhra tympánů a zvonů, celý orchestr zněl bezvadně čitelně a dynamicky vyváženě. Pompézní závěr díla byl oproti předchozímu obsahu, který mi atmosférou neodolatelně připomínal Pařížskou šestku, jako z jiného světa. Konec už zřejmě jako hru brát nelze, i když se o to předtím celý život můžeme snažit.
Lašské tance postavil Aleksandar Marković jako sled malých hudebních dramat. Jeho pojetí bylo expresivní, kladlo důraz na pregnantní rytmus a dynamické i tempové kontrasty. Především v obou Starodávných tancích bych ale uvítal měkčí zvuk a především zpěvnější projev smyčců. Starodávný II navíc ve druhé polovině sklouzl k monotónnímu vyznění – dynamika i tempo byly najednou unylé a jednotvárné, zatímco následný Čeladenský tempově vystřelil jako raketa. První tři tance tempově logicky gradovaly a působily dojmem promyšleného celku, druhé tři se proti tomu rozpadaly na jednotlivé segmenty.
Kytice Bohuslava Martinů, posluchačsky vstřícná kompozice na lidové texty ze Sušilových a Erbenových sbírek, vyzněla perfektně. Skvěle zpíval Český filharmonický sbor Brno, zněl hutně, plasticky a bylo mu bezvadně rozumět. Jeho zpěvy s "tristanovským" anglickým rohem v části Milá nad rodinu byly dojemně působivé. Perfektní byla i Kantiléna v Koledě a vůbec bylo milé vidět všechny podstatné segmenty brněnské filharmonie pohromadě. Sólisté podali velmi dobré výkony, přece jen bych ale maličko vypíchl Tomáše Kořínka za stylový projev. Orchestr byl stále velmi dobrý, smyčce se oproti Janáčkovi přece jen víc rozezpívaly.
Jisté rozpaky ve mně vzbudila jen menší návštěva, než bývá na abonentních koncertech Symfonického cyklu zvykem. Nevím, čím byla způsobena, ale při tak vydařeném koncertu zamrzela více než jindy. Koncert se opakuje ještě dnes večer a stojí za slyšení.
Miloslav Ištvan: Hry, Leoš Janáček: Lašské tance, Bohuslav Martinů: Kytice. Hudební nastudování – Aleksandar Marković, Marie Fajtová – soprán, Lucie Hilscherová – mezzosoprán, Tomáš Kořínek – tenor, Miloš Horák – bas, Český filharmonický sbor Brno (sbormistr Petr Fiala), Kantiléna (sbormistr Jakub Klecker). 7. 2. 2013, Janáčkovo divadlo, Brno.
Hry, Lašské tance a Kytice
Daniel Lazar je rumunsko-srbský houslista, Almir Mešković je akordeonista z Bosny. Potkali se v Norsku, kde oba studovali na akademii. Oba také svou hudbu, která vychází z balkánských folklorních kořenů, obohacují o prvky hudby severské. Nevyhýbají se ani inspiraci klasickou hudbou nebo třeba hudbou romskou a mezi hosty na svém oceňovaném albu Family Beyond Blood mají i nedávno zesnulého špičkového afrického hudebníka Toumaniho Dabatého. Duo, které letos na jaře stanulo na čele Balkan World Music Chart, vystoupí na festivalu Maraton hudby Brno. Představí se v sobotu 10. srpna v rámci scény Balkan Soirée. více
Letošní 29. ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae na téma Metamorfózy: Czech Smetana! uzavřel ve středu 10. července v brněnském Besedním domě komorní koncert mezzosopranistky a patronky festivalu Magdaleny Kožené a klavíristy Kirilla Gersteina. Na programu se objevily písňové cykly Leoše Janáčka, Hugo Wolfa, Sergeje Rachmaninova a Arnolda Schönberga. více
Závěrečný koncert letošní sezóny Filharmonie Brno patřil dílům Antonína Dvořáka a Jeana Sibelia v Janáčkově divadle. Do čela filharmonie se ve čtvrtek 20. června postavil dánský dirigent Michael Schønwandt, který se brněnskému publiku představil naposledy v lednu minulého roku. V první polovině programu orchestr doplnil houslista Alexander Sitkovetsky. více
Letošní, 29. ročník hudebního festivalu Concentus Moraviae je z velké části věnovaný Roku české hudby, čemuž nasvědčuje jeho podtitul Metamorfózy: Czech Smetana!. Podobně zaměřený byl i recitál klavíristy Jana Bartoše, který se odehrál v úterý 18. června v malém sále kulturního domu v Bystřici nad Pernštejnem. Na programu se objevily klavírní cykly Bedřicha Smetany a Miloslava Kabeláče, které vyšly minulý rok na Bartošově CD pod hlavičkou labelu Supraphon. více
Vrcholem sezony 2023/24 Národního divadla Brno se bezpochyby stalo uvedení světové premiéry opery Here I am, Orlando slovenské skladatelky Ľubice Čekovské. Libreto k tomuto dílu, jehož premiéra se odehrála 14. června v Janáčkově divadle, napsala Viktorie Knotková podle románu Orlando od Virginie Woolfové. Odvážný dramaturgický počin vypráví příběh mladíka Orlanda, který se jednoho dne změnil v ženu a žije tak už pár století, režíroval umělecký šéf opery NdB Jiří Heřman. Za dirigentský pult se při premiéře postavil Robert Kružík, který měl i hudebním nastudování. Role Orlanda/y byla rozdělena mezi dva představitele: mezzosopranistku Markétu Cukrovou a kontratenoristu Maayana Lichta. více
Festival Concentus Moraviae nabízí nejen zajímavá místa, ale také interprety. Výjimku v konceptu tvořil open air koncert konaný ve čtvrtek 13. června na náměstí 1. května v Kuřimi, který byl propojen s městskými oslavami. V podvečer se v hodinovém vstupu publiku představilo české těleso Epoque Quartet v obsazení David Pokorný, Vladimír Klánský (housle), Alexey Aslamas (viola), Vít Petrášek (violoncello), které mnozí znají z televizního pořadu Star dance. Kuřim však v tomto roce není jediným oslavencem, jelikož i samotné kvarteto letos slaví 25 let svého působení. více
Když se hovoří o českém funku, je nemožné nezmínit osobnost producenta, klávesisty a zpěváka Romana Holého, který je neodmyslitelně spjat jak s mnoha hudebními projekty, tak se současnou populární hudební scénou. V současné době živě vystupuje především s kapelami Monkey Business a J.A.R., bez kterých si lze český funk jen stěží představit. Obě kapely vystoupily v rámci Gregoryfestu 2024 ve čtvrtek 13. června v Amfiteátru Starý pivovar v brněnských Řečkovicích. více
V duchu myšlenky, že Brno a folklor patří k sobě, proběhl ve čtvrtek 6. června Happening Roku folklorních souborů. Událost uspořádala Kancelář Brno město hudby UNESCO ve spolupráci se spolkem Brněnsko tančí a zpívá. Akce se tak stala součástí dlouhodobého projektu, který si předsevzal zmapovat amatérskou hudební scénu v Brně, a to nejen folklorní. V minulém roce Brno město hudby obdobným způsobem oslovilo pěvecké sbory, v budoucnu to budou například garážové kapely. Dokládá tak pestrost brněnské hudební scény nejen na úrovni profesionálních těles, ale i nadšených laiků, pro které je muzika neoddělitelnou součástí života. více
Spolek Brněnsko tančí a zpívá a TIC Brno uspořádali 6. června 49. ročník přehlídky Brněnsko tančí a zpívá. Program koncentrovaný do jednoho dne byl nabitější, než v předchozích letech. Podtitul Rok folklorních souborů byl vypůjčen od stejnojmenného projektu kanceláře Brna města hudby UNESCO. více
Ještě před rokem bychom v Nové synagoze ve Velkém Meziříčí nalezli asijskou tržnici. Jmenované město se však rozhodlo budovu odkoupit a začalo ji využívat důstojněji. Při právě probíhajícím festivalu Concentus Moraviae posluchači mohli ve středu 5. června tuto památku navštívit a vyslechnout si zde komorní koncert zpěvačky a houslistky Ivy Bittové, jejího ženského sboru Babačka s muzikanty Jakubem Jedlinským (akordeon) a Pavlem Fischerem (housle). více
Večernímu koncertu Ensemble Opera Diversa s názvem Tvář vody, který se uskutečnil 4. června ve venkovním prostoru (atrium) Moravské zemské knihovny Brno, předcházela dopolední beseda profesora Miloše Štědroně a docenta Vladimíra Maňase z Ústavu hudební vědy Masarykovy univerzity. Oba jmenovaní si připravili poutavé povídání na téma vodního živlu v umění (od gregoriánského chorálu až po počátek 20. století), jež bylo zakončeno ukázkou edice a poslechem nahrávky Janáčkovy symfonie Dunaj. V rámci koncert pod taktovkou Gabriely Tardonové inspirovaném tématem vody zazněly jedna světová a tři české premiéry. Jako sólistka se divákům představila harfistka Dominika Kvardová. více
Podobně jako další hudební festivaly se i 29. ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae musel vypořádat letos nejen s Rokem české hudby, ale především s jedinečným výročím 200 let od narození Bedřicha Smetany, zakladatele moderní české hudby. Dramaturgické ukotvení právě zahájeného ročníku se nese v duchu hesla „Metamorfózy: Czech Smetana!“. První festivalový koncert, který se uskutečnil 31. května v kyjovském Městském kulturním středisku, dal tušit, kterým směrem se bude ubírat i zbytek festivalové dramaturgie. Na Smetanovu tvorbu se organizátoři přehlídky totiž rozhodli pohlížet z nových úhlů a pracovat nejen s hudbou, ale také s očekáváním posluchačů. Již na úvodním večeru zazněl proslulý Smetanův Smyčcový kvartet č. 1 e moll Z mého života, avšak v úpravě pro symfonický orchestr z pera dirigenta a klavíristy George Szella. Smetanovo dílo doplnila světová premiéra Koncertu pro flétnu a orchestr Sadunkertoja finského skladatele, dirigenta a rezidenčního umělce 29. ročníku festivalu Olliho Mustonena, která vznikla přímo na objednávku festivalu. Právě Mustonen provedení obou skladeb v podání orchestru Prague Philharmonia také řídil. Jako sólistka vystoupila dánská flétnistka Janne Thomsen. více
V rámci koncertní řady Hudebních inventur Ensemble Opera Diversa, která započala už v roce 2017, má těleso za cíl přinášet (znovu)objevená díla a autory, s nimiž se na pódiích setkáváme zřídka. Tato dramaturgická linie ale také nabízí prostor a iniciativu k vytváření zcela nových skladeb uváděných ve světových premiérách. Komorní koncert uskutečněný ve středu 29. května 2024 v aule rektorátu Vysokého učení technického (VUT) v Brně se protentokrát nesl v režii Diversa Quartet: Barbara Tolarová (1. housle), Jan Bělohlávek (2. housle), David Křivský (viola), Iva Wiesnerová (violoncello), OK Percussion Duo (Martin Opršál, Martin Kneibl), sólistky Anety Podracké Bendové (soprán) a klavíristky Terezy Plešákové. Námětem odkazoval na prostředí pražské kompoziční školy z hlediska pedagogického i uměleckého. více
Světoznámý jazzový klavírista a kapelník Count Basie by 21. srpna oslavil 120. narozeniny. Big band Cotatcha Orchestra se rozhodl u této příležitosti uspořádat tribute koncert, při kterém zazněl početný výběr ze skladeb orchestru Counta Basieho. Při několika kompozicích se pak před pódiem objevila taneční skupina Rhythm Pilots z taneční školy Swing Wings a společně s big bandem v neděli v Cabaretu des Péchés připravili autentickou podívanou jako vystřiženou z amerických tančíren třicátých a čtyřicátých let minulého století. více
Koncert s podtitulem Haydn a Šostakovič v g moll uzavřel ve čtvrtek 16. května v Besedním domě abonentní řadu Filharmonie doma. Jednalo se také o poslední koncert sezóny 2023/24 (když nepočítáme páteční reprízu), při kterém v čele Filharmonie Brno stanul její šéfdirigent Dennis Russell Davies. V druhé půli večera pak orchestr doplnili zpěváci Jana Šrejma Kačírková (soprán) a Jiří Služenko (bas). Jak už z názvu koncertu vyplývá, dramaturgie vedle sebe v rámci čtvrtečního programu postavila díla Josepha Haydna a Dimitrije Šostakoviče, která spojuje takřka výhradně pouze tónina, ve které byla napsána. více
Nejčtenější
Kritika
Letošní 29. ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae na téma Metamorfózy: Czech Smetana! uzavřel ve středu 10. července v brněnském Besedním domě komorní koncert mezzosopranistky a patronky festivalu Magdaleny Kožené a klavíristy Kirilla Gersteina. Na programu se objevily písňové cykly Leoše Janáčka, Hugo Wolfa, Sergeje Rachmaninova a Arnolda Schönberga. více
Zatím nebyl přidán žádný komentář..