Hry, Lašské tance a Kytice

Filharmonie Brno včera odehrála koncert, který by mohl být do značné míry referenčním bodem pro to, co a jak v Brně na poli symfonické hudby dělat. Koncert sestával z děl autorů, kteří měli jakýsi vztah k našemu městu, ale ne ve smyslu hloupého lokálpatriotismu. Především v případě Leoše Janáčka a Miloslava Ištvana lze mluvit o osobnostech, které měly určující vliv na umělecký a duchovní život v době, kdy zde žili. Bohuslav Martinů se k Brnu vztahuje především českými premiérami svých oper včetmě původní verze Řeckých pašijí v roce 2005. S předchozími dvěma autory má bezesporu společný přesah daleko za hranice malého města kombinovaný s přiznanými až akcentovanými vazbami na domácí prostředí. Dramaturgie tvořila pestrý a zároveň neroztříštěný, soudržný celek. Nejusedlejší kompozicí byly výjimečně Lašské tance Leoše Janáčka, které vytvořily uklidňující spojnici mezi Hrami Miloslava Ištvana a Kyticí Bohuslava Martinů.

Filharmonie Brno hrála pod vedením Aleksandara Markoviće výborně a vlastně bez chyb, tedy tak, jak by měla hrát vždy. Hráči byli soustředění, kromě poněkud skomírajících lesních rohů v Lašských tancích podávali i velmi dobré individuální výkony. Tady se pochopitelně vtírá otázka, zda je pro takové samozřejmosti skutečně nutné, aby koncert přenášel rozhlas, přebírala Evropská rozhlasová unie nebo se odehrával ve Vídni. Když v takových chvílích jako včera slyším, jak solidních výkonů jsou naši filharmonici schopni, o to víc zuřím na koncertech evidentně nepřipravených a odbytých. Ať už ze strany dirigenta nebo nepřipravených a roztěkaných hráčů.

Hry Miloslava Ištvana, tedy sedm obrazů pro symfonický orchestr, asi byly pro většinu posluchačů naprosto neznámou skladbou. Vzhledem k filosofujícímu programnímu výkladu skladatele je svým způsobem překvapující jejich dadaistické vyznění. Pohled na život jako na soustavu různých her reflektují proměnlivé kombinace nástrojových skupin a kratičkých sól v jednotlivých částech. Vynikající byla souhra tympánů a zvonů, celý orchestr zněl bezvadně čitelně a dynamicky vyváženě. Pompézní závěr díla byl oproti předchozímu obsahu, který mi atmosférou neodolatelně připomínal Pařížskou šestku, jako z jiného světa. Konec už zřejmě jako hru brát nelze, i když se o to předtím celý život můžeme snažit.

Lašské tance postavil Aleksandar Marković jako sled malých hudebních dramat. Jeho pojetí bylo expresivní, kladlo důraz na pregnantní rytmus a dynamické i tempové kontrasty. Především v obou Starodávných tancích bych ale uvítal měkčí zvuk a především zpěvnější projev smyčců. Starodávný II navíc ve druhé polovině sklouzl k monotónnímu vyznění – dynamika i tempo byly najednou unylé a jednotvárné, zatímco následný Čeladenský tempově vystřelil jako raketa. První tři tance tempově logicky gradovaly a působily dojmem promyšleného celku, druhé tři se proti tomu rozpadaly na jednotlivé segmenty.

Kytice Bohuslava Martinů, posluchačsky vstřícná kompozice na lidové texty ze Sušilových a Erbenových sbírek, vyzněla perfektně. Skvěle zpíval Český filharmonický sbor Brno, zněl hutně, plasticky a bylo mu bezvadně rozumět. Jeho zpěvy s "tristanovským" anglickým rohem v části Milá nad rodinu byly dojemně působivé. Perfektní byla i Kantiléna v Koledě a vůbec bylo milé vidět všechny podstatné segmenty brněnské filharmonie pohromadě. Sólisté podali velmi dobré výkony, přece jen bych ale maličko vypíchl Tomáše Kořínka za stylový projev. Orchestr byl stále velmi dobrý, smyčce se oproti Janáčkovi přece jen víc rozezpívaly.

Jisté rozpaky ve mně vzbudila jen menší návštěva, než bývá na abonentních koncertech Symfonického cyklu zvykem. Nevím, čím byla způsobena, ale při tak vydařeném koncertu zamrzela více než jindy. Koncert se opakuje ještě dnes večer a stojí za slyšení.

Miloslav Ištvan: Hry, Leoš Janáček: Lašské tance, Bohuslav Martinů: Kytice. Hudební nastudování – Aleksandar Marković, Marie Fajtová – soprán, Lucie Hilscherová – mezzosoprán, Tomáš Kořínek – tenor, Miloš Horák – bas, Český filharmonický sbor Brno (sbormistr Petr Fiala), Kantiléna (sbormistr Jakub Klecker). 7. 2. 2013, Janáčkovo divadlo, Brno.

Hodnocení autora: 75 %

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

 Hodnocení
průměrné hodnocení: 5.00 ★/1
captcha

Světoznámý jazzový klavírista a kapelník Count Basie by 21. srpna oslavil 120. narozeniny. Big band Cotatcha Orchestra se rozhodl u této příležitosti uspořádat tribute koncert, při kterém zazněl početný výběr ze skladeb orchestru Counta Basieho. Při několika kompozicích se pak před pódiem objevila taneční skupina Rhythm Pilots z taneční školy Swing Wings a společně s big bandem v neděli v Cabaretu des Péchés připravili autentickou podívanou jako vystřiženou z amerických tančíren třicátých a čtyřicátých let minulého století.  více

Koncert s podtitulem Haydn a Šostakovič v g moll uzavřel ve čtvrtek 16. května v Besedním domě abonentní řadu Filharmonie doma. Jednalo se také o poslední koncert sezóny 2023/24 (když nepočítáme páteční reprízu), při kterém v čele Filharmonie Brno stanul její šéfdirigent Dennis Russell Davies. V druhé půli večera pak orchestr doplnili zpěváci Jana Šrejma Kačírková (soprán) a Jiří Služenko (bas). Jak už z názvu koncertu vyplývá, dramaturgie vedle sebe v rámci čtvrtečního programu postavila díla Josepha Haydna a Dimitrije Šostakoviče, která spojuje takřka výhradně pouze tónina, ve které byla napsána.  více

Dina e Mel je chorvatské hudební duo, které tvoří zpěvačka Dina Bušić a kytaristka Melita Ivković. Obě klasicky vzdělané hudebnice se soustavně věnují písním etnické menšiny Arbenešů, etnických Albánců, kteří v minulosti migrovali do chorvatského Zadaru. Duo Dina e Mel vystoupí v srpnu 2024 na festivalu Maraton hudby Brno v rámci programu Balkan Soirée.  více

Koncertem s názvem Epilogy zakončila Filharmonie Brno abonentní řadu Filharmonie v divadle I s podtitulem Oslavná. Pod taktovkou Tomáše Netopila provedla 9. května program složený ze skladeb Sergeje Rachmaninova, Gustava Mahlera a Alfreda Schnittkeho, které svým způsobem, více či méně, epilogy jsou.  více

Brno – město hudby UNESCO v loňském roce zahájilo víceletý projekt, který si klade za cíl zmapovat a zviditelnit brněnskou amatérskou hudební scénu. V letošním roce se projekt věnuje folklorním souborům. Vyvrcholením Roku folklorních souborů bude společný happening, který proběhne 6. června v odpoledních hodinách a zaplní celé historické centrum Brna. Pro tuto příležitost se projekt propojí s již tradiční akcí Brněnsko tančí a zpívá, která se dlouhodobě snaží o prezentaci lidové kultury etnografické oblasti Brněnska.  více

Po roce a půl se do Brna vrátila legenda současného instrumentálního jazz rocku (fusion) Snarky Puppy. V devítičlenné sestavě vystoupili 1. května v rámci Jazz Festu Brno ve vyprodaném Sono Centru. Během více než hodinu a půl dlouhé show zahráli jak několik skladeb z nejnovějšího alba Empire Central, tak výběr z přechozích nahrávek.  více

Brno – město hudby UNESCO v loňském roce zahájilo víceletý projekt, který si klade za cíl prozkoumat a zviditelnit brněnskou amatérskou hudební scénu. V minulém roce se zaměřil na pěvecké sbory, letošní ročník je věnován folklorním souborům a dalším tělesům, které mají jako svůj hlavní inspirační zdroj lidovou píseň.  více

Exkurz do hudby tří, částečně ovšem čtyř století připravila divákům Filharmonie Brno při pátém koncertu abonentní řady Filharmonie doma. Ve čtvrtek 25. dubna v Besedním domě provedla pod vedením dirigenta Takeshiho Moriuchiho skladby Maurice Ravela, Roberta Schumanna, Johna Adamse a Wolfganga Amadea Mozarta. Při interpretaci Schumannova písňového cyklu Láska a život ženy, který dal celému koncertu název, orchestr doplnila mezzosopranistka Markéta Cukrovávíce

Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více

Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Po Smetanově Daliborovi dorazila v pátek 5. dubna na prkna Janáčkova divadla další z oper velikánů české národní hudby – pohádková Rusalka Antonína Dvořáka na libreto Jaroslava Kvapila. V režii Davida Radoka, který dílo uchopil předně jako vážnou dramatickou a symbolickou operu, z níž mj. zcela vyškrtl komické postavy Hajného a Kuchtíka. Scénografie se rovněž ujal Radok, přičemž vycházel z konceptu Rusalky scénografa Larse-Ake Thessmana uvedené při inscenaci v operním domě GöteborgsOperan roku 2012. Kostýmy navrhla Zuzana Ježková, choreografii připravila Andrea Miltnerová a světelného designu se ujal Přemysl Janda. V pěveckých rolích se představili Jana Šrejma Kačírková (Rusalka), Peter Berger (Princ), Jan Šťáva (Vodník), Eliška Gattringerová (Cizí kněžna), Václava Krejčí Housková (Ježibaba), Tadeáš Hoza (Lovec) a Doubravka SoučkováIvana Pavlů a Monika Jägerová (trojice žínek). Sbor vedl Pavel Koňárek a hudebního nastudování a premiérového uvedení se chopil dirigent Marko Ivanovićvíce

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.  více

Nejčtenější

Kritika

Světoznámý jazzový klavírista a kapelník Count Basie by 21. srpna oslavil 120. narozeniny. Big band Cotatcha Orchestra se rozhodl u této příležitosti uspořádat tribute koncert, při kterém zazněl početný výběr ze skladeb orchestru Counta Basieho. Při několika kompozicích se pak před pódiem objevila taneční skupina Rhythm Pilots z taneční školy Swing Wings a společně s big bandem v neděli v Cabaretu des Péchés připravili autentickou podívanou jako vystřiženou z amerických tančíren třicátých a čtyřicátých let minulého století.  více