Filharmonie Brno včera odehrála koncert, který by mohl být do značné míry referenčním bodem pro to, co a jak v Brně na poli symfonické hudby dělat. Koncert sestával z děl autorů, kteří měli jakýsi vztah k našemu městu, ale ne ve smyslu hloupého lokálpatriotismu. Především v případě Leoše Janáčka a Miloslava Ištvana lze mluvit o osobnostech, které měly určující vliv na umělecký a duchovní život v době, kdy zde žili. Bohuslav Martinů se k Brnu vztahuje především českými premiérami svých oper včetmě původní verze Řeckých pašijí v roce 2005. S předchozími dvěma autory má bezesporu společný přesah daleko za hranice malého města kombinovaný s přiznanými až akcentovanými vazbami na domácí prostředí. Dramaturgie tvořila pestrý a zároveň neroztříštěný, soudržný celek. Nejusedlejší kompozicí byly výjimečně Lašské tance Leoše Janáčka, které vytvořily uklidňující spojnici mezi Hrami Miloslava Ištvana a Kyticí Bohuslava Martinů.
Filharmonie Brno hrála pod vedením Aleksandara Markoviće výborně a vlastně bez chyb, tedy tak, jak by měla hrát vždy. Hráči byli soustředění, kromě poněkud skomírajících lesních rohů v Lašských tancích podávali i velmi dobré individuální výkony. Tady se pochopitelně vtírá otázka, zda je pro takové samozřejmosti skutečně nutné, aby koncert přenášel rozhlas, přebírala Evropská rozhlasová unie nebo se odehrával ve Vídni. Když v takových chvílích jako včera slyším, jak solidních výkonů jsou naši filharmonici schopni, o to víc zuřím na koncertech evidentně nepřipravených a odbytých. Ať už ze strany dirigenta nebo nepřipravených a roztěkaných hráčů.
Hry Miloslava Ištvana, tedy sedm obrazů pro symfonický orchestr, asi byly pro většinu posluchačů naprosto neznámou skladbou. Vzhledem k filosofujícímu programnímu výkladu skladatele je svým způsobem překvapující jejich dadaistické vyznění. Pohled na život jako na soustavu různých her reflektují proměnlivé kombinace nástrojových skupin a kratičkých sól v jednotlivých částech. Vynikající byla souhra tympánů a zvonů, celý orchestr zněl bezvadně čitelně a dynamicky vyváženě. Pompézní závěr díla byl oproti předchozímu obsahu, který mi atmosférou neodolatelně připomínal Pařížskou šestku, jako z jiného světa. Konec už zřejmě jako hru brát nelze, i když se o to předtím celý život můžeme snažit.
Lašské tance postavil Aleksandar Marković jako sled malých hudebních dramat. Jeho pojetí bylo expresivní, kladlo důraz na pregnantní rytmus a dynamické i tempové kontrasty. Především v obou Starodávných tancích bych ale uvítal měkčí zvuk a především zpěvnější projev smyčců. Starodávný II navíc ve druhé polovině sklouzl k monotónnímu vyznění – dynamika i tempo byly najednou unylé a jednotvárné, zatímco následný Čeladenský tempově vystřelil jako raketa. První tři tance tempově logicky gradovaly a působily dojmem promyšleného celku, druhé tři se proti tomu rozpadaly na jednotlivé segmenty.
Kytice Bohuslava Martinů, posluchačsky vstřícná kompozice na lidové texty ze Sušilových a Erbenových sbírek, vyzněla perfektně. Skvěle zpíval Český filharmonický sbor Brno, zněl hutně, plasticky a bylo mu bezvadně rozumět. Jeho zpěvy s "tristanovským" anglickým rohem v části Milá nad rodinu byly dojemně působivé. Perfektní byla i Kantiléna v Koledě a vůbec bylo milé vidět všechny podstatné segmenty brněnské filharmonie pohromadě. Sólisté podali velmi dobré výkony, přece jen bych ale maličko vypíchl Tomáše Kořínka za stylový projev. Orchestr byl stále velmi dobrý, smyčce se oproti Janáčkovi přece jen víc rozezpívaly.
Jisté rozpaky ve mně vzbudila jen menší návštěva, než bývá na abonentních koncertech Symfonického cyklu zvykem. Nevím, čím byla způsobena, ale při tak vydařeném koncertu zamrzela více než jindy. Koncert se opakuje ještě dnes večer a stojí za slyšení.
Miloslav Ištvan: Hry, Leoš Janáček: Lašské tance, Bohuslav Martinů: Kytice. Hudební nastudování – Aleksandar Marković, Marie Fajtová – soprán, Lucie Hilscherová – mezzosoprán, Tomáš Kořínek – tenor, Miloš Horák – bas, Český filharmonický sbor Brno (sbormistr Petr Fiala), Kantiléna (sbormistr Jakub Klecker). 7. 2. 2013, Janáčkovo divadlo, Brno.
Hry, Lašské tance a Kytice
Brněnský rodák, klavírista a generální ředitel České filharmonie David Mareček vystupuje společně s violoncellistou Václavem Petrem na koncertním turné v Jižní Koreji. Duo během prvního listopadového týdne představuje český repertoár na prestižních pódiích, mimo jiné v Seogwipo Arts Center, Yongin Poeun Art Hall a Daegu Concert House. více
Linie chrámových koncertů tělesa Ensemble Opera Diversa si klade za cíl přinášet soudobou duchovní hudbu do patřičných prostor. V této dramaturgické linii zaznělo za patnáct let mnoho světových a českých premiér. I podzimní úterní večer 4. listopadu nebyl výjimkou – posluchačům nabídl pod taktovkou dirigentky Gabriely Tardonové tři pozoruhodné kompozice, které rozezněly prostory kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné. více
Městské divadlo Brno uvedlo světovou premiéru muzikálu Winton, který se pokusil převést do jevištní podoby příběh muže, který bez okázalosti a bez očekávání slávy zachránil 669 dětí před holokaustem. Nový titul hudebního divadla vznikl ze spolupráce skladatele a brněnského klavíristy Daniela Kyzlinka a libretisty Luďka Kašparovského. Režie novinky se ujal Petr Gazdík. Při prvním uvedení v hledišti dokonce usedli potomci zachráněných, „Nickyho rodina“, i syn sira Nicholase Wintona. více
Na Světový den měst (31. října 2025) jmenovala generální ředitelka UNESCO Audrey Azoulay 58 měst, která se stávají novými členy Sítě kreativních měst UNESCO (UCCN). Tato města nyní spojuje závazek prosazovat kreativitu v různých kulturních oblastech jako hnací sílu udržitelného rozvoje. Brno je městem hudby UNESCO od roku 2017. více
Na podzim příštího roku se odehraje jubilejní desátý ročník mezinárodního hudebního festivalu Janáček Brno, který tentokrát ponese podtitul Kořeny. Jako malá ochutnávka se v pátek 31. října
v Mahenově divadle odehrál slavnostní koncert k představení programu MFJB 2026. Během večera, pojmenovaného příhodně Janáček na start! zazněla díla Jeana Sibelia, Leoše Janáčka, Bély Bartóka a Antonína Dvořáka, kterých se ujali houslista Josef Špaček a klavírista Miroslav Sekera. více
Festival Moravský podzim, pořádaný Filharmonií Brno, dlouhodobě patří k nejvýznamnějším hudebním událostem podzimní sezóny. Jeho součástí se už potřetí stal i studentský projekt Nový svět Moravského podzimu – živoucí důkaz toho, že spojení akademického prostředí a profesionální praxe může přinášet podnětné i hluboce umělecké výsledky. Tento projekt, který vznikl na půdě JAMU jako experiment v rámci výuky předmětu praktická dramaturgie, se za několik let proměnil v plnohodnotnou a respektovanou součást festivalového programu. více
Na 22. září letošního roku připadlo 150. výročí narození Mikalojuse Konstantinase Čiurlionise (1875–1911) – litevského umělce, skladatele, malíře a sbormistra, zakladatele litevské národní hudby a představitele symbolismu a art nouveau. Koncert pojmenovaný Mikalojus Konstantinas Čiurlionis – MKČ 150, který na toto jubileum jasně odkazoval, se odehrál ve čtvrtek 23. října v Besedním domě. Dramaturgie koncertu spojila Čiurlionisovy skladby s díly Františka Chaloupky, který se na projektu spolupodílel právě jako dramaturg. Program koncertu pak byl opatřen souhrnným pojmenováním Mikalojus Konstantinas Čiurlionis / František Chaloupka: Moje cesta, který odkazuje na jeden z Čiurlionisových obrazových triptychů. Chaloupkovo dílo ovšem nevychází z Čiurlionise přímočaře. Jde si vlastní cestou, ale spojuje se s ním skrze inspiraci v mytologii, ve které spatřuje silný odraz současnosti. více
Koncertní večer v podání ansámblu PhilHarmonia Octet Prague s hostujícím barytonistou Romanem Hozou přinesl program koncipovaný s dramaturgickou citlivostí – s důrazem na kontinuitu klasické tradice a její pozdější metamorfózy. více
Program s názvem Britten & Šostakovič nabídl nejen setkání s dvěma pilíři hudby 20. století, ale také dvě světové premiéry současných českých skladatelů – Štěpána Filípka a Sáry Medkové. Program tak přirozeně propojil minulost a současnost, tradici a experiment, přičemž na pódiu se potkali dva interpreti, kteří jsou zároveň skladateli a dlouhodobými komorními partnery. více
V Janáčkově divadle zaznělo 19. října 2025 Händelovo oratorium Šalamoun (Solomon) v provedení Orchestra of the Age of Enlightenment a Choir of the Age of Enlightenment pod vedením Johna Butta. Už od prvních tónů předehry bylo zřejmé, že půjde o mimořádnou událost: měkký zvuk dobových nástrojů, jasná artikulace a pevné vedení generálního basu vyvolaly v sále pocit slavnostní průzračnosti. více
Brněnské uvedení Janáčkovy Její pastorkyňa na festivalu Moravský podzim znovu potvrdilo, že i po letech může původní režijní koncepce odhalovat nové dramatické a hudební nuance díky částečné změně obsazení a interpretační invenci. Režie Martina Glasera zůstává pevně zakotvena v realistickém výkladu díla, avšak ve spojení s hudebním vedením Roberta Kružíka působí inscenace živě, sevřeně a emocionálně velmi pravdivě. více
Komorní program 53. ročníku mezinárodního festivalu Moravský podzim ve čtvrtek představil písně Franze Schuberta v úpravě pro kytaru a zpěv vystoupilo duo ve složení María Cristina Kiehr (soprán) a Pablo Márquez (romantická kytara). Večer nazvaný Touha se odehrál v brněnském Besedním domě. více
Zahájení letošního ročníku mezinárodního hudebního festivalu Moravský podzim patřilo památce sira Charlese Mackerrase přesně řečeno připomenutí stého výročí od Mistrova narození. Právě program úvodního nedělního koncertu zaplnily skladby převážně z britské provenience, které měly zásadní podíl na dirigentově kariéře nebo byly blízké jeho srdci. Sir Mackerras se však nesoustředil pouze na autory z britských ostrovů, ale věnoval také důkladnou péči rozšiřování povědomí o Leoši Janáčkovi ve světě. BBC Concert Orchestra, který vystoupil pod vedením své šéfdirigentky Anny-Marie Helsing, má k Mackerrasovi a jeho odkazu ostatně také blízko – na počátku své dirigentské dráhy zastával totiž právě zde svůj šéfdirigentský post. více
Brno se v roce 2017 stalo součástí prestižní Sítě kreativních měst UNESCO v oblasti hudby. Ocenění získalo díky dlouhodobé podpoře hudebních aktivit a mimořádně pestré i kvalitní reprezentaci mnoha hudebních žánrů – od folkloru a klasické hudby až po jazz, rock či experimentální projekty. více
Liane Sadler a Elias Conrad přivážejí do Brna intimní syntézu renesančních fléten a loutny. Pro své nástroje si upravují polyfonní skladby, rozličné taneční formy i airs de cour využívajíce historických technik improvizace, jako jsou diminuce či bastarda. Sadler & Conrad je souborem zařazeným do prestižního celoevropského projektu S-EEEmerging zaměřeného na profesionální a udržitelný rozvoj mladých souborů staré hudby. Do Brna přijíždějí na pozvání festivalu Concentus Moraviae, který je jedním ze dvanácti partnerů tohoto projektu. V rámci své rezidence vystoupí na koncertě cyklu „Barbara Maria Willi uvádí…“ 7/10 v 19 hodin v Konventu Milosrdných bratří. více
Nejčtenější
Kritika
Linie chrámových koncertů tělesa Ensemble Opera Diversa si klade za cíl přinášet soudobou duchovní hudbu do patřičných prostor. V této dramaturgické linii zaznělo za patnáct let mnoho světových a českých premiér. I podzimní úterní večer 4. listopadu nebyl výjimkou – posluchačům nabídl pod taktovkou dirigentky Gabriely Tardonové tři pozoruhodné kompozice, které rozezněly prostory kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné. více
Zatím nebyl přidán žádný komentář..