Aktuálně: Výstavbu koncertního sálu v Brně podporuje stále více umělců i politiků

Aktuálně: Výstavbu koncertního sálu v Brně podporuje stále více umělců i politiků

Nový koncertní sál, o kterém se v Brně jedná již po desetiletí, získal podporu například Milana Kundery, Milana Uhdeho, Maxima Velčovského nebo Kateřiny Tučkové. Patronkou sálu je Magdalena Kožená.

Sál pro Brno, pracovně nazývaný Janáčkovo kulturní centrum, se má v budoucnu stát domovem brněnské filharmonie. Těleso s více než stem členů nyní působí v nevyhovujících podmínkách Besedního domu a Janáčkova divadla, které si pro své koncerty pronajímá a které není akusticky vyhovující. 

Před dvěma lety vznikla deklarace Koncertní sál pro Brno, která vyzývá k výstavbě sálu. Deklarace již nese podpisy mnohých českých umělců. Jsou mezi nimi osobnosti jako Milan Kundera, který deklaraci osobně podepsal v Paříži, dále umělci z hudebního světa, např. zpěvačka Iva Bittová, violoncellista Jiří Bárta, dirigenti Jakub Hrůša, Aleksandar Marković nebo Tomáš Netopil, ale i brněnský dramatik Milan Uhde, spisovatelka Kateřina Tučková, designér Maxim Velčovský nebo oděvní designérka Liběna Rochová. Za vznik sálu také již několik let bojuje emeritní rektorka JAMU,  zakladatelka a předsedkyně Spolku pro výstavbu koncertního sálu Alena Veselá.

O výstavbě sálu se v uplynulých dnech jednalo například s premiérem Bohuslavem Sobotkou a ministrem kultury Danielem Hermanem. Nyní se připravuje koncept financování, zatím je mu nakloněno nejen město, ale také kraj a stát.

 Patronkou koncertního sálu je brněnská rodačka, mezzosopranistka Magdalena Kožená. Její manažer a producent David Dittrich, který také deklaraci podpořil, ke stávající situaci říká: „Dlouhodobě v Brně organizujeme koncerty významných umělců, ale ty opravdu největší světové osobnosti se nám pro Brno nedaří získávat; v Janáčkově divadle vystupovat nechtějí z akustických důvodů a Besední dům je nevyhovující kapacitně. Výstavbou nového sálu by se tento problém vyřešil a Brno by se definitivně zařadilo mezi evropské hudební metropole.“

Náměstek brněnského primátora Matěj Hollan se k aktuální situaci vyjádřil následovně: „Po jednání s ministrem kultury a hejtmanem Jihomoravského kraje poslalo Brno oběma stranám investiční záměr s podrobnými informacemi o projektu. S krajem budeme jednat o finálním textu memoranda zajišťujícího financování stavby.“ V blízké době město vyhlásí výběrové řízení na dodavatele dokumentace pro stavební povolení. „Vše tedy spěje k tomu, abychom byli schopni sál postavit,“ dodal.

Nový sál má stát na rohu Besední a Veselé ulice. Nabídne kapacitu 1250 míst a akustické parametry rovnající se nejlepší světové úrovni. Celkové náklady mají dosáhnout 1,276 miliardy korun. Snahou města je zahájit stavbu na konci roku 2017, tak aby plynule navázala na první etapu, tedy stavbu podzemních garáží pro bezmála 200 aut.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Rada města schválila aktualizaci investičního záměru pro Janáčkovo kulturní centrum ve výši 1, 276 miliardy korun.  více

První zmínku a potřebě nové síně pro symfonické a kantátové koncerty v Brně najdeme v Pazdírkově hudebním slovníku z roku 1929. Od té doby vyplouvá tato problematika na povrch ve stále častějších intervalech, živena existencí a potřebami filharmonie, růstem a nároky jejího symfonického publika a také očekáváním zahraničních návštěvníků Janáčkova města. Do různého stupně realizace se postupně dostaly projekty na Žerotínově náměstí (dnešní Bílý dům), náměstí Joliota Curie (dnes poslední úsek Šumavské s komerčními věžáky), na třídě Obránců míru (dnes palác ombudsmana na Údolní) a – na sklonku osmdesátých let – nezastavěné prostranství mezi Besední a Veselou. Tichý zápas, který se od té doby o toto mimořádně lukrativní a pro filharmonii zvlášť výhodné místo vede, dospěl v poslední době k nadějnému vyústění. Ptáme se na ně ředitelky Filharmonie Brno Marie Kučerové, která se ho účastní velmi aktivně.  více

Vedení města dnes na tiskové konferenci v Besedním domě zveřejnilo další postup při výstavbě Janáčkova kulturního centra. Patronkou projektu koncertního sálu pro Brno je Magdalena Kožená.  více



Koncert tělesa Brno Contemporary Orchestra v čele s vedoucím a dirigentem Pavlem Šnajdrem uskutečněný ve čtvrtek 18. dubna v netradičních prostorách kavárny Pole Rebelbean nesl podtitul Vyprávění o hudbě, která neumí kalkulovat. Dramaturgicky se večer inspiroval dvěmi literárními díly – My od Jevgenije Zamjatina a Paříž ve dvacátém století od Julese Verna – utopicky líčící budoucnost lidstva, ale i hudby. Kromě orchestru se publiku představili také mezzosopranistka Marie Kopecká-VerhoevenDominique Defontaines a francouzský ansámbl Rés(O)nances věnující se prolínání výtvarného umění s hudbou.  více

Stávající šéfdirigent Filharmonie Brno – Dennis Russell Davies oslavil v úterý 16. dubna osmdesáté narozeniny. U této příležitosti připravila filharmonie koncert s názvem Smetana 200 &Davies 80, na kterém zazněl cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Ve čtvrtek 18. dubna se tak v Besedním domě symbolicky propojilo Smetanovo a Daviesovo jubileum. Má vlast ovšem nezazněla v tradiční orchestrální verzi, ale v transkripci pro čtyřruční klavír, kterou vytvořil sám autor bezprostředně po dokončení cyklu. Dennise Russella Daviese, který se tentokrát nepředstavil jako dirigent, ale jako klavírista, doplnila jeho životní i umělecká partnerka Maki Namekawa. Celý koncert pak doprovodily vizualizace Cori O’Lana a umělecký přednes Michala Bumbálkavíce

Léta se čtyřkou na konci si v Česku pravidelně připomínáme jako Rok české hudby. Je ale samozřejmé, že výročí nemají pouze čeští skladatelé a jejich díla, ale také skladby autorů zahraničních, nebo takových, u kterých by se dal o zmíněné českosti vést spor. Program s příhodným názvem Rapsodie v modrém 100, složený ze dvou kompozic, které mají v tomto roce své kulaté výročí, s přidáním skladby od letošního jubilanta, provedla ve čtvrtek 11. dubna 2024 v Janáčkově divadle Filharmonie Brno pod vedením Dennise Russella Daviese, který se tentokrát představil také jako klavírní sólista.  více

Neznámý Leoš Janáček a počátky baroka byl název koncertu souboru Musica Florea věnujícího se poučené interpretaci, V roce 1992 ho založil violoncellista a dirigent Marek Štryncl. Od roku 2002 soubor pořádá speciální koncertní řady, v nichž se zaměřuje na prezentaci nově objevených i známých skladeb. A právě večery věnované Janáčkovým drobným liturgickým sborovým skladbám na latinské texty a převážně instrumentálním raně barokním dílům představují koncertní řadu, při které se posluchačům představili sólisté Barbora Kotlánová (soprán), Stanislava Mihalcová (soprán), Daniela Čermáková (alt), Hasan El Dunia (tenor) a Jaromír Nosek (bas).  více

Brněnský Velikonoční festival duchovní hudby vyvrcholil nedělním koncertem v katedrále sv. Petra a Pavla. Napříč letošním 31. ročníkem a také při posledním hudebním večeru zněla díla ryze českých skladatelů. Tentokrát v podání sólistů Pavly Vykopalové (soprán), Jany Hrochové (mezzosoprán), Eduarda Martyniuka (tenor), Jozefa Benciho (bas), varhaníka Petra Kolaře, dále Českého filharmonického sboru Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy. Glagolská mše jako prvotřídní záležitost klasické hudby, byla uvedena za doprovodu Filharmonie Brno s milým hostem, dirigentem Tomášem Netopilemvíce

Nejčtenější