Aktuálně: Výstavbu koncertního sálu v Brně podporuje stále více umělců i politiků

Aktuálně: Výstavbu koncertního sálu v Brně podporuje stále více umělců i politiků

Nový koncertní sál, o kterém se v Brně jedná již po desetiletí, získal podporu například Milana Kundery, Milana Uhdeho, Maxima Velčovského nebo Kateřiny Tučkové. Patronkou sálu je Magdalena Kožená.

Sál pro Brno, pracovně nazývaný Janáčkovo kulturní centrum, se má v budoucnu stát domovem brněnské filharmonie. Těleso s více než stem členů nyní působí v nevyhovujících podmínkách Besedního domu a Janáčkova divadla, které si pro své koncerty pronajímá a které není akusticky vyhovující. 

Před dvěma lety vznikla deklarace Koncertní sál pro Brno, která vyzývá k výstavbě sálu. Deklarace již nese podpisy mnohých českých umělců. Jsou mezi nimi osobnosti jako Milan Kundera, který deklaraci osobně podepsal v Paříži, dále umělci z hudebního světa, např. zpěvačka Iva Bittová, violoncellista Jiří Bárta, dirigenti Jakub Hrůša, Aleksandar Marković nebo Tomáš Netopil, ale i brněnský dramatik Milan Uhde, spisovatelka Kateřina Tučková, designér Maxim Velčovský nebo oděvní designérka Liběna Rochová. Za vznik sálu také již několik let bojuje emeritní rektorka JAMU,  zakladatelka a předsedkyně Spolku pro výstavbu koncertního sálu Alena Veselá.

O výstavbě sálu se v uplynulých dnech jednalo například s premiérem Bohuslavem Sobotkou a ministrem kultury Danielem Hermanem. Nyní se připravuje koncept financování, zatím je mu nakloněno nejen město, ale také kraj a stát.

 Patronkou koncertního sálu je brněnská rodačka, mezzosopranistka Magdalena Kožená. Její manažer a producent David Dittrich, který také deklaraci podpořil, ke stávající situaci říká: „Dlouhodobě v Brně organizujeme koncerty významných umělců, ale ty opravdu největší světové osobnosti se nám pro Brno nedaří získávat; v Janáčkově divadle vystupovat nechtějí z akustických důvodů a Besední dům je nevyhovující kapacitně. Výstavbou nového sálu by se tento problém vyřešil a Brno by se definitivně zařadilo mezi evropské hudební metropole.“

Náměstek brněnského primátora Matěj Hollan se k aktuální situaci vyjádřil následovně: „Po jednání s ministrem kultury a hejtmanem Jihomoravského kraje poslalo Brno oběma stranám investiční záměr s podrobnými informacemi o projektu. S krajem budeme jednat o finálním textu memoranda zajišťujícího financování stavby.“ V blízké době město vyhlásí výběrové řízení na dodavatele dokumentace pro stavební povolení. „Vše tedy spěje k tomu, abychom byli schopni sál postavit,“ dodal.

Nový sál má stát na rohu Besední a Veselé ulice. Nabídne kapacitu 1250 míst a akustické parametry rovnající se nejlepší světové úrovni. Celkové náklady mají dosáhnout 1,276 miliardy korun. Snahou města je zahájit stavbu na konci roku 2017, tak aby plynule navázala na první etapu, tedy stavbu podzemních garáží pro bezmála 200 aut.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Rada města schválila aktualizaci investičního záměru pro Janáčkovo kulturní centrum ve výši 1, 276 miliardy korun.  více

První zmínku a potřebě nové síně pro symfonické a kantátové koncerty v Brně najdeme v Pazdírkově hudebním slovníku z roku 1929. Od té doby vyplouvá tato problematika na povrch ve stále častějších intervalech, živena existencí a potřebami filharmonie, růstem a nároky jejího symfonického publika a také očekáváním zahraničních návštěvníků Janáčkova města. Do různého stupně realizace se postupně dostaly projekty na Žerotínově náměstí (dnešní Bílý dům), náměstí Joliota Curie (dnes poslední úsek Šumavské s komerčními věžáky), na třídě Obránců míru (dnes palác ombudsmana na Údolní) a – na sklonku osmdesátých let – nezastavěné prostranství mezi Besední a Veselou. Tichý zápas, který se od té doby o toto mimořádně lukrativní a pro filharmonii zvlášť výhodné místo vede, dospěl v poslední době k nadějnému vyústění. Ptáme se na ně ředitelky Filharmonie Brno Marie Kučerové, která se ho účastní velmi aktivně.  více

Vedení města dnes na tiskové konferenci v Besedním domě zveřejnilo další postup při výstavbě Janáčkova kulturního centra. Patronkou projektu koncertního sálu pro Brno je Magdalena Kožená.  více



Brněnský hudebník, zpěvák, skladatel, producent a frontman skupiny Květy Martin Evžen Kyšperský vymyslel nový projekt. Nazval jej Dula a vydal s ním debutové album Uran. Na magnetofonové kazetě ve sběratelském nákladu pouhých 50 kusů. Kdo však kazetu s kresbou z pozůstalosti Martinovy přítelkyně Alenky Černé nesežene, nemusí zoufat. Dula je k dispozici samozřejmě také digitálně.  více

V Křišťálovém sále Staré radnice pořádalo hudební těleso Ensemble Opera Diversa svůj poslední předprázdninový koncert. Tentokrát však nevystoupili kmenoví hudebníci ansámblu, ale klavíristka Kristýna Znamenáčková, s jejíž energickou a technicky brilantní hrou se posluchači jmenovaného souboru mohli seznámit již na zatím posledním albu tělesa titulovaném prostě Jan Novák, Vol. 3. Náplní úterního koncertu však nebyla tvorba Jana Nováka – Kristýna Znamenáčková představila díla přecházející od impresionistických nálad, přes dravé jazzové rytmy až k vycizelovanému hudebnímu jazyku 60. let. Pojítkem autorů se stala hudebními směry a nápady přetékající Paříž – právě zde se setkali Ježek s Martinů, Mompou a Koechlin.  více

Těsně před vypuknutím koronavirové krize vydala brněnská skupina Plum Dumplings nové album. Na rozdíl od oficiálního debutu L’épitaphe des papillons (2014), nazpívaného francouzsky, skupina tentokrát vsadila na české texty. Hovoříme se zpěvačkou, která si říká Adéla Polka.  více

Brněnský zpěvák, skladatel a klávesista Oldřich Veselý zemřel v lednu 2018. V únoru 2019 se v sále Semilasso konal 10. Brněnský Beatfest, věnovaný jeho památce. A o rok později vyšel na CD pod názvem Malý princ záznam z tohoto koncertu, doplněný několika bonusy.  více

Dvacátého čtvrtého května letošního roku, pět dní před dvaadevadesátými narozeninami, odešla na věčnost paní Anna Kománková – a s ní rovněž velice rozsáhlý zpěvník (nejen) javornických a horňáckých balad, který nosila v hlavě. Kteroukoliv píseň uchovanou v paměti dokázala osobitým, nenapodobitelným způsobem interpretovat. Celý život pečovala o vzácný odkaz, tedy dědictví po předcích – o to zajímavěji, že stovky mnohdy komplikovaných nápěvů a mnoho desítek slok a variant balad si nezapisovala, ale všechny znala zpaměti. I po devadesátce, kdy už jí nesloužilo zdraví a veřejně nevystupovala, zůstávala v kontaktu s Javornickým ženským sborem, který oživila a dlouhá léta vedla. Nikdy se nikam nevnucovala, a přitom z dovedností svých předků hodně uměla: kromě zpěvu (desítek nápěvů z kancionálu a stovek lidových písní) byla výbornou vyšívačkou: Každou součástku kroje, který nosila, si ušila a vyšila vlastnoručně.  více