Aktuálně: Výstavbu koncertního sálu v Brně podporuje stále více umělců i politiků

Aktuálně: Výstavbu koncertního sálu v Brně podporuje stále více umělců i politiků

Nový koncertní sál, o kterém se v Brně jedná již po desetiletí, získal podporu například Milana Kundery, Milana Uhdeho, Maxima Velčovského nebo Kateřiny Tučkové. Patronkou sálu je Magdalena Kožená.

Sál pro Brno, pracovně nazývaný Janáčkovo kulturní centrum, se má v budoucnu stát domovem brněnské filharmonie. Těleso s více než stem členů nyní působí v nevyhovujících podmínkách Besedního domu a Janáčkova divadla, které si pro své koncerty pronajímá a které není akusticky vyhovující. 

Před dvěma lety vznikla deklarace Koncertní sál pro Brno, která vyzývá k výstavbě sálu. Deklarace již nese podpisy mnohých českých umělců. Jsou mezi nimi osobnosti jako Milan Kundera, který deklaraci osobně podepsal v Paříži, dále umělci z hudebního světa, např. zpěvačka Iva Bittová, violoncellista Jiří Bárta, dirigenti Jakub Hrůša, Aleksandar Marković nebo Tomáš Netopil, ale i brněnský dramatik Milan Uhde, spisovatelka Kateřina Tučková, designér Maxim Velčovský nebo oděvní designérka Liběna Rochová. Za vznik sálu také již několik let bojuje emeritní rektorka JAMU,  zakladatelka a předsedkyně Spolku pro výstavbu koncertního sálu Alena Veselá.

O výstavbě sálu se v uplynulých dnech jednalo například s premiérem Bohuslavem Sobotkou a ministrem kultury Danielem Hermanem. Nyní se připravuje koncept financování, zatím je mu nakloněno nejen město, ale také kraj a stát.

 Patronkou koncertního sálu je brněnská rodačka, mezzosopranistka Magdalena Kožená. Její manažer a producent David Dittrich, který také deklaraci podpořil, ke stávající situaci říká: „Dlouhodobě v Brně organizujeme koncerty významných umělců, ale ty opravdu největší světové osobnosti se nám pro Brno nedaří získávat; v Janáčkově divadle vystupovat nechtějí z akustických důvodů a Besední dům je nevyhovující kapacitně. Výstavbou nového sálu by se tento problém vyřešil a Brno by se definitivně zařadilo mezi evropské hudební metropole.“

Náměstek brněnského primátora Matěj Hollan se k aktuální situaci vyjádřil následovně: „Po jednání s ministrem kultury a hejtmanem Jihomoravského kraje poslalo Brno oběma stranám investiční záměr s podrobnými informacemi o projektu. S krajem budeme jednat o finálním textu memoranda zajišťujícího financování stavby.“ V blízké době město vyhlásí výběrové řízení na dodavatele dokumentace pro stavební povolení. „Vše tedy spěje k tomu, abychom byli schopni sál postavit,“ dodal.

Nový sál má stát na rohu Besední a Veselé ulice. Nabídne kapacitu 1250 míst a akustické parametry rovnající se nejlepší světové úrovni. Celkové náklady mají dosáhnout 1,276 miliardy korun. Snahou města je zahájit stavbu na konci roku 2017, tak aby plynule navázala na první etapu, tedy stavbu podzemních garáží pro bezmála 200 aut.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Rada města schválila aktualizaci investičního záměru pro Janáčkovo kulturní centrum ve výši 1, 276 miliardy korun.  více

První zmínku a potřebě nové síně pro symfonické a kantátové koncerty v Brně najdeme v Pazdírkově hudebním slovníku z roku 1929. Od té doby vyplouvá tato problematika na povrch ve stále častějších intervalech, živena existencí a potřebami filharmonie, růstem a nároky jejího symfonického publika a také očekáváním zahraničních návštěvníků Janáčkova města. Do různého stupně realizace se postupně dostaly projekty na Žerotínově náměstí (dnešní Bílý dům), náměstí Joliota Curie (dnes poslední úsek Šumavské s komerčními věžáky), na třídě Obránců míru (dnes palác ombudsmana na Údolní) a – na sklonku osmdesátých let – nezastavěné prostranství mezi Besední a Veselou. Tichý zápas, který se od té doby o toto mimořádně lukrativní a pro filharmonii zvlášť výhodné místo vede, dospěl v poslední době k nadějnému vyústění. Ptáme se na ně ředitelky Filharmonie Brno Marie Kučerové, která se ho účastní velmi aktivně.  více

Vedení města dnes na tiskové konferenci v Besedním domě zveřejnilo další postup při výstavbě Janáčkova kulturního centra. Patronkou projektu koncertního sálu pro Brno je Magdalena Kožená.  více



Prorok větru je multižánrový projekt flétnistky Martiny Komínkové. Vytvořila ho v Itálii a po italské premiéře se s ním poprvé představí ve svém domovském Brně. Česká premiéra proběhne v brněnském Divadle na Orlí v neděli 3. listopadu. Večerní představení od 19.00 je vyprodané, ale stále je možné zakoupit lístky na odpolední představení ve 14.00.  více

Ještě večer před závěrečným koncertem festivalu Moravský podzim pořadatelé uspořádali mimořádný koncert k poctě gruzínského hudebního skladatele Giji Kančeliho, který zesnul 2. října 2019. Provedení skladby Amao omi zajistily vokální kvinteto Ensemble Frizzante, smíšený pěvecký sbor VUT v Brně Vox Juvenalis a Saxofonové kvarteto Moravia pod vedením sbormistra Jana Ocetka.  více

Brno prožilo víkend přímo nabitý folklorem. Sobotní jubilující Poľanu vystřídal v neděli VUS Ondráš. Měli jsme tak možnost porovnat dva diametrálně odlišné přístupy k lidovému materiálu. Sobotní autentika se v neděli proměnila ve výrazový tanec s folklorním akcentem. Vojenský umělecký soubor svým novým programem s názvem kRok za kRokem oslavil v Janáčkově divadle pětašedesáté výročí.  více

Netradiční a unikátní představení měli možnost zhlédnout včera večer diváci festivalu Moravský podzim, tentokrát nezvykle v Mahenově divadle. Na jeden z posledních koncertů letošního padesátého ročníku zavítal soubor Geneva Camerata, známý pro své inovativní a tvůrčí projekty, z nichž jedním byl také v Brně uvedený Tanec slunce. Orchestr vedený Davidem Greilsammerem a doplněný tanečníkem Martím Corberou v něm pohybově ovládl celé jeviště i hlediště v choreografii, které její jedinečnou náplň a nápad vložil choreograf Juan Kruz Díaz de Garaio Esnaola.  více

Hudební festival Moravský podzim bere svůj jubilejní 50. ročník vážně – kromě již ikonického díla Einstein na pláži Philipa Glasse, které zaznělo na slavnostním zahájení, nebo povedené české premiéry Le Dîner Ondřeje Adámka, se program festivalu může pyšnit také neméně zajímavou komorní tvorbou polsko-ruského skladatele Mieczysława Weinberga. V pondělí 7. a v neděli 13. října zaznělo v Besedním domě všech šest jeho Sonát pro housle a klavírSonáta pro sólové housle a Sonáta pro klavír, to vše v podání houslisty Milana Paľy a klavíristy Ladislava Fančoviče.  více