Fennesz a Orchestr Berg na festivalu Punkt Meets Music Infinity

Fennesz a Orchestr Berg na festivalu Punkt Meets Music Infinity

První set v režii živé kapely, druhý jako live remix setu prvního – takový je ve stručnosti princip festivalu experimentální hudby Punkt. Ten má v Norsku desetiletou tradici, ale do České republiky přijíždí poprvé.

Koncept live remixu tkví v představení prvního setu v režii živé kapely a druhého jako remixu setu prvního. Během jihomoravské zastávky prvního ročníku se představí především velká jména současné norské hudby – například hudebník a producent Erik Honoré, mistr live samplingu a producent Jan Bang či zpěvačka Sidsel Endresen. Objeví se v rolích „původních“ vystupujících nebo jako autoři remixů. Festival proběhne od 8. do 10. dubna v pražském Paláci Akropolis, brněnská část se koná 11. dubna od 20:00 na Flédě.

Hlavní hvězdou brněnské větve přehlídky bude rakouský hudebník Fennesz a střet jeho kytarových ataků s trojicí Endresen – Bang – Honoré. Dále vystoupí Orchestr Berg, který doprovodí promítání němého filmu Město Židů rakouského režiséra Hanse Karla Breslauera z roku 1922. „Jako posluchači jsme navyklí vnímat hudbu jako něco, co se nám nabízí jako hotové – ať už prostřednictvím nahrávky nebo koncertu, na němž kapela hraje předem napsané a nazkoušené písně. Zkuste si ale představit, že jste součástí vzrušujícího procesu, v němž hudba přímo vzniká před vašima očima ze setkání hudebníků,“ líčí dramaturg festivalu Josef Sedloň.

Otci festivalu Punkt jsou legendy norské experimentální scény Jan BangErik Honoré, který dlouhé roky pracuje s konceptem živého remixu, kdy přímo na pódiu sampluje a přetváří nápady svých kolegů obvykle z jazzové scény. Od roku 2005 zve do svého rodného Kristiansandu na jihu Norska další hudební osobnosti, které se nebojí dobrodružství improvizace a společně na víkendovém setkání v proslulé Alpha Room navazují dialog mezi akustickou a elektronickou hudbou, jazzem a laptopovými experimenty. Za dekádu se zprvu nenápadná akce rozrostla v jeden z nejrespektovanějších festivalů experimentální hudby v Evropě a kromě tradičního podzimního termínu na norském pobřeží se obdobné akce pod hlavičkou Punkt konají i v Londýně, Paříži, Tallinu, Frankfurtu a dalších městech.

Fennesz, foto Luís Martins

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Punkt Meets Music Infinity

11.4.2015, 19:00 / Club Fléda

Volná improvizace, velký orchestr, individuality, kolektiv, výtvarný doprovod i drobné výstřednosti. To všechno se prolnulo na koncertě Pavla Zlámala a jeho Divergent Connections Orchestra.  více

Jediné brněnské provedení dětské opery Marka Piačeka 2'16'' a pol: Vesmírna odysea kladlo současným českým dětem do cesty jen jednu drobnou překážku: slovenština už pro ně není samozřejmým druhým jazykem. Byla to ale překážka nicotná ve srovnání s celkovým účinkem chytré kompozice, která kladla hravou paralelu mezi vznik vesmíru a symfonického orchestru a provedla interprety i posluchače dějinami hudby. Ale navíc – a snad i hlavně – to byla bezvadná zábava.  více


Když se zmíní cembalo, většina lidí si představí hudbu starou, zejména barokní. Ač se zdálo, že cembalu po vynálezu kladívkového klavíru odzvonilo, mnozí autoři hudby 20. století pochopili, že se jedná o nástroj, který má sice jiné zvukové vlastnosti než piano, je však stále nástrojem plnohodnotným. Pravdivost této teze se ve čtvrtek 22. února v Besedním domě pokusila dokázat Filharmonie Brno pod vedením německého dirigenta Alexandera Liebreicha. Spolu s věhlasným cembalistou Mahanem Esfahanim provedla tři skladby 20. století, které cembalo postavily do tří různých rolí.  více

Diversní jaro v roce 2024 započalo prvním orchestrálním koncertem Ensemble Opera Diversa pod taktovkou dirigenta Patrika Červáka konaným v Domě pánů z Kunštátu v úterý 20. února. Dramaturgický koncept inspirovaný mýtickými náměty z oblasti antiky, ale také fantazijního světa spisovatele a filologa Johna Ronalda Reuela Tolkiena, netradičně podpořil i improvizovaný videoart tvůrce Tomáše Hrůzy. Sólově za doprovodu orchestru vystoupil kytarista Vít Dvořáčekvíce

Také Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem se letos přidává k oslavám Roku české hudby. V Janáčkově divadle se včera uskutečnil koncert věnovaný vokálně-instrumentálním dílům dvou exilových skladatelů rozdílných epoch – Antonína Rejchy (1770–1836) a Jana Nováka (1921–1984). V rámci večera se představili Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra FialyMartina Janková (soprán), Pavla Vykopalová (mezzosoprán), Aleš Briscein (tenor) a Jiří Brückler (bas).  více

Pondělním koncertem Africa calls Europe byl v sále Konventu Milosrdných bratří zahájen XXI. ročník cyklu Barbara Maria Willi uvádí... Jak název večera napovídá, divákům bylo předvedeno propojení evropských a (nejen) afrických vlivů. O tento zajímavý dramaturgický počin se postaralo londýnské flétnové kvarteto i Flautisti ve složení Jitka KonečnáDoris KitzmantelIlona Veselovská a Monika Wimberger Devátá, ke kterému se v několika skladbách připojil perkusionista Jakub Kupčík. V první polovině večera nejdříve zazněla díla z renesanční a barokní epochy, ve druhé pak kompozice soudobých autorů.  více

Roky končící číslicí čtyři mají pro českou hudbu zásadní význam – kromě předních představitelů klasické hudby, ze kterých lze jmenovat Leoše Janáčka, Josefa Suka či Antonína Dvořáka, slaví svá jubilea také zásadní autoři české nonartificiální hudby jako například Jiří Šlitr či Karel Kryl. Tím nejzásadnějším výročím, které však letošek připadá, je bezesporu 200 let od narození zakladatele moderní české hudby Bedřicha Smetany. Národní divadlo Brno se tedy oslavy spojené s Rokem české hudby rozhodlo v projektu Smetana200 zahájit uvedením nové inscenace Smetanova Dalibora v koprodukci s Welsh National Opera. Představení režíroval David Pountney, jehož práce může být brněnským milovníkům opery známa například z inscenace Z mrtvého domu, která se uskutečnila v rámci festivalu Janáček Brno 2018. O hudební nastudování Dalibora se postaral Tomáš Hanus, který provedení při premiérovém uvedení v pátek 2. února rovněž řídil. Scénu navrhl Robert Innes Hopkins, kostýmy připravila Marie-Jeanne Lecca a světelného designu se ujal Fabrice Kebour. Postavy Smetanovy opery ztvárnili Tomasz Konieczny (Vladislav, král český), Peter Berger (Dalibor z Kozojed), Csilla Boross (Milada), Daniel Kfelíř (velitel stráže Budivoj), David Szendiuch (žalářník Beneš), Ondřej Koplík (Vítek), Jana Šrejma Kačírková (Jitka) a Petr Karas (soudce).  více

Nejčtenější