2'16'' a pol: Vesmírna odysea. Dětská opera za sto výchovných koncertů

2'16'' a pol: Vesmírna odysea. Dětská opera za sto výchovných koncertů

Jediné brněnské provedení dětské opery Marka Piačeka 2'16'' a pol: Vesmírna odysea kladlo současným českým dětem do cesty jen jednu drobnou překážku: slovenština už pro ně není samozřejmým druhým jazykem. Byla to ale překážka nicotná ve srovnání s celkovým účinkem chytré kompozice, která kladla hravou paralelu mezi vznik vesmíru a symfonického orchestru a provedla interprety i posluchače dějinami hudby od 18. století po dnešek. Ale navíc – a snad i hlavně – to byla bezvadná zábava. Jako leitmotiv se večerem prolínal proslulý až zprofanovaný motiv východu slunce ze Straussovy symfonické básně Tak pravil Zarathustra, který otevírá i film Stanleyho Kubricka 2001: Vesmírná odysea. Vedla Johna Cage druhé myšlenkové východisko opery.

Tady je samozřejmě otázka, zda celou věc vůbec operou nazývat a mohli bychom se pustit do diskuse, co to opera vlastně je. S konvenční operou nemá 2'16'' a pol… společného nic, ale s Europerami Johna Cage už hodně. Chytře poskládaná koláž hudebních témat a melodií od Královny noci přes Mahlerovu třetí symfonii a Svěcení jara až po Laborintus II Luciana Beria působila úplně přirozeně a samozřejmě bez ohledu na dobu vzniku předloh. Kdyby se ještě promítaly názvy právě zpracovávaných témat, byl by to dokonalý výchovný koncert. Takový, na jaký by účastníci nevzpomínali jako na hrůznou, do budoucna odrazující nudu, ale jako na otevřené dveře do světa, z něhož mají mnozí dospělí strach.

V prvním dějství jsme byli svědky vzniku vesmíru a jeho paralely – orchestru. Zarathustrovský motiv se poprvé ozval z playbacku, během večera jsme jej ještě vnímali i pantomimicky nebo v živé rozvrzané verzi. I nedokonalosti dětské hry se ale stávaly organickou součástí rodícího se hudebního světa. Neměli jsme před sebou partu zázračných dětí, které ohromují a zároveň děsí svým nadpřirozeným talentem. Byli to normální, dobře vedení žáci, ze kterých dobré vedení udělalo okouzlující skupinu. Podle děje opery získává člověk zázračné schopnosti při průletu černou dírou – například začne úžasně zpívat (árie Královny noci bezvadně zahraná / zašaškovaná na playback), hrát na zobcovou flétnu (pantomimické dětské sólo hrané v pozadí dospělým hráčem na saxofon) nebo na vzdušný cimbál.

Pedagogický aspekt byl přítomný velmi silně, ale byla to ukázková „škola hrou“. Evidentně se pracovalo s individualitami vystupujících dětí, které byly zapojeny do kompozice. Vyprávění vtipů, oblíbená lidová písnička – všechno je součástí vesmíru a nachází svoje místo i v hudbě. Vzniklo tak něco, co by se snad místo „site specific“ dalo nazvat „human specific“. Práce s hudebními citáty a jejich přetavováním k vlastnímu obrazu je pro Marka Piačeka charakteristická, tady k nim přibral ještě vlivy vypozorované a sesbírané během zkoušek – alespoň to tak vypadalo. Díky tomu jsme před sebou měli specifický obraz ideálu interpretační suverenity, která dělá to, co umí, a ještě má rezervu, takže se u toho netrápí.

Důležitou součástí představení byly filmové dotáčky Dušana DobiašeAlgise Kaveckise. Zdánlivě jednoduché příběhy a situace, ale dobře vymyšlené, korespondující a komunikující se samotnou hudbou. Třetí dějství začalo provedením 4’33' Johna Cage ve verzi pro lesní roh, flétnu a housle. Na plátně se objevily stopky odpočítávající čtyři minuty a třicet tři vteřin ticha, které narušilo 21 mobilů Jana Buriana. Náhodná zvonění a svítící displeje přešly do nemožného pokusu o absolutní ticho, které ve vesmíru nikdy nenastává. Odpočítávání času přešlo do záporných hodnot, k tomu ještě jednou straussovský motiv jako epilog a to bylo všechno.

Na celé věci mě asi nejvíc potěšilo, jak děti (i ty v publiku) bez problémů přijímají jakoukoliv hudbu. Nezajímá je století vzniku, neobracejí oči v sloup nad autory dvacátého století, ale nechají se prostě zaujmout. Prosté to ve skutečnosti jistě nebylo, měli jsme před sebou výsledek obdivuhodné práce. Ale množství radosti a zaujetí způsobilo, že si na to člověk za celý večer ani na chvíli nevzpomněl.

Marek Piaček: 2'16'' a pol: Vesmírna odysea. Dirigent: Marek Piaček, dramaturgie: Ivana Rumanová, Barbora Uríková, video: Dušan Dobiaš, Algis Kaveckis, scénografie: Martu Hlavajová. Účinkují: Ema Adamcová, Michal Bartošák, Gabriela Brezániová, Johanka Čierna, Matej Garčár, Nelli Horváthová, Terezka Kardošová, Carolina Knorst, Nina Konáriková, Terezka Majdanová, Marína Majtánová, Simonka Mihalcová, Nelka Molnárová, Dorotka Ničíková, Viliam John O’Brien, Šimon Papala, Natasha Sabolová, Alžbetka Sopčáková, Ema Starinská, Žofia Škvareková, Marcel Šimko, Martina Tinková, Tomáš Urík, Paulína Uríková, Mária Žideková, Jakub Urík. Housle, pedagogické vedení: Zuzana Kolenová, flétna: Cyril Šikula, lesní roh: Karol Nitran. Produkce: Stanica – Žilina Záriečie. 24. 5. 2014, Kabinet múz, Brno. V rámci festivalu Multiplace.

Foto Mizuki Nakeshu

Komentáře

Reagovat
  • Sylvia

    28. květen 2014, 17:09
    Dakujeme za peknu recenziu. Deti boli pripravou opery velmi zaujate a naozaj sa snazili, tak o to viac ma tesi, ze predviedli dobry vykon a ze sa to stretlo s dobrou odozvou :-) Mama jednej flautistky
  • Daniel

    27. květen 2014, 22:15
    Veľmi pekná charakteristika, aj my rodičia sme pyšní :-)

Dále si přečtěte

Výjimečné uvedení dětské opery 2´16´´ a půl: Vesmírná odyssea čeká brněnské publikum v Kabinetu múz.  více

BomBarďákovy písničky jsou dětské, ale nikoliv dětinské, nedělají z dětí hlupáky, ale baví se s nimi jako s rovnocennými partnery.  více


Jedním z hudebníků, kteří se představí na Folkových prázdninách v Náměšti nad Oslavou v rámci speciálního programu Harfy nad Oslavou, bude kolumbijský harfeník Edmar Castañeda. V Náměšti bude mít také sólový recitál v rámci večera nazvaného O duši s lehkostí i naléhavostí. V telefonickém rozhovoru – volali jsme mu do New Yorku, kde žije – jsme s Edmarem Castañedou hovořili například o harfě sestrojené speciálně podle jeho představ nebo o jeho spolupráci s českou zpěvačkou Martou Töpferovou.  více

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více

Olomoucké barokní slavnosti začaly. Ve zdejším jezuitském konviktu otevřela jejich 7. ročník novodobá premiéra serenaty Il tribunale di Giove rakouského hudebního skladatele Karla Ditterse von Dittersdorfa. Dílo bylo poprvé uvedeno při oslavách narozenin pruského krále Fridricha II. Velikého 27. ledna 1775 a po vratislavské repríze roku 1777 upadlo v zapomnění. Tento neblahý osud se rozhodlo zvrátit hudební těleso Ensemble Damian, které v čele s uměleckým vedoucím ansámblu a režisérem Tomášem Hanzlíkem se dílo pokusilo přivést zpět k životu. V sólových rolích vystoupili Leandro Lafont (Osud, Apollon), Kristýna Vylíčilová (Génius Evropy, Minerva), Lucie Kaňková (Čas, Štěstěna), Monika Jägerová (Jupiter) a Jakub Rousek (Mars). Kostýmy i scénu navrhl režisér Hanzlík.  více

Festival Slunce ve Strážnici se bude letos konat už podvacáté. Především milovníci folkové muziky a klasického bigbítu mají v kalendáři poznačený termín 12. a 13. července. O historii festivalu, o jeho vrcholných momentech i těžkostech a také o tom, čím bude jiný letošní ročník, jsme hovořili s ředitelem Festivalu Slunce Pavlem Kopřivou.  více

Konec prvního prázdninového týdne se nesl ve znamení oslav. Na 7. července totiž připadá narození Aleny Veselé, významné brněnské varhanice a profesorky JAMU, která v tento den oslavila úctyhodných 96 let. Koncert uspořádaný právě k tomuto jubileu byl zároveň finální položkou 39. ročníku Brněnského varhanního festivalu a jako oslava narozenin zakladatelky (a nyní patronky celé přehlídky) má již v jeho programu pevné postavení.  více

Žijeme ve svobodné demokratické společnosti, v níž úlohou státu je vytvářet prostředí a podmínky pro rozvoj kreativity a tvůrčího potenciálu s vědomím skutečnosti, že živé umění dneška vytváří kulturní dědictví budoucnosti.  více

CD Transparent Water vzniklo dialog dvou výrazných osobností z různých částí světa – kubánského pianisty Omara Sosy a senegalského hráče na koru, mnohostrunný africký nástroj, Seckou Keity. Zatímco na album si přizvali několik dalších hudebníků, na koncertech je doprovází jediný z nich, venezuelský hráč na perkuse Gustavo Ovalles. Program, který před rokem nadchl publikum na festivalu Colours of Ostrava, si budete moci letos vychutnat v zámeckém parku v Náměšti nad Oslavou. Pánové vystoupí v rámci Folkových prázdnin v pondělí 29. července. Zatímco Keita se do Náměště vrací (v roce 2016 se účastnil projektu Struny nad Oslavou a letos bude také součástí večera Harfy nad Oslavou), pro předního kubánského pianistu se bude jednat o první výlet na Vysočinu.  více

O víkendu se v jihomoravské Mekce folkloru konal již 74. ročník mezinárodního folklorního festivalu Strážnice 2019 a taktéž 37. ročník festivalu dětská Strážnice. Největší folklorní festival v České republice se těší obrovskému zájmu. Jinak tomu nebylo ani letos, i přes tropické teploty dojely do Strážnice opět desítky tisíc lidí.  více

Ke stému výročí narození Jiřího Ortena připravila společnost ProArt v brněnské káznici na Cejlu multižánrový projekt nazvaný Ohnice – kde tančí vítr. Poetickou inscenaci s verši mladého básníka, která reflektovala jeho těžký a krátkým život, představil soubor v premiéře 25. června.  více

Dvacátý čtvrtý ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae po takřka měsíci plném intenzivních hudebních zážitků dospěl ke konci. Hudební díla tematicky nadepsaná jako Koncert národů provedla návštěvníky festivalu třinácti malebnými moravskými městy a dala jim ochutnat stěžejní hudební díla (nejen) evropských národů. To vše bylo navíc servírováno v interpretaci více než dvaceti světově proslulých ansámblů. S uvědoměle nadnárodním, české hranice překračujícím konceptem zvolili organizátoři festivalu jako vhodné místo pro slavnostní závěrečný večer Zlatý sál proslulého vídeňského koncertního domu Musikverein. Mimořádné finále 24. ročníku tak otevřelo řadu Koncertů česko-rakouského partnerství a zároveň tak předznamenalo oslavy festivalového čtvrtstoletí na příští rok. V souladu s tímto symbolickým podtextem koncertu vystoupila jako hlavní hvězda večera patronka festivalu a proslulá zpěvačka Magdalena Kožená doprovázená neméně známým orchestrem Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse.  více

Eva Jurčáková pochází z malé vesnice Nozdrovice z Trenčínského kraje na Slovensku. Do Brna poprvé přijela na výletě s gymnáziem a okamžitě si toto město zamilovala. „Cítila jsem tehdy tu atmosféru kavárenského povalečství,“ vzpomíná s úsměvem. Když se o pár let později hlásila na vysokou školu, bylo pro ni Brno jasnou volbou. Po úspěšném studiu psychologie Eva na Moravě zůstala a v současné době vydává své první album s kapelou Evolet, kterou vedle ní tvoří brněnští hudebníci známí z mnoha jiných projektů – Antonín Koutný (kytara), Martin Kyšperský (baskytara) a Jakub Kočička (bicí). Křest alba se koná ve středu 26. června v klubu Mersey.  více

Jedním z největších příslibů 24. ročníku mezinárodního festivalu Concentus Moraviae byl včerejší koncert legendárního ansámblu Borodin Quartet, kterému jedinečný zvuk vtiskla nejen tvrdá píle, ale také spolupráce se skladatelem Dmitrijem Šostakovičem. Tuto osobní a interpretační stopu si těleso dodnes hýčká a postupuje ji každému novému členovi. Program se odehrál v knihovně zámku v Náměšti nad Oslavou, kde v 18. a 19. století sídlil hudbymilovný rod Haugwitzů. Hudba Sergeje Prokofjeva, Josepha Haydna a Dmitrije Šostakoviče tak promlouvala k posluchačům na místě více než důstojném.  více

Nádvoří hradu Špilberk v letních měsících často rozeznívá hudba. Až do září je možné spojit prohlídku hradu také s kulturním zážitkem. Pořadatelé se snažili připravit program napříč žánry, aby si přišel na své opravdu každý. Večer patřil lidovým tónům. Pódium i přes nepříznivé počasí ovládl Vojenský umělecký soubor Ondráš.  více

Dan Vertígo je živel, neřízená střela. Když má zahrát tři soutěžní písně na Portě, nepostřehnete, zda ještě probíhá zvuková zkouška, nebo jestli je svérázná komunikace se zvukařem a diváky součástí sofistikované performance pro porotu. Ošlehán zkušenostmi z pouličního hraní z Brna, Prahy i odjinud, vydal nyní Dan své druhé album. Čistě autorské, pestré, postavené na vlastních hudebních, cestovatelských a pozorovatelských zážitcích. Ale především – v dobrém slova smyslu – ukázněnější, než by člověk, který měl s tímto brněnským písničkářem spíše letmé kontakty, čekal.  více

Poslední premiéra sezóny brněnské opery nezvykle spojila dvě díla. V Janáčkově divadle byla uvedena surrealistická opera Tři fragmenty z Juliette Bohuslava Martinů vedle operního dílka Lidský hlas Francise Poulenca. Komponovaný večer včera v režii a scénografickém řešení Davida Radoka propojil dva až absurdní světy. A spojení to bylo vskutku pozoruhodné dramaturgicky, vizuálně ale též interpretačně.  více

Nejčtenější

Kritika

Třetí večer Olomouckých barokních slavností o víkendu nabídnul obnovenou premiéru hned tří samostatných hudebních celků. Znovuobjevený cembalový koncert, melodram Kázání na svatého Jána Pavla a oratorium Františka Antonína Míči uvedl soubor Ensemble Damian v dobové interpretaci a netradičně také každé dílo předvedl v jiném prostoru jezuitského konviktu.  více