Jazzmani zamíří pro magisterský titul na JAMU

25. červenec 2014, 7:12

Jazzmani zamíří pro magisterský titul na JAMU

Od podzimního semestru bude možné navázat na bakalářské studium jazzu i na magisterském stupni. Katedra jazzové interpretace na JAMU získala potřebnou akreditaci a otvírá se pro první studenty na vyšší úrovni.

Magisterské studium není určeno jen pro absolventy bakalářského stupně na JAMU, ale i pro absolventy jiných škol, kteří by chtěli do Brna přejít. Přihlášku je potřeba podat do 24. srpna 2014, talentové zkoušky budou 8. září. Přijato bude maximálně šest posluchačů.

„Studium bude poměrně odlišné od bakalářského stupně, a to především díky projektovému zaměření,“ říká vedoucí Katedry jazzové interpretace Vilém Spilka. „Jádrem oboru totiž bude samotným studentem zvolené projektové téma, na kterém bude celý semestr pracovat pod vedením mentora. Ten může vzejít z řad pedagogů, ale i z prostředí mimo školu. Vedle toho samozřejmě zůstanou důležité předměty celofakultní, bigband apod. Studenti projdou i základním kurzem self managementu a ekonomickým minimem nutným pro přežití v konkurenčním prostředí dnešního hudebního světa.“

Pravidla pro přihlášení naleznete na stránkách JAMU (soubor pdf), magisterské studium bude otevřeno v profilacích instrumentální, kompozičně-aranžérské a teoreticko-pedagogické.

Zdroj www.rozhlas.cz a Milan Tesař, foto archiv

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Brno je prvním městem v České republice, kde je možné studovat jazz na vysokoškolské úrovni – stalo se tak díky vzniku Katedry jazzové interpretace na JAMU. Jedním z prvních absolventů jejího bakalářského cyklu je kytarista Libor Šmoldasvíce

Vilémem Spilkou a Vlastimilem Trllem jsme JazzFestBrno sice neprobírali úplně v předvečer zahájení, ale před týdnem. Nemluvili jsme jen o festivalu samotném, ale zároveň o hudbě v Brně, o hudbě vůbec, a dotkli jsme se i několika osobních témat. Ona ale nakonec s festivalem, jazzem a hudbou vůbec souvisela tak jako tak. Několika osobností mimo festival jsem se zeptal: "Co pro vás osobně znamená JazzFestBrno, jak ho vnímáte v kontextu evropské jazzové scény?"  více

JazzFestBrno k nám přivedl jako každý rok řadu pozoruhodných osobností současného jazzu. S několika z nich jsem mluvil o hudbě obecně a zeptal jsem se jich i na hudební hříchy.  více


Diversní jaro v roce 2024 započalo prvním orchestrálním koncertem Ensemble Opera Diversa pod taktovkou dirigenta Patrika Červáka konaným v Domě pánů z Kunštátu v úterý 20. února. Dramaturgický koncept inspirovaný mýtickými náměty z oblasti antiky, ale také fantazijního světa spisovatele a filologa Johna Ronalda Reuela Tolkiena, netradičně podpořil i improvizovaný videoart fotografa a tvůrce Tomáše Hrůzy. Sólově za doprovodu orchestru vystoupil kytarista Vít Dvořáčekvíce

Také Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem se letos přidává k oslavám Roku české hudby. V Janáčkově divadle se včera uskutečnil koncert věnovaný vokálně-instrumentálním dílům dvou exilových skladatelů rozdílných epoch – Antonína Rejchy (1770–1836) a Jana Nováka (1921–1984). V rámci večera se představili Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra FialyMartina Janková (soprán), Pavla Vykopalová (mezzosoprán), Aleš Briscein (tenor) a Jiří Brückler (bas).  více

Pondělním koncertem Africa calls Europe byl v sále Konventu Milosrdných bratří zahájen XXI. ročník cyklu Barbara Maria Willi uvádí... Jak název večera napovídá, divákům bylo předvedeno propojení evropských a (nejen) afrických vlivů. O tento zajímavý dramaturgický počin se postaralo londýnské flétnové kvarteto i Flautisti ve složení Jitka KonečnáDoris KitzmantelIlona Veselovská a Monika Wimberger Devátá, ke kterému se v několika skladbách připojil perkusionista Jakub Kupčík. V první polovině večera nejdříve zazněla díla z renesanční a barokní epochy, ve druhé pak kompozice soudobých autorů.  více

Roky končící číslicí čtyři mají pro českou hudbu zásadní význam – kromě předních představitelů klasické hudby, ze kterých lze jmenovat Leoše Janáčka, Josefa Suka či Antonína Dvořáka, slaví svá jubilea také zásadní autoři české nonartificiální hudby jako například Jiří Šlitr či Karel Kryl. Tím nejzásadnějším výročím, které však letošek připadá, je bezesporu 200 let od narození zakladatele moderní české hudby Bedřicha Smetany. Národní divadlo Brno se tedy oslavy spojené s Rokem české hudby rozhodlo v projektu Smetana200 zahájit uvedením nové inscenace Smetanova Dalibora v koprodukci s Welsh National Opera. Představení režíroval David Pountney, jehož práce může být brněnským milovníkům opery známa například z inscenace Z mrtvého domu, která se uskutečnila v rámci festivalu Janáček Brno 2018. O hudební nastudování Dalibora se postaral Tomáš Hanus, který provedení při premiérovém uvedení v pátek 2. února rovněž řídil. Scénu navrhl Robert Innes Hopkins, kostýmy připravila Marie-Jeanne Lecca a světelného designu se ujal Fabrice Kebour. Postavy Smetanovy opery ztvárnili Tomasz Konieczny (Vladislav, král český), Peter Berger (Dalibor z Kozojed), Csilla Boross (Milada), Daniel Kfelíř (velitel stráže Budivoj), David Szendiuch (žalářník Beneš), Ondřej Koplík (Vítek), Jana Šrejma Kačírková (Jitka) a Petr Karas (soudce).  více

Podívat se na jednu z brněnských ikon nezvyklou optikou se snaží nová hudební inscenace Cabaret Janáček. Hudebního génia a inovátora v žánrově neobvyklém projektu propojili arthub Tamuza a Cabaret des Pechés, na jehož komorním jevišti se před diváky u stolků odehrál hodinový průřez Janáčkovým životem s nejznámějšími úryvky z jeho děl. A to vše za se děje za asistence mima, tří pěvců (lyrický a dramatický soprán s barytonem) s pianistkou a vše je navrch hned natřikrát alternováno.  více

Nejčtenější