Libor Šmoldas: Vedoucí katedry jsou osvícení lidé

9. září 2013, 0:13

Libor Šmoldas: Vedoucí katedry jsou osvícení lidé

Před třemi lety vznikla na JAMU Katedra jazzové interpretace. Brno se tak stalo prvním městem v České republice, ve kterém bylo možné studovat jazz na vysokoškolské úrovni. Jedním z prvních studentů, kteří dokončili tříletý bakalářský cyklus, je kytarista Libor Šmoldas, hudebník, který se už řadu let úspěšně pohybuje na pražské scéně, spolupracuje s evropskými i zámořskými hudebníky a letos vydal dvě nová alba – jedno s vlastním českým kvartetem a s americkým saxofonistou Bobbym Watsonem a druhé se dvěma americkými spoluhráči, bubeníkem Adamem Nussbaumem a basistou Jayem Andersonem.

Libore, vzpomeneš si na okamžik, kdy ses rozhodl, že se přihlásíš ke studiu na Katedře jazzové interpretace na JAMU?
V první řadě si vzpomínám, že se o plánech katedru zřídit dlouho hovořilo. Ještě předtím se mluvilo o tom, že by něco mohlo vzniknout v Praze, a až poté se začaly objevovat informace, že Patrik Hlavenka a další lidé chtějí založit jazzové oddělení v Brně. Jenže tohle všechno trvalo několik let a pořád se nic konkrétního nedělo. Až jsem se najednou dozvěděl, že v Brně se jazz skutečně bude učit. A přestože jsem už nebyl ve studentském věku, rozhodl jsem se, že podám přihlášku. Ocitl jsem se tedy u přijímacích zkoušek, a byl jsem přijat. Že ta škola vznikla, že měli v Brně na JAMU tak otevřenou mysl, bylo pro všechny velmi pozitivní překvapení.

Říkáš, že jsi už nebyl ve studentském věku. Absolvoval jsi v Praze Konzervatoř Jaroslava Ježka a poté vyšší odbornou školu při této konzervatoři, kde jsi později sám začal vyučovat. Ovšem ke studiu v Brně se přihlásil i o generaci starší Jaromír Honzák, který vyšší odbornou školu v Praze založil a řadu let vedl. Jak se tedy na tebe a podobné zkušené hudebníky při přijímacích zkouškách dívali? Byla pro vás zkouška jen formalitou?
Nemohu mluvit za zkušební komisi. Měl jsem však pocit, že zkoušky byly objektivní. Nehledělo se na to, kdo má za sebou jaké zkušenosti, ale na prvním místě bylo opravdu to, jak kdo hraje. U zkoušek jsme se například bavili i o tom, jak moc budu schopný na hodiny docházet. Přislíbil jsem, že udělám maximum pro to, abych byl přítomen na co největším počtu hodin, a také jsem se o to během studia snažil.

A jak se ti to tedy při vší snaze dařilo? Pokud vím, do Brna jsi z Prahy dojížděl…
Nemůžu říct s čistým svědomím, že bych byl ve škole pořád. Ale když to jen trochu šlo, snažil jsem se přijet. Někdy jsem dělal i domácí práci navíc, abych slabší docházku vykompenzoval. Dělal jsem prostě, co bylo v mých silách.

Jaké předměty jsi jako kytarista na JAMU absolvoval?
Člověk za dobu studia vystřídá spoustu předmětů. Celé tři roky se studuje samozřejmě hlavní obor, v mém případě kytara, dále jazzová harmonie, jazzová kompozice, jazzová improvizace. Protože JAMU je primárně škola vážné hudby, chodil jsem i do klasické verze nástroje, což tedy v mém případě byla klasická hra na kytaru. Pro všechny byl povinný klavír, také dějiny jazzu, intonace a cvičení sluchu a samozřejmě hra v ansámblech. Museli jsme si vybrat také některé předměty společně se studenty vážné hudby. Já jsem například absolvoval dějiny hudby 18. a 19. století a dějiny hudby 20. století, což bylo zvlášť zajímavé. Dále jsme měli pedagogiku, psychologii, software pro hudební notaci, akustiku a spoustu zajímavých dalších předmětů.

Během tří let, kdy jsi v Brně studoval, se nová katedra pomalu rozvíjela. Mezitím došlo také ke střídání na postu jejího vedoucího, Patrika Hlavenku vystřídal Vilém Spilka. Oba jsou mimochodem kytaristé stejně jako ty. Vnímal jsi kytaru na katedře jako protežovaný nástroj?
Patrik Hlavenka i Vilém Spilka jsou osvícení lidé, kteří by určitě nějak zvlášť nenadržovali jednomu nástroji. Vědí, kdo umí hrát a kdo ne, a dokážou vybrat dobré učitele. Je fajn, že do Brna jezdí učit David Dorůžka, Vilém Spilka je také skvělý učitel, stejně jako například Matúš Jakabčic, který vyučuje především harmonii, skladbu a aranžování. Do fungování katedry se nijak nepromítlo, že oba její vedoucí jsou kytaristé. Především jsou to totiž dobří a inteligentní muzikanti, kteří znají scénu a umějí si do svého týmu vybrat správné lidi.

Ty sám také učíš. Byla ti v tomto ohledu JAMU inspiraci?
Určitě. Nevím, jestli mají ostatní učitelé stejnou zkušenost, ale já když učím, mám pocit, že se toho naučím víc než můj student. Vyučování se člověk totiž naučí strašně moc. Ale učíte se samozřejmě i tehdy, když jako student sledujete dobré učitele. Mně byly velkou inspirací zejména hodiny improvizace s Davidem Dorůžkou. Ale než bych vyjmenovával jednotlivé učitele a vzpomínal na konkrétní chvíle, spíše bych řekl obecně: Studium v Brně má opravdu vysokou úroveň, a to mám zkušenosti z různých kursů a vyučování po celém světě. Je obdivuhodné, že za pouhé tři roky dokázala ta škola dát dohromady katedru, která má takto vysokou úroveň. Opravdu je to škola, kterou můžu s čistým svědomím každému doporučit.

Co Katedře jazzové improvizace zatím chybí?
Především by si zasloužila daleko velkorysejší prostory a vybavení. Ale je logické, že začínající katedra nedostane hned všechno od začátku. Budova JAMU samozřejmě není nafukovací, to chápu, ale mám-li zmínit jeden nedostatek, bylo by to právě tohle. Taky by katedře prospělo víc peněz a více zaměstnanců, kteří by se uměli postarat o některé logistické záležitosti. A skvělé by určitě bylo – a já věřím, že na tom se už pracuje –, kdyby měli studenti v Brně víc příležitostí hrát. Vím, že to není přímo zodpovědnost fakulty, ale bylo by dobré, kdyby v Brně vznikl jazzový klub, ve kterém by se každý večer hrálo, případně další místa, kde by se hrálo příležitostně.

Na JAMU jsi absolvoval bakalářský studijní program. Chystáš se někde získat i magisterský titul?
Kdyby byla možnost studovat magistra a dělat to nějakou volnější formou, bylo by to pro mne určitě zajímavé. Zvlášť by mě lákalo mít nějaký projekt a dlouhodobě na něm pracovat. To by mě oslovilo. Nechávám si tedy tuto možnost otevřenou.

Foto Antonio Porcar a Patrick Marek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Letošní ročník JazzFestuBrno se chýlí ke konci. Minulou středu hrály v Divadle Husa na provázku kvartety saxofonistů Luboše Soukupa a Willa Vinsona.  více

Rez Abbasi zahrál se svým triem v Semilassu špičkový koncert. Indická a americká hudba se spojily do osobitého a vyrovnaného tvaru.  více

Vilémem Spilkou a Vlastimilem Trllem jsme JazzFestBrno sice neprobírali úplně v předvečer zahájení, ale před týdnem. Nemluvili jsme jen o festivalu samotném, ale zároveň o hudbě v Brně, o hudbě vůbec, a dotkli jsme se i několika osobních témat. Ona ale nakonec s festivalem, jazzem a hudbou vůbec souvisela tak jako tak. Několika osobností mimo festival jsem se zeptal: "Co pro vás osobně znamená JazzFestBrno, jak ho vnímáte v kontextu evropské jazzové scény?"  více


Soubor Ensemble Opera Diversa brněnským posluchačům již několikrát představil skladby Davida Matthewse (*1943), dokonce se ve většině případu jednalo o světové či české premiéry. Ke skladatelovu letošnímu jubileu přispělo jmenované těleso, respektive jeho komorní odnož Diversa Quartet v čele s dramaturgem Jiřím Čevelou koncertem 20. září v prostorách Vily Löw–Beer. Programu sestavenému z děl skladatelů, kteří jsou úzce spojeni s osobností Davida Matthewse, včetně jeho autorské skladby, předcházela hodinová beseda za přítomnosti samotného skladatele. Matthews je skladatel britského původu s dlouholetými vazbami na brněnský okruh skladatelů a muzikologů. Kromě účasti na tzv. bytových seminářích v osmdesátých letech ho pojí také přátelství s několika osobnostmi jako je skladatel, pedagog a hobojista Pavel Zemek Novák (*1957).  více

V pondělí 18. září se v Rytířském sále Nové radnice uskutečnilo velmi neobyčejné přijetí: primátorka Markéta Vaňková iniciovala setkání více než třech desítek sbormistryň a sbormistrů, kterým tak při příležitosti projektu Rok sborů vyjádřila dík za jejich soustavný přínos k obohacování brněnské hudební scény a za mimořádnou péči o kulturní život našeho města. Fakt, že se v Brně můžeme pyšnit stovkou aktivních pěveckých sborů fungujícími napříč generacemi a profesemi, s sebou totiž nepřináší pouze velké množství koncertů či kultivaci talentů. Aktivní sborová komunita znamená pro město také početnou skupinu lidí věnujících volný čas společné tvůrčí činnosti a v neposlední řadě právě sboristé tvoří i poučené publikum pravidelně navštěvující ostatní kulturní akce.  více

Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Davisem a Českým filharmonickým sborem Brno vkročila 14. září v Janáčkově divadle do nové 68. sezony. Nadcházející koncertní sezona 2023/2024 nabídne pestrou paletu koncertních cyklů. Mnohé z večerů jsou v rámci oslav roku české hudby (2024) věnovány právě českým skladatelům a jejich (nejen) hudebnímu odkazu. Filharmonie ale také pořádá nebo se podílí na významných mezinárodních festivalech jako je například Moravský podzim, který začne prvního října. Těleso si pro svůj zahajovací koncert vybralo monumentální vokální dílo Gustava Mahlera – jeho druhou symfonii s podtitulem Vzkříšenívíce

Již nezvyklý podtitul „XI. ročník hudebních a divadelních slavností předtím, než…“ dával tušit, že jedenáctý ročník festivalu Olomoucké barokní slavnosti bude něčím výjimečný. Jen málokdo však nejspíše věděl, že závěrečný koncert 11. ročníku festivalu bude také jeho posledním večerem vůbec. Koncert souboru Societas Incognitorum pod uměleckým vedením Eduarda Tomaštíka, který se odehrál v sobotu 9. září v olomouckému kostele Panny Marie Sněžné, totiž uzavřel nejen letošní festivalovou řadu, ale také celou jedenáctiletou historii Olomouckých barokních slavností. V úvodní řeči však zazněl také příslib, že Volantes Orchestra (rezidenční orchestr festivalu) bude ve své činnosti nadále pokračovat. Jeho činnost by mohla určitým způsobem zaplnit tuto nově vzniklou díru na olomouckém festivalovém trhu.  více

Vlaky jako symbol odjezdu, příjezdu a návratu byly hlavním tématem druhého ročníku Mezinárodního festivalu židovské kultury ŠTETL FEST, který se konal na přelomu srpna a září. Čtyřdenní program v sobě propojil historické události židovských spoluobčanů odvezených z Brna do koncentračních táborů za druhé světové války s novodobými příběhy Ukrajinců, kteří do jmenovaného města před válkou utekli. Jako připomínka těchto událostí byl při zahájení festivalu na brněnském hlavním nádraží odhalen Památník zmizelých a na vybraných brněnských náměstích si mohou občané až do konce září prohlédnout výstavu Příběhy z Ukrajiny. Závěrečný koncert v režii Škampova kvarteta s podtitulem Vlaky konaný v neděli 3. září v Besedním domě byl pomyslnou tečkou za festivalem, při níž se hudebně i historicky umocnila otázka opouštění a návratů.  více

Poslední koncert hudebního multižánrového Festivalu Špilberk se příznačně nesl v duchu dobývání středověkých království. Návštěvníci si totiž přišli vychutnat soundtrack k počítačové hře Kingdom Come: Deliverance, jež zazněl v neděli 27. srpna v podání Filharmonie BrnoPěveckého sboru Masarykovy univerzity a Středověké hudby Bakchus pod taktovkou skladatele, aranžéra, dirigenta, houslisty a autora hudby Jana Valtyvíce

Jak vypadá spojení swingové kapely s operním zpěvákem ukázal projekt Nebe na zemi ve čtvrtek 24. srpna nádvoří hradu Špilberk. Zpěvák, herec, scenárista, režisér a především umělecký vedoucí ansámblu Melody Makers Ondřej Havelka společně s barytonistou Adamem Plachetkou si pro své příznivce připravili velkolepou show založenou na písních a textech Jaroslava Ježka, Jana Wericha a Jiřího Voskovce.  více

Dvacátý čtvrtý ročník Festivalu Špilberk v Brně odstartoval třetí srpnovou neděli známými melodiemi francouzských filmů s Jeanem-Paulem Belmondem. Pestrý festivalový program divákům nabídl večer plný slavných árií a orchestrálních kusů s příhodným titulem Carpe noctem (Užívej noci). Koncert s motivem lásky a tematicky související s tajemnou večerní dobou se konal ve středu 23. srpna na brněnském hradě. Za doprovodu hostující Janáčkovy filharmonie Ostrava pod taktovkou mladé talentované Aleny Hron se jako hlavní sólistka představila sopranistka Veronika Rovnávíce

Do posledního místa zaplněná rozlehlá bazilika ve starobylém německém klášteře Eberbach vestoje aplaudovala brněnským umělcům, kteří zde v pátek uvedli Symfonii č. 2 c moll Gustava Mahlera. Devadesátiminutovou symfonii (jednu z autorových nejrozsáhlejších) známou pod názvem Vzkříšení zde uvedla Filharmonie Brno (FB) ve spolupráci s Českým filharmonickým sborem Brno (ČFSB). V sólových partech se představily dvě pěvkyně brněnské opery Pavla Vykopalová a Jana Hrochová, orchestr dirigoval také domácí Dennis Russel Davies. Tento unikátní program zahájí i letošní filharmonickou sezonu v Brně.  více

S bluesovým písničkářem a výrobcem kytar Janem Ficem hovoříme o jeho třetím albu Homunkulus. Ale nejen o něm. Dostane se i na témata jako předskakování před Robertem Crayem, využití trámů z brněnského Moulin Rouge nebo obnovení spolupráce s trampskou skupinou The Honzíci.  více

Brněnská písničkářka Yana natočila své první album Journey of the Soul v irském Dublinu a pozvala si na ně řadu špičkových irských hudebníků.  více

Mezinárodní soubor Ensemble Fantasmi zaměřující se na starou hudbu a založený flétnistou Paulem Leenhoutsem při menším evropském turné vystoupil v Olomouci, na znojemském hudebním festivalu a zavítal také do Brna. Divákům se představil v pondělí 24. července v Červeném kostele, kde si spolu s přizvanými zpěváky připravil vokálně-instrumentální díla českých barokních skladatelů. Ve stejném duchu se nesl i recenzovaný koncert konaný v Sále Milosrdných bratří 25. července, který byl zároveň posledním večerem zmíněného turné. Svým podtitulem Musica Bohemica poukazoval na rozmanitý program, tvořený pouze instrumentálními díly z per českých komponistů období baroka a klasicismu.  více

Italský soubor Il Giardino Armonico pod vedením dirigenta a flétnisty Giovanniho Antoniniho patří mezi nejlepší světové ansámbly věnující se staré hudbě a existuje jen málo důvodů k pochybám o tomto tvrzení. O to větší radost měli návštěvnici koncertu s podtitulem Barokní afekty, který se odehrál v programu Hudebního festivalu Znojmo 21. července v jízdárně Louckého kláštera. Zde soubor Il Giardino Armonico vystoupil znovu po pěti letech s promyšleným a virtuózním programem sestávajícím z děl Antonia Vivaldiho, Pietra Antonia Locatelliho, Georga Friedricha Händela a – trochu překvapivě – Isanga Yuna.  více

Hudební festival Znojmo je krůček od svého velkého jubilea – příští rok oslaví 20 let existence – jednu z největších dramaturgických lahůdek si prezident festivalu Jiří Ludvík a umělecký ředitel Roman Válek přichystali již na tento rok. Letos je tomu totiž přesně 300 let, co ve Znojmě zazněla gratulační serenata pro Alžbětu Kristýnu, manželku císaře Karla VI., La Concordia de‘ pianeti (Harmonie planet) dvorního vicekapelníka Antonia Caldary na libreto Pietra Pariatiho. Premiéra operního představení v režii Tomáše Ondřeje Pilaře a s hudebním doprovodem orchestru a sboru Czech Ensemble Baroque pod taktovkou Romana Válka (sbor řídila Tereza Válková) se uskutečnila 20. července v jízdárně Louckého kláštera. Jako sólisté vystoupili mezzosopranistka Dagmar Šašková (Venuše), sopranistka Hana Blažíková (Diana), kontratenorista Andreas Scholl (Jupiter), kontratenorista Valer Sabadus (Apollon), kontratenorista Franco Klisovic (Karel VI. /Mars), tenorista Jaroslav Březina (Merkur) a barytonista Adam Plachetka (Saturn). Samotná císařovna Alžběta Kristýna byla v rámci inscenace ztvárněna hned ve dvou podobách – jako 32letou ji představila tanečnice Lydie Švojgerová a jako 59letou Ladislava Košíková. V samotném závěru se na scéně objevila rovněž mladinká Magdalena Nešporová jako představitelka nejmladší z císařovniných dcer Marie Amálie. Choreografii připravil Martin Šinták a kostýmy navrhla Ivana Ševčík Mikloškovávíce

Písničkář Slávek Janoušek v poslední době spolupracuje s básníkem Jiřím Žáčkem. Poté, co vydal album jeho zhudebněných básniček pro děti Koťata a album veršů pro dospělé Učitel Žáčkovi, Žáček učiteli, přichází v roce svých 70. narozenin s novinkou Život je krátký. Jde znovu o zhudebněné básně Jiřího Žáčka, tentokrát opět pro dospělé posluchače.  více

Nejčtenější

Kritika

Soubor Ensemble Opera Diversa brněnským posluchačům již několikrát představil skladby Davida Matthewse (*1943), dokonce se ve většině případu jednalo o světové či české premiéry. Ke skladatelovu letošnímu jubileu přispělo jmenované těleso, respektive jeho komorní odnož Diversa Quartet v čele s dramaturgem Jiřím Čevelou koncertem 20. září v prostorách Vily Löw–Beer. Programu sestavenému z děl skladatelů, kteří jsou úzce spojeni s osobností Davida Matthewse, včetně jeho autorské skladby, předcházela hodinová beseda za přítomnosti samotného skladatele. Matthews je skladatel britského původu s dlouholetými vazbami na brněnský okruh skladatelů a muzikologů. Kromě účasti na tzv. bytových seminářích v osmdesátých letech ho pojí také přátelství s několika osobnostmi jako je skladatel, pedagog a hobojista Pavel Zemek Novák (*1957).  více