Libor Šmoldas: Vedoucí katedry jsou osvícení lidé

9. září 2013, 0:13

Libor Šmoldas: Vedoucí katedry jsou osvícení lidé

Před třemi lety vznikla na JAMU Katedra jazzové interpretace. Brno se tak stalo prvním městem v České republice, ve kterém bylo možné studovat jazz na vysokoškolské úrovni. Jedním z prvních studentů, kteří dokončili tříletý bakalářský cyklus, je kytarista Libor Šmoldas, hudebník, který se už řadu let úspěšně pohybuje na pražské scéně, spolupracuje s evropskými i zámořskými hudebníky a letos vydal dvě nová alba – jedno s vlastním českým kvartetem a s americkým saxofonistou Bobbym Watsonem a druhé se dvěma americkými spoluhráči, bubeníkem Adamem Nussbaumem a basistou Jayem Andersonem.

Libore, vzpomeneš si na okamžik, kdy ses rozhodl, že se přihlásíš ke studiu na Katedře jazzové interpretace na JAMU?
V první řadě si vzpomínám, že se o plánech katedru zřídit dlouho hovořilo. Ještě předtím se mluvilo o tom, že by něco mohlo vzniknout v Praze, a až poté se začaly objevovat informace, že Patrik Hlavenka a další lidé chtějí založit jazzové oddělení v Brně. Jenže tohle všechno trvalo několik let a pořád se nic konkrétního nedělo. Až jsem se najednou dozvěděl, že v Brně se jazz skutečně bude učit. A přestože jsem už nebyl ve studentském věku, rozhodl jsem se, že podám přihlášku. Ocitl jsem se tedy u přijímacích zkoušek, a byl jsem přijat. Že ta škola vznikla, že měli v Brně na JAMU tak otevřenou mysl, bylo pro všechny velmi pozitivní překvapení.

Říkáš, že jsi už nebyl ve studentském věku. Absolvoval jsi v Praze Konzervatoř Jaroslava Ježka a poté vyšší odbornou školu při této konzervatoři, kde jsi později sám začal vyučovat. Ovšem ke studiu v Brně se přihlásil i o generaci starší Jaromír Honzák, který vyšší odbornou školu v Praze založil a řadu let vedl. Jak se tedy na tebe a podobné zkušené hudebníky při přijímacích zkouškách dívali? Byla pro vás zkouška jen formalitou?
Nemohu mluvit za zkušební komisi. Měl jsem však pocit, že zkoušky byly objektivní. Nehledělo se na to, kdo má za sebou jaké zkušenosti, ale na prvním místě bylo opravdu to, jak kdo hraje. U zkoušek jsme se například bavili i o tom, jak moc budu schopný na hodiny docházet. Přislíbil jsem, že udělám maximum pro to, abych byl přítomen na co největším počtu hodin, a také jsem se o to během studia snažil.

A jak se ti to tedy při vší snaze dařilo? Pokud vím, do Brna jsi z Prahy dojížděl…
Nemůžu říct s čistým svědomím, že bych byl ve škole pořád. Ale když to jen trochu šlo, snažil jsem se přijet. Někdy jsem dělal i domácí práci navíc, abych slabší docházku vykompenzoval. Dělal jsem prostě, co bylo v mých silách.

Jaké předměty jsi jako kytarista na JAMU absolvoval?
Člověk za dobu studia vystřídá spoustu předmětů. Celé tři roky se studuje samozřejmě hlavní obor, v mém případě kytara, dále jazzová harmonie, jazzová kompozice, jazzová improvizace. Protože JAMU je primárně škola vážné hudby, chodil jsem i do klasické verze nástroje, což tedy v mém případě byla klasická hra na kytaru. Pro všechny byl povinný klavír, také dějiny jazzu, intonace a cvičení sluchu a samozřejmě hra v ansámblech. Museli jsme si vybrat také některé předměty společně se studenty vážné hudby. Já jsem například absolvoval dějiny hudby 18. a 19. století a dějiny hudby 20. století, což bylo zvlášť zajímavé. Dále jsme měli pedagogiku, psychologii, software pro hudební notaci, akustiku a spoustu zajímavých dalších předmětů.

Během tří let, kdy jsi v Brně studoval, se nová katedra pomalu rozvíjela. Mezitím došlo také ke střídání na postu jejího vedoucího, Patrika Hlavenku vystřídal Vilém Spilka. Oba jsou mimochodem kytaristé stejně jako ty. Vnímal jsi kytaru na katedře jako protežovaný nástroj?
Patrik Hlavenka i Vilém Spilka jsou osvícení lidé, kteří by určitě nějak zvlášť nenadržovali jednomu nástroji. Vědí, kdo umí hrát a kdo ne, a dokážou vybrat dobré učitele. Je fajn, že do Brna jezdí učit David Dorůžka, Vilém Spilka je také skvělý učitel, stejně jako například Matúš Jakabčic, který vyučuje především harmonii, skladbu a aranžování. Do fungování katedry se nijak nepromítlo, že oba její vedoucí jsou kytaristé. Především jsou to totiž dobří a inteligentní muzikanti, kteří znají scénu a umějí si do svého týmu vybrat správné lidi.

Ty sám také učíš. Byla ti v tomto ohledu JAMU inspiraci?
Určitě. Nevím, jestli mají ostatní učitelé stejnou zkušenost, ale já když učím, mám pocit, že se toho naučím víc než můj student. Vyučování se člověk totiž naučí strašně moc. Ale učíte se samozřejmě i tehdy, když jako student sledujete dobré učitele. Mně byly velkou inspirací zejména hodiny improvizace s Davidem Dorůžkou. Ale než bych vyjmenovával jednotlivé učitele a vzpomínal na konkrétní chvíle, spíše bych řekl obecně: Studium v Brně má opravdu vysokou úroveň, a to mám zkušenosti z různých kursů a vyučování po celém světě. Je obdivuhodné, že za pouhé tři roky dokázala ta škola dát dohromady katedru, která má takto vysokou úroveň. Opravdu je to škola, kterou můžu s čistým svědomím každému doporučit.

Co Katedře jazzové improvizace zatím chybí?
Především by si zasloužila daleko velkorysejší prostory a vybavení. Ale je logické, že začínající katedra nedostane hned všechno od začátku. Budova JAMU samozřejmě není nafukovací, to chápu, ale mám-li zmínit jeden nedostatek, bylo by to právě tohle. Taky by katedře prospělo víc peněz a více zaměstnanců, kteří by se uměli postarat o některé logistické záležitosti. A skvělé by určitě bylo – a já věřím, že na tom se už pracuje –, kdyby měli studenti v Brně víc příležitostí hrát. Vím, že to není přímo zodpovědnost fakulty, ale bylo by dobré, kdyby v Brně vznikl jazzový klub, ve kterém by se každý večer hrálo, případně další místa, kde by se hrálo příležitostně.

Na JAMU jsi absolvoval bakalářský studijní program. Chystáš se někde získat i magisterský titul?
Kdyby byla možnost studovat magistra a dělat to nějakou volnější formou, bylo by to pro mne určitě zajímavé. Zvlášť by mě lákalo mít nějaký projekt a dlouhodobě na něm pracovat. To by mě oslovilo. Nechávám si tedy tuto možnost otevřenou.

Foto Antonio Porcar a Patrick Marek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Letošní ročník JazzFestuBrno se chýlí ke konci. Minulou středu hrály v Divadle Husa na provázku kvartety saxofonistů Luboše Soukupa a Willa Vinsona.  více

Rez Abbasi zahrál se svým triem v Semilassu špičkový koncert. Indická a americká hudba se spojily do osobitého a vyrovnaného tvaru.  více

Pozítří začíná už po dvanácté festival JazzFestBrno, se svojí novou kapelou The Vigil vystoupí Chick Corea. O celém letošním ročníku, o hudbě i o své práci mi něco řekli Vilém SpilkaVlastimil Trllovíce


Vynikající moravský cimbalista Dalibor Štrunc (1966) vyšel z folklorního prostředí na Valašsku a po absolutoriu brněnské konzervatoře prošel celou řadou muzikantských angažmá – od klasické hudby přes folklor až po dlouholeté členství ve skupině Javory Hany a Petra Ulrychových. Je tomu už neuvěřitelných pětadvacet let, co zformoval skupinu s názvem Cimbal Classic, v níž začal postupně uplatňovat své autorské představy nejen muzikantské, ale i písničkářské. Cimbal Classic se od té doby stal stálicí naší folkové scény a svébytným pojmem. Letos své výročí oslaví novým CD a řadou koncertů.  více

Pondělní koncert dvaadvacátého ročníku mezinárodního hudebního festivalu třinácti měst Concentus Moraviae na nádvoří boskovického zámku představil tradiční portugalskou písňovou formu – fado. Festivalové téma La voce - Hlas se tak inspirovalo jedinečným, osobitým hudebním stylem, který si vystačí s úsporným hudebním doprovodem; prezentuje totiž silně emotivní, takřka fyzický prožitek sdělitelný i přes jazykovou bariéru. Tak jej prezentovala čtveřice zpěváků a hudebníků, kteří se v tuzemsku představili vůbec poprvé.  více

Brněnské kolo, tedy nová hudební komedie z produkce Městského divadla Brno, se přikutálelo do Biskupského dvora. Titul je dalším autorským příspěvkem v sérii zdejších open air představení, které využívají magické kulisy komplexu historických budov s katedrálou v pozadí. Zábavná šaráda spojuje historická fakta i místní legendy s muzikou a s fantaskní pohádkovou story. A jak už tak tak u podobných inscenací bývá, někdy je výsledek zábavnější a jindy méně.  více

Přívětivý malý amfiteátr na nádvoří radnice v Ivančicích se stal dějištěm jednoho z koncertů dvaadvacátého ročníku mezinárodního hudebního festivalu třinácti měst Concentus Moraviae. Tradiční hostitelské město festivalu s jeho letošním tématem La voce - Hlas nabídlo publiku unikátní srovnání Janáčkova kompozičního pojetí horňáckých písňových motivů uvedených ve sbírce Moravská lidová poezie v písních s autentickou interpretací tradiční horňácké lidové muziky.  více

Že je Iva Bittová technicky dokonalejší, všestrannější i výrazově zajímavější zpěvačka než letošní držitelka hned několika Andělů Lenny (nic proti ní), beru jako nezpochybnitelný fakt. Přesto nové album skupiny Čikori, dlouho očekávané, vycizelované a ještě barevnější, než si kdo troufal odhadovat, nezískalo žádnou výroční cenu, a dokonce se neobjevilo ani v žánrových nominacích. Příčiny jsou minimálně dvě. Jednak album At Home vyšlo na samém konci roku 2016, a tedy se nikoli de iure (tedy vzhledem k Andělům a jiným cenám), nýbrž de facto se jedná o desku roku 2017. Skupina ostatně jednu z jejích oficiálních veřejných prezentací naplánovala na červnový festival Respect do Prahy. Druhým důvodem je pak neuchopitelnost alba. Iva Bittová a Čikori sice nahráli posluchačsky překvapivě přístupnou nahrávku, která je však na žánrové ceny příliš nadžánrová a na ceny mainstreamové bohužel stále příliš alternativní (což není ovšem chyba muzikantů, ale hodnotitelů).    více

Rozmach dynamické a inspirativní moravské hudebně-folklorní tradice ve 20. století je spjat s Brněnským rozhlasovým orchestrem lidových nástrojů a s mnoha výraznými interprety z tradičních regionů. Před třemi lety začalo pražské vydavatelství Galén mapovat tuto vrstvu naší hudební kultury a dnes máme před sebou už reprezentativní soubor pěti titulů mapující 50. – 80. léta a připomínku řady legend, jako jsou Šebetovská, Severin, Šuláková, Luboš Holý a další.  více

Unikátní akce ZUŠ Open představí v úterý 30. května na tisícovku hudebních, tanečních, divadelních a výtvarných prezentací v 280 českých, moravských a slezských městech. Také Brno chystá na zítřek mimořádně bohatý program, jehož vrcholy bude společné pěvecké vystoupení dětí a Magdaleny Kožené na Moravském náměstí či slavnostní koncert festivalu Mozartovy děti v Besedním domě společně s Filharmonií Brno. Brněnská akce je součástí kandidatury města Brna do sítě kreativních měst UNESCO v oboru hudba.  více

Rossiniho předposlední opera Hrabě Ory byla ve své době značně nemravnou taškařicí. V nové brněnské inscenaci, dávané v historické budově Mahenova divadla, je to taškařice skutečně povedená. Za její režijní i výtvarnou podobou stojí Lenka Flory, která dala příběhu nejen potřebný vtip a spád, ale díky svému zázemí ve světě současného tance i nevšední pohyb.  více

Festival Beseda u Bigbítu (BuB) letos zažije rovné čtvrtstoletí a k půlkulatému výročí si letos nadělil malý warm-up v podobě koncertního večeru v Kabinetu múz nazvaného Beseda night. Letošní tasovskou přehlídku tak předznamenala a celý večer také uvedla šumpersko-brněnská formace Acute Dose. Loňský vítr přivála skupina Please the trees a skladatel a DJ Václav Čásenský aka Atrey.  více

„Květy jsou dnes hodně rocková a kytarová skupina. Chtěl jsem něco jiného,“ vysvětloval Martin Kyšperský, proč se rozhodl své loňské sólové album Vlakem pojmout ve stylu elektronické hudby. Když jsem nyní poslouchal nové Květy – album se zvláštně poetickým názvem Komik do půl osmé –, okamžitě jsem nabyl dojmu, že Martinova zkušenost s povedenou sólovou deskou skupinu zpětně ovlivnila. Nikdy předtím nebyly na albu Květů elektronické zvuky tak dominantní jako v případě „Komika“. A nemyslím, že by šlo pouze o zásluhy nového člena skupiny, klávesisty Ondřeje Kyase. Vždyť i Kyšperský má na obalu alba uvedeny kromě kytar syntezátory, elektronické smyčky a klávesy a Aleš Pilgr vedle akustických bicích, vibrafonu nebo tympánů hraje i na elektronické pady.  více

Pokud pomineme teprve nadcházející zářijový bonusový koncert Diany Krall, neukončil letošní festival Jazzfest nikdo menší než Chick Corea se svým hvězdným triem. Spolu s Brianem Bladem a Eddie Gomezem udělali za letošním ročníkem luxusní americkou tečku.  více

Vydařený čtvrteční koncert Filharmonie Brno v Besedním domě musel potěšit opravdu každého, posluchače rozličného věku i vkus. A nadšení bylo v sále cítit, i přesto, že se na klavír hrálo i celou šíří předloktí.  více

Brněnská zpěvačka a autorka Jana Jun Šrámková tvrdí, že název jejího nového alba Ve vlasech nesouvisí s její profesí kadeřnice. A je pravda, že více než s nůžkami nebo kulmou si vlasy v tomto případě spojuji s větrem, který je profoukává a který do nich foukal už na Janině předchozím albu Nahá. V textech na nové desce však namísto větru jako důležitá konstanta figuruje voda. V jednotlivých písních se objevují peřeje, pádla, lodě i oceán. Ale ani to není nejpodstatnější informace. Jakkoli jsou v Janiných skladbách slova důležitá, pokračuje nové album v linii, kterou načrtly předchozí desky Intimně (2010) a Nahá (2014). Nad příběhem stojí pocit, kresba slabikami, mlhavá scenérie, načrtnutá hlasem a domalovaná dalšími nástroji.  více

Hudební retro komedie Viki kráčí za štěstím, jak ji v premiéře uvedlo Městské divadlo Brno, je na mnoho způsobů zpáteční cestou v čase. Diváka vrací ke tvorbě z autorské dílny Milan Uhde, Miloš Štědroň, kterou nyní výrazně doplnil hudební skladatel Karel Cón. Jde navrch o exkurz k reálnému příběhu, který se odehrál na přelomu 60. a 70. let či swingové muzice kralující éře sladkých sixities. A před publikem nyní navrch defiluje bezmála stejný tvůrčí tým v čele s režisérem Jurajem Nvotou, který se před pěti lety představil na stejném jevišti divákům s romantickým muzikálem Divá Bára.  více

Festival Jazzfest se blíží ke konci a po osvěžení z české a evropské scény přišla na řadu nefalšovaná, téměř bluesová americká klasika. Dvaasedmdesátiletý velikán Steve Gadd dorazil do Brna s kytaristou Michaelem Landauem, baskytaristou Jimmy Johnsonem, trumpetistou Waltem Fowlerem a za piano a Fender rhodes zasedl Kevin Hayes.  více