Ve čtvrtek 8. února se v prostorách kavárny Era v Černých Polích konalo čtvrté a prozatím poslední pokračování cyklu Folklor a city, ojedinělého spojení osvětové aktivity a folklorní zábavy. Téma úvodní přednášky etnologa Martina Sítka bylo případně aktuální: masopustní tradice v České republice.
Návštěvníci se na úvod dozvěděli, že tento typ rozpustilé zábavy má hluboké kořeny – navazuje na antické bakchanálie a středověké bláznovské průvody bláznů. Albrecht Dürer zobrazil vpády bláznů z jejich lodí do města ve slavných rytinách a jednou z nich také začala přednáška. Přednášející rozebral základní typy masopustní symboliky, které se objevují v různých maskách a odkazují jak na archaické kořeny, tak na současný život. Masopustní (či fašankové) tradice prožívají v poslední dekádě velkou renesanci. Na videozáznamech a fotografiích jsme mohli sledovat masopustní (či na Moravě fašankové) průvody s jejich bezprostřední atmosférou na Hlinecku, ve Strání, ve Vracově či v Břeclavi.
Protože se akce konala v Brně, tak nechybělo upozornění na fenomén fašanků v jednotlivých brněnských městských částech – například v Líšni nebo v Komíně. V centru města bude procházet už po deváté fašankový průvod organizovaný souborem Šafrán a složený z několika souborů v úterý 13. února odpoledne. Více informací o brněnských fašancích naleznete zde.
Ale vraťme se zpět k pořadům Folklor a city. Konaly se od listopadu 2017 do února 2018, každý měsíc jeden díl. Pořadatelka Marie Hvozdecká spojila etnologickou osvětu (mnohdy i netradičně pojatou) s kvalitní muzikou a zábavou. Probíraná témata se týkala písňové výpovědi („píseň duše“), tradičních řemeslných dovedností (vyšívání), zpěvu (trávnice) a nakonec již zmíněného fašanku. V průběhu jednotlivých večerů docházelo k mnohým nečekaným a milým situacím. Před Vánocemi se například návštěvníci učili v první části večera vyšívat a zabrali se do toho tak, že muzika už hrála a oni se nemohli od svého rodícího se díla odtrhnout. Večer se pak pochopitelně spontánně prodloužil o rozpustilé hudební veselí.
Hudební dramaturgie pořadů Folklor a city byla pestrá a svým způsobem výjimečná: Ukázaly se tu muziky, které patří k renomovaným stálicím moravského folkloru (Horňácká muzika Petra Mičky, CM Harafica z Uherského Hradiště, CM OLiNa z Hodonína), ale zavítali sem i hosté ze Slovenska – Ľudová hudba Michala Pagáča. A například u Harafici šlo o záslužný počin pro její fanoušky. Tato excelentní muzika sdružená kolem cimbalisty Petra Gablase totiž poté, co její členové ukončili svá vysokoškolská studia a rozešli se do různých zaměstnání, poněkud utlumila svou činnost. A pořad Folklor a city ji zastihl v obnoveném nadšení ze společného hraní.
Vedle více či méně spontánních besed u cimbálu, příležitostného hraní ve vinotékách či klubech, je takovýto typ programu, který zahrnuje poznání, poučení i spontánní radost z hudby, velmi vítaný a doufejme, že Folklor a city neskončí tímto čtyřdílným cyklem.
Loď bláznů od Albrecht Dürera
Zatím nebyl přidán žádný komentář..