Festival Janáček Brno 2024 při honosném eventu představil nabitý program

Festival Janáček Brno 2024 při honosném eventu představil nabitý program

Janáček na start! – tak se jmenoval koncert u příležitosti programového představení 9. ročníku Mezinárodního operního a hudebního festivalu Janáček Brno 2024. Mahenovo divadlo se v sobotu 4. listopadu zaplnilo nejen festivalovými fanoušky, ale také zahraničními novináři, politiky a významnými osobnostmi z oblasti kultury. Kromě hudebních děl posluchačům nabídl řadu zvučných jmen – Kateřina Kněžíková (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Josef Špaček (housle) a v neposlední řadě Robert Kružík, který se v rámci večera představil jak v roli dirigenta řídícího Orchestr Janáčkovy Opery NdB, tak i violoncellisty.

Pozvání přijal také ministr kultury Martin Baxa, který během proslovu ředitele Národního divadla Brno Martina Glasera oznámil, že festival Janáček Brno naváže spolupráci s Ministerstvem kultury ČR a bude podepsáno memorandum o finanční podpoře akce v letech 2024 a 2026. Oba jmenovaní muži tento akt signovali před zraky diváků. Podobnou splupráci s ministerstvem zatím mají toliko dva české festivaly: Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary a Mezinárodní hudební festival Pražské jaro.

janacek_na_start_foto_marek_olbrzymek_03

První tóny večera obstarala Suita rustica op. 19 od brněnské skladatelky počátku 20. století Vítězslavy Kaprálové. V nastudování tohoto díla orchestrem Janáčkovy opery NdB ale úvodní skladba večera vyzněla velice nevyrovnaně a rytmicky rozsypaně jako by se hráči teprve rozehrávali. Na druhou stranu musím vyzdvihnout prozpívaná, čistě zahraná hobojová sóla a jistou plasticitu – tvárnost v oblasti dynamiky ve třetí větě. V árii Svatopluka Čecha z Janáčkovy opery Výlety páně Broučkovy se publiku představil barytonista Tadeáš Hoza, k jehož výkonu nemám žádnou výtku. Také samotný orchestr svou hrou zněl usazeněji, sehraněji a mnohem více barevněji.

janacek_na_start_foto_marek_olbrzymek_01

Závěr první části koncertu patřil strhujícímu výkonu houslisty Josefa Špačka a Dvořákovu Koncertu pro housle a orchestr a moll op. 53. Průrazný, sytý a „šťavnatý“ tón umělcových houslí se vyjímal především v kantabilních, romantických pasážích, jež střídaly technicky náročné části plné stupnicových běhů, oktáv či jiných dvojhmatů – v podání Špačka naprosto s lehkostí zahraných. Povedené byly také vstupy lesních rohů, především tedy moment, kdy lesní roh ze své sólové části přechází dlouhou prodlevou do doprovodů. Napojení mezi sólistou a orchestrem výtečně korigoval dirigent Robert Kružík, který se během houslistovy hry na něj častokrát otáčel (a to nejen z důvodu nástupů) pro lepší komunikaci. Špaček, tak jak si to i samotná skladba vyžaduje, občasně hýbal s tempem, avšak vždy velice vkusně s citem. To však samozřejmě ztěžovalo práci dirigentovi, který se snažil po celou dobu podřizovat houslistovi, ctít jeho tempo a s ním sehrát i orchestr. I když s občasnými zaváháními se po hudební stránce jednalo o výtečný zážitek, jež perfektně zafungoval jako návnada na koncerty připravovaného devátého ročníku festivalu.

Ostatně jemu byl věnován také prostor po přestávce, kdy dramaturgyně Janáčkovy opery Brno Patricie Částková a umělecký vedoucí Jiří Heřman představili hlavní motto Janáčka Brno 2024 – Bez hranic a nastínili program festivalu. Těšit se můžeme například na zahajovací Výlety páně Broučkovy v režii světoznámého operního režiséra Roberta Carsena a v hudebním nastudování Marko Ivanoviče v koprodukci s Teatro Real Madrid a Staatsoper Berlin, dále Věc Makropulos v provedení Staatsoper Berlin, původní verzi Jenůfy z roku 1904 nastudovanou ve spolupráci dirigentky Anny Novotné Peškové s režisérkou Veronikou Kos Loulovou, nebo také operu Šarlatán Janáčkova žáka Pavla Haase v režii Ondřeje Havelky. Z koncertní roviny silně orientované na rok české hudby si rozhodně zaslouží pozornost koncert Bamberských symfoniků s dirigentem Jakubem Hrůšou. Festival slavnostně zakončí opera Příhody lišky Bystroušky v režii Jiřího Heřmana, kde se můžeme těšit na výkony Adama Plachetky (Revírník) a Kateřiny Kněžíkové (Bystrouška).

Tato pěvkyně na sebe v rámci recenzovaného večera upozornila hned v několika vstupech, v nichž zazpívala známé árie či duety (společně s kolegyní Václavou Krejčí Houskovou) z Janáčkových oper. Modlitbou Jenůfy z veristického díla Její pastorkyňa jsme si připomněli drama, jež zpěvačka podtrhla jemným prosebným výrazem, pšveckým číslem „Proč lidé nelétají“ z Káti Kabanové jsme se dostali do roviny pobláznění láskou a z ní vyvěrajícího zoufalství. Procítěný snový, zároveň však naivní dialog obou zpěvaček – přítelkyň znázorňuje tíživou situaci hlavní protagonistky (Kněžíková), jež se své kamarádce (Krejčí Housková) svěřuje o jistém ďábelském našeptávání. Exponované melodie, nepřirozené intervalové skoky či vyšší rozsah kladou na sólistku velké nároky, se kterými si – byť za občasné zhoršené srozumitelnosti textu – Kateřina Kněžíková obstojně poradila.

janacek_na_start_2023_foto_marek_olbrzymek_06

Na Pavla Haase se zavzpomínalo Předehrou pro rozhlas pro malý orchestr, 4 mužské hlasy a recitaci složenou na oslavu rozhlasového vysílání a jednoho z jeho průkopníků, italského fyzika a vynálezce Guglielma Marconiho. Text skladatelova bratra Huga Haase je nejen oslavný, ale do jisté míry také humorný – groteskní. Samotná skladba působí budovatelským dojmem, k čemuž také přispěly přesvědčivé výkony recitátora Pavla Čeňka Vaculíka a zpěváků Tadeáše Hozy, Ondřeje Koplíka, Víta Noska a Jana Šťávy. Číslo zpestřilo i odlehčilo už tak náročný a dlouhý program.

janacek_na_start_2023_foto_marek_olbrzymek_05

Jinak tomu nebylo ani v případě dvou děl Bohuslava Martinů. Ve Variacích na slovenskou lidovou píseň pro klavír a violoncello v orchestrální instrumentaci Martina Wiesnera se na postu sólisty představil Robert Kružík, který dirigentskou hůlku překvapivě předal Josefu Špačkovi. Orchestrace Martina Wiesnera si pohrává s melodickou linkou violoncellisty, jejíž part buď přejímá anebo pouze doprovází na principu kontrastu faktury. Nápaditá místa, v nichž se střídají dechové nástroje s plným zvukem orchestru či jinými nástrojovými sekcemi dělají doprovod mnohem zvukově barvitější, a díky tomu celkové vyznění skladby nebylo fádní. Robert Kružík se svého partu ujal se ctí – rozhodně poukázal na svou hudební všestrannost. Josef Špaček za dobu své kariéry nasbíral bezpochyby mnoho zkušeností i co se orchestrální hry nebo vedení orchestru týče, ostatně v posledních letech mnohem více na koncertních pódiích vystupuje i právě jako dirigent. Tyto kvality potvrdil také dirigováním brněnského operního orchestru, jež však mělo své nedostatky. Když odhlédneme od dirigentského stylu jako takového, samotné vedení orchestru působilo do jisté míry roztržitě. Ať už co se týče práce s levou rukou, samotného čistého taktování nebo jisté přirozenosti gest. Tento dojem umocnil i samotný závěr Variací, v němž se tempově orchestr od sólisty oddělil. Kuráž a odhodlání, se kterými Špaček těleso řídil, jsou obdivuhodné a rozhodně stojí jeho dirigentský výkon ocenit. Předehra, serenáda a finále z baletu Martinů Kdo je na světě nejmocnější opět skvěle zafungovalo jako odlehčenější kusy, s nimiž přišla komičnost, hravost v podobě výrazné rytmiky či závěrečná parodie na finesy klasicistních děl. Provedení divadelního orchestru bylo sourodé, homogenní a po výrazové stránce pestré. Tklivý part sólové violy místy podpořený klarinety a flétnami zaujal především ze zvukového (témbrového) hlediska.

janacek_na_start_foto_marek_olbrzymek_4

Závěr koncertu, stejně jako tomu bude i v závěru festivalu, patřil opeře Příhody lišky Bystroušky. Kateřina Kněžíková (Bystrouška) s Václavou Krejčí Houskovou (Zlatohřbítek) nechaly diváky nahlédnout do připravované inscenace svým duetem, jež navazoval na zmíněnou odlehčenější notu. Jak po pěvecké, tak po herecké stránce se jednalo o roztomilou namlouvací scénu, po níž následovalo poslední číslo večera – duet Svatopluka Sema (Revírník) a Adély Plachetkové (Skokánek), opět výkonem obou interpretů suverénní.

Ochutnávkový večer splnil vše. Diváci se dočkali odhalení festivalového programu Janáček Brno 2024, který je vskutku nabitý. Zároveň si však už teď rok dopředu mohli vychutnat skvělé výkony umělců, na nichž se za rok mohou opět těšit.

Program:

Vítězslava Kaprálová: Suita rustica op. 19

Leoš Janáček: Výlety páně Broučkovy – árie Sv. Čecha č. 16

Antonín Dvořák: Koncert pro housle a orchestr a moll, op. 53, B108

Pavel Haas: Předehra pro rozhlas pro malý orchestr, 4 mužské hlasy a recitaci

Leoš Janáček: Její pastorkyňa – modlitba Jenůfy

Bohuslav Martinů: Variace na slovenskou píseň (instrumentace Martin Wiesner)

Leoš Janáček: Káťa Kabanová – scéna Káti „Proč lidé nelétají“

Bohuslav Martinů: Suita z baletu Kdo je na světě nejmocnější

Leoš Janáček: Příhody lišky Bystroušky – duet Lišky a Lišáka a závěr opery

Robert Kružík – dirigent, violoncello

Kateřina Kněžíková – soprán

Václava Krejčí Housková – mezzosoprán

Svatopluk Sem – baryton

Josef Špaček – housle

Tadeáš Hoza – baryton

Ondřej Koplík – tenor

Vít Nosek – tenor

Jan Šťáva – bas

Pavel Čeněk Vaculík – recitace

Orchestr Janáčkovy opery NdB

4. listopadu 2023 v 19h, Mahenovo divadlo

foto Marek Olbrzymek

Závěrečný koncert letošní sezóny Filharmonie Brno patřil dílům Antonína Dvořáka a Jeana Sibelia v Janáčkově divadle. Do čela filharmonie se ve čtvrtek 20. června postavil dánský dirigent Michael Schønwandt, který se brněnskému publiku představil naposledy v lednu minulého roku. V první polovině programu orchestr doplnil houslista Alexander Sitkovetskyvíce

Letošní, 29. ročník hudebního festivalu Concentus Moraviae je z velké části věnovaný Roku české hudby, čemuž nasvědčuje jeho podtitul Metamorfózy: Czech Smetana!. Podobně zaměřený byl i recitál klavíristy Jana Bartoše, který se odehrál v úterý 18. června v malém sále kulturního domu v Bystřici nad Pernštejnem. Na programu se objevily klavírní cykly Bedřicha Smetany a Miloslava Kabeláče, které vyšly minulý rok na Bartošově CD pod hlavičkou labelu Supraphon.  více

Vrcholem sezony 2023/24 Národního divadla Brno se bezpochyby stalo uvedení světové premiéry opery Here I am, Orlando slovenské skladatelky Ľubice Čekovské. Libreto k tomuto dílu, jehož premiéra se odehrála 14. června v Janáčkově divadle, napsala Viktorie Knotková podle románu Orlando od Virginie Woolfové. Odvážný dramaturgický počin vypráví příběh mladíka Orlanda, který se jednoho dne změnil v ženu a žije tak už pár století, režíroval umělecký šéf opery NdB Jiří Heřman. Za dirigentský pult se při premiéře postavil Robert Kružík, který měl i hudebním nastudování. Role Orlanda/y byla rozdělena mezi dva představitele: mezzosopranistku Markétu Cukrovou a kontratenoristu Maayana Lichtavíce

Festival Concentus Moraviae nabízí nejen zajímavá místa, ale také interprety. Výjimku v konceptu tvořil open air koncert konaný ve čtvrtek 13. června na náměstí 1. května v Kuřimi, který byl propojen s městskými oslavami. V podvečer se v hodinovém vstupu publiku představilo české těleso Epoque Quartet v obsazení David PokornýVladimír Klánský (housle), Alexey Aslamas (viola), Vít Petrášek (violoncello), které mnozí znají z televizního pořadu Star dance. Kuřim však v tomto roce není jediným oslavencem, jelikož i samotné kvarteto letos slaví 25 let svého působení.  více

Když se hovoří o českém funku, je nemožné nezmínit osobnost producenta, klávesisty a zpěváka Romana Holého, který je neodmyslitelně spjat jak s mnoha hudebními projekty, tak se současnou populární hudební scénou. V současné době živě vystupuje především s kapelami Monkey Business a J.A.R., bez kterých si lze český funk jen stěží představit. Obě kapely vystoupily v rámci Gregoryfestu 2024 ve čtvrtek 13. června v Amfiteátru Starý pivovar v brněnských Řečkovicích.  více

V duchu myšlenky, že Brno a folklor patří k sobě, proběhl ve čtvrtek 6. června Happening Roku folklorních souborů. Událost uspořádala Kancelář Brno město hudby UNESCO ve spolupráci se spolkem Brněnsko tančí a zpívá. Akce se tak stala součástí dlouhodobého projektu, který si předsevzal zmapovat amatérskou hudební scénu v Brně, a to nejen folklorní. V minulém roce Brno město hudby obdobným způsobem oslovilo pěvecké sbory, v budoucnu to budou například garážové kapely. Dokládá tak pestrost brněnské hudební scény nejen na úrovni profesionálních těles, ale i nadšených laiků, pro které je muzika neoddělitelnou součástí života.  více

Spolek Brněnsko tančí a zpívá a TIC Brno uspořádali 6. června 49. ročník přehlídky Brněnsko tančí a zpívá. Program koncentrovaný do jednoho dne byl nabitější, než v předchozích letech. Podtitul Rok folklorních souborů byl vypůjčen od stejnojmenného projektu kanceláře Brna města hudby UNESCO.  více

Ještě před rokem bychom v Nové synagoze ve Velkém Meziříčí nalezli asijskou tržnici. Jmenované město se však rozhodlo budovu odkoupit a začalo ji využívat důstojněji. Při právě probíhajícím festivalu Concentus Moraviae posluchači mohli ve středu 5. června tuto památku navštívit a vyslechnout si zde komorní koncert zpěvačky a houslistky Ivy Bittové, jejího ženského sboru Babačka s muzikanty Jakubem Jedlinským (akordeon) a Pavlem Fischerem (housle).  více

Večernímu koncertu Ensemble Opera Diversa s názvem Tvář vody, který se uskutečnil 4. června ve venkovním prostoru (atrium) Moravské zemské knihovny Brno, předcházela dopolední beseda profesora Miloše Štědroně a docenta Vladimíra Maňase z Ústavu hudební vědy Masarykovy univerzity. Oba jmenovaní si připravili poutavé povídání na téma vodního živlu v umění (od gregoriánského chorálu až po počátek 20. století), jež bylo zakončeno ukázkou edice a poslechem nahrávky Janáčkovy symfonie Dunaj. V rámci koncert pod taktovkou Gabriely Tardonové inspirovaném tématem vody zazněly jedna světová a tři české premiéry. Jako sólistka se divákům představila harfistka Dominika Kvardovávíce

Podobně jako další hudební festivaly se i 29. ročník mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae musel vypořádat letos nejen s Rokem české hudby, ale především s jedinečným výročím 200 let od narození Bedřicha Smetany, zakladatele moderní české hudby. Dramaturgické ukotvení právě zahájeného ročníku se nese v duchu hesla „Metamorfózy: Czech Smetana!“. První festivalový koncert, který se uskutečnil 31. května v kyjovském Městském kulturním středisku, dal tušit, kterým směrem se bude ubírat i zbytek festivalové dramaturgie. Na Smetanovu tvorbu se organizátoři přehlídky totiž rozhodli pohlížet z nových úhlů a pracovat nejen s hudbou, ale také s očekáváním posluchačů. Již na úvodním večeru zazněl proslulý Smetanův Smyčcový kvartet č. 1 e moll Z mého života, avšak v úpravě pro symfonický orchestr z pera dirigenta a klavíristy George Szella. Smetanovo dílo doplnila světová premiéra Koncertu pro flétnu a orchestr Sadunkertoja finského skladatele, dirigenta a rezidenčního umělce 29. ročníku festivalu Olliho Mustonena, která vznikla přímo na objednávku festivalu. Právě Mustonen provedení obou skladeb v podání orchestru Prague Philharmonia také řídil. Jako sólistka vystoupila dánská flétnistka Janne Thomsenvíce

V rámci koncertní řady Hudebních inventur Ensemble Opera Diversa, která započala už v roce 2017, má těleso za cíl přinášet (znovu)objevená díla a autory, s nimiž se na pódiích setkáváme zřídka. Tato dramaturgická linie ale také nabízí prostor a iniciativu k vytváření zcela nových skladeb uváděných ve světových premiérách. Komorní koncert uskutečněný ve středu 29. května 2024 v aule rektorátu Vysokého učení technického (VUT) v Brně se protentokrát nesl v režii Diversa QuartetBarbara Tolarová (1. housle), Jan Bělohlávek (2. housle), David Křivský (viola), Iva Wiesnerová (violoncello), OK Percussion Duo (Martin OpršálMartin Kneibl), sólistky Anety Podracké Bendové (soprán) a klavíristky Terezy Plešákové. Námětem odkazoval na prostředí pražské kompoziční školy z hlediska pedagogického i uměleckého.  více

Světoznámý jazzový klavírista a kapelník Count Basie by 21. srpna oslavil 120. narozeniny. Big band Cotatcha Orchestra se rozhodl u této příležitosti uspořádat tribute koncert, při kterém zazněl početný výběr ze skladeb orchestru Counta Basieho. Při několika kompozicích se pak před pódiem objevila taneční skupina Rhythm Pilots z taneční školy Swing Wings a společně s big bandem v neděli v Cabaretu des Péchés připravili autentickou podívanou jako vystřiženou z amerických tančíren třicátých a čtyřicátých let minulého století.  více

Koncert s podtitulem Haydn a Šostakovič v g moll uzavřel ve čtvrtek 16. května v Besedním domě abonentní řadu Filharmonie doma. Jednalo se také o poslední koncert sezóny 2023/24 (když nepočítáme páteční reprízu), při kterém v čele Filharmonie Brno stanul její šéfdirigent Dennis Russell Davies. V druhé půli večera pak orchestr doplnili zpěváci Jana Šrejma Kačírková (soprán) a Jiří Služenko (bas). Jak už z názvu koncertu vyplývá, dramaturgie vedle sebe v rámci čtvrtečního programu postavila díla Josepha Haydna a Dimitrije Šostakoviče, která spojuje takřka výhradně pouze tónina, ve které byla napsána.  více

Dina e Mel je chorvatské hudební duo, které tvoří zpěvačka Dina Bušić a kytaristka Melita Ivković. Obě klasicky vzdělané hudebnice se soustavně věnují písním etnické menšiny Arbenešů, etnických Albánců, kteří v minulosti migrovali do chorvatského Zadaru. Duo Dina e Mel vystoupí v srpnu 2024 na festivalu Maraton hudby Brno v rámci programu Balkan Soirée.  více

Koncertem s názvem Epilogy zakončila Filharmonie Brno abonentní řadu Filharmonie v divadle I s podtitulem Oslavná. Pod taktovkou Tomáše Netopila provedla 9. května program složený ze skladeb Sergeje Rachmaninova, Gustava Mahlera a Alfreda Schnittkeho, které svým způsobem, více či méně, epilogy jsou.  více

Nejčtenější

Kritika

Závěrečný koncert letošní sezóny Filharmonie Brno patřil dílům Antonína Dvořáka a Jeana Sibelia v Janáčkově divadle. Do čela filharmonie se ve čtvrtek 20. června postavil dánský dirigent Michael Schønwandt, který se brněnskému publiku představil naposledy v lednu minulého roku. V první polovině programu orchestr doplnil houslista Alexander Sitkovetskyvíce