Sólo pro bicí a housle aneb Divočina v Besedním domě

25. leden 2024, 19:00
Sólo pro bicí a housle aneb Divočina v Besedním domě

Komorní řada čtyř koncertů Filharmonie Brno nabízí divákům nejen netradiční a často i málo hraná díla, ale také pohled do jednotlivých oddělení orchestru. Výjimkou nebyl ani středeční koncert v Besedním domě, kde se posluchačům představili bicisté z řad členů Filharmonie (Lukáš Krejčí, Petr Hladík, Maxmilian Jopp), Orchestrální akademie Filharmonie Brno (Anežka Nováková, Martin Kučík) a studentů Janáčkovy akademie múzických umění (Adéla Spurná j. h., David Paša j. h., Jakub Kub j. h.). Pod pedagogickým, uměleckým a také dirigentským vedením Martina Opršála hráči nastudovali rozmanitý, technicky i interpretačně náročný program, k němuž si mimo jiné přizvali houslistu Milana Paľu.

bici_a_housle_filharmonie_brno_2024_Foto Jakub Joch_03

Mimořádně se k příležitosti tohoto koncertu konala také beseda s vedoucím sekce bicích nástrojů filharmonie Lukášem Krejčím a vedoucím Katedry bicích nástrojů JAMU Martinem Opršálem, kterou provázel dramaturg Vítězslav Mikeš. Cílem necelé hodinové rozpravy bylo více seznámit příchozí diváky s problematikou hry na bicí nástroje skrze večerní program.

Pro umocnění komorního rázu se veškerý hudební děj konal vprostřed koncertního sálu, kde byly rozestavěny jednotlivé nástroje. Publikum tak sedělo v řadách okolo celé skupiny bicích, a mělo tedy příležitost vychutnat si koncert z různých úhlů pohledu a nadosah hráčům. Na úvod zazněla skladba francouzského autora Pierra Jodlowskiho (*1971) pojmenovaná 24 Loops. Jak název napovídá, dílo je založeno na zvukových smyčkách, jež se tvoří pomocí tzv. looperu – zařízení umožňující repetitivní přehrávání vytvořeného zvuku. Interpreti za principu rotace – jistého scénického prvku – okolo looperu po jednotlivých periodách utvořili směs 24 stop, jež se okamžitě přenášely do zvukové aparatury. První část skladby je tedy věnována vytvoření podkladu využívajícího neustále se opakující rytmicko-melodické prvky, který se bez přerušení přehrává až do samotného konce. Ve druhé půli kompozice interpreti postupně rozebírají pomyslné centrum nástrojů okolo looperu a mění nástrojové pozice na jevišti. Tím se dostávají každý ke svému instrumentu, na který se do stále pulsující nahrávky přidávají. Díky expresivitě, dynamickému kontrastu mezi smyčkami a živým provedením vzniká neustále se měnící akustický prostor, jež po chvíli mohl na posluchače působit až hypnotickým dojmem. Ten umocňovalo také nastudování založené na plynulosti a nenápadnosti v pohybu na jevišti.

bici_a_housle_filharmonie_brno_2024_Foto Jakub Joch_04

Před padesáti lety 15. ledna 1974 měla v Besedním domě světovou premiéru skladba Psalmus niger brněnského autora Miloslava Ištvana (1928–1990). Dle vyprávění Ištvan dílo zamýšlel pro - ve své době věhlasný - soubor Les Percussions de Strasbourg, což dokládají také poznámky v partituře psané francouzsky. Premiéra se však konala v podání členů tehdejší Státní filharmonie Brno. O autorovi je známo, že se věnoval africkému folklóru, především africkým rytmům a polytempům, které následně ve svých skladbách používal. Výrazná a hravá rytmika místy tanečního charakteru přenesená také do oblasti melodických bicí je znatelná i v tomto díle. Pestrost barev, zvuků a rytmů utvrzuje marimbový a xylofonový refrén tvořící protiklad vůči bubnovému ostinatu. Technicky náročná kompozice kladoucí velké nároky na souhru vyžadovala dirigentské vedení, kterého se se ctí ujal bicista Martin Opršál. Provedení v podání mladých umělců mělo „drive“ silně znatelný v tanečních a jakoby jazzových částech, při nichž bylo velkým zážitkem nejen poslouchat hudbu, ale také vnímat jednotlivé hráče a jejich opojení touto skladbou.

Idée fixe litevské autorky Raminty Šerkšnytė (*1975) jako by předjímal následující vývoj koncertu směrem k minimalistickému či redukcionistickému hudebnímu jazyku Arvo Pärta (*1935). Neutichající pulsací a rytmikou dominantní především v partu marimby skladba posunula atmosféru v sálu od divokého a tanečního rázu k meditativnímu charakteru. Opět odlišná a zároveň stále osobitá práce s témbrem v závěru díla směřovala ke stále většímu zklidnění za zvukového doprovodu zvonů, činelů a tam-tamů. Tak jako u předchozích čísel, i zde se projevila naprostá interpretační preciznost hráčů spojená se vzájemným napojením a pozorností, díky čemuž všeobecně nastudování skladeb působilo vyzrálým – profesionálním dojmem.

Jedna z nejznámějších kompozic estonského skladatele Arvo Pärta je bezesporu dílo Fratres z roku 1977, výjimečné především svými rozmanitými instrumentacemi nejen z pera samotného autora. Skrze jednotlivé verze je dílo neustále živé, a tedy i neustále uváděné. V případě recenzovaného koncertu měli diváci možnost si vyslechnout verzi čistě pro bicí nástroje, jejíž hlavním instrumentačním principem je barva. Při hře si nešlo nevšimnout různorodosti paliček a pokynů (např. hra pomocí rukou) a jejich kombinací způsobujících hudební prostor plný překvapivě jemného, křehkého a velice kultivovaného zvuku.

bici_a_housle_filharmonie_brno_2024_Foto Jakub Joch_02

Večer uzavřel raritní, obsazením vyjímající se Koncert pro housle a orchestr bicích nástrojů Lou Harrisona (1917–2003). Americký skladatel patřil mezi přátele šéfdirigenta brněnské filharmonie Dennise Russella Daviese, který kupříkladu ve vztahu k dílu zmiňuje Harrisonovu inspiraci asijskou a indonéskou hudbou – především javánským gamelanem. Koncert zkomponovaný na klasickém schématu rychle–pomalu–rychle však nemá tak přesně rozdělené role. Ansámbl perkusí sice tvoří pomyslný doprovod k výtečnému sólistovi Milanu Paľovi, nicméně v průběhu všech tří částí funguje i jako samostatná jednotka s výraznou, dominantní hudební myšlenku. Jak už bylo naznačeno v úvodu, Harrison zde experimentuje z hlediska nástrojového obsazení a dává příležitost netradičně využít obyčejné věci, které spojuje s klasickými bicími nástroji a technikami. Jako celek ansámbl fungoval výborně, zvukově šlo o osobitou směs různých barev, hluků a rytmů, jež dobře konkurovaly náročnému partu houslí. I v tomto případě se dirigování ujal Martin Opršál funkčně a se skromnými gesty (spíše čistě taktováním a dáváním nástupů) výborně fungujícími pro orientaci hráčů. Netradiční propojení houslisty Milana Paľy a bicistů v tak unikátním díle představovalo jedinečný (a neopakovatelný) zážitek, který ocenilo také publikum hlasitými ovacemi a vytleskáním přídavku.

Program:

PIERRE JODLOWSKI 24 Loops

MILOSLAV IŠTVAN Psalmus niger

RAMINTA ŠERKŠNYTĖ Idée fixe

ARVO PÄRT Fratres, úprava pro bicí nástroje

LOU HARRISON Koncert pro housle a orchestr bicích nástrojů

Milan Paľa housle

bicisté Filharmonie Brno: Lukáš Krejčí, Petr Hladík, Maximilian Jopp

bicisté Orchestrální akademie Filharmonie Brno: Anežka Nováková, Martin Kučík

Adéla Spurná (j.h.) bicí nástroje

David Paša (j.h.) bicí nástroje

Jakub Kub (j.h.) bicí nástroje

dirigent Martin Opršál (Ištvan, Harrison)

Středa 24. ledna 2024 v 19:00, Besední dům

Foto Jakub Joch

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Diversní jaro v roce 2024 započalo prvním orchestrálním koncertem Ensemble Opera Diversa pod taktovkou dirigenta Patrika Červáka konaným v Domě pánů z Kunštátu v úterý 20. února. Dramaturgický koncept inspirovaný mýtickými náměty z oblasti antiky, ale také fantazijního světa spisovatele a filologa Johna Ronalda Reuela Tolkiena, netradičně podpořil i improvizovaný videoart fotografa a tvůrce Tomáše Hrůzy. Sólově za doprovodu orchestru vystoupil kytarista Vít Dvořáčekvíce

Také Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem se letos přidává k oslavám Roku české hudby. V Janáčkově divadle se včera uskutečnil koncert věnovaný vokálně-instrumentálním dílům dvou exilových skladatelů rozdílných epoch – Antonína Rejchy (1770–1836) a Jana Nováka (1921–1984). V rámci večera se představili Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra FialyMartina Janková (soprán), Pavla Vykopalová (mezzosoprán), Aleš Briscein (tenor) a Jiří Brückler (bas).  více

Pondělním koncertem Africa calls Europe byl v sále Konventu Milosrdných bratří zahájen XXI. ročník cyklu Barbara Maria Willi uvádí... Jak název večera napovídá, divákům bylo předvedeno propojení evropských a (nejen) afrických vlivů. O tento zajímavý dramaturgický počin se postaralo londýnské flétnové kvarteto i Flautisti ve složení Jitka KonečnáDoris KitzmantelIlona Veselovská a Monika Wimberger Devátá, ke kterému se v několika skladbách připojil perkusionista Jakub Kupčík. V první polovině večera nejdříve zazněla díla z renesanční a barokní epochy, ve druhé pak kompozice soudobých autorů.  více

Roky končící číslicí čtyři mají pro českou hudbu zásadní význam – kromě předních představitelů klasické hudby, ze kterých lze jmenovat Leoše Janáčka, Josefa Suka či Antonína Dvořáka, slaví svá jubilea také zásadní autoři české nonartificiální hudby jako například Jiří Šlitr či Karel Kryl. Tím nejzásadnějším výročím, které však letošek připadá, je bezesporu 200 let od narození zakladatele moderní české hudby Bedřicha Smetany. Národní divadlo Brno se tedy oslavy spojené s Rokem české hudby rozhodlo v projektu Smetana200 zahájit uvedením nové inscenace Smetanova Dalibora v koprodukci s Welsh National Opera. Představení režíroval David Pountney, jehož práce může být brněnským milovníkům opery známa například z inscenace Z mrtvého domu, která se uskutečnila v rámci festivalu Janáček Brno 2018. O hudební nastudování Dalibora se postaral Tomáš Hanus, který provedení při premiérovém uvedení v pátek 2. února rovněž řídil. Scénu navrhl Robert Innes Hopkins, kostýmy připravila Marie-Jeanne Lecca a světelného designu se ujal Fabrice Kebour. Postavy Smetanovy opery ztvárnili Tomasz Konieczny (Vladislav, král český), Peter Berger (Dalibor z Kozojed), Csilla Boross (Milada), Daniel Kfelíř (velitel stráže Budivoj), David Szendiuch (žalářník Beneš), Ondřej Koplík (Vítek), Jana Šrejma Kačírková (Jitka) a Petr Karas (soudce).  více

Podívat se na jednu z brněnských ikon nezvyklou optikou se snaží nová hudební inscenace Cabaret Janáček. Hudebního génia a inovátora v žánrově neobvyklém projektu propojili arthub Tamuza a Cabaret des Pechés, na jehož komorním jevišti se před diváky u stolků odehrál hodinový průřez Janáčkovým životem s nejznámějšími úryvky z jeho děl. A to vše za se děje za asistence mima, tří pěvců (lyrický a dramatický soprán s barytonem) s pianistkou a vše je navrch hned natřikrát alternováno.  více

Jako romantický muzikál podle bestselleru Johanny Spyri inzeruje Městské divadlo Brno svoji poslední novinku Heidi. Česká premiéra známého „příběhu děvčátka z hor“ ale dopadla všelijak. Nová hudební inscenace je totiž už ve svém originálním muzikálovém zpracování barvotiskovým kýčem, z jehož přeslazené schematičnosti málem až rozbolí zuby. Lineární režie Stanislava Moši tyto sladkobolné valéry v hudebním díle dvou německojazyčných autorů, skladatele a textaře Michaela Schanzeho a scenáristy Hanse Dietera Schreeba, při jeho prvním tuzemském uvedení ještě podtrhla.  více

Co bylo ve Vídni konce 18. a počátku 19. století hráno představila ve čtvrtek 25. ledna v Besedním domě Filharmonie Brno v čele se šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem. V císařském městě, jakožto jedním z hybatelů kulturních dějin, se scházeli umělci pracující jak pro samotný dvůr nebo dvorskou šlechtu, tak posléze i pro bohaté měšťanstvo. Na programu večera tedy zazněla díla od zvučných jmen jako je Franz Schubert, Ludwig van Beethoven či Vojtěch Matyáš Jírovec. V rámci koncertu se publiku v Schubertových písních také představil německý tenorista Christoph Prégardienvíce

Komorní řada čtyř koncertů Filharmonie Brno nabízí divákům nejen netradiční a často i málo hraná díla, ale také pohled do jednotlivých oddělení orchestru. Výjimkou nebyl ani středeční koncert v Besedním domě, kde se posluchačům představili bicisté z řad členů Filharmonie (Lukáš KrejčíPetr HladíkMaxmilian Jopp), Orchestrální akademie Filharmonie Brno (Anežka NovákováMartin Kučík) a studentů Janáčkovy akademie múzických umění (Adéla Spurná j. h., David Paša j. h., Jakub Kub j. h.). Pod pedagogickým, uměleckým a také dirigentským vedením Martina Opršála hráči nastudovali rozmanitý, technicky i interpretačně náročný program, k němuž si mimo jiné přizvali houslistu Milana Paľuvíce

Mimořádným koncertem pro produkční společnost PARMA recordings doplnil Brno Contemporary Orchestra pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra probíhající sezónu s názvem Neviditelná města. V premiérovém koncertním provedení zahrál šestici kompozic z alba Dimensions Vol. 4, které vyšlo v březnu minulého roku. V neděli v sále ŠVČ Lužánky se tak na programu objevila rozmanitá kolekce děl šesti uznávaných soudobých skladatelů.  více

První letošní koncert abonentní řady Filharmonie v divadle I nabídnul divákům kompozice českých skladatelů Antonína Dvořáka, Josefa Suka a Bohuslava Martinů. Filharmonie Brno pod vedením Roberta Kružíka tak ve čtvrtek 11. 1. v Janáčkově divadle obecenstvu připomněla, že letopočet 2024 bude patřit velkolepým oslavám Roku české hudbyvíce

Začátek Roku české hudby oslavila Filharmonie Brno tradičním novoročním koncertem v Janáčkově divadle, kde posluchačům nabídla program složený z děl českých a amerických skladatelů. Výběr skladeb právě z těchto dvou zemí symbolizoval propojení českého tělesa s americkým dirigentem Dennisem Russellem Daviesem, který stojí v čele brněnské filharmonie již šestou sezonu a taktovky se ujal i při tomto vystoupení.  více

Sarah MacDougall je písničkářka původem ze Švédska, která však žije v Kanadě a působí na tamní hudební scéně. Sarah účinkovala na festivalu Maraton hudby Brno 2023 a při té příležitosti jsme s ní natočili rozhovor.  více

Pondělním koncertem s podtitulem Nové mysterium se Brno Contemporary Orchestra pod vedením Pavla Šnajdra rozloučil s končícím rokem a připomněl blížící se Vánoce. V chrámu církve československé husitské v brněnských Tuřanech orchestr zahrál výběr z děl z 20. a 21. století a o přestávce návštěvníky koncertu dokonce pohostil.  více

Jako poslední produkci tohoto roku uvedl Ensemble Opera Diversa pod vedením Gabriely Tardonové světovou premiéru opery Druhé město z pera brněnského skladatele Ondřeje Kyase, který se tentokrát představil také jako libretista. V poloscénickém provedení, které se uskutečnilo 16. prosince v kulturním centru Co.labs se hlavních rolí zhostili Aleš Janiga (A. – hlavní hrdina, zpívaná role), Lukáš Rieger (A. – hlavní hrdina, mluvená role), Jana Vondrů (Alweyra, Klára, sudička), Pavel Slivka (proklatec, prodavač, výčepní, strážce chrámu), Tomáš Chloupek (vrchní, historik, mladík z lodi, štamgast), Aneta Podracká Bendová (dívka z lodi, tajemná dívka, sudička), Michael Robotka (knihovník, chovatel, muž s novinami, štamgast), Alžběta Symerská (číšníkova žena, sudička, Felix) a Libor Skokan (kněz, číšník, štamgast).  více

Závěrečný večer dvacátého ročníku cyklu koncertů staré hudby, v němž dramaturgyně, cembalistka a děkanka Hudební fakulty JAMU Barbara Maria Willi seznamuje publikum s kouzlem hudební kultury nejen 17. a 18. století, se nesl v duchu houslové virtuozity. Poslední koncert konaný 15. prosince v Konventu Milosrdných bratří tak posluchačům nabídl jedinečné propojení tří houslistů – František NovotnýJiří PospíchalFedor Rudin – za cembalového doprovodu Barbary Marie Willi, jež se také ujala role moderátora.  více

Nejčtenější

Kritika

Diversní jaro v roce 2024 započalo prvním orchestrálním koncertem Ensemble Opera Diversa pod taktovkou dirigenta Patrika Červáka konaným v Domě pánů z Kunštátu v úterý 20. února. Dramaturgický koncept inspirovaný mýtickými náměty z oblasti antiky, ale také fantazijního světa spisovatele a filologa Johna Ronalda Reuela Tolkiena, netradičně podpořil i improvizovaný videoart fotografa a tvůrce Tomáše Hrůzy. Sólově za doprovodu orchestru vystoupil kytarista Vít Dvořáčekvíce